Další správný krok

Zkoušeli jste všechno možné, a přesto se v podnikání nedokážete hnout z místa? Možná jste na to šli moc složitě a nové pozice by se vám dobývaly lépe krok za krokem.

Postup popisovaný v tomto článku mi v podnikání ušetřil dost problémů i peněz. Dlouho jsem jej mylně považoval za zcela samozřejmý, dokud mne zkušenosti s některými profesionály nepřesvědčily o opaku. Jim (a všem začátečníkům) je určen tento článek.

Problém a jeho příznaky

Příčinou mnoha špatně uchopitelných problémů v podnikání na volné noze je jistá fascinace firemní sférou — projevuje se to používáním předimenzovaných, složitých nástrojů či metod, které v konečném důsledku komplikují postup vpřed:

• projektové plány a podnikatelské záměry na řadu let dopředu (neboli vzdušné zámky)
• komplexní dokumentace (analýzy, investiční záměry, studie proveditelnosti apod.)
• rozsáhlé průzkumy trhu (nezřídka předražené a s natolik obecnými závěry, že by je člověk domyslel při troše úsilí s malou webovou rešerší sám)
• přemíra poradenství (i já sám jako poradce vedu klienty k tomu, aby se stali přinejmenším informovanými zadavateli a nespoléhali se pouze na konzultanty)
• drazí dodavatelé (jejich zapojení je dáno především složitostí projektového záměru)
• přepálené projektové řízení (jako ve firmě, včetně termínů, návazností a diagramů)

Výše uvedené prostředky (a jiné jim podobné) volí hlavně profesionálové, kteří se na volnou nohu dostávají z firem. Prostředky rozhodně neodsuzuji, uvádím je hlavně jako možné příznaky většího problému, který paralyzuje profesionála na místě. Teoreticky mu dávájí jistotu lepší a rozsáhlejší přípravy, ale prakticky vedou častěji k rozhodovací paralýze.

Dobývání nových pozic, krok za krokem

Alternativu ke složitým postupům a procesům rozhodování nabízí podnikatelský minimalismus, respektive související lean přístup. Podstata věci spočívá v redukci složitosti:

Odstraňte vše, co je zbytečně komplikované, příliš teoretické a vzdálené. Opakujte tak dlouho, až vám zbude nedělitelný zbytek. A to je váš další správný krok.

Přesně tak to dělám i já, když řídím své vlastní projekty:

1. Zhodnotím situaci. Intuitivně i analyticky, v míře, která je rozumná a nutná. Ale ne víc. Nespěchám, ale ani to neodkládám. Promýšlím alternativní scénáře. Nechávám řešení postupně vykrystalizovat, čas tu hraje v můj prospěch. Pokud nejsou věci zcela jasné, vyčkávám. Dříve či později dojdu k přesvědčení, jaký by měl být další správný krok.
2. Zajistím současnou pozici. Chci mít jistotu, že pokud záměr nevyjde, nebo se ukáže jako mylný, budu se moci vrátit bezpečně o krok zpět. Jako horolezec, zbytečně neriskuji a držím si opěrné body. Sbírám síly, zdroje, chuť, čas i energii. Čekám na příležitost, kdy mi okolnosti a pracovní povinnosti dovolí pokročit hladce vpřed. A pak to udělám…
3. Dám do toho všechno, co mám! Mlátím Odpor hlava nehlava, dokud to nedodělám. Novou situaci nechám ustálit, přeskupit a opět ji vyhodnotím. Pokud to nevypadá dobře, mohu se vrátit do zajištěné pozice, anebo ještě mírně upravit svou strategii. Pokud to naopak vypadá slibně, novou pozici zajistím a celý proces se dříve či později opakuje.

Projektové vs. krokové řízení

Přestože je nastíněný postup řízení podnikatelských projektů na první pohled přirozenou aplikací metody pokus–omyl, prakticky se s ním setkávám hlavně u zkušenějších profíků, kteří z nějakého důvodu nepřešli na zeštíhlené projektové řízení či metodiky typu GTD.

Oba přístupy (krokový i projektový) výrazně usnadňují souběžné řízení několika projektů či zakázek zároveň, přičemž ten krokový záměrně plánuje jen s krátkým časovým výhledem a hodí se o to více pro vizionářské a rozvojové projekty s otevřeným koncem.

Klasické projekty s jasně definovaným cílem a termínem dokončení (typicky pořádání akcí) se dají takto řídit rovněž, ale chce to víc zkušeností, jinak je bezpečnější tradiční projektové řízení. Krokové řízení klade důraz na milníky a správné načasování, v logicky navazujícím sledu, méně pak na přesné plány postupu, pevně dané termíny a dedlajny.

Pro velikost kroku pak platí, že čím lépe znáte území, na kterém se pohybujete, tím delší může být váš krok. Pro zkušeného webdesignéra může být spuštění nového webu klidně jediný krok, zatímco pro laika bude velký pokrok už jen koncept, co má web obsahovat.

Přiblížení horizontu

V praxi vnímám, že kombinace vize + postupné kroky je pro řadu lidí přijatelnější než klasické schéma cíl projektu + plán, zejména je-li cíl hůře uchopitelný (například proto, že je příliš vzdálený a zahalený mlhou souvislostí, podmíněností a návazností). V takovém případě je často aspoň nějaký krok lepší než sáhodlouhé plánování a přešlapování na místě.

Není výjimkou, že když klienty požádám o zaslání podkladů k poradenskému případu, pošlou mi emailem až desítky stran dokumentů, pokrývajících výhled projektu na pár let dopředu. Má práce pak začíná posunutím tohoto vzdáleného časového horizontu do přítomnosti:

Při vědomí všech souvislostí: Jaký je další správný krok a kdy jej můžeme udělat?

Minisérie o postupech a nástrojích pro freelancery:

• finanční plán
• Procesoid na procesy
• variantní nabídky
• finanční přehled
• procesní řízení
• hodinové balíčky
• jak na provize
• krokové řízení (právě čtete)