Bible amerických freelancerů

Zakladatelka americké asociace Freelancers Union napsala před třemi lety knihu, která dnes může pomáhat českým profesionálům.

Na počátku bylo slovo

A to slovo bylo… misklasifikace mladé americké právničky Sáry Horowitz. Ve třiceti se nechala najmout na místo, kde sice pracovala jakoby zaměstnanec, avšak pouze na kontraktorskou smlouvu coby freelancer. Takže dřela jako ostatní právníci ve firmě, ale za méně peněz a bez zaměstnaneckých benefitů, zdravotního i sociálního pojištění.

Americká obdoba švarcsystému umožňuje firmám ušetřit až přes 30 % nákladů na mzdách, nemluvě o dalších výdajích. Zaměstnanec tím zároveň přichází o záchrannou síť, kterou dal Američanům New Deal. Sářin otec v něm byl jako odborový právník angažován a jak sama říká, strávili společně mnoho probdělých nocí debatami o politice.

Když pak zažila méněcenné postavení ne-zaměstnance na vlastní kůži, začala se o potřeby nezávislých profesionálů více zajímat. V roce 2001 založila Freelancers Union, která dnes sdružuje čtvrt miliónu členů a bojuje za práva freelancerů. Nuže a z tisíců setkání, které Sára v čele hnutí absolvovala, vzešla v roce 2012 Freelancer’s Bible.

Na první pohled

Přiznávám, že od této knihy jsem nic moc nečekal. Sářiných článků už jsem četl vícero a na můj vkus byly dost odborářské. Freelancer’s Bible je naštěstí z jiného těsta. Sára omezila agitaci na několik málo výzev a dala maximální prostor praktickému know-how. Skutečně vydestilovala to nejlepší z kolektivních zkušeností stovek freelancerů z různých oborů. Obsah knihy zjevně vznikl sloučením ohromujícího množství poznámek a citací do souvislého celku:

• Rozjezd — 7 kroků ke startu / vlastní kancelář / portfolio klientů
• Práce — kde vzít klienty / uzavírání zakázek / péče o klienty / řešení problémů
• Růst — osobní marketing / online / rozvoj / týmová spolupráce / síla komunity
• Byznys — osobní produktivita / efektivní pracoviště / daně
• Život — životní rovnováha, komunita a přátelé / záchranné sítě

Sára se evidentně snažila nevynechat žádnou radu či tip, který by mohl někomu na volné noze pomoci. Kniha je plná seznamů, co dělat v jaké situaci a na co si dát pozor. Nevýhodou tohoto přístupu je ovšem slabší čtivost. Není to druhý Restart. Text je navíc docela upovídaný, místy až zdlouhavý. Ale napodruhé mi už dal při pozorném čtení mnohem víc podnětů k zamyšlení.

Trefy do černého

Freelancer’s Bible je určena spíše začátečníkům, ovšem těm americkým. Trh práce je v USA hezkých pár let před námi, takže tady v Česku kniha poslouží i pokročilým profesionálům. Dnes knihu recenzuji mj. proto, že je pro nás více relevantní než v roce svého vzniku.

Jedním z velkých Sářiných témat je zásadní význam komunity pro kariéru freelancera. Radí budovat vztahy s kolegy na volné noze hned od začátku — sdílet zkušenosti, pomáhat si, dohazovat klienty, spolupracovat na projektech a navzájem se učit novým dovednostem. Doporučuje také aktivní zapojení do širší freelance komunity a více dávat než brát, protože právě to jako akcelerátor profesního podnikání spolehlivě funguje. (Totéž tvrdí i expert na vyjednávání Seth Freeman — tzv. rational givers dosahují v jednání nejlepších výsledků.)

Pozitivní důraz na komunitu naštěstí u Sáry nejde na úkor byznysu. Naopak. Líbí se mi, že se otevřeně hlásí k tvrdé práci a myšlenkám, které nejsou v Česku zrovna populární:

„Neodmítejte práci. To je prostě zásada freelancingu. OK, nechte mě to doplnit. Odmítejte mizernou práci a tu, která nezapadá do toho, co nabízíte, máte-li dost klientů i peněz. Ale neměli byste odmítat dobrou práci jen proto, že zakázka je na vás moc velká, že vám chybí nějaká dovednost, že pojedete na dovolenou, že máte život vzhůru nohama, nebo že jste partnerovi slíbili nepracovat každý den do půlnoci. Dobří manažeři si umí věci zařídit tak, aby práce běžela jako na drátkách, s nimi i bez nich. Ať už je to nárazová bokovka, nebo běžná projektová či úkolová zakázka, podělte se o práci s někým jiným (či několika jinými) a rozdělte si zisk.“ (Sára dokonce dále zmiňuje i zakládání účelových společností freelancery, pro získání velké zakázky.)

Vynikající je její portfolio klientů, kde s odkazem na investiční portfolia rozkládá rizika do 4 skupin: významní klienti + běžné zakázky + bokovky a výplně + rozvojové projekty. Zasloužilo by si samostatný článek. Sára také hodně skloňuje u nás až pejorativní slovo prodej, včetně aktivního oslovování nových klientů:

„Využijte všechny kontaktní tipy, které dostanete. Ano, všechny. Ignorováním leadů v podstatě maříte něčí čas a info — navíc i svůj čas, který jste na jejich získání obětovali. Takže je využijte. Dejte vědět, že jste to udělali. A znovu poděkujte.“

Chybějící střípky mozaiky

Freelancer’s Bible není dokonalá kniha. Má i řadu nedostatků. Když pominu zmíněnou rozvláčnost a nesourodost textu, postrádal jsem v něm i řadu důležitých informací:

• Tím, jak je kniha psána univerzálně pro všechny obory, zůstává dosti obecná a drží se základů. Jakkoli je obsahově komplexní, většinou nejde moc do hloubky.
• Spousta prostoru je věnována problematice daní, penzijních fondů a zdravotního pojištění z čistě amerického pohledu. Čechovi nejsou tyto kapitoly prakticky k ničemu.
• Sára se (pro mne až nepochopitelně) zdržuje doporučování konkrétních aplikací a produktů. Většinou jen radí poptat se jiných freelancerů. Chápu, že tyto tipy zastarávají rychleji než ty obecné, ale to ty právní a daňové také.
• Stejně tak se v knize nedočtete nic bližšího o pokročilých nástrojích a metodách řízení. Autorka je sice zmiňuje, ale nepřikládá ani stručný návod, což je škoda. Takže pokud vás zajímá optimalizace cashflow či projektové řízení, musíte hledat jinde.
• Sára staví dvojoborové profesionály na rovinu těm jednooborovým. Jistě, hodně lidí se realizuje ve dvou profesích, ale to zároveň tříští jejich pozornost, odbornost i investice. Dva obory pomohou rozložit rizika, ale recept na úspěch to zrovna není.
• U dovolené není zmíněno digitální nomádství, které bylo v roce 2012 ještě v plenkách i v USA. Zato uvádí jako alternativu staycation, neboli dovolenou doma bez práce.

Číst či nečíst?

Rozhodně číst. Nebo třeba jen listovat. Úroveň podnikání na volné noze před pěti lety v Americe dnes zhruba odpovídá té naší, takže pohled na problémy freelancerů z americké perspektivy dává smysl. Je pravděpodobné, že na anglickém knižním byste našli řadu lepších knih o freelancingu (jsou jich stovky). Tato má ovšem nepopiratelnou výhodu, že je z velmi důvěryhodného zdroje a autorkou je žena, která zná problémy freelancerů skrz naskrz jako málokdo.