Bohatý táta chudý táta

Kniha Bohatý táta chudý táta představuje vynikající podnět k zamyšlení. Jejím hlavním přínosem je, že nabízí způsob myšlení, který je většině lidí zcela cizí a tím vám pravděpodobně pootevře oči. Je to užitečné čtení nejen pro lidi na volné noze.

Nedávno jsem si se zájmem přečetl knihu Roberta T. Kiyosakiho Bohatý táta chudý táta s podtitulem Co bohatí učí svoje děti a chudí a střední vrstvy ne. Neříkám, že s autorem ve všem plně souhlasím, ale tuto knihu mohu vřele doporučit jako zdroj inspirace a skvělý aktivátor. Pokud ji neodložíte hned na začátku, pravděpodobně skončíte s chutí vzít vlastní osud ještě pevněji do svých rukou. Ukazuje prstem na naše malé a bojácné já a zároveň nám připomíná, že naše možnosti jsou ve skutečnosti omezeny právě jen naším myšlením.

Obsah

Základní autorova myšlenka je zhruba taková, že bohatým se může stát každý člověk. Stačí se jen naučit využívat příležitosti, které nám život neustále nabízí. To prý není ani tak otázkou dostatku peněz k počátečním investicím, jako spíše věcí vhodné přípravy na tyto příležitosti. Největším problémem jsou podle autora nevzdělanost v oblasti financí a investic, spolu s nevhodným způsobem myšlení. Nejenže se pak mnoho těžce pracujících lidí nestane nikdy bohatými, ale mají navíc finanční potíže po celý svůj život. Je to tedy hlavně způsob myšlení, který podle něj nejvíce odlišuje bohaté od chudých.

Běžný pasivní přístup neboli "vystuduj, aby sis našel dobré a jisté zaměstnání," podle něj fungoval dobře pro dřívější generace. Svět se ale změnil, jistá práce už dávno neexistuje a ačkoliv vzdělání je stále užitečná věc, život bez starosti o peníze vám přinese spíše odvaha, překonání strachu z nejistoty a vědomosti o tom, jak vzít osud do vlastních rukou.

Do protikladu pak staví aktivní přístup, reprezentovaný vytvářením nebo hledáním vhodných příležitostí a jejich následným využitím. Chcete-li něčeho dosáhnout, musíte se naučit přijímat jistou míru rizika. Aby bylo jasno, autor nenabízí žádný lehký či zaručený způsob jak zbohatnout. Na druhou stranu to podle něj není ani příliš těžké – nejhorší je překonat psychickou bariéru a strach z nejistoty. Začněte v malém a sbírejte zkušenosti. Máte-li zkrachovat, bude nejlépe, pokud to stihnete do třicítky. Je zbytečné mít chronický strach z neúspěchu, protože ten je součástí učení se.

Oba přístupy autor jednoduše a srozumitelně líčí v protikladných příbězích dvou mužů – svého otce a člověka, který jej už jako malého kluka zasvětil do tajů podnikání. I díky tomu je tento titul velmi čtivý a dá se přečíst jedním dechem.

Komentář

Kniha bude podle mne nejužitečnější pro mladé a dospívající lidi. Plně totiž souhlasím s autorovým názorem, že "školy byly uzpůsobeny tak, aby produkovaly dobré zaměstnance, nikoli zaměstnavatele." Pokud si knihu studenti přečtou, mohou si tuto skutečnost včas uvědomit a začít prošlapávat cestu k nezávislosti ještě během studia – učivo přijímat kriticky a hledat pracovní zkušenosti nebo například využívat letní pracovní a výměnné pobyty v zahraničí. Praxe je vhodná také z toho hlediska, že až při ní student pochopí plný význam teorie, kterou se ve škole učí.

Ačkoliv je kniha napsána americkým autorem a tudíž v mnoha ohledech vychází z jiného prostředí, nijak to nesnižuje její hodnotu. Čtenář si pouze musí přenést jádro sdělení do našich podmínek. Narozdíl od autora pak vidím podnikání nebo práci na volné noze jako přijatelný kompromis mezi zaměstnaneckým poměrem a snahou získat finanční nezávislost legálními spekulacemi jakéhokoliv druhu. Finanční nezávislostí se zde rozumí možnost nemuset vůbec pracovat, neboť vás živí výnosy z investic. Z knížky mohou samozřejmě těžit i lidé v zaměstnaneckém poměru – už jen tím, že začnou více přemýšlet, jak vlastně utrácejí a investují své platy.

Místo závěru si spíše dovolím vyzvat k zamyšlení. Kdo má v našich podmínkách větší šanci stát se bohatým – výborný student a následně spolehlivý a pilný zaměstnanec, nebo zdravě drzý a rozumně riskující investor? Kdo z nich bude mít větší šanci žít si život podle svých představ a dělat jen to, co ho baví? Kdo z nich bude mít více jistot? Kdo z nich může snáze přijít o všechno, co má? Jak si ve srovnání s nimi bude vést živnostník či profesionál na volné noze?

A nakonec se můžete sami ohodnotit na základě autorovy myšlenky, že bohatství člověka lze vyjádřit v délce doby, po kterou by mohl bez problémů žít, kdyby přestal úplně pracovat.