Na volné noze portál nezávislých profesionálů

Nemít prachy? — 42 známých freelancerů o svém podnikání v době koronaviru

27. dubna 2020

Další uznávaní nezávislí profesionálové nám poslali své komentáře k aktuální situaci v jejich podnikání a své tipy k cenotvorbě a řízení zakázek či změn v době koronaviru.

Nemít prachy?
ilustrace Vhrsti

Tento rozsáhlý soubor krátkých textů je volným pokračováním článku 35 spoluautorů Co dělat, který jsme vydali přesně před čtyřmi týdny a Audiolibrix jej posléze zpracoval do podoby bezplatné audioknihy. Celkový ohlas čtenářů byl tak mimořádný, že jsme se rozhodli navázat a oslovit dalších čtyřicet zkušených profesionálů, aby okomentovali, co aktuálně řeší ve svém podnikání a jak například přistupují k cenotvorbě, jednání s klienty a nutným změnám.

Níže uvedené texty vznikaly v týdnu od 20. do 26. dubna 2020, což prosím mějte na paměti, pokud je čtete s delším časovým odstupem v době, kdy už se spousta věcí jeví jinak. Všichni autoři přispěli s upřímnou snahou pomoci a za to jim patří obrovský dík. Jako editor jsem si navíc nemohl nevšimnout, že oproti minulému měsíci ubylo bezmoci i pesimismu a přibylo podnikavosti i humoru. A to je myslím dobré znamení, přestože budoucnost nikdo z nás nezná.

Nejpřínosnější je opět přečíst si tento výběr celý, od začátku do konce. Dá vám to nejen jedinečný vhled do motivace a jednání soudobých freelancerů, ale i zajímavou alternativu k tomu, jak píší o podnikání v době koronavirové média. Pokud sami podnikáte, některé jejich myšlenky (a jakási „moudrost davu“, která skrze ně promlouvá) se vás možná hluboce dotknou. A tím nejspíš splní tyto texty svůj účel.

Držte se a hlavně pevné zdraví — tohle zvládnem ✌

Robert Vlach (editor)

P.S. I tento článek Audiolibrix zpracoval do podoby bezplatné 2hodinové audioknihy.

Obsah

Trang Do Thu — komunikační manažerka a autorka blogu Asijatka

V březnu mi po třech letech skončila spolupráce s firmou, kde jsem se hodně naučila a kde mě to bavilo. Dohodli jsme se už v lednu. Měla jsem v plánu si odpočinout a během krátkého jarního sabatiklu číst, psát… a taky hodně lelkovat u kočičích videí.

Finanční rezervy byly nachystané, nějaké drobné umělecké projekty rozjednány. Měla to být plodná sezóna. A pak bum, bum, ciao.

Přestože jsem byla v hlavě připravená na to, že budu trávit hodně času sama se sebou, jak ukázala měsíční karanténa, žádná mentální a produktivní hitparáda to nebyla. Paradoxně se mi nejlépe tvoří v kavárně, kde je ruch, ale zároveň se můžu schovat do rohu. Nebo se pak rozjedou závity mezi jedenáctou večerní a čtvrtou ranní. Takže tůdle, řekla vyšší moc, a těchto pár řádek vám píšu ve dvě ráno.

Každého nás přistihla v jiné životní fázi. Testuje nejen fyzickou a mentální odolnost, ale i naši morálku a etiku, dovednosti a bohužel i naše bankovní účty. Přijde mi, že je klid před bouří. Jako pár minut před spuštěním obchodování na burze, kdy se rozjede skutečná nabídka a poptávka dne. Někdo hodně prodělá, někdo hodně vydělá. A ten zbytek mezi tím bude oscilovat z jedné strany na druhou a zkoušet znovu prorazit. Jestli se něco máme naučit, tak to, že ožije (protože tuhle situaci přežijeme všichni) ten, kdo bude umět reagovat na situaci, a svoje podnikání nebo svoji práci obohatí o jiný, ne nutně nový prvek. Ale zároveň si bude umět udržet svou podstatu, hodnotu, kterou lidem nabízel. Ne každý to umíme, a to je taky potřeba si uvědomit a smířit se s tím. Svět potřebuje být v rovnováze.

Doufám, že se máte v rámci možností dobře. Těším se, až se budeme zas brzo potkávat na ulicích, i kdybychom si jen zamávali na pozdrav. Udržte si otevřenou hlavu a také hladinku laskavosti a pochopení, abychom to společně zvládli. Nic jiného nám nezbývá.

Jan Vlachynský — zakladatel Baru, který neexistuje (Forbes 30 pod 30)

Nemít prachy? Jeden z nejlepších způsobů, jak podnikat!

Pro mě je současná situace návratem ke kořenům. Když jsme začínali, tak jsme neměli vůbec nic a nemohli jsme si dovolit nakupovat věci a služby, které byly k začátku našeho podnikání potřebné – museli jsme tak najít způsob, jak se k nim dostat i bez peněz. A to se teď opakuje. Kromě toho, že si nemůžeme prakticky nic dovolit, máme ještě obrovskou výhodu – a totiž, že to všichni ví. Pokud totiž nemáte peníze, ale lidé si myslí, že je máte, tak jste ve velmi nevýhodné pozici. Jakmile to všichni ví, dějí se zázraky. Všichni jsou najednou ochotní hledat cestu, jak dělat věci i bez toho, aby něco stály, nebo alespoň aby něco stály hned.

Jsem přesvědčený, že právě proto je teď nejlepší doba na to něco rozjíždět, inovovat nebo předělávat. Jediné, čeho máme dostatek, je čas – a ten čas najednou využíváme jako prostředek k nalezení cest, které bychom jindy vůbec neviděli.

Řekl bych, že se vlastně ze dne na den výrazně zjednodušily podmínky ke spuštění čehokoliv. Za tři dny jsme takhle dali dohromady eshop, který je vlastně po všech stránkách profesionálně blbý – ale to nevadí! Protože tuhle nedokonalost nám teď všichni odpustí – ví, že nemáme prostředky na to být dokonalí. A až se to pořádně rozjede, v lepších dobách budeme mít dost času to dotáhnout. Normálně bychom to všechno řešili dopředu, trvalo by to spoustu času – a ano, stálo by to hodně peněz. Ale teď to jde jinak. Rozvážíme potraviny, napsali jsme knihu, šijeme trička a na nic z toho vlastně ani nemáme oprávnění, vlastně ani nevíme, co všechno potřebujeme pro to, abychom legálně podnikali v těchto oblastech. Je to problém? Do budoucna ano, ale to nám nezabránilo v tom to rozjet a všechny tyhle věci prodávat. Kdybychom to neudělali, tak stejně padneme. To, co bude fungovat, se později doladí.

Můžeme tak prodávat to, co ještě nemáme (knížka ještě není vytištěná, ba ani vysázená), a díky tomu budeme mít peníze na to tyhle novinky dodělat. Všichni pracujeme za míň peněz, častokrát za tolik, kolik by nám před dvěma měsíci přišlo směšné, ale teď to jde. Dodavatelé nám nabízejí dealy, které by jindy nebyly možné. Najednou všechno jde.

Každou objednávku z našich eshopů extrémně personalizujeme, píšeme vzkazy na tašky a osobní maily lidem, kteří si je objednávají. Je to šíleně pracné a nejde to jednoduše škálovat, ale o to teď také nejde – protože právě teď je příležitost vytvářet ty nejužší vazby a vztahy. Věříme, že všichni ti lidé, naši hosté, se kterými jsme takto v kontaktu, nám to v budoucnu tisíckrát vrátí. Teď je čas na to dělat věci, které bychom jindy považovali za neefektivní nebo neekonomické. Ale ony jednou budou.

Když jsme stavěli Bar, který neexistuje, tak nás to, pohledem ze začátku roku 2020, nestálo vlastně vůbec nic. Přední stranu baru jsme tehdy udělali ze starých dveří domu, ve kterém jsme bydleli, a protože jsme neměli na křišťálový lustr, našli jsme na skládce staré skleněné tyče a smontovali lustr z nich. Každý další podnik byl složitější, dražší a propracovanější – a upřímně, dodnes stejně nejlíp funguje ten první. Postupem času jsme znormalizovali naše přemýšlení a začali fungovat a nakupovat jako normální firma – konvenčně a profesionálně. Teď je znovu čas najít v sobě to nekonvenční přemýšlení o tom, jak dělat byznys z ničeho. A jsem přesvědčený, že nám ten duch zase pár let vydrží, že se teď zase naučíme hledat cesty tam, kde jsme je už dlouho neviděli.

Dnešek vytváří naši realitu na dlouhá léta dopředu, a jenom při tom uvědomění mi běhá mráz po zádech. Tohle je opravdické podnikání!

Klára Smolíková — spisovatelka a lektorka

Diář máte plný jako operní diva na rok dopředu a vážně uvažujete o najmutí literárního agenta, impresária, osobní asistentky a řidiče. Nakladatelé si vás předcházejí a vy, jako správná primadona, děláte ofuky, kladete si podmínky, nedodržujete termíny, stěžujete si, že kyselo je moc kyselý a bramborák moc bramborovej.

Takto rozehraný příběh si jasně říká o dějový zvrat. Hrdinovi musíte přivodit pád, nejlépe nečekaný. Rozmetejte mu všechny jistoty jako domeček z karet. Chce jezdit na besedy za čtenáři? Zakažte lidem vycházet! Rád by psal? Zničte knižní trh! Má v záloze komerční zakázky? Přivoďte zadavatelům krach!

Teď to teprve začíná být koukatelné. Jenže na scénář pro HBO nestačí nechat hvězdu padnout, poválet v depresích, a pak ji mávnutím kouzelného proutku zas zvednout. Když se její hektický život zastaví, musí si uvědomit, co je v jejím profesním životě skutečně důležité, je třeba vrátit se ke kořenům. Co všechno umí? Čím může prospět ostatním? Nechte ji učit se novým věcem a moc jí ten proces neulehčujte. Vyždímejte z ní všechno a umožněte publiku zaslzet nad první vydělanou korunou v nové době.

Jestli to má být opravdu velký biják, vystoupá hlavní postava vyprávění znovu na výsluní. Jenže všichni jí to budou tak nějak víc přát. Viděli, jak nahazovala spadlý řetěz a zamazala se od oleje, jak se o své schopnosti a talent podělila s ostatními a přinesla jim radost, jak nefňukala a zaťala zuby. Slevit v tom, co požaduji, a nabídnout víc je základem dobrého profesního příběhu.

Broňa Sobotka — nadšený učitel angličtiny z Brna

Touhle dobou zhruba před sedmi lety mi došlo, že mám problém. Pokud budu pokračovat stejně, tedy pracovat každý den o rána do večera, nebudu mít nikdy čas. Nebo budu pracovat méně a nebudu mít peníze. Vypracoval jsem si tedy akční plán nápravy života Broni. Ten už asi sedm let s různými úpravami praktikuji a moc rád se o něj podělím. Tohle radím sám sobě:

  • Každý den makej na tom, abys byl lepší v tom, co děláš
  • Sdílej s lidmi zdarma své know-how, pomáhej, buď milej
  • Získej relevantní zkoušky, tituly, certifikáty, praxi
  • Stále se ptej, proč by si lidi měli vybrat právě tebe?
  • Vždy přemýšlej o tom, jestli by něco nemohlo fungovat i bez tvé fyzické přítomnosti
  • Ukazuj lidem to, co jim nabízíš (učíš = ukazuj, jak učíš)
  • Buduj si s lidmi vztah, nespěchej, hodně dávej a pamatuj si, že jediné, co mění svět k lepšímu, je láska
  • Pasivní příjem neexistuje, ale neustále přemýšlej nad tím, jak se mu můžeš alespoň přiblížit
  • Pracuj na tom, abys prodával své know-how, ne svůj čas
  • Všechny nápady si piš, běhej, přemýšlej, piš si deník a neboj se opouštět věci
  • Buduj si komunitu, pomáhej jí, raď a sdílej
  • Nenech nikdy nikoho, kdo za tebou přijde, odejít, aniž by se cítil lepší a šťastnější

Margareta Křížová — podnikatelská mentorka

Je to realita, svět se mění a mění se rychle. Všichni se cítíme tak trochu nejistí a uvažujeme, jak zareagovat na to, co se děje kolem nás.

Jasně, nikdo jsme nic takového nezažili, ale jedno je jistý: NENASTAL KONEC SVĚTA. Jedeme dál, jen je potřeba podívat se reálně na svůj byznys a zjistit, jestli jsme ti, co mají kliku a byznys běží dál, nebo je potřeba udělat pár změn, anebo prostě začít znova a jinak. NIC NENÍ NEMOŽNÉ.

Tady je pár tipů, co by se vám mohly hodit při restartu vašeho podnikání:

  • NEPANIKAŘTE, chápu, snadno se to říká, hůř realizuje, zvlášť, když tyhle rady člověk čte v rozhovoru se známým pražským miliardářem, ale fakt, nepanikařte, znáte to, nejhorší je smrt z vyděšení;
  • NEČEKEJTE, CO BUDE, A JDĚTE DO AKCE, protože něco určitě bude;
  • NEŘÍKEJTE SI DOKOLA „JEŽIŠMARJÁ, CO BUDU DĚLAT“ – Ježíš i Marie byli určitě hodný lidi, ale v tomhle vám nepomůžou.

Kdybyste náhodou dospěli k závěru, že musíte začít úplně jinak a znova, nezoufejte, tady je pár firem, které změnily svůj původní byznys a docela se jim to povedlo.

Nokia, Starbucks, Avon, Wrigley, Twitter, YouTube…

Vygooglete si je a uvidíte. Taková malá nápověda – žvýkačky Wrigley nejdřív pan Wrigley rozdával zadarmo těm, co si u něj koupili „prdopeč“, neboli prášek do pečení, no a pak zjistil, že se žvejky prodávají mnohem líp.

A PAK SE HODÍ, PODÍVAT SE NA VAŠE PODNIKÁNÍ TROCHU ZBLÍZKA. TADY JE PÁR OTÁZEK, CO SE MŮŽOU HODIT:

  • co z vašich produktů/služeb zákazník teď potřebuje?
  • můžete to nabídnout?
  • musíte to upravit/zjednodušit?
  • můžete nabídnout slevu (dočasnou)?
  • můžete nabídnout jednodušší variantu?
  • můžete vytvořit balíček s jiným produktem/službou (jiným podnikatelem)?
  • můžete nabídnout online variantu?
  • je na trhu dost zákazníků?
  • mám něco, co nemá konkurence?
  • má konkurence něco, co nemám já?
  • říkám jasně a srozumitelně, co nabízím a jaký problém řeším?
  • mám jednoduchý prodejní proces?
  • je moje cena reálná? – náklady/konkurence/situace na trhu
  • je cena vysoká kvůli mým nákladům, můžu je snížit a tím i cenu?
  • znají lidi moji značku?
  • mám správnou „message“ pro zákazníky? – nemám na webu náhodou jenom samý „blablabla“
  • a nezapomeňte na výzvu k akci, ta se vždycky hodí!

Otto Bohuš — copywriter a lektor

Klid na účtu & prachy v duši

Abych tu dělal hned chytrého, na to nejsem dost moudrý. Takže napřed popíšu, co jsem poslední měsíc a půl dělal. A z toho třeba vykřešeme i pár mouder.

Nejprve jsem si v půli března prošel pár dny povinné paniky. Dlouho jsem žádnou neměl – tak proč si ji neužít. Výchozí stav byl jasný: byznys postavený z víc jak 70 % na živých školeních. Které úderem karantény všechny padly. Pic! Dovolená v Jugoslávii nebude… Kurňa, co teď?

Dost mi asi pomohly tyto čtyři věci:

1. TROJNOŽKA

Základní princip: mít rozkročeno podnikání do víc forem. Když nemůžu školit, tak opráším zakázky na copywriting. Psát můžu pořád, i zavřený v Azkabanu. A pak jsem si vzpomněl, že jsem trochu též konzultant. Tak jsem z archivu webu vytáhl dvě dřívější služby – online konzultace a online mentoring.

Ano, vím, ne každý je takto rozkročen. Když provozujete bistro nebo stříháte vlasy, tak už ty další formy (nohy) možná nemáte. Ale nikdo neříkal, že je nemůžete mít. Není teď skvělá příležitost na tom zamakat?

Každý má svou podnikatelskou čáru někde jinde. Pokud se vám ta vaše nelíbí, začněte ji překreslovat. Až zas přijde další vichr, tak se o tři a víc nohou opřete líp než o jeden (sebelepší) byznys na kuří nožce. Vida, první moudro… Ono to půjde.

2. ROZMANITOST KLIENTŮ

Za posledních 13 let jsem tvořil texty jak pro nejrůznější segmenty, tak pro různě velké společnosti – někdy malé, většinou střední, občas obří firmy.

Proto teď, když nové texty si asi moc neobjednají malí podnikatelé, tak je tu pořád korporát. A když nyní nemůžu čekat gejzír poptávek od hotelů či cestovek, tak mi chodí (sporadicky, ale chodí) třeba z IT a online služeb.

Moudro číslo dva je vám už asi jasné: nikdy nespoléhejte na jednoho či několik málo klientů. Protože až budou mít problémy (což při pandemiích tak bývá), stáhnou vás ke dnu. Závislí můžete být třeba na čokoládě, ale fakt NIKDY na jednom či pár subjektech, které tvoří většinu vašeho obratu. To je ten pravý podnikatelský mor.

3. ŽIVOTNÍ OPTIMISMUS

Že vám ho nepřinesly sudičky? Však mně taky ne, jsem Husákovo dítě. Prostě jsem na něm posledních deset let vyšíval. A teď se mi teda fest hodí.

Mít důvěru v sám sebe a tím pádem i v život, to je možná ještě lepší vklad než mít nastřádáno ve štrozoku. Ulité krejcary v pytlíku rychle dojdou, ale brát si ve svém vnitřním zdroji můžete bezedně, kdykoli a bez úroků.

V pohodě umí být každý jouda, když je sluníčko, zmrzlina a mañana. Ale být v klidu a užít si i mraky, mizející zakázky a nejistotu, to už chce um, grif, cvik. Pokud to máte darem, tak gratuluji a nemáte co řešit: jste stvořeni pro podnikání. Každopádně se to dá naučit. A když tvrdíte, že ne, no tak ne – člověk sám sebe dokáže přesvědčit asi o čemkoli 😎

4. PROFI SWITCH

Takové to… když se už nesnažíte podnikat, ale skutečně podnikáte. Rozdíl? V tom prvním případě děláte pořád to samé a dostáváte pořád ty samé výsledky. A když přijde krize, tak výsledky nepřijdou a jde se vyplňovat žádost o almužnu.

V tom druhém případě už naplňujete význam slova „podnikání“. Změna je trvalý stav, proto pořád něco podnikáte – a přijde vám to normální. K tomuto přepnutí mindsetu mně mimo jiné dost pomohly i konzultace s Robertem Vlachem.

Takže aktuálně si doma vybavuji studio, abych v květnu konečně spustil webináře. Mezitím studuju, jak dělají online školení ostatní: Vyhnánková, Minář, Mára, Řezáč… Do toho píšu scénář k videokurzu. Sleduju terén, upravuju azimut, rozděluju svou energii. Nejančím, nezlevňuju hned, nepodbízím se. Spoléhám sám na sebe (a svůj tým). Nefňukám, podnikám.

Z této spontánní činorodosti – či spíš činoradosti – tak nějak samozřejmě pramení i vnitřní klid. A když máte mír v duši (bez ohledu na počasí), dřív nebo později budete mít i ty prachy zpátky na účtu.

Víc o tom, jak nás koronavirus hezky zkouší, píšu ve svém posledním článku Mio Dio Pandemio! Desatero zkoušek nové koronavíry.

Hana Konečná — specialistka na handmade podnikání

Krize. Lidi nemají peníze. Budou si kupovat jen ty nejnutnější věci. Musím začít prodávat roušky a dezinfekci. Ostatní věci zlevním, aby si je mohli dovolit.

Toto je řetěz myšlenek, který se v posledních týdnech žene hlavou nejednomu podnikateli. Jenže má v sobě nejednu zrádnost, která vás může dostat až do krachu. Ano, kdyby byli lidé zcela racionální roboti, přestali by teď nakupovat věci, které nepotřebují.

Když se zaměřím na roušky, dezinfekci, nebo třeba rozvážky základních potravin, můj artikl je zaměnitelný s kýmkoliv jiným. S konkurencí nakonec bojuji jen cenou a sedám si na tobogán vedoucí přímo do hluboké bažiny komoditního trhu. Komodita – zboží, které je zaměnitelné jedno za druhé, drobnému prodejci nedá vydělat téměř nikdy. Přenechme prodej nezbytných komodit magnátům a spekulantům.

Lidé se chovali jako racionálně kalkulující roboti možná v prvních chvílích, kdy se náš svět zastavil se zatajeným dechem. Teď se točí dál. Ano, částečně jinak, než jsme zvyklí. Ale lidé se nezměnili. Lidé chtějí na chvíli zapomenout na to, co se děje. Chtějí si udělat radost, chtějí udělat radost svým blízkým. Pojďme se na to zaměřit při sestavování naší nabídky. Pojďme prodávat věci, které nejsou potřebné, ale udělají ze života něco víc, než přežívání krize. A nezlevňujme. Na to je vždy času dost. Ještě může být rozhodně hůř. Co budu dělat pak? Dávat zboží a služby zadarmo?

Slevou vždy přenesu pozornost na cenu. A to nechci. Já chci prodávat věci pro radost, přinášet do života zákazníků hodnotu. Když obrátím jejich pozornost na cenu, zavírám celou škálu komunikace, kterou mohu se zákazníky vést a začínám si s nimi vykládat jen o penězích. A to baví jen ty, kteří chtějí ušetřit. Opravdu chci přitahovat takové zákazníky?

Jan Křivonožka — kamnář (oceněný jako Živnostník roku 2017)

Jak říká známá fráze: „Mít štěstí v neštěstí!“

1. Mám štěstí, že jsem stavař, stavím a vymýšlím kamna. Běžně trvají naše projekty třeba 2 roky. Někdy i déle. Skutečně takhle dlouho to trvá od prvních telefonů, návrhů až po fakturaci. Díky tomu má moje činnost brutální setrvačnost a nezaznamenal jsem žádný extrémní propad ze dne na den. Díky za to! Psychicky jsem ale nastavený na to, že během roku bude zájemců o kamna méně a rozhodně budou zakázky cenově více při zemi.

2. Mám štěstí, že mi krize sice dost zabrnkala na nervy, ale nic zásadního se vlastně nestalo. Od začátku to na mě ale působí jako hustý test pevnosti a pružnosti. Asi tak, jak se testují různé materiály, tak se teď koronavirus a Vláda ČR rozhodla otestovat nás všechny. Ten pocit, když si v 5 ráno před odjezdem na velkou stavbu kamen chystanou x měsíců přečtu mail od Hospodářské komory (jinak docela dobrý zdroj shrnutí aktuálních informací o zákazech a omezeních), že si nejspíše nekoupím ve stavebninách vůbec nic, nebude kam zajít na oběd a kde se ubytovat a nedorazí k nám palety s materiálem z Itálie, je fakt mizerný. Nervozita a nutnost řešit všechno jinak. Příjemné to nebylo, ale už teď po pár týdnech vidím, že to mělo smysl, protože vystoupení z komfortní zóny má zpravidla pozitivní efekt. Našli jsme nové cesty ke zboží a způsoby, jak zrealizovat stavby.

3. Mám štěstí, že žijeme skoro jako rodinka z příručky o dobrovolné skromnosti. A tím pádem jsme hodně soběstační, žijeme na konci světa, kde sice není telefonní signál, ale taky tady neplatíme nájem a náklady na život nemusí nutně překročit 10.000 Kč měsíčně (včetně 1 starého domu, 2 aut, 3 dětí a 4 koček), aniž bychom byli méně šťastní a spokojení. A taky nemáme půjčky a hypotéky! A taky už dávno umím dělat cca 70 % celého podnikání z domu. Díky tomu se nám ten základní pocit životní svobody nevytratil.

4. V čem ale štěstí nemám a musel jsem hodně zamakat a zlepšit, je vztah k financím a jejich plánování. Ohledně ceny za mou práci jsem zatím neudělal žádné změny, tedy žádné akce, žádné slevy. Udělal jsem revizi projektů, které jsou více než rok rozpracované a vyfakturoval dosavadní projekční práci, na což normálně lenivě kašlu a nechávám to plavat a zjistil jsem, že v součtu se jedná o více než 100.000 Kč. Udělal jsem revizi nákladů a osekal zbytečnosti. Taky jsem vylepšil tabulku s finančním plánem, abych měl cashflow i dlouhodobější vývoj více pod kontrolou. Prostě všechno, co jsem měl udělat už dávno a až teď v krizi to konečně klaplo. Díky za to.

Anna Monsterance — umělecká šperkařka

Budujte komunitu

Píši z pozice řemeslného umělce. Živí mě zakázková výroba drátovaných šperků a živé kurzy drátování. Můj business by se dal označit jako malý živnostenský. Přesně ten, který teď stojí na pomyslném okraji srázu a padá jako první.

Ale stalo se něco, co mě osobně velmi překvapilo. Neubylo mi zakázek. Naopak mi jich přibylo. A to velmi výrazně, poptávka po mých drátovaných špercích se zvýšila na dvojnásobek. Zákazníci mi píší, že mi fandí a objednávají „do foroty“. Přejí si, abych se na trhu udržela a už mi přišla dokonce i objednávka na dárek k Vánocům 2020. Moji věrní nechtějí, aby mě krize položila, chtějí, aby jejich lovebrand žil dále.

Pro drobné živnostníky je jejich komunita, resp. věrní zákazníci, obrovský opěrný bod. Větší noname firmy bez příběhu tahle krize snáze položí, protože kromě zboží nepředávají zákazníkovi žádnou přidanou hodnotu a když zaniknou, rychle je nahradí někdo jiný. Osobní značka je ale nepřenositelná.

Zboží by se dalo rozdělit do dvou základních kategorií na essential a non-essential, tedy na potřebné a nepotřebné. Většina produktů z umělecké branže spadá do té druhé kategorie, kde najdeme mimo jiné i bytové dekorace, šperky, obrazy, módní oblečení atd. A zatímco u první kategorie se zákazníci zpravidla rozhodují dle ceny, u té druhé hledají zboží s příběhem.

Na budování komunity je v tento okamžik už pozdě, resp. než jí vybudujete, už může být po nouzovém stavu. Pokud bych vám ale měla dát jednu radu do tohoto coro-období: Nezlevňujte svoje služby, ale začněte vyprávět svůj příběh.

Překlopte jednu novou věc do online

Druhé téma, které se mi díky korokrizi otevřelo, je částečný přesun mého podnikání do onlinu. Jak ale chcete drátování zdigitalizovat?

Část mých příjmů tvoří živé kurzy a lektorská činnost tradiční techniky drátování. O mém, tenkrát ještě trochu utopickém snu z blízké budoucnosti, vést kurzy drátování online přes webkameru, jsem mluvila už na podzim 2019 v rozhovoru ze série Jak podnikají profesionálové (stopáž 25:50). Že mě ale situace tak rychle přinutí vystoupit z komfortní zóny a s online kurzy začít prakticky hned po zrušení kurzů živých, jsem nečekala. Moje online kurzy mají teď ke 80 online sledujících, což by vydalo na minimálně 10 živých kurzů. Video si pak ze záznamu pustí, nebo alespoň na něj klikne, 1000 dalších diváků. Funguje to tak, že předem vyhlásím, jaký materiál a jaké nářadí si mají účastníci před začátkem streamu na stůl připravit a co budeme vyrábět. Pak už se v daný čas připojím online a krok po kroku drátuji před kamerou a necelá stovka dráteníků se mnou. Dotazy píší do komentářů a fotky hotových výrobků na posouzení a pochlubení pak do mojí facebookové skupiny.

Osobně bych dopředu neodhadla, že to bude tak dobře fungovat a budu v tom určitě pokračovat i po korokrizi. Podobné streamy fungují třeba na cvičení, ale i vaření nebo masáže. Drátování je velmi specifický obor, kde byl úspěch nejasný, ale ukázalo se, že to byla absolutní trefa do černého. Třeba i vy najdete ve svém podnikání velmi úzkou tržní niku, ve které můžete prorazit. Prostě to zkuste.

Daniel Gladiš — investor a zakladatel fondu Vltava

Když vám osud vytrhne věci z vašich rukou

Mám jednoho přítele, úspěšného podnikatele a majitele poměrně známé firmy. Když si spolu povídáme o akciích, více méně je odmítá s argumentem, že raději investuje peníze dál do své firmy, kde má věci pevně ve svých rukou. Připadá mu to jako lepší a bezpečnější cesta.

Díky karanténě je však dnes jeho firma zavřená, zavřená bude ještě několik měsíců a není jasné, jestli znovu otevře, případně v jakém stavu bude. Nedá se říct, že by udělal něco špatně. Osud mu však vytrhl věci z jeho rukou. Najednou si uvědomil, v jak křehké a snadno zranitelné situaci se nacházel. Fakt, že v podobné situaci je dnes spousta lidí, mu bude jen slabou útěchou.

Dnešní svět je díky narůstající komplexnosti čím dál tím křehčí a zranitelnější. Řada věcí okolo nás je nastavena tak, že funguje jen v rozsahu běžných výchylek, ale větší externí šok jim přinese kolaps a zhroucení. V ideálním případě by se sociální a ekonomičtí konstruktéři měli snažit o to, aby budovali robustnost celého systému. V praxi je tomu bohužel spíše naopak. Většina z nás s tím asi nic nezmůže, můžeme ale udělat jednu věc. Neopakovat stejnou chybu v našich osobních životech.

Pokud chceme mít své vlastní věci jakž takž ve svých rukou, měli bychom i svůj vlastní život vést k tomu, aby se vzdaloval stavu, kdy je křehký a zranitelný, a naopak, aby se blížil stavu robustnosti, tedy aby byl odolný vůči nečekaným a náhlým velkým šokům. V zásadě to platí pro většinu oblastí našeho života – například zdraví, rodinný život a samozřejmě také pro naše podnikání a finance.

Současná virová epidemie se může jevit jako tak zvaná Černá labuť. Co se týče podnikání, jde však v zásadě jen o speciální formu něčeho, s čím se potká během svého života téměř každý – o ztrátu schopnosti vydělávat peníze. Dnes má podobu virové epidemie, ale může vypadat téměř jakkoliv jinak. Jako dluh, nemoc, úraz, zločin, obyčejná smůla nebo jako celá řada dalších podob, které ani nedokážeme popsat.

Pokud má být náš osobní finanční život robustní, měl by obstát i v situaci, kdy přijdeme o schopnost vydělávat peníze. K tomuto cíli vede určitě více cest. Jednou z nich může být právě investování prostřednictvím veřejně obchodovatelných akcií. Akcie znamenají vlastnický podíl na společnostech, ve kterých lidé svou prací a nápady vytvářejí hodnoty. Umožňují stát se velice snadno příjemcem ekonomického benefitu z činností společností, které mohou operovat v různých zemích, odvětvích, a které mají vysokou míru odolnosti vůči externím šokům a velkou schopnost adaptace na měnící se prostředí.

To nejlepší na tom je, že jejich život a výsledky jsou nezávislé na našem osudu. Nemáme sice kontrolu nad jejich chodem, ale svůj vlastní finanční osud budeme mít pevněji ve vlastních rukou. Stane se odolnějším.

Akciový trh není bezrizikový stroj na peníze. Není to místo, kde lze snadno a bez práce spolehlivě přicházet k penězům. Ne každá akcie je dobrou investicí a ne každá společnost je stejně odolná vůči vnějším šokům. Investování do akcií vyžaduje určité úsilí, nese s sebou riziko a klade velké nároky na psychiku investora. I přes to všechno však mohou veřejně obchodované akcie představovat snížení vašeho celkového osobního finančního rizika. Někdy se tomu také říká diverzifikace. Ne na nejbližších několik měsíců, ale třeba na příštích dvacet let.

Barbora Vágnerová — organizátorka stáží pro zdravotníky

Při podnikání ve zdravotnictví a organizování stáží zahraničních studentů v největší nemocnici ve střední Evropě si na nečekané a problematické situace rychle zvyknete, a tak trochu je musíte mít rádi. Vlastně více než trochu. Za těch pár let od spuštění Czech Hospital Placements programu kde jsou našimi klienty zahraniční studenti ze všech kontinentů, jsme přežili režim devizových intervencí i to, jak politický vývoj dramaticky ovlivní krom kurzu měny taky možnost studentů přicestovat. Nyní je tu pandemie, která uzavřela hranice a my se namísto stáží soustředíme na praktickou pomoc nemocnicím, a především všem v první linii, se kterými jsme donedávna v nemocnici pracovali.

Ať už podnikáte v jakémkoliv odvětví, pokud inkasujete platby v zahraničních měnách a klienti vám platí online, dobře víte, že musíte neustále sledovat vývoj ve světě a tomu uzpůsobovat nastavení cenotvorby. Pokud pak za váš produkt nebo službu platí klienti větší částky, můžete se dostat do situace, kdy peníze na cestě krom pandemie zastaví banka z důvodu zabránění možného zneužívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti či financování terorismu. V těchto chvílích vám pomůže jednak flexibilita u cenotvorby, kdy na události s rozvahou a citlivě reagujete, a také rozdělení plateb klientů na více splátek, což vám pomůže se na změnu lépe adaptovat a krizové období se zdravým cashflow přežít. V případě našeho podnikání musíme navíc velmi zvažovat míru rizika směrem ke studentům, nemocnici, zdravotníkům a pacientům. Proto jsme informace o progresu nákazy v Asii a dalších zemích ověřovali od února s tamními studenty, s ambasádami a dalšími zdroji. Na konci února jsme zastavili platby a přihlášky a na začátku března bezpečně dostali studenty domů, aniž bychom kohokoliv ohrozili.

Našimi studenty jsou mladí lidé v průměru od 17 do 26 let, kteří nám platí dopředu bez toho, že by nás a své mentory ve fázi platby viděli osobně. Důležitá je proto jistota na obou stranách a znalost povinností každého – na naší, že daný student skutečně na stáž přijede a bude na ni připraven, a na straně studenta, že krom stáže a na ni navazující služby má jasně stanovené smluvní a storno podmínky a pomoc 24/7, na kterou se může spolehnout. V nejvypjatějších momentech nás zachraňují jasně stanovená a dopředu známá pravidla a rychlá reakce na to, co se děje v přítomném okamžiku.

Když se stane problém, chovejte se fér směrem ke klientům a partnerům a udělejte pro vyřešení vše možné. Ve vypjatých momentech, kterých je v nemocničním prostředí nepřeberně, se vyplatí mluvit jasně, nechodit kolem horké kaše a měřit stejným metrem všem. U férovosti ale nejde jen o zodpovědné jednání, jde rovněž o znalost a přiznání si vlastních limitů volnonožce a podnikatele. Některé věci jsou a budou vždy mimo vaši kontrolu a není možné slibovat něco, co nemůžete splnit. Určete si, co jsou ve vašem podnikání takové okolnosti a definujte je. Lépe se vám bude pracovat na krizovém scénáři.

Daniel Fiala — zakladatel Databáze knih (3× vítěz Křišťálové Lupy)

Asi není překvapivé, že dnešní situace v lecčem připomíná začátky podnikání. Tehdy jsem vytvářel webové stránky na zakázku a můj diář rozhodně nebyl popsaný. Já totiž diář ani neměl. Ty dva nebo tři zákazníky udržíte v hlavě. Zato volného času bylo dost. Proto jsem se rozhodl vytvořit vlastní web – DatabazeKnih.cz. Nebýt mé tehdejší naivity (zaplaťpánbůh!), nikdy bych se do toho nepustil; nejnáročnější projekt v mém životě a obrovská škola.

Časem vešla má tvorba webů přirozeně do povědomí, a já začal být stabilní volnonožec. Jenže se rozjela i Databáze knih. A to natolik, že jsem začal odmítat nové klienty a postupně se rozloučil i se všemi stávajícími…

Databáze tak začala hrát v mém podnikání prim, a jinak tomu už těžko bude. A jenom proto, že jsem měl čas. Ten čas, který dnes má i řada z vás. Zkuste jej využít podobně. Já tenkrát neměl ani v nejmenším ponětí, jak to bude jednou důležité.

A peníze? Před podnikáním jsem byl chvíli zaměstnancem. Asi z druhé výplaty jsem půjčil dva tisíce korun kamarádovi, který pracoval už léta, a příjem měl násobně vyšší. A navíc se slovy “že to nespěchá”. Rád říkám, že to není jen o příjmech, ale také o výdajích. Výdaje máme totiž pod lepší kontrolou než příjmy. Díky tomuhle přístupu jsem byl celkem v klidu už při rozjíždění podnikání, a jsem i dnes.

Kateřina Fragnerová — gastro konzultantka

Poučena pár solidními karamboly a mnoha skvělými okamžiky mého života, uvažuji sama nad sebou a řídím se, jak kompasem, následujícími kroky:

  • Spolupracuji s více klienty, nikdy pouze s jedním, i když nabídka zní jakkoli lákavě.
  • Přijímám ke spolupráci klienty s projekty, které jsou o dlouhodobém rozvoji a ne jen o rychlém, trvalém růstu.
  • Spolupracuji s těmi, kteří si váží svého (a tudíž i mého) času, a kteří se slušně chovají ke svým týmům, a tudíž i ke mně a k sobě navzájem a je báječné být v takové společnosti.
  • Upřednostňuji dlouhodobé projekty před krátkodobými. Ty, které jsou pro rodiny a jejich další generace, jsou nádherné svojí smysluplností, dlouhodobou udržitelností a celkovým nastavením.
  • Upřednostňuji zásadně projekty, kde sedím u stolu s lidmi, kteří jsou mi milí a těším se na ně.
  • Jak voní tymián je s.r.o. s jedním jednatelem (Kateřina) a jedním zaměstnancem (Kateřina), občas se spolu trochu přeme, ale dohodly jsme se, já s já, že si platím plat a odvody ve výši, která mi zajistí, pokud se něco stane (např. delší nemocenská), pokrytí pravidelných složenkových náletů a chodu domácnosti.
  • U všech projektů mám podepsanou smlouvu s vyjasněním základních věcí – peníze, termíny, mlčenlivost, výpovědní lhůty, doprava atd.
  • Tvořím rezervy průběžně a permanentně.
  • Dlouhodobě si pořizuji to, co potřebuji a ne to, co chci.
  • Na základě tohoto výčtu mě nynější situace zastihla s rezervami na cca 3/4 roku.
  • Klientům jsem nabídla, že si teď budu hodiny pouze psát a na projektech spolupracovat dále, abychom byli připraveni, až se vše rozeběhne. Jednoznačně mi stojí za to je tímto podpořit.
  • Ti, kteří teď mohou zaplatit, zaplatí. U těch, kteří nemohou, jsme domluveni na posunutí plateb. Těžko by se mi fakturovalo někomu, s kým prioritně řeším udržení celého cenného týmu a peníze na výplaty. Vzhledem ke vztahům, které máme, a dlouhodobé spolupráci a důvěře si to můžeme dovolit.
  • Mám domluvené hovory s klienty a jejich týmy na předem domluvený čas. Online vidím rezervační a pokladní systémy. Trénuji recepty a řeším nové strategie v projektech.

Teď střídavě pracuji u počítače a na zahradě, která je součástí mého plánu. S radostí na ní pěstuji zeleninu, ovoce a byliny pro celou rodinu a přátele. „Když bude nejhůř, nastane výměnný obchod.“ Dovzdělávám se a čtu vše, co jsem v posledním roce nestihla přečíst. Pracuji na svém vlastním úplně novém projektu, na který jsem neměla doteď čas a který je určený pro roky následující. Zatím generuje jen radost nad tím vymýšlením, ale časem bude jistě generovat i finance na „má stará kolena“.

Teď ale k začátku mého povídání a slovu karambol. Několikrát ve svém životě jsem byla v děsné situaci osobně, pracovně, finančně nebo zdravotně. Taky tohle pěkně umím. Každý takový karambol byl lekcí, za kterou je dobré poděkovat. Byly to lekce, které mě naučily být obezřetnější, skromnější, pokornější. Řešením, jak se z takových situací dostat, byla činorodá příprava na to, aby další karamboly byly menší a daly se lépe zvládnout. Dnešní dny jsou velkou lekcí pro nás všechny, tak se držte, nevzdávejte to, nespěchejte na sebe, buďte na sebe laskaví a opatrujte se.

Jindřich Fáborský — pořadatel Marketing Festivalu a Digisemestru

10. března došlo k zákazu akcí nad 10 lidí a podnikání v oboru eventů a vzdělávání se rázem změnilo v hazardní hru. Stačí jedno neobratné rozhodnutí a jinak pozitivní finanční bilance se celá rozplyne před očima. Mnoho organizátorů akcí obratem ohlásilo přesun na podzim. Podobně u vzdělávacích projektů. Je potřeba se ale dívat do budoucna.

Přesun konference nebo rozjetého vzdělávacího projektu si s sebou nese nemalé již utracené výdaje spojené s původně naplánovaným termínem. A co hůř, nikdo neví, jestli se akce v novém termínu bude moci uskutečnit. A co pak s tím? Třetím problémem bude obrovský převis nabídky v podzimním období, kdy navíc každoročně vrcholí konferenční sezóna. Velkých akcí už tak bylo hodně a teď jich bude, ve stále ještě křehké situaci dobíhajících omezení, možná i dvakrát tolik.

My jsme se v rámci Marketing Festivalu a Digisemestru pokusili identifikovat to, na čem lidem skutečně záleží, a to dodat v nejvyšší možné kvalitě. Všechny vzdělávací aktivity jsme přesunuli do online prostředí. Ano, networking nenahradíme. Zato jsme ale podstatně zvýšili kvantitu slíbeného obsahu a stejně tak pracujeme na co nejlepším provedení a použitelnosti. Skončím trošku motivačně: Od 10. března jsem se naučil víc než za posledních x let podnikání.

Eliška Vyhnánková — krotitelka sociálních sítí

Nemůžeme se setkávat a já jsem tím jako lektorka a konzultantka přišla o 80 % příjmů. Situace se pravděpodobně bude v příštích měsících zlepšovat, ale pomalu. Co jsem se naučila za poslední týdny?

1) Věřím ještě víc svým instinktům

Většinou v životě neřeším, co bylo a co bude, ale co musím udělat právě teď. Pro lidi kolem mne je to strašidelná a frustrující vlastnost. Ale jak se mi teď hodí! Nic jiného teď totiž nefunguje. Není se o co opřít. Neexistují předchozí zkušenosti. Neexistuje předpověď, které se můžete chytit. Neexistuje prohlášení vlády, které by se nezměnilo. Situace se mění každým dnem. Věřte svým instinktům. Jinak řečeno svým zkušenostem a své inteligenci.

2) Věřím ve slevu

Z různých stran jsou slyšet různé názory na slevy a cenotvorbu. Až se situace vrátí do stavu co nejbližšího normálu, sednu si k Robertovu článku Validace ceny a zjistím, do jakého světa jsme se vrátili. Mezitím jsem hned v druhém týdnu vypsala webináře se 75% slevou oproti svým klasickým seminářům. Důvody?

  • finanční podpora obou stran (mé příjmy i jejich výdaje)
  • méně individuální, osekaná půldenní verze – argumenty pro nízkou cenu
  • dostat mezi co nejvíc lidí znalosti social media marketingu, teď jsou potřeba

Šlo o jednorázovou akci dvou turnusů. Od května již pojedu klasická školení pro omezený počet účastníků za odpovídající cenu. Ano, vaše znalosti mají svoji hodnotu. Měli byste si ji udržet, pokud to půjde. To ale neznamená, že nemůžete dělat smysluplné výjimky.

3) Věřím v dobré služby

S klienty teď až příliš často narážím na robustnost a neohebnost jimi používaných služeb. Potřebují kvůli krizi něco změnit, dělat jinak. Nemohou. Se stávajícím systémem jim to nejde. Ztrácejí drahocenné dny (spíš týdny). Přitom je to jednoduché. Děláte si faktury v excelu? Zvažte Fakturoid. Máte e-shop, který bolí? Zkuste Shoptet. Trápíte se, že potřebujete nový web? Udělejte si ho na solidpixels. Klidně jen dočasně. Žijeme v době, kdy je téměř na všechno jednoduchá služba založená na měsíčním předplatném. Neztrácejte čas něčím, co nefunguje, i kdyby to bylo zadarmo. Teď na to není prostor.

Dan Tržil — podcast producent a konzultant

Já jsem krizi zprvu využil jako příležitost dodělat resty a dokončit věci, které krátkodobě nepřináší peníze, a proto jsou často posouvány na to-do listech dolů. Mluvím o aktualizování webové prezentace nebo o důkladném zamyšlení nad vlastní vizí a zda-li to, co dělám, je doopravdy hodnotou, kterou chci na světě ztělesňovat.

Přiznám se, že můj byznys tvorby podcastů pro klienty příliš zasažen nebyl. Kde vidím velké změny, je trh tvorby obsahu, tedy mých vlastních podcastů Proti Proudu a Na vlně podnikání. Lidé doma sice více koukají na online videa, ale myslím, že audio podcastům tento trend příliš nepomáhá, jelikož je lidé často poslouchali právě na cestách, kterých je nyní zákonitě méně. Navíc v tuto chvíli čelíme opravdové záplavě obsahu a zdá se, že nějaký ten podcast, video nebo živé vysílání dělá úplně každý. To nepochybně zvedá nároky na kvalitu obsahu, jelikož boj o pozornost je nyní mnohem tvrdší a lidé bez vybudovaného obecenstva to mají extrémně těžké. Proto, pokud obsah tvoříte, doporučuji si ještě jednou ujasnit PRO KOHO a PROČ jej tvoříte.

Lucie Čambálová — travel agentka a zakladatelka ČambiTour

Já stále věřím, že všechno špatný je k něčemu dobrý. A když se dějí špatné věci, nebrečím v koutě, ale snažím se najít cestu, jak to zvládnout. Člověk se může litovat, trápit se tou šílenou bezmocí, nadávat na nekoncepční a zmatené jednání vlády a snažit se získat (většinou marně) bezúročný úvěr a podobně. Nebo se může začít spoléhat jen a jen na sebe a začít jednat. Na koronakrizi jsem jako cestovní agentka, která se zaměřuje výhradně na zahraničí, zareagovala rozšířením nabídky o Českou republiku. Přiznám se, že prvotní motivací byly opravdu finance. Doufala jsem, že prodejem dovolené v ČR vydělám na nezbytné náklady. S postupem času jsem z tohoto posunu více a více nadšená – nejen, že mám po dobu totálního zmrazení cestovního ruchu nějaký příjem, který je pro přežití mé cestovní agentury nesmírně důležitý, ale ještě jsem si rozšířila obzory, získala nové skvělé obchodní partnery a zjistila, jak vysoká úroveň služeb už u nás je. Díky tomuto kroku si navíc udržím stálé klienty (mám jim co nabídnout i letos) a získám hromadu cenných zkušeností. Bez korony by mě v životě nenapadlo svou nabídku o dovolenou v ČR rozšířit. Díky za to! Už by hranice ale mohli otevřít. Zpátky do totality opravdu nechci a oceán chybí nejen mně, ale i mým klientům.

Adam Marčan — zakladatel Naučmese a digitální nomád

V Naučmese.cz si osm let zakládáme na tom, že děláme primárně offline kurzy. Že je pro nás důležitá ta lidská blízkost. Tváří v tvář. Přesahy, tykání a pivo po kurzu. V půlce března se nad naším milovaným přístupem slušně zatáhlo: většina kurzů zmizela v bouři a s nimi i 3/4 příjmů. Našich i lektorských. Přestal jsem spát a objevila se mi vyrážka.

Zbývala jediná možnost. Sáhnout po pojmu webinář. Roky dřímal zaprášený kdesi v rohu našeho adminu. V zoufalosti jsme jej vytáhli lektorům na oči: Zkuste vypsat svůj kurz jako webinář!

Nechtěl jsem jen pasivně doufat, že to lektoři zvládnou a zachrání „nám“ Naučmese. Ponořil jsem se do tématu webinářů jako do ničeho jiného v posledních letech. Úplně jsem zíral, kde se bere ta soustředěnost, lehkost a vůle.

Po dvou týdnech jsem byl připraven lektorům pomoct. Nacítil jsem, jaké jsou přidané hodnoty zážitkového webináře, a nadšený jsem vypsal kurz pro skupinky o šesti lidech.

Doteď se ho zúčastnilo 38 lidí. Jejich zpětné vazby mě hnaly dopředu. Většina byli naši lektoři, kteří pak vypsali vlastní webinář. Po pár týdnech jsme se díky všem, kdo se do výzvy zapojili, dostali na půlku běžných denních obratů a jedeme dál. Spím lépe a z brady mi zmizela vyrážka.

Děkuji Aki Votrubové, která už v neděli 15. března večer vystřelila sérii svých webinářů (což samo udělalo obrat desítek tisíc) a naším rozhovorem mě neskutečně nakopla do tématu. Erika Piesch to poslala ještě dál, když mi ten stejný večer zavolala, že má firemní poptávku na webináře (btw ta dopadla skvěle) a jestli s ní prý jdu založit nadalespolu.cz :)

Judita Matyášová — novinářka a publicistka

Umíte sehnat buldoka?

Počáteční paralýzu jsme zažili všichni. Apatii, že nic nemá smysl, asi taky. Pak ale následovala otázka: Co dál? Před koronou jsem měla domluvenou stáž v Dánsku, organizovala jsem setkání teenagerů a seniorů, přednášela na univerzitě a konzultovala, jak se dostat do médií. Ani spousta aktivit mi nepomohla udržet hlavní zakázky, protože se vše odsunulo na neurčito. Naopak se mi zase potvrdilo, že má smysl spoléhat na intuici.

Ten nápad v polovině března byl úplně jednoduchý: řadu let pomáhám seniorům, tak bych mohla z karantény obvolat pár lidí a sehnat 160 roušek pro seniorský domov v Praze. Jen jeden? Raději rovnou pro všechny domovy v metropoli! Během třítýdenního maratonu iniciativy Roušky seniorům jsme sehnali a darovali 20 tisíc roušek pro 45 domovů. Nic z toho bych nezvládla bez dobrovolníků.

Dala jsem dohromady tým lidí, kteří mají stejnou buldočí povahu jako já. Zahryznou se a nepustí. Taky přišli o hlavní zakázky, taky nechtěli koukat do stropu a rozjímat o nejisté budoucnosti a taky ihned pochopili, že na místo pitvání vlastních problémů v podnikání je třeba řešit pomoc pro nejstarší generaci naší společnosti. Teoreticky si to nikdo z našeho týmu nemohl dovolit, protože máme sice finanční rezervu, ale nemáme truhly se zlatem a stříbrem. V životě jsou však chvíle, kdy myšlení na vlastní výdělek jde stranou. A ta přesně nastala.

Buldočí povahu jsem v sobě objevila během mnohaleté praxe v celostátních médiích. Každý den jsem měla napsat čtyři články, sehnat fotky a navrhnout grafickou podobu celé novinové strany. V takovém tempu není čas na vztekání, že něco nejde a proto: neplýtvej energii na vztek. Okamžitě hledej řešení, volej na všechny strany a pokud se ozve: „No já bych rád, ale…“ poděkuj a volej dál, dokud nenajdeš dalšího buldoka.

Často se nás lidé ptali, jak pomáhat, když neumí šít roušky? Možná máte důležitý kontakt, který akutně potřebujeme, nebo můžete pár hodin rozvážet ochranné pomůcky nebo přivezete pečovatelům v domovech kafe a koláče. Leckdy stačí hrozně málo, ale v tu chvíli je to hrozně moc.

Mnohokrát jsem v uplynulých týdnech myslela na to, co říkal Nicholas Winton: „Není-li to nemožné, musí existovat způsob, jak to udělat“. V roce 1939 zachránil stovky židovských dětí, ale dokázal to jen díky sehranému týmu. Propojte lidi, kteří mají stejnou vizi a buldočí povahu, a jsem si jistá, že zvládnete mnohem víc, než jste si vůbec uměli představit. Ať už jako dobrovolníci nebo jako podnikatelé.

David Girten — majitel restaurace La Petite Conversation

Do Česka jsem se přestěhoval před 11 lety a letos to bude 10 let, co jsem si zhmotnil svůj sen mít „Café & Resto“ a otevřel v Ostravě LaPeCo.

Jako mnozí z nás jsem cítil, že přijde krize a popravdě jsem se trochu těšil, že dojde k nějaké změně na trhu práce a nabídky zaměstnanců, ale to, co teď prožíváme, jsem si určitě nedokázal ani představit. Naše bistro je postaveno na kontaktu a komunikaci se zákazníky: setkávání, povídání, hodně klademe důraz na osobní přístup k lidem a najednou jsme ze dne na den museli prostory restaurace zavřít. Vzít si měsíc dovolenou a přemýšlet není můj styl, potřebuji akci, na podzim jsme navíc LaPeCo přestěhovali do nových prostor, hodně jsem investoval a zadlužil se a prioritou pro mě samozřejmě bylo zajistit i práci svým zaměstnancům. Důležité bylo jednat rychle a flexibilně, zůstat aktivní a přizpůsobovat se nové situaci. Během jednoho dne jsme kompletně otočili LaPeCo koncept a zaměřili se na rozvoz a jídlo s sebou přes okýnko. Klíčoví jsou v této situaci naši přátelé a zákazníci, za dobu existence LaPeCo jsme si vybudovali skvělou klientelu, která nás podržela, chodí si pro jídlo s sebou, kupují vouchery, připravili jsme i speciální Velikonoční balíčky s domácími produkty od našich dodavatelů apod. Je to takový způsob vzájemné solidarity, zákazníci nás podpoří a my jim připravíme jídlo či kafe, díky kterému mají pocit, že svět je aspoň trochu normální, a navíc je to i bezpečnější, protože nemusí tak moc chodit do supermarketu. S majiteli prostor jsme se také domluvili na snížení nájmu, využili jsme dotace města, taktéž jsme se domluvili na posunutí splátek půjčky a hledáme další možnosti, jak vydržet. Dbám na to, abych svým dodavatelům platil včas, všichni jsme na jedné lodi a musíme se podržet navzájem. V neposlední řadě se projevilo zdravé jádro týmu, zaměstnanci chápou situaci a snaží se přicházet s nápady a táhnout za jeden provaz. Máme čas řešit resty i na své blízké a rodinu. Když to shrnu, je důležité mít kolem sebe správné lidi a přátele, dlouhodobě pěstovat dobré vztahy s klientelou, která vás pak podrží v těžkých chvílích, být aktivní a otevřený dříve nemyslitelným možnostem, hledat příležitosti a reagovat pružně a rychle na změny.

Lucie Václavková — kariérová poradkyně a lektorka

Udržitelné podnikání v kariérovém poradenství

Současná krize se u mě zatím neprojevila výrazným poklesem poptávek a příjmů. Co za tím je?

  • Moje služby jsou užitečné klientům v dobrých i špatných dobách. Zatímco v dobách blahobytu jim pomáhám najít nebo vytvořit práci, ve které budou spokojení, v těžkých dobách řešíme nalezení obživy (tj. vůbec nějaké práce).
  • Mám široké portfolio klientů z různých sektorů, kterým poskytuji poradenství a školení (individuální klientky, kariéroví poradci, neziskovky, příspěvkové organizace, odborné komunity). V některých organizacích jsem placená z grantů, které nejsou současnou situací ovlivněny.
  • Sleduji trendy a pomáhám inovacím v mém oboru. Jako jeden z mála kariérových poradců v ČR jsem se začala zajímat o využití digitálních nástrojů a sociálních sítí pro kariéru a kariérové poradenství, po čemž je dnes velká poptávka.
  • Nabízím hodinové balíčky pro konzultace s klienty, které zvýhodňují dlouhodobou spolupráci. Díky tomu mi neodpadli klienti a byli ochotnější se dohodnout na pokračování spolupráce.
  • Rychle jsem převedla služby do online prostředí. Hned po uzavření škol jsem se spojila s klientkami a domluvila se na konzultacích na dálku, za což jsem jim nabídla nějaký čas navíc nad rámec domluvené spolupráce. Veškeré dohodnuté kurzy se podařilo realizovat formou webinářů. Nakonec měly více účastníků než prezenční kurzy a já díky tomu získala vyšší honorář.
  • S manželem jsem se střídali v péči o děti a domácnost, abych mohla pracovat. Bez toho by to nešlo.
  • Chystám další online produkty, o kterých jsem již dříve uvažovala, ale neměla jsem na ně čas.
  • Nesnižuji ceny za individuální poradenství, jako dostupnější variantu doplním poradenství skupinové.

Větší stabilita díky spolupráci mezi partnery

Od začátku našeho vztahu fungujeme doma i v práci jako parťáci. Díky tomu jsme to společně dotáhli „dál a výš“, než bychom se dostali každý sám. Přestože máme 3 malé školáky a dům zatížený hypotékou, dokázali jsme vybudovat finanční rezervu na více než rok. Současná krize se u nás neprojevila výrazným propadem příjmů.

Jak se nám to podařilo?

  • diverzifikace rizik a příjmů – každý z nás v jiném oboru, oba máme navíc příjmy z několika projektů a spoluprací,
  • fungujeme na dálku – Petr prodává grafiku přes fotobanky, dubánčí produkty přes e-shop, já školím a konzultuji na dálku,
  • šetříme – nepotrpíme si na značkové produkty, drahé dovolené, kroužky či školy pro děti, máme udržitelné režijní náklady v podnikání i domácnosti,
  • jsme multioboroví a vzájemně vykrýváme své nedostatky, díky tomu zvládáme spoustu věcí vlastními silami a nemusíme za ně platit (web, grafik, texty, fotky, sociální sítě, programování, aj.),
  • pracujeme a jsme vytrvalí, nevadilo nám věnovat čas věcem, které nepřinášely okamžitý zisk,
  • pořád sledujeme trendy a učíme se nové věci – Petr byl v Česku průkopníkem fotobank, já přináším nové nástroje a technologie do kariérového poradenství,
  • máme oba silnou (osobní) značku, jsme aktivní na sociálních sítích a v komunitách, vzájemně se propagujeme,
  • střídali jsme se v práci a péči, já jsem díky tomu udržela kariéru při dětech a Petr při hrách s dětmi stvořil Dubánky,
  • vždycky jsme práci i podnikání stavěli tak, abychom měli dost času na rodinu i sami na sebe, díky tomu jsme dlouhodobě v pohodě a slušné kondici,
  • výdaje na péči o děti (chůvy, školka) a služby pro domácnost jsme nebrali jako náklad, ale jako investici,
  • tvoříme vlastní osobní projekty, které nás propagují a přinášejí také další příjem.

Petr Pouchlý — byznys konzultant

Nejsou prachy, nevadí…

Taky jste mohli třeba vy osobně přijít o zrak, Covid-19 mohl být smrtící pro 70 % nakažených a nebo mohlo dojít k válce v zemích I. světa. Místo toho máme otravný, ale řešitelný problém s globální karanténou. Ač samozřejmě ještě není zdaleka po všem, rozhodně jste vyhráli v loterii života tu lepší z černých labutí. Budou chvíle, kdy tohle uvědomění pomůže v jinak chmurném dni.

Velmi pravděpodobně si budeme muset odpustit některé části našeho současného blahobytu. Se s tim smiř. Fakt si srovnejme, co opravdu potřebujeme a bez čeho se nějakou dobu náš byznys i osobní život obejdou. Sorry, uzrálý avokádový touste na žitném chlebíčku, pečeném za úsvitu v kamenné peci, a dýňové latté z té jediné pravé kávy se skořicovým zásypem!

Další dobrá zpráva je, že bude platit stejné pravidlo, jako platilo v byznysu vždy. Pokud jako volnonožec dodáte práci, na které zadavatel vydělá více peněz, nežli jste si vy řekli na faktuře, pak si vás najme. Možná jste měli dříve štěstí, že vás někdo najal na práci, kterou jste sice udělali skvěle, ale ve finále nedosáhla faktické ekonomické návratnosti. Byl však dostatek na všech frontách, takže to zadavatel tolik neřešil.

Co se rozhodně v nejbližších měsících změní, je důraz na efekt a dopad. Abyste uspěli, srovnejte si jednoznačně, jak vydělá zadavatel skrze vaši práci a řešení. I když bude možná někdy těžké vysvětlit, jak zrovna tahle ilustrace pomůže celé marketingové kampani, nebude zbytí. V čem bude vaše přidaná hodnota a jak je vyvážená vyšší cenou, než jakou má řešení od někoho jiného?

Když to píšu, zní to i mně banálně. Pokud již dávno umíte nejen férově zdůvodnit, ale také přesvědčivě a trpělivě vysvětlit vašemu objednateli hodnotu vaší práce, je to banální. Pokud ne, návod je ve třetím a čtvrtém odstavci ;)

Ivana Minářová — stavební inženýrka

Covidová krize mě zastihla v období, které jsem měla naplánované od Vánoc jako čas zvolnění. V kalendáři byla červená čára a křičela: Neber nové zakázky a dodělávej resty! Po vzoru několika think-tanků jsem začala tvořit finanční rezervu. Nedostala jsem se na doporučených 6 měsíců, nicméně teď neřeším, jestli budu mít příští měsíc na zaplacení plateb a nákup jídla.

Po vyhlášení nouzového stavu jsem čekala, že mi klienti odřeknou práci, kterou jsme měli domluvenou na další měsíce. Většinou jsou to majitelé rodinných domů. Při čtení novinových zpráv se mi v hlavě honí myšlenky – budu mít co dělat? Kdo si bude moci dovolit platit za stavbu? Odřekl jen jeden klient – společenství vlastníků bytů. Lidi v domě se musí dohodnout, co vlastně chtějí, ale protože se nemohou sejít, tak jsme termín odsunuli. Ostatní zakázky vypadají, že pojedou podle plánu. A kdyby ne, mám v záloze několik dalších.

Mám teď více času na práci, protože nemusím lítat na úřady. Rozjíždím plánovaný částečný přechod na novou práci – dozorování staveb. Všechny tři stavby začaly v březnu / dubnu a zatím jedou podle plánu. Musí se vypořádat s komplikacemi, jako je nákup materiálu (například stojí před volbou: musím koupit vše, ale nemám to kde skladovat). Všechny tyto firmy mají dostatek lidí a nucený odliv zahraničních zaměstnanců nepociťují. Platby za dozor účtuji měsíčně, takže i kdyby projektování na nějaký čas odpadlo, budu mít jistý alespoň částečný příjem.

Nově jsem spustila online konzultace na stavební problematiku. Je z toho zatím jedna zakázka. Konzultace nikdy nebyly velkým zdrojem příjmů, ale beru online jako kanál na přesměrování lidí, kteří potřebují poradit. Poradenství na chytré technologie je v současné době mrtvé – firemní klienti usnuli a majitelé domů a bytů nejspíš řeší jiné problémy. Zde mám nastavené platby předem, takže mě to netíží.

Největší problém mého podnikání je zavřená škola. Páťačka zvládá hromadu věcí sama, ale úkoly je třeba kontrolovat a přiznejme si, kdo umí v našem věku perfektně češtinu nebo písemné dělení… Dcerka ve druhé třídě je na tom hůř – učení musíme společně plánovat i dělat. V mezičase se věnuji své práci. S prací o víkendech se dostávám na zhruba ⅔ běžného pracovního času.

Prvních 14 dní citelně ubylo poptávek, nikdo nevolal, nepsal maily. Někteří projektanti skuhrají, že se budeme mít špatně. Ano, může tomu tak být u velkých projekčních kanceláří a stavebních firem (odliv dělníků nebo státních zakázek). Jsem v kontaktu s malými projekčními firmami a živnostníky, menšími stavebními firmami. Nikdo z nich si nestěžuje, práce mají dostatek na dlouho dopředu. Trápí nás jen nejistota, jestli tento stav vydrží i v budoucnu.

Po třech týdnech karantény se lidé otřepali, znovu poptávají mé služby a odsouhlasují nabídky s termínem zahájení práce za půl roku a cenami jako dřív. Proto zatím zůstávám v klidu. Práce bude.

Michal Souček — realitní makléř

Realitní trh se téměř zastavil. Stejně jako spousta dalších profesí i realitní makléři zažívají velké propady tržeb. Změnily se okolnosti i chování zákazníků, změnil se trh. Pracovní pohoda a “normální” stav, na který jsme si zvykli, je v nedohlednu. Možná na několik měsíců i let. Možná napořád. Možná se všechno změní a už nikdy nic nebude jako dřív. Ale víte co? To v tuto chvíli nikdo z nás nemůže vědět na 100 %. A čekat, jak to dopadne, se mi taky nechce. Tak co s tím?

Já jsem si řekl, že je potřeba pracovat přinejmenším stejně jako dřív. Jako realitní makléři občas zažíváme období, kdy prodáme všechny zakázky a čekáme na další. A tato situace se tomu docela podobá. Jsou proto dva důvody:

  1. Ve chvíli, kdy mají makléři hodně práce, zapomínají na marketing.
  2. Zároveň zapomínají na komunikaci s bývalými zákazníky, pro které teď zrovna nepracují.

Věnují se aktuálním obchodům a jakmile je všechny dokončí, často se stane, že chvíli čekají na nové příležitosti. Buď to pak pojmou jako dovolenou nebo všechnu energii a část vydělaných peněz investují do marketingu, na který dříve neměli dost času. Nic z toho není ideální a míval jsem to stejně.

Navíc jsem měl toto období vlastně rád. Když prodáte několik nemovitostí, máte finanční polštář, takže se nic tak hrozného neděje. Měl jsem čas se zastavit, promyslet si, co dál, odpočinout si a pak se v klidu vrátit zase do práce. Pak jsem si ale uvědomil, že ono to zase tak fajn není, protože se to nedá řídit.

Vím z vlastní zkušenosti, že se finanční polštář může velice rychle rozkutálet. Když se vašemu podnikání daří, rostou vaše příjmy, ale na druhé straně rostou i vaše náklady. Na lidi, na nájmy, na reklamu a propagaci. Ale pokud příjmy vypadnou, náklady zůstávají. A každý měsíc ukrajují část polštáře, na který jste pracovali v minulosti. A ten musí být dostatečně silný, aby to člověk ustál.

A právě proto jsem si uvědomil, že nejlepší stav je vyvážená kontinuita. Tu v obchodě nedokážete zajistit na 100 %. Alespoň v realitách to moc nejde. Proto jsem přemýšlel, jak svoje podnikání vylepšit, abych dokázal eliminovat výpadky příjmů v rámci mých možností co nejvíc. Nakonec si myslím, že se mi to docela dobře povedlo pomocí třech velice jednoduchých nástrojů, které dnes může využít úplně každý.

  1. Pravidelně komunikuju se všemi svými klienty. Nejen teď v době krize, ale neustále. V průběhu roku je několik přirozených příležitostí, jak o sobě dát vědět a udělat někomu radost. Vánoce, Velikonoce, Nový rok, narozeniny. To jsou situace, kdy jen obyčejný telefonát, dopis nebo malý dárek poslaný poštou udělá člověku velkou radost. Tak dvakrát max třikrát do roka posílám ještě aktuální informace o realitním trhu e-mailem. Pokud se děje něco zásadního. Respektuju soukromí a nerad bych, aby měli moji bývalí i současní klienti pocit, že je spamuju.
  2. Na získávání nových klientů mi nejvíc fungují videa, která točím, a která publikuju na mém YouTube kanálu i obsah, který tvořím pro moje sociální sítě, nejčastěji Facebook. Tvorba obsahu je pro mě dnes velkou součástí mojí práce. Každé dva měsíce natočím minimálně jedno video na předem dané téma. To je šest videí za rok (plus další prodejní videa nemovitostí, které prodávám). Obrovskou výhodou je, že pokud vytvoříte opravdu dobrý obsah, ten za vás pak pracuje i v dobách, kdy máte moc práce, kdy spíte, kdy jste na dovolené nebo kdy odpočíváte s vaší rodinou. Prostě 24/7.
  3. A to samé platí o psaní článků. Články píšu jak pro moje realitní zákazníky na blogu v rámci mých webových stránek, tak pro realitní makléře v rámci mojí realitní platformy QARA. Neměl jsem rád psaní, raději jsem šel s klientem na oběd. Ale rok má 365 obědů. A já potřebuji oslovit mnohem víc lidí, abych získal klienta. Jasně, mohl bych přidat večeře a snídaně. To je pak 1095 setkání s potenciálními klienty a postava, kterou jen tak nevyběháte. Svačiny? Neee. :) To je spousta času i peněz v nákladech, protože za klienta se platí. Prostě mi přijde jednodušší věnovat jeden den článku, který během chvíle osloví stovky lidí na internetu a na sociálních sítích a pracuje pro mě i několik let.

Není to nic světoborného, já vím. Psal jsem na začátku, že jsou to tři velice jednoduché nástroje. Ale víte co? Jsou neuvěřitelně efektivní. Možná proto, že všichni vymýšlíme sofistikované strategie a techniky k tomu, abychom dosáhli těch nejlepších výsledků. Já jsem je podle mě vyzkoušel všechny a stejně se vždy držím toho, co mi fungovalo, funguje a věřím, že i fungovat bude.

A proto se aktuálně věnuji tvorbě obsahu a vztahu s klienty. Snažím se pomáhat realitním makléřům i mým realitním klientům. Komunikoval jsem úplně se všemi. Věřím, že se vrátí doba, kdy se obchod zase rozběhne. Do té doby nemám dovolenou, pracuju na tom, co bude v budoucnu. Tak jako vždycky v podnikání. Před „koronou“, při ní i po ní, až bude po ní. Ať se vám daří. Držím nám všem palce.

Jana Poncarová — copywriterka a spisovatelka

Čas, který teď máme, je dar. Přetvoříme ho ve zlato?

Před pár měsíci jsme s kamarádkou, copywriterkou a správkyní sociálních sítí, napůl v legraci a napůl vážně říkaly, že kdyby přišla krize a my ztratily klienty, nechaly bychom se zaměstnat v kavárně. Když jsem si asi před čtrnácti dny volaly, vzpomněly jsme si na náš rozhovor a ironicky ho okomentovaly. Některé věci prostě neodhadnete.

Když se v reakci na pandemii koronaviru propadly burzy, nabízelo se srovnání s krizí v roce 2008, ale většina ekonomů říká, že to, co zažíváme nyní, je bezprecedentní. A tak bychom k tomu měli přistupovat. Každá nová situace je náročná, ale přináší i příležitosti. Kdo se rychleji adaptuje, kdo bude mít nápad, nenechá se zastrašit a nepodlehne panice, může z krize těžit a vytvořit něco nového.

Pro mě osobně se situace zatím příliš nezměnila. Dál tvořím texty pro webovky, připravuju články i rozhovory pro magazíny a časopisy. Pro některé své klienty pracuju už několik let. Hned na začátku pandemie jsme si psali nebo zavolali, jak se máme a jak vše zvládáme. Vím, že byznys některých z nich utrpěl a je možné, že mě teď nějakou dobu nebudou potřebovat, protože seškrtají rozpočet na marketing. Vždy ale můžeme zkusit jednat o ceně nebo barteru a hledat řešení.

Od začátku svého podnikání v roce 2009 se snažím diverzifikovat portfolio klientů. Textuju weby firmám, píšu PR články pro soukromé podniky, ale pracuju i pro online magazíny a tištěné noviny. A také vytvářím své vlastní projekty a píšu knihy.

Když jsem nad pomyslnou ekonomickou recesí uvažovala před několika měsíci, říkala jsem si, že mě snad – kdyby bylo nejhůř – zachrání prodeje knih. V roce 2018 mi vyšel první román a loni druhý. Jenže knihkupectví jsou teď zavřená a eshopy podle nakladatelů situaci nevytrhnou, prodeje přes ně běžně tvoří asi jen 20 %. Tohle riziko jsem v potaz nevzala. Prostě proto, že jsem si ani ve snu nedokázala představit, že obchody zavřou a že budeme nosit roušky.

V celé té nelehké situaci pozoruju jednu pozitivní věc. Úsporu času a efektivitu. Během posledních pár týdnů mě oslovilo několik nových klientů. V běžném čase bychom se scházeli. Jela bych za nimi do Prahy, cesta tam, cesta zpět, pár hodin u jednacího stolu. Tento časově náročnější proces se nám povedlo nahradit několika telefonáty a vše perfektně zafungovalo.

Čas ušetřený schůzkami jsem věnovala svým projektům. Konečně jsem dokončila druhý ebook o pěstování zeleniny, který jsem měla rozepsaný už od loňska, a vydala ho. Pustila jsem se do psaní nového románu a zapojila se do projektu jednoho startupu, který připravuje publikaci o tom, jak podnikat online. Připravila jsem dva blogové příspěvky na svůj web. Četla jsem ze svého románu online na Instagramu. A konečně jsem začala číst literaturu o investování.

Vím, ne všichni mají takové štěstí, aby mohli ve svém byznyse pokračovat online. Líbilo se mi ale, jak na nezvyklou situaci zareagovali někteří podnikatelé v mém okolí. Třeba jógové studio, kam chodím cvičit, připravuje cvičební videa. Bistro, které si otevřela moje kamaráda, vydává obědy z okénka a rozváží je po městě. Můj učitel angličtiny zavedl hodiny po Skypu.

Přiznávám, i o mě se občas pokouší černé myšlenky. Osobně mi pomáhá rozvrh. Vstát ve stejný čas, ve stejnou dobu usednout k počítači a pracovat. Mít přestávky na kafe a protažení. Dojít si pro oběd k okénku bistra. Vyvenčit psa. Když přijdou dny, kdy nemám tolik práce pro klienty, nechci uvažovat nad tím, jestli je to známka prvního poklesu zakázek. Raději se soustředím na své projekty – napíšu kapitolu do nového románu, připravím blogový příspěvek na web… Konečně jsem se rozhoupala a začala tvořit své webovky v angličtině. Je to další krok k diverzifikaci portfolia – už delší dobu totiž uvažuju nad tím, že začnu psát texty i v angličtině.

Současná situace není lehká, ale mnohé nám ukáže. Třeba, jak důležité je vytvářet si finanční polštář nebo diverzifikovat portfolio klientů. Na začátku roku jsem si přála – a vím, že jsem nebyla sama – více času na některé činnosti. Teď ho mám. Čas je dar, který jsme v téhle situaci získali. Záleží jen na nás, jak ho využijeme a jestli krizi proměníme ve zlato. Držím nám všem palce.

Co mi zafungovalo – pár tipů navrch:

  • Diverzifikovat portfolio klientů i činností (nebýt závislá na jednom).
  • Udělat něco navíc (natočit video, napsat ebook).
  • Vytvářet si finanční rezervu (každý měsíc něco stranou).
  • Napsat si, za co teď šetřím (víkend v Amsterodamu, kavárny).
  • Pěstovat zeleninu (pohyb a jídlo zadarmo).
  • Mluvit s ostatními freelancery (s kamarádkami jsme zavedli nedělní dopolední kávu online).
  • Dívat se dopředu (a vidět lepší svět).

Pavel Ovesný — podnikatelský poradce

Současná krize mi stopla dobře rozjetou jarní sezónu mých kurzů, ale přistihla mě připraveného. Ač můj kurz nese jméno Punkové podnikání, téma prevence rizik v něm má nezastupitelné místo. Kromě finančního polštáře do něj počítám i budování dobrého jména v oboru, odborné vzdělávání, ale také rozvíjení podnikatelských a universálních dovedností, členství v mastermind skupině, budování sítě kontaktů nebo třeba zdravý životní styl.

Práce na volné noze bývá vnímána jako riziková. Ale věřím, že tyto zásady mají synergický efekt, a kdo se jich drží, současné zemětřesení ustojí. Očekávám, že stejně jako po roce 2008 freelancerů skokově přibude. A těším se na to. V komunitě českých nezávislých profesionálů vládne duch otevřenosti, sdílení know-how a spolupráce a na podobné výzvy dokáže reagovat flexibilně a podpořit se navzájem.

Mě opakující se podnikatelské cykly i výtky startupistů "jak to škáluješ?" přivedly časem k tomu, že jsem aktivity rozdělil do tří oblastí: 1) individuální přístup, 2) "efekt páky", kdy jednotlivec zaplatí nižší cenu, ale obsloužím větší publikum najednou (např. kurz, webinář…) a především v nízké sezóně 3) rozvíjení (polo)pasivních příjmu. To mi společně s větší finanční rezervou umožňuje střídat režimy, zvládat výkyvy a odolávat různým tlakům. A užívat si vlakové nomádství, do kterého doufám nejpozději na podzim zase naskočím.

Právě proto i přesto, že můj hlavní příjem teď stojí, nyní vidím hlavně příležitosti. Online svět umožňuje zdostupnit služby i těm, kteří se k nim doposud nedostali. Mnozí jsou teď hozeni do vody a rovnou plavou. A nejen, že jim to jde, ale nedokonalost a chyby se se teď tolerují.

Jana Pelánová — zakladatelka eshopu Materialistic a šicí dílny Pokoj č. 10

Padá ti byznys, něco si přej

Nejhorší byl ten týden předtím, než všechno zavřeli. Do noci jsem četla všechny news o blížící se apokalypse a cítila takovou čistou bezmoc… Věděla jsem, že můj byznys není finančně stabilní a taky jsem věděla, že nemám vybudované rezervy na horší časy. Vlastně jsem už dlouho přemýšlela, že bych se měla na nějakou krizi připravit. A najednou jsem věděla, že jsem to úplně nezvládla, a prostě připravená nejsem. Jaj, tak co budeme dělat?

Jako první jsme museli odstřelit šicí kurzy, což je věc, která primárně dokáže zaplatit nás i hezké prostory v Praze na Letné. Našlápnuto bylo hezky. Jarní kurzy byly komplet plné – každý den skupinka lidí, lektoři se těšili a my investovali čas a peníze do vyladění prostoru i procesů … No, tak zatím čau, zavíráme krám i dílnu a slibujeme, že zkusíme nezkrachovat.

Vítězové korona krize, nebo jak slepí k houslím?

Když máš štěstí, neměl bys moc poučovat ostatní. My štěstí měli – z naší chobotnice odpadávala chapadla a jediné, co nám zbylo, byl eshop a v jeho portfoliu i hvězda korona ecommerce – šicí stroje. Prodeje eshopu v druhé půlce března stouply na šestinásobek a my se celkem zapotili ten nárůst obsloužit. Do toho rouškový rush a jen nevěřícně jsme zírali na ohromnou sílu šicí komunity u nás a říkali si, jak je skvělé být její součástí.

Štěstí přeje připraveným a příště lépe

Byla to půl na půl velká klika, ale taky výsledek dlouhodobé práce. V oboru budeme už osm let a za tu dobu máme vybudované relevantní sítě. Máme stálé zákaznice, které u nás nakupují látky a drží nás i v tomhle čase. Zároveň pracujeme na tom, abychom s naším eshopem Materialistic uměli konkurovat i velkým hráčům na trhu. V tomto okamžiku se to povedlo, my obstáli v jedné zkoušce a jsme zase o trochu dál. Já osobně si z toho beru s veškerou pokorou celou řadu ponaučení, a především se zavazuji k pečlivému sledování našich finančních toků a budování rezerv. Krize nechodí po horách, už to víme.

Martin Světlík — konzultant a lektor produktů Apple

Situace, ve které jsme se jako volnonožci ocitli, nám nastavila nepěkné zrcadlo o našem předchozím finančním chování. Nebudu lhát, ani já nemám svědomí čisté a žádný finanční plán jsem neměl. A ani teď nemám načrtnutý optimistický, realistický a pesimistický scénář do budoucna. Protože zkrátka nevím, jak vše bude vypadat. Nevím, jaká realita při současném uvolňování nastane.

Nikdy jsem za 5 let nemusel rušit jediný termín kurzu z důvodu nezájmu účastníků. Letos už jsem zrušil 3 plánované a netuším, zda na ten první někdo přijde. Nemám zdání, zda klienti budou nadále ochotni platit za moje služby a jak často je budou vyhledávat. Čísla do tabulek se dávají lépe, když business šlape, jak má. V době karantény jsem dokonce ani aktivně nevyhledával příležitosti, jak vydělat peníze. Potřebuji totiž prioritně vydělávat, až se vše začne vracet do normálu. Díky finanční rezervě a provozním úsporám si můžu dovolit věnovat pozornost jiným věcem. Mé finanční plánování bylo možná intuitivní, ale postaveno na tom, že vždy musím mít dostatečnou rezervu pro případ, že příjmy z nějakého důvodu vypadnou.

Je až s podivem, jak se některé zdánlivé potřeby dostaly na druhou kolej a všechny ty poučky o finanční odpovědnosti a úsporách jsou najednou zcela automatické a přirozené a peníze na účtu zůstávají, aniž by se člověk musel přemáhat. Místo excelových tabulek proto investuji. Ovšem ne do akcií, ani do bitcoinu, ale do sebe. Přitom nečtu knížky o osobním rozvoji, ale dělám to, co mi jde nejlíp. Jen dělám věci, které bych jinak pravděpodobně nedělal nebo odkládal. Najednou stříhám videa na vlastní YouTube kanál. Píšu více článků, i do šuplíku. Reviduji texty, předělávám weby, ladím profily. Zkrátka investuji svůj čas do budoucna. A dělám více věcí zcela zdarma nebo se slevou. Protože tohle období přežijeme, o to strach nemám, důležité bude přežít v době pokoronavirové a tam se doufám ukáže zhodnocení využití našeho času.

Olga Pohl — copywriterka a lektorka psaní

Jako sólo máma jsem citlivá na různé hraběcí rady. Takže půjdu rovnou k věci. Nemít prachy zatraceně vadí. A nemít energii na jejich vydělávání je průšvih. Současná krize je pro mě velkou lekcí v tom, jak si nevybít baterky, když jste na volné noze, a na té druhé vám visí dítě školou povinné.

Rodič-volnonožec musí kromě podnikání provozovat i domácí školu. Suplovat školní jídelnu, družinu a kroužky. V mezičase našít roušky. Jenže den má pořád jen 24 hodin. Z něčeho je třeba slevit. Nemusí to ale být vaše hodinovka. Zkuste slevit z nároků na pracovní výkon i školní výsledky vašich dětí.

Krize se nejspíš povleče a vy musíte vystačit s dechem. Zkuste přehodnotit termíny svých projektů. Žonglujete domškolu, home office a funkci provianťáka – a furt máte jen dvě ruce. Spojte se s klienty a zkuste se domluvit. Je pravděpodobné, že oni doma řeší podobné prekérky a vyjdou vám vstříc.

Stanovte si pro každý den jasný a přiměřený cíl. Pro vás i pro děti. Naučte se naplánovat si den do kratších úseků. Aby bylo všem jasné, kdy pracujete každý samostatně a kdy je čas na svačinku, poradu s rovnicemi, odpočinek, pexeso… Vytrhávání z práce užírá energii a duševní rovnováhu.

Odložte předsudky a zkuste meditaci. Jako fakt. Líp se srovnáte s karanténou, kdy se spousta věcí vymyká vaší kontrole. Dopřejte si čtvrthodinku jen pro sebe, kdy nemusíte vůbec nic, jen dýchat. Z letadla víte, že v nouzové situaci máte nasadit kyslíkovou masku nejdřív sobě a až potom dětem. Pravidelně si to připomínejte.

Martin Matějka — expert na SEO a online marketing

V době krize, která kolem nás bují, jsem udělal několik opatření. Zejména ořezal nepotřebné náklady a upravil strukturu nabízených služeb. Ne nějak zásadně, ale nabízím klientům strategickou seniorní pomoc, jak se vymotat z potíží, které jim krize přináší. Tím se dostávám k otázce cenotvorby. Věřím tomu, že i v době krize má moje práce vysokou přidanou hodnotu a proto jsem se rozhodl cenu nijak nesnižovat, a naopak se snažit (vlastně jako vždy) klást důraz na kvalitní práci / užitečnou službu.

S některými stálými klienty máme odložené splatnosti faktur. Nespěchám a neupomínám neuhrazené faktury, jsem přesvědčený o tom, že moje skvělé letité vztahy s klienty toto ustojí. Naopak, věřím tomu, že benevolentní přístup, kdy vyjdete klientovi vstříc, udělá pro vzájemné vztahy daleko víc. Investice do vztahu s klientem je investice do budoucnosti freelancera.

Stejně tak vyjednávání s novými klienty nebo jištění mých zakázek se nijak zásadně nezměnilo – samozřejmostí je předpoklad, že svoji práci odvedu perfektně, včas, a ve špičkové kvalitě, za což si nechám zaplatit. Smlouvy s drtivou většinu klientů nemám, a nic moc na tom neměním ani v době korona-krize. Když vám klient nebude chtít zaplatit, tak většinou stejně žádná smlouva nepomůže. Snažím se dělat práci a s klientem komunikovat tak, aby sám chtěl platit ještě v den vystavení faktury.

Takže moje doporučení: špičková práce, otevřená komunikace, vycházejte klientům vstříc (ne slevou, ale třeba odložením splatnosti), buďte v práci i komunikaci proaktivní. Pomůže to. Věřte mi.

Eva Nešverová — poradkyně v problematice důchodů

Patřím k těm šťastnějším, které současné dění kolem pandemie koronaviru nezasáhlo zase tolik. Poptávka po mých službách sice během posledních několika týdnů klesla téměř na nulu, situace už se ale zase pomalu začíná zlepšovat. Protože jsem předtím měla zakázky na více než měsíc dopředu, měla jsem a mám zatím na čem pořád pracovat. Nemusela jsem proto přistoupit ke snížení cen ani upravovat nabídku služeb, a ani to v této chvíli nemám v úmyslu. Náklady na podnikání mám nízké a své výdaje jsem připravena omezit. Navíc, a to hlavně, v průběhu posledních let jsem si vytvořila finanční rezervu, což mi teď dodává na klidu. (Kdyby tohle měla být jedna jediná věc, kterou jsem si odnesla ze školení Na volné noze, stála za to!)

I tak ale nebylo pro mě úplně snadné se na novou situaci a všechna ta opatření a omezení adaptovat. Proto se chci podělit o to, co mi pomáhá.

Roky s jógou mě naučily dívat se na mysl jako na display, na kterém si do značné míry můžeme sami rozhodovat, co se bude „promítat“. Sledovat několikrát denně, jak právě vypadá situace s covidem-19, nebo se stále zabývat negativními scénáři vývoje není pro mysl ideální program. Mnohem lepší je zaměřit pozornost na to, co je v pořádku, co se nám povedlo, za co jsme v životě vděční a co dává nějakou naději do budoucna. Rozptylovadel a lákadel nám teď výrazně ubylo, a to vidím jako dobrou příležitost vrátit se k sobě, uvědomit si, co je pro nás opravdu to základní, to důležité, smysluplné, jaké hodnoty nás oslovují a jakým způsobem bychom rádi dál šli životem.

A s tím souvisí jednoduché pravidlo dělat to, co se v dané chvíli nabízí, a všechno ostatní pustit z hlavy. Možná to zní až banálně, mě tohle ale oslovuje hodně. Považuji to za velmi praktický návod, jak si v dané situaci nezoufat. Zaměřit svou pozornost na to, co zrovna dělat jde, a dělat to co nejlíp znamená vrátit se zpátky ke kormidlu, což je to, oč nám všem jde.

Roman Věžník — copywriter

Mé podnikání v době koronavirové trefně vystihuje jedno rčení. Jen nevím které. Rozhoduju se mezi Kdo je připraven, není zaskočen a Má víc štěstí než rozumu. Pomůžete mi s rozuzlením?

2 největší dopady vládních omezení na můj byznys:

  1. V březnu mi nepřišla ani jedna poptávka. Přitom běžně jich chodí několik týdně.
  2. Doma mi celý den skotačí 3 děti. Dopoledne potřebují občas poradit s učením. Odpoledne si chtějí hrát.

Být sám na obživu 5členné rodiny (manželka je od září nezaměstnaná) bez obvyklého klidu na práci a bez jediné poptávky, to vypadá na mašli. Jenže:

  • Práci mívám domluvenou na měsíc až dva dopředu. Takže pokud se mě březnový výpadek poptávek dotkne, bude to až později.
  • U nových klientů a u velkých projektů začínám pracovat až po úhradě zálohy.
  • Když chtějí klienti ušetřit, nabídnu jim slevu výměnou za pozdější termín odevzdání a 100% platbu předem. V březnu jsem tak mohl používat peníze za práci, kterou mám odevzdat až v květnu.
  • V dubnu začaly zase chodit poptávky. A pár z nich se už proměnilo v zakázky.
  • Mám dlouhodobé klienty a vracející se klienty. Nabídl jsem jim odložení fakturace. Neměli zájem, i když sami třeba promíjí část nájmů svým zákazníkům nebo teď nemůžou podnikat naplno. Prostě zdravé firmy s rezervami.
  • Finanční rezervy mám i já. A spíš pomaličku přibývají, protože když nikam nejezdíme, méně utrácíme.

Malý tip na závěr (s velkou floskulí v úvodu): Krizi lze brát jako nový začátek. A začátek jako novou příležitost. Přesně tak jsem hned po odchodu na volnou nohu bral žádost FM VŠE, abych u nich udělal veřejnou přednášku o copywritingu. Můj pracovní kalendář rozhodně nepraskal ve švech, tak jsem na to kývl. Dokonce jsem za vystoupení dostal zaplaceno. Když započítám všechen čas, který jsem do toho investoval, vycházela moje odměna asi na 30 Kč za hodinu.

Jenže ta přednáška mi přinesla mnohem víc. Přišel si mě totiž poslechnout můj budoucí klient. Druhý den mi zavolal, domluvili jsme si spolupráci a tu postupně každý rok znásobujeme. Za ty tři roky se celková finanční odměna od něj už vyšplhala skoro k milionu. Ale dal mi mnohem víc – cestuji s ním po světě, rozšiřuju si obzory a zažívám věci, o kterých se mi nesnilo. Navíc i díky němu jsem získal další zakázky.

Máte teď času na rozdávání? Nestálo by za to dát o sobě vědět třeba nějakým opravdu propracovaným zážitkovým online workshopem? Myslíte, že už je přewebinářováno? Tak co takhle vypilovat přednášku, kterou pronesete před posluchači, jen co to bude možné? Nikdy nevíte, kde se nachomýtne váš budoucí alfa klient. To hledané rčení totiž možná zní Štěstí přeje připraveným.

Markéta Ubíková — koučka a lektorka digitálních dovedností

Pořád ještě nevycházím z údivu: Své služby nabízím už několik let ve variantě online nebo offline. Ještě před pár týdny skoro všechny konzultace a školení probíhaly osobně a jen nejodvážnější jedinci se se mnou vydali do online končin. A dneska? V pohodě školím a konzultuju ze své domácí pracovny. Pro car-free rodinu s dvěma dětmi splněný sen o flexibilitě…

Ze začátku to tak idylicky nevypadalo. Ze dne na den jsem přišla téměř o všechny zakázky. Panika, nejistota, stres. A taky únava, kvůli 24/7 péči o děti.

Po 14 dnech přišel zlom. Vytvořila jsem novou nabídku. Díky konzultaci se svou byznys konzultantkou Dominikou Špačkovou jsem odolala panickému pokušení zlevnit. Raději jsem redesignovala své služby. Novým i stávajícím klientům jsem nabídka bonusy ve formě mých online kurzů. Předem domluvené zakázky nakonec nepadly, ale transformovaly se do online podoby nebo do jiné formy dodávky.

Zlom byl také v tom, že jsme vytvořili v naší rodině nový systém organizace práce a péče o domácnost a děti. Pracujeme teď s manželem na směny. Manžel Standa je vývojář mobilních aplikací a jeho práce se krize prakticky nedotkla. Přesto jsme přešli na systém tzv. střídavé péče a směnného provozu. Proč? Díky zachování před-krizových cen mám srovnatelnou hodinovou sazbu jako manžel a tudíž střídavá péče dává i ekonomický smysl.

Střídavá péče má pozitivní vliv na náš psychický a zdravotní stav. Starat se nonstop o děti je vyčerpávající. Práce je tedy pro nás určitá forma relaxu. Naopak čas s dětmi bereme zase jako oddech od práce. Střídavá péče také snižuje riziko. V době krize může jeden z nás přijít o zakázky. Je proto strategické, udržovat obě podnikání v kondici a nebýt závislý na jediném scénáři.

Karel Dytrych — spoluzakladatel aplikace Freelo

V dobách krize by značka měla ukázat lidskou tvář a pokud může, tak pomáhat napříč spektrem současných, potenciální či minulých zákazníků. Tady se buduje opravdový vztah. S trochou nadsázky se to dá přirovnat k situaci: „Visím na skále a někdo přijde, podá mi ruku, a vytáhne mě z propasti. Budu mu opravdu zavázán.“ Navíc nikdy nevíte, kdy se karta obrátí a budete potřebovat z propasti vytáhnout vy.

Abych mohl pomáhat, musím být sám v pohodě. To znamená nasadím si masku jako první a až pak pomáhám ostatním, jako v letadle v nouzovém stavu.

My jsme po aktualizaci finančního plánu přišli s akcí záchranný kruh: Freelo na půl roku zdarma pro krizí zasažené. K tomu jsme navíc konzultovali, školili a webinářovali zdarma. „NEMÍT PRACHY?“ v tomto případě vůbec nevadí. Příval vděčnosti na zákaznické péči nám to bohatě vynahrazuje.

Co poradit obecně? Přemýšlejte jako klient: Co asi řeší za problémy? Jak mu mohu pomoci s jeho „aktuálně záporným“ cashflow? Zamyslete se také, jak moc je váš produkt nebo služba v očích zákazníka (ne)zbytným. To vám pomůže přemýšlet nad tím, co dělat s cenou, případně co komu v budoucnu nabízet a jakou formou. Je produkt zbytný? Potom přemýšlejte nad dalšími otázkami:

  • Nahradí ho jiným, levnějším? Čím?
  • Nemohl bych se to taky naučit? Změnit portfolio služeb?
  • Jak se mění poptávka? Jak mohu jít naproti?

Je-li můj produkt/služba nezbytná i v čase krize, pak zkuste domluvit s klientem delší splatnost faktur, dočasné snížení ceny s příslibem, že za nějaký čas cena vzroste nad běžnou sazbu a tím se vše vyrovná.

Podle mého názoru také není dobré ihned plošně zlevňovat jen kvůli tomu, že je krize.

V komunitě „SaaSkařů“ (poskytovatelé aplikací v podobě služby, typicky online) se situace různí. Především podle oboru. V této době má smysl podívat se po jiných klientech nebo segmentech, kterým je možné dodat hodnotu. Změna na trhu přináší i příležitosti. Pro některé služby je možné zkusit se zaměřit třeba na větší klienty či pojmout službu více konzultačně nebo jí více „ušít na míru“. Jako u všeho prostě záleží, jakou hodnotu služba přináší.

Nápady k udržení uživatelů:

  1. Namísto zrušení služby nabídněte „parkování“. Forma velmi nízkého tarifu, která nebude znamenat ztrátu uživatele, jeho dat a smazání platební karty.
  2. Při rušení účtu uživateli ukažte hodnotu, o kterou přijde. Na příkladu Freela by to bylo zobrazení seznamu projektů, do kterých ztratí přístup, seznam lidí, kteří si neotevřou své úkoly, počty nedokončených úkolů atd.
  3. Uživatelům, kteří nechtějí účet ani zaparkovat, nabídněte nějakou další formu slevy nebo bezplatného období. Je možné nabídnout také odklad platby.
  4. Řada služeb se předplácí dopředu. Zkuste to otočit. Nabídněte platbu za uplynulé období.
  5. Tvořte související obsah, který uživatelům pomůže zvládnout současnou dobu.
  6. Řešte dočasně každé zrušení účtu individuálně. Třeba přes zákaznickou péči, která může vymyslet win-win způsob, jak tohle období společně překonat.
  7. Podívejte se, na kolik vás přijde nový platící uživatel a kolik peněz vám přináší. Opravdu o něj chcete kvůli několika měsícům přijít?

Ivana Hrubá — překladatelka a pořadatelka jazykových kurzů

Co dělat, aby prachy nebyly v prachu.

Jdu na to lingvisticky: peníze jsou oběživo (tedy vím, že to velmi zjednodušuji, ale ekonomové jistě prominou). Oběživo je od slova obíhat. Když tedy nebude oběživo obíhat, jistě nás to doběhne. Peníze nejsou samy o sobě hodnota, hodnotu získají, až když je za něco směníme, až když je předáme. Co tedy dělat teď v době epidemických opatření, aby prachy nezůstaly ležet v prachu? Co dělám, abych si pomohla?

Pouštím chlup.

Řekla jsem si, že pokud budu doma sedět na uspořené tisícovce, těžko ji někdo u mě může utratit. Prodávat lze jedině, když někdo nakupuje. Každý jsme prodávajícím a kupujícím zároveň. To minimum, které pro sebe můžu udělat, je nakupovat! Neutrácím bezhlavě, ale pořizuju si, co potřebuju. Zaplatila jsem si kurz, který jsem měla dlouho vyhlídnutý, koupila jsem nový kurník, objednala balík knih pro celou rodinu. Není to nic velkého ani dostatečně hrdinského, abych se tím musela chlubit. Snažím se ale podpořit lidi ve svém okolí, nepřestávám poptávat jejich služby. Už jsem si předplatila masáže na podzim, kadeřnici jsem zaplatila za dobrou radu. Důležité je podle mě prostě nenechat to ekonomické kolo zreznout, jinak k nám peníze zpátky nedoplují. Vím, že je spousta oborů, které momentálně skutečně nemohou vykonávat svou praxi – zubaři, fyzioterapeuti, hotely, cestovky, tlumočníci, celý konferenční business. Snažím se je podpořit aspoň tím, že svou objednávku na jejich služby jsem nezrušila, peníze zpátky nepožaduju.

Nechám si zaplatit.

Podnikám dál, neruším naše master kurzy, od prvního dne vyhlášení opatření funguje Belisha online. Nejprve mě měli všichni za blázna, nakonec byli naši zákazníci nesmírně vděční. V mém podnikání jsou největší asset šikovní lidé, špičkoví lektoři, takže nechápu, proč bych je měla nechat napospas vlastnímu osudu, když řešení tu je.

Cenu našich kurzů jsem do 1. května snížila o 20 %, protože si uvědomuju, že na tom všichni nejsou nejlépe. Ale zadarmo nepracuji. Pracovat zadarmo je možná na první pohled bohulibé, ale uvědomuji si, že až mi dojdou peníze, budu případem pro bohulibost já sama. Děkuji, nechci. Naše produkty ani služby se přesunem na online nijak nezhoršily, tak proč by měly být levnější, nebo dokonce zadarmo. Naopak díky koncepci našich kurzů má každý student více možností zeptat se na cokoli, co potřebují a dostat individuální zpětnou vazbu, což je vlastně ve vzdělávání překladatelů a tlumočníků to nejdůležitější.

Mnoho klientů, pro které překládám, postihla pandemie hned na začátku. Nabízím jim dočasné snížení ceny a příslib, že po krizi nenavýším ceny skokově. Bojím se totiž extrémů na trhu – dumpingových cen, pokud se opatření neuvolní, a po krizi prudkého nárůstu inflace. Hledám tedy cestu, jak tyto extrémy zmírnit.

Nevím, jak se bude dále situace vyvíjet, ale zdá se mi, že tahle krize nám má připomenout, že nejdůležitější pro naši existenci jsou vztahy. Kdo je obklopen přáteli a rodinou, kdo má pevné obchodní vztahy založené na vzájemné důvěře a dobré zkušenosti, zvládá omezující opatření lépe.

René Nekuda — lektor tvůrčího psaní

Spisovatel, který se na chvíli stal ajťákem…

Bum, prásk, odesláno: „Omlouvám se, ale příští týden se kvůli nařízení vlády ČR pravděpodobně nebudeme moci potkat. A to i když je tvůrčí činnost prokazatelně zdraví prospěšná…“

Bum, prásk, Google: Ksakru, přece se nezavřu doma a nezačnu si vzteky rvát vlasy?! Co s tím budu jako dělat?

Bum, prásk, Wikipedie: „Webinář je živá forma online komunikace, která probíhá prostřednictvím Internetu pouze přes webový prohlížeč.“

Bum, prásk, uloženo: Ufff… to byl poslední předělaný kurz do webinářové formy. Ve vietnamské večerce došlo instantní kafe.

Bum, prásk, telefon od účastnice: „Funguje ti to? Máš zapnutý zvuk? Zkusila jsi jiná sluchátka?“

A je to! Již více než měsíc funguju online a vlasy mi zůstaly na hlavě zatím všechny. Bál jsem se toho jako Madonna živého zpěvu, ale povedlo se. Během tří dnů jsem přetavil veškerou svou výuku tvůrčího psaní do webinářové formy a mnoho jsem se přitom naučil:

  • Investovat do placené platformy, která je relativně spolehlivá, se prostě vyplatí.
  • Nikdy nelze 100% překlopit běžný kurz pro veřejnost do online prostředí – je nutné vše znovu předělat a přizpůsobit.
  • Nejtěžší bylo přesvědčit účastníky, kteří nikdy webinář nezažili, že se nemají čeho bát.
  • Zásadní je vytvoření srozumitelného a přehledného návodu.
  • Ve výsledku mnohem intenzivněji komunikuji s jednotlivými kurzisty. Nejvíce před samotným webinářem, kdy ladíme nastavení kamery, mikrofonu, prohlížeče a rychlost internetu.
  • V předávání informací jsem na internetu zhruba o 20 % rychlejší než na běžném kurzu.
  • Cena nemusí být výrazně nižší než při offline verzi.
  • Ze záznamu se mohu hodně naučit o svém vystupování a dát sám sobě další zpětnou vazbu.
  • Náhodou jsem objevil u svých fanoušků obrovský zájem o krátké webináře zdarma (30 minut) – první se zaplnil během několika málo hodin (100 míst). Budu v tom pokračovat.
  • Celých 98 % účastníků nemělo s přesuny termínů či s přetavením výuky do online prostoru žádný problém.
  • Přes všechno úsilí se mi nepodařilo vymyslet, jak překlopit čistě praktické workshopy do online setkání tak, aby byl zážitek stejný jako v učebně. Je to jediný typ kurzu, který spíše odkládám.

Bum, prásk, sečteno: Koronokrize mě donutila udělat krok, který bych asi jinak neudělal. Jedu na 120 % a vůbec nelituju těch stovek hodin práce navíc. Objevil jsem díky nim skryté vady ve své výuce a dostal jsem šanci předělat mnoho již zažitých seminářů, které jsem občas učil na autopilota (školím už totiž deset let).

Bum, prásk, podtrženo: Možná odejdu trochu chudší, ale rozhodně budu odolnější. A ajťák ze mě asi nikdy nebude!

Mé webináře jsou zde.

Ilona Černochová — advokátka a realitní právnička

Méně zakázek znamená více času. Využijte jej pro určení strategie, jak krizi ustát, a ještě něco zlepšit.

Pozor na faktury

Jestliže jste si dosud neřekli o peníze za vaši odvedenou práci, vystavte faktury co nejdříve. Počítejte, že někteří klienti budou chtít prodloužit jejich splatnost nebo rozložit platbu na více splátek a od někoho možná už peníze neuvidíte.

Poučte se z toho a u nových zakázek požadujte alespoň částečnou platbu předem.

Které zakázky mě živí?

Vyhodnoťte si, které zakázky a klienti vám přináší nejvíce peněz a mají tento potenciál i do budoucna. Na ty zaměřte svou strategii a marketing. Naopak osekejte věci, které jsou prodělečné.

Já si pro zajímavost porovnala příjmy od firemních a nefiremních klientů. Přestože B2B klienti tvoří naši zdravou základnu, kterou si hýčkáme, překvapilo mě, do jaké míry nás v tomto náročném období „drží nad vodou” i nefiremní klienti.

Slevy ano, ale s rozmyslem

Možná svádíte těžký konkurenční boj o zakázky, kterých je jako šafránu. Zvyšte své šance tím, že výrazně zlevníte úvodní část zakázky a umožníte tak klientovi vyzkoušet vaše služby. Až zjistí, jak jsou skvělé, mnohem ochotněji přistoupí na vaše běžné ceny pro další fázi.

Pokud musíte jít s cenami plošně dolů, snažte se to hezky odůvodnit, ať to nezavání low-costem. Třeba se vám v karanténě podaří zefektivnit přípravu vašeho produktu zavedením procesu či automatizací, jako jsme to udělali my u kupních smluv na nemovitosti. Úspora času a vstupních nákladů může být skvělým argumentem pro vynikající poměr ceny a kvality, který právě nabízíte.

Petr Handlíř — expert na výkonnostní Facebook marketing

Mého podnikání se aktuální situace příliš nedotýká. Při zpětné analýze, proč tomu tak je, mě kromě štěstí napadají i další tipy. Jsou aplikovatelné spíše do budoucna, ale věřím, že vám mohou pomoci i nyní:

Diverzifikujte své portfolio odběratelů. Nespoléhejte se jen na 2–3 velké odběratele, ale spíše na 8–12 středních. Minimalizujete tak riziko, že zrovna vaši klienti budou nejvíce zasaženi jakoukoliv krizí. Má to i spoustu dalších výhod. Získáte zkušenosti a data z více oborů. Pozor ale, abyste nepřijímali příliš malé spolupráce, které vám přinesou spíše více starostí než užitku. Každý klient si zaslouží velkou pozornost a je potřeba v jejich počtu najít efektivní hranici, která vám bude vyhovovat.

Přijímejte pouze dlouhodobé spolupráce. Dávejte přednost klientům, kde jste přesvědčeni, že spolupráce bude pro obě strany dlouhodobě výhodná. Přijímat spolupráce, kde nevěříte, že dokážete skutečně pomoci, je velmi krátkozraké. Po prvním měsíci spolupráce klient stejně zjistí, že se mu vaše služby nevyplácí, a spolupráci ukončí. Budete odsouzení k nekonečnému koloběhu hledání nových a nových klientů. Přitom zahájení nové spolupráce je velmi náročné jak mentálně, kdy se musíte prodat, tak i časově, kdy je potřeba investovat více energie do komunikace a nastavení procesů. Myslete na to a odmítejte zakázky, kde nevěříte, že to bude dlouhodobě win-win.

Své klienty vybírejte pečlivě. Vystavil jsem již přes 500 faktur a žádná mi ještě nezůstala dlouhodobě nezaplacena. Při schvalování klienta si pročtěte hodnocení jejich zákazníků na Heuréce a na Facebooku. To vám dá hezkou představu o tom, jak by mohla i vaše spolupráce probíhat. Neberte nic pod 97 %. Sledujte i další detaily ve společné komunikaci. Jak velký zájem má o spolupráci právě s vámi? Jakou má důvěru ve vaše schopnosti? A jaké má očekávání?

Více praktické tipy k aktuální situaci, jak nad svým podnikáním uvažuji, by pak byly následovné:

  • U nejvíce zasažených klientů aplikuji přiměřenou výši slevy na své služby a prodlužuji splatnosti. Beru to částečně jako formu podpory klienta, který to opravdu nemá jednoduché, a částečně jako investici do prohloubení vzájemné důvěry.
  • Cena vždy musí odrážet váš reálný přínos. Pokud budete fakturovat více, i když na to máte v rámci sjednaných podmínek nárok, je to velmi krátkozraké. Nemyslete na krátkodobý zisk, ale na dlouhodobou hodnotu pro klienta. Viz. předchozí bod o náročnosti zahajování spolupráce s novými klienty.
  • Pokud mé služby nemají pro klienta aktuálně smysl, přeruším je. Nečekejte, až to zjistí a udělá klient. Nesnažte se vaše služby za každou cenu obhajovat a udržet. Klient to ocení a prohloubí to vzájemnou důvěru.
  • Nepřecházím na platby předem. Je to krok, který může zbytečně výrazně narušit vztah s klientem. I vzhledem k historicky dobré platební morálce svých klientů to beru jako statistiku. Někdy se zkrátka může stát, že nedostanu zaplaceno. Raději ale podstoupím tohle riziko, než abych riskoval narušení vztahů, které dlouho buduji.
  • Věnuji ještě více energie do budování své online komunity a osobní značky. Nebojte se s veřejností sdílet to nejlepší, co znáte, a publikujte obsah zdarma s velkou přidanou hodnotou. Na tyto aktivity můžete v budoucnu navázat s nabídkou vašich služeb či dalších placených online projektů. Buďte trpěliví a netlačte na okamžitou návratnost (!).
  • Investuji do sebe a své značky, co nejvíce to jde. Nebojte se zaplatit si konzultace s těmi nejlepšími v oboru. Investujte velké finance do propagace vašeho obsahu – i toho, který dáváte zdarma. Budování dosahu vaší značky je každý den dražší a dražší. Začněte hned. Právě velké investice do svých schopností, prezentace a rozvoje podnikání vnímám jako největší rozdíl mezi těmi, kterým se podaří prorazit a můžou si své klienty vybírat, a těmi, kteří bojují o každý kšeft. Myslete dlouhodobě.

Veronika Kristková — fyzioterapeutka

Rok 2020 měl být pro nás a firmu „the year to remember“. Fyzio Beskyd působí deset let na poli fyzioterapie a já měla naplánováno, jak vše oslavíme. Navíc se nám vedlo v posledních měsících skvěle, chtěli jsme otevřít další pobočku, nakupovat nové pomůcky, dále se vzdělávat.

Místo toho už více než měsíc dělám vše pro to, aby tento rok nebyl našim rokem posledním. Jako oficiální zdravotnické zařízení jsme sice nebyli nuceni uzavřít provozovny, ale díky panice a strachu takřka ze dne na den klesla poptávka po všech našich službách.

Vzhledem k tomu, že firma a její aktivity jsou jediným zdrojem našich příjmů, museli jsme jednat a snažit se naše podnikání ochránit. Je pěkné zazpívat si, že není nutno, abychom se pořád radovali, ale pokud máte firmu s 5 zaměstnanci, tak nemít prachy fakt dost vadí.

Zavedli jsme proto následující opatření:

Finance — Omezili jsme výdaje na nutné minimum. Všechny plánované nákupy pomůcek a vzdělávací akce pro zaměstnance šly teď stranou. Škrtáme. Pro nevytíženost zavíráme jednu pobočku. Máme finanční plán a hlídáme jeho dodržování. Kontrolujeme příchozí platby a plánované výdaje nyní každý týden. Tvoříme rezervu. I v této době se snažíme odkládat alespoň malou část z příjmů stranou.

Produkty — Zavedli jsme nové produkty. Vždy jsem byla přesvědčená, že fyzioterapie je kontaktní sport a práci fyzioterapeuta nelze dělat online. Za současného stavu jsem byla nucena změnit názor a byla jsem mile překvapená, že i takto lze docela dobře pracovat. Naše online konzultace si klienti pochvalují, takže tento produkt zůstane v naší nabídce i nadále.

Ceny — Nepanikaříme a nedáváme bezhlavě slevy a produkty zdarma pouze proto, že to teď dělá konkurence. Netočíme například videa se cvičením. Jednak na to momentálně nemáme čas a jednak proto, že to teď dělají všichni. Až krize odezní, stejně si nikdo z klientů nebude pamatovat, podle koho tehdy na YouTube cvičil.

Komunikace — S našimi klienty pravidelně komunikujeme prostřednictvím mailů. Informujeme je o aktuálním provozu ordinace a přijatých opatřeních. Připomínáme jim jejich terapie a konzultace, žádáme je o včasné zrušení a nabízíme jim možnost online terapií. Je to sice trochu práce navíc, ale díky tomu máme dobrý přehled o tom, kolik lidí následující týden přijde a můžeme operativně přeobjednávat a zaplňovat prázdná místa v kalendáři.

Strategie — Nikdo neví, jak dlouho bude ještě současná situace trvat a jak se budou opatření uvolňovat. S naší konzultantkou Dominikou Špačkovou proto máme připraveno několik scénářů, mimo jiné i ten krizový s nejhorší variantou. Situaci za určitý čas vždy vyhodnotíme a pak se rozhodujeme, co bude dál.

Jako fyzioterapeut si na závěr nemohu odpustit jednu radu. Hýbejte se. Každý den si udělejte krátkou procházku nebo si zacvičte. Pořád totiž platí, že ve zdravém těle zdravý duch a v dobré fyzické i psychické kondici se lépe zvládají všechny krize, i ta koronavirová.

Michal Hanych — daňový právník

Stát přijal opatření, jež mají zmírnit následky ekonomické krize, kterou sám vyvolal. Bohužel reaguje chaoticky a nikdo nechce nést odpovědnost za následky rozhodnutí. V mezičase došlo i ke zrušení některých mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví soudem. Zaznamenali jsme radostné reakce, že to otevírá cestu k získání náhrady škody soudní cestou. To je do jisté míry pravda, ale i jestli se vám povede prokázat způsobenou škodu, dočkáte se náhrady až v horizontu let. Což je pro krizová opatření k ničemu.

Pětadvacítka je pro freelancery poměrně hezkou kompenzací. Pihu na kráse přidalo jen zbytečné strašení paní ministryně, jak přísně se bude kontrolovat a ať nežádá, kdo nemusí. Pravdou je, že finančák vám jindy nic z daní samotných neodpustí a vstřícností také nepřekypuje. Podmínky pětadvacítky jsou nastaveny poměrně široce, nebojte se o kompenzaci žádat. Bohužel pro živnostníky, kteří mají provozovnu, zaměstnance a další výdaje, tato opatření nefungují.

Původně bylo prohlašováno, že se bude v programu Antivirus nahrazovat 80 % mzdy zaměstnanců zavřených provozoven. Obdobně tomu bylo v prohlášeních ohledně 60 % při částečné nezaměstnanosti. Realita je jiná. Zaměstnavatelé dostanou nahrazenou jen náhradu mezd, kterou vyplatili zaměstnancům. Čili jen za dobu, kdy zaměstnanci vůbec nepracovali. Za dobu, kdy zaměstnanci dělali něco jiného nebo pracovali třeba z domu, nebude nahrazeno nic. Mnoho restaurací např. změnilo business model, aby bylo možné vydávat jídlo z okénka a rozvážet jej. Takže za to, že se přizpůsobili, budou potrestáni.

Nina Hanáková — lektorka angličtiny

Já vzala krizi jako příležitost ke změně, a přestože jsem koncem zimy potřebovala hlavně vypnout, stal se zázrak. Potvrdila jsem si, že když mi „hoří koudel u zadku“, umím zabrat. Zjistila jsem o sobě věci, na které už nikdy nezapomenu – že když jde do tuhého, umím použít všechno, co jsem se za těch 16 let na volné noze naučila. Pracovat s dítětem, pracovat dlouho do noci nebo v 6 ráno, delegovat, co mi nejde, pouštět, co neovlivním, a hlavně – nebát se a investovat.

Zatímco jiní osekávali náklady, propadali zoufalství a zůstávali v pyžamu u Netflixu, já začala vymýšlet, jak to celé otočit a nezkrachovat. Přestože jsem neměla moc rezerv, riskla jsem to, nabrala několik nových lidí do týmu a konečně rozjela činnosti a projekty, které jsem tak dlouho odkládala. Odstartovala jsem vysněný projekt Klub úspěšných lektorek angličtiny, mám nově zautomatizované platby přes web, rezervační online systém, lepší copywriting, strategii na sociální sítě (díky Michelle a Eliško!), předelegované činnosti, které mi nejdou… A Netflix, co je Netflix? :)

Vedu malou jazykovku v Brně, která má velmi specifickou klientelu, a je z velké části postavena na offline kurzech zážitkové angličtiny. Všechny kurzy jsme dočasně převedli online a začali tvořit úplně nový koncept online zážitkových kurzů – vytvořili jsme i nové pro děti a učíme se spoustu nových věcí. Ne všem klientům to vyhovuje, jiní nadšeně zkouší vše, co online výuka nabízí. Kdo chce, hledá způsoby, kdo ne, hledá důvody. Klienti, stejně jako my – poskytovatelé služeb.

Robert Vlach — podnikatelský poradce

Zatímco minule jsem komentoval celou situaci šířeji, tentokrát bych rád (v duchu zadání) přiblížil, jak ovlivnila mé vlastní podnikání. Současná krize mě zastihla, oproti té před 12 lety, jako konzultanta, podnikatele i člověka v naprosto odlišné životní fázi. Začnu tím nejpěknějším: Naše dceruška Livi má 7 měsíců a právě začíná objevovat svět, což mi přináší do života spoustu radostí, ale i širší perspektivu a s ní vnitřní klid.

Jako poradce jsem v uplynulých letech nejvíc pomáhal klientům v oblasti strategického řízení. Zjednodušeně řečeno jim radím s rozvojem celého byznysu, kterému (jako celku) rozumím po pár letech téměř tak dobře jako oni sami. Typicky spolupracuji přímo s majiteli firem nebo špičkovými profesionály, pro které jsem pak (slovy některých) něco jako „společník bez podílu“ — zn. ideální stav. A těší mě, že před touto krizí jsme nic podstatného nezanedbali.

Strategické řízení v mém pojetí totiž znamená aktivní podporu rozvoje podnikání, ale i důslednou analýzu a prevenci rizik. Takže jsme nejen makali na nových věcech, ale zároveň se stejným důrazem tvořili kapitálové rezervy, snižovali zadluženost, pilovali procesy v Procesoidu, jistili nebo ořezávali rizikovější části byznysu a vůbec futrovali celé jejich podnikání pro horší časy. To v dnešní situaci znamená podstatně více klidu a času zvažovat co dál, nemluvě o menší závislosti na nejisté pomoci ze strany státu.

Většina mých veřejných aktivit se v posledních 15 letech točila kolem podnikání na volné noze. Freelance ekonomika je značně antifragilní, což mj. znamená, že může růst krizi navzdory — přechodem propuštěných či nevytížených pracovníků na volnou nohu, poptávkou firem po práci externistů, expanzí platforem práce na zavolanou v rámci gig economy atd. Zvýšený zájem o freelancing přitom pozorujeme už nyní.

Celkový dosah všech kanálů Na volné noze vyskočil za poslední měsíc z obvyklých 150 tisíc hodně nad půl milionu. Skokově vzrostl i zájem o placené členství Na volné noze (20 nových registrací jen za uplynulý týden) a pokud jde o mou knihu Na volné noze, píše mi teď víc čtenářů než kdy dřív. Po měsíční pauze proto už zase pokračujeme v oslovování zahraničních vydavatelů pro překladová vydání The Freelance Way — to slovenské by například mělo vyjít na podzim.

S tím souvisí i můj největší projekt letošního roku. V následujícím týdnu–dvou proběhne tiché spuštění nového portálu Freelancing.eu, na kterém jsme intenzivně pracovali posledních několik měsíců. Půjde o překlopení konceptu portálu Navolnenoze.cz do angličtiny s celoevropským dosahem, takřka přesně 15 let od jeho založení. Předpokládám, že rozjezd bude hodně pozvolný, dost toho ještě zbývá doprogramovat, musím řádně zažehnout sociální profily a tak dále. Zároveň jsem ale přesvědčen, že nikdy nebyl lepší čas takový projekt rozjet!

Stávající panevropské projekty pro freelancery jsou buď (v tom horším případě) uzavřenými tržišti, která tak či onak zasahují freelancerům do zakázek a vztahů s klienty, anebo (v lepším případě) míchají nesmyslně dohromady klasické freelancery s ekonomikou přivýdělků a platformami typu DoorDash či Uber, které jsou většině podnikajících volnonožců fakt volné. Naším cílem tedy bude rozvíjet na celoevropské úrovni komunitu freelancerů—podnikatelů, kteří nechtějí, aby jim kdokoli zasahoval do zakázek, a naopak chtějí spolupracovat a růst. Žádná taková platforma dosud neexistuje a pro naše české členy by to mj. časem mohlo znamenat podstatně jednodušší přístup k zahraničním spolupracím a klientům. Předregistrace běží už teď.

Závěrem bych rád zmínil dvě ekonomická média, která jsem minule pominul: The Economist mě nadchl perfektním globálním pokrytím současné krize bez zbytečného dramatizování již tak dost vyhrocené situace. A byť je to médium, které dlouhodobě kupuji a čtu, letos mě přesvědčili, že ve své kategorii naprosto nemají konkurenci. Předplatné je docela drahé a pokud zatím chcete jen ochutnat, v mobilní aplikaci Amazon Kindle můžete odebírat měsíc zdarma a pak ještě nejspíš i využít zvýhodněné nabídky kolem $12 na první 3 měsíce. Webový a tištěný Finmag je další ekonomické médium, které je mi obrovsky sympatické, a to až tak, že v něm od června najdete mé eseje či komentáře. Pravidelný páteční finmagácký newsletter Michala Kašpárka doporučuji odebírat už léta, za mě je to nejlepší politicko-ekonomický digest českého internetu.

A zde ještě připojuji live stream Impact Hubu, kde dále rozvádím některá aktuální témata:

Sdílejte
a diskutujte

Facebook Twitter LinkedIn Instagram

Odběr newsletteru

Odebírejte nejdůležitější novinky ze světa podnikání na volné noze. Každý měsíc zdarma ve vašem emailu:

i

Ochrana soukromí: Váš email bude zachován v tajnosti a nebude nikdy nikomu poskytnut. Odběr můžete kdykoli ukončit pomocí odkazu na konci každé zprávy.

Newsletter

Nejdůležitější novinky ze světa podnikání na volné noze.
Každý měsíc zdarma ve vašem emailu:

Ochrana soukromí: Váš email bude zachován v tajnosti a nebude nikdy nikomu poskytnut. Odběr můžete kdykoli ukončit pomocí odkazu na konci každé zprávy.

200+ top zdrojů, které sledujeme za vás
Pro freelancery i ostatní podnikatele
Široký záběr ve správném kontextu
Exkluzivní obsah a úvod v každém vydání
Od roku 2009 nepřetržitě každý měsíc
Žádný spam a 100% soukromí