Handmade byznys

Sníte o tom, že se začnete živit rukodělnou výrobou? Nebude to snadné! Podnikání v handmade má totiž jako každé řemeslo svá pravidla. Pokud je však dodržíte, práce (i byznys) vám bude vzkvétat pod rukama.

Rukodělná výroba a DIY (do it yourself – vyrob si sám) zažívají velký boom. Propadají mu nejen ženy, ale i muži. Materiál a nástroje, které bývaly dříve dostupné jen profesionálům, dnes za rozumnou cenu sežene každý. V domácích podmínkách můžete nejen šít oblečení, kutit ze dřeva, plést a háčkovat, ale také tavit sklo, vypalovat keramiku, pájet kovy, vyrábět mýdla a dělat další úžasné věci.

Snad každý, kdo kouzlu handmade propadl, už slyšel od svého okolí větu „Ty by ses tím mohl živit!“ To je milá pochvala, ale běda tomu, kdo ji nekriticky přijme jako doporučení. Cesta od domácího vyrábění ke skutečnému handmade byznysu je dlouhá a náročná. Tento článek má být průvodcem pro všechny, kdo se rozhodli na tuto dobrodružnou cestu vydat. Věřím, že vám pomůže vykročit správným směrem a vyhnout se těm nejčastějším nástrahám.

Na počátku je koníček

Startovním bodem pro většinu rukodělných výrobců je moment, kdy jim jejich koníček začne přerůstat přes hlavu. Motivace posunout se někam dál může být různá – někdo by chtěl, aby se mu vrátila alespoň část nákladů na materiál a vybavení, jiný zjistí, že je o jeho výrobky opravdu zájem, dalšímu třeba jen vadí plnit šuplíky a obdarovávat rodinu a přátele, a rád by se svých výrobků nějak výhodně zbavil. Častou motivací může také být ztráta zaměstnání nebo odchod na mateřskou či do důchodu a touha věnovat se konečně naplno tomu, co člověka baví.

Hned na začátku je potřeba udělat si jasno, jestli má být prodej výrobků jen přivýdělkem, nebo jestli by se dříve nebo později měl stát zaměstnáním, které člověka uživí. Promyslet si vše dopředu a pořádně propočítat je v prvním případě důležité, v druhém kritické.

Začněme z té jednodušší strany a představme si, že na výrobě nezávisí naše živobytí, a stačí nám pouze si přivydělat. Musíme si promyslet tři věci:

1. Kde a jak výrobky prodávat?
2. Za kolik?
3. Jak o sobě dát vědět?

Kde prodávat?

Při prodeji se můžeme rozhodnout pro jednu ze dvou cest, nebo je můžeme i kombinovat: Prodávat své zboží sami, či vyrábět pro někoho jiného a starost s prodejem nechat na něm. Pokud budeme prodávat zboží sami, můžeme to zkusit online přes internet, nebo naživo.

Online prodej

Z online způsobů prodeje vede u nás jednoznačně internetové tržiště Fler, které se za sedm let své existence stalo synonymem prodeje rukodělných výrobků.

Na Fleru si zdarma zřídíte účet a po krátkém nastavení už můžete vkládat zboží do nabídky. Protože poplatek se platí až za prodané zboží, je Fler ideálním místem, kde si vyzkoušíte, co na vaše výrobky řeknou skuteční zákazníci. Konkurence je zde velká, ale množství uživatelů je ohromné a mnozí z nich jsou na Fleru doslova závislí.

Kromě Fleru existují i další podobné portály. Na většině se opět platí menší či větší provize z prodaného zboží, takže vyzkoušení vás nebude nic stát. Aby to ale nebyla ztráta času, vyplatí se, když nejdřív zkusíte zjistit, jak dobře se zde zboží prodává. Pokud server nabízí přímo stránku, kde zobrazuje právě prodané zboží a tři dny se nic neprodalo, je zbytečné ztrácet čas. Pokud server takovou stránku nenabízí, také to o něčem vypovídá. Schválně se zkuste podívat, jak rychle se prodává zboží na Fleru.

K prodeji rukodělných výrobků jde samozřejmě využít i jiná internetová tržiště, jako je Aukro, Mimibazar, Individi a mnoho dalších. S ručně vyráběnými výrobky se zde ale můžete lehce ztratit v záplavě bazarového a levně dováženého zboží. Pokud ovšem dokážete konkurovat nízkým cenám, stojí to za zkoušku. Většinou zaplatíte nějaký malý poplatek za vystavené zboží, ale při jeho prodeji pak už neplatíte žádné provize.

Pokud vám internetová tržiště nesedí, můžete se do online prodeje pustit na vlastní pěst na svých stránkách. Je spousta možností, jak si zdarma nebo za malý poplatek zřídit více či méně propracovaný e-shop nebo jen stránky, na kterých si budou zákazníci objednávat emailem. Takto si můžete vytvořit prodej úplně podle svých představ, jen se musíte zamyslet nad tím, jak na stránky dostanete zákazníky. Zatímco na Fleru i dalších tržištích mají díky vyhledávání a kategoriím stovky uživatelů vaše zboží na dosah, na vaše vlastní stránky se náhodou a řízením osudu dostanou jen výjimečně a nalákat je k návštěvám není zase tak jednoduché.

Oblíbeným prodejním kanálem pro drobné prodejce se také v poslední době stává Facebook. Pokud je Facebook vašim druhým domovem a máte tam širokou síť přátel a známých, stojí za to vystavovat zboží k prodeji a přijímat objednávky tam. Nevýhodou je malá přehlednost. Rozhodně se vyplatí pro prodej udělat zvláštní facebookovou stránku, na které pak můžete sledovat nejrůznější statistiky přístupů a také případně zkoušet placenou reklamu. Pokud prodáváte přes svůj osobní profil, přicházíte o šikovné funkce, které nabízejí pouze Stránky – například možnost dát přístup ke stránce dalšímu člověku, který by vyřizoval objednávky v době, kdy budete na dovolené. Příspěvky ze Stránky můžete kdykoliv sdílet na vlastním profilu.

Internet zkracuje vzdálenosti, takže není nic těžkého nabídnout své zboží i na druhý konec světa. Prodej do zahraničí je lákavá možnost, pokud vyrábíte drobnosti, které moc neváží a poštovné nebude závratně vysoké. Americký server Etsy bychom mohli nazvat celosvětovým Flerem, kde můžete najít opravdu všecko, na co si vzpomenete. Etsy funguje trochu jinak než Fler – platí se zde drobný poplatek za vystavení zboží a jeho zviditelnění. Prosadit se zde není lehké, ale za pokus to stojí. Pokud máte v zahraničí známé, založte si na Etsy profil a poproste je o sdílení. Pro cizince může mít výrobek z Česka exotický nádech a pokud vyrábíte z korálků, vězte, že česká bižuterie je v zahraničí stále ještě pojem.

Prodávat můžete také online do našeho nejbližšího zahraničí – na Slovensko –, tam funguje server Sashe. Zajímavá může být i německá DaWanda. Tržiště existuje v několika jazykových mutacích (angličtina, němčina, francouzština, španělština, italština, holandština a polština). Pokud vyplníte popis zboží v některém z těchto jazyků, automaticky se začne toto zboží nabízet lidem, kteří si DaWandu v tomto jazyce prohlížejí.

Prodej naživo

Prodej, při kterém máte příležitost se osobně setkat se svými zákazníky, může být příjemným osvěžením v neosobní rutině online prodeje a také zajímavým přivýdělkem. Nejjednodušší možnost je přihlásit se jako prodejce na trh nebo jarmark. V létě je jich plno na náměstích malebných městeček, na hradech a zámcích, při nejrůznějších slavnostech a festivalech. V listopadu a prosinci je zase hojnost předvánočních trhů. Kromě toho existují specializované prodejní akce s alternativní módou jako například Prague Fashion Market nebo Factory Fashion Market.

Trhy, na které se přihlásíte, si vybírejte pečlivě. S podobnými akcemi jakoby se roztrhl pytel, přesycených návštěvníků je ale stále stejně nebo méně. Výběrem trhu vás provedou následující otázky:

• Má trh dobré jméno a propagaci? Přijdou tam lidé?
• Jaké jsou termíny pro přihlášení? Vybírají si pořadatelé, nebo vezmou každého? Jaký je poplatek?
• Vyplatí se mi na toto místo jezdit? U vícedenních trhů musíte započítat nejen cestu, ale i ubytování.
• Jaký druh zboží se bude na trhu prodávat? Vyhněte se předem trhům, které nemají omezení na nabízený sortiment – stánky s laciným oblečením a tretkami vás převálcují. Stejně tak si ale dejte pozor na trhy, kde by byli prodejci s příliš podobným zbožím, jako máte vy. Příliš si nefanděte, že zákazníci rozliší rozdíly. Pro ně jsou korálky jako korálky, dřevo jako dřevo.
• Zajišťuje prodejní místo pořadatel, nebo musíte mít vlastní stůl či stánek? Kolik místa budete potřebovat? Většina pořadatelů nabízí buď stoly na metry, nebo plochu na metry čtvereční pro prodejce s vlastním vybavením.
• Je pevně daný pořádek prodejních míst, nebo záleží na tom, jaké místo si utrhnete?
• Jak bude akce probíhat za špatného počasí a deště? Pokud se trh koná pod střechou, bude vás v zimě zajímat vytápění a v létě klimatizace.
• Bude na vícedenní akci možnost někde nechat zboží přes noc, nebo se bude muset celý stánek na noc odvézt? Jak je místo dostupné – budu si moct zboží dovézt autem až na místo? Kde a za kolik zaparkuji?
• Zvládnu trh sám (sama), nebo si vezmu někoho s sebou? Ideální je domluvit se se spřáteleným prodejcem, pronajmout si místa blízko sebe a vzájemně si pohlídat zboží, když si jeden potřebuje odskočit.

Příprava na první trh je náročná, ale s každým dalším už je to lehčí a lehčí. V první řadě si vždy promyslete, jestli máte dost zboží. Pokud nemáte zboží s celkovou cenou ve výši nejméně dvojnásobku toho, kolik máte v plánu na trhu utržit, začněte rychle vyrábět. Lidé si chtějí vybírat. Poloprázdné stánky většinu odradí. Chybou je na druhé straně také příliš mnoho zboží – zvlášť takového, co se liší jen v malých detailech.

Napoprvé je také náročné vyladit způsob, jak zboží prezentovat. Má to být levné, originální, přehledné, stabilní… Někdo je při vymýšlení vybavení stánku ve svém živlu, pro jiného je to nutné zlo. Ať tak nebo tak, postupem času si každý najde svůj osvědčený způsob, jak zboží zákazníkům nejlépe ukázat. Pokud máte vychytaný stánek, můžete si v hluchém období, kdy nejsou žádné trhy, zkusit pronajmout místo v obchodním domě. Za stánky v uličce mezi obchody zaplatíte za den něco přes tisíc korun.

Koho by nelákalo, vidět své výrobky za výlohou tradičního kamenného obchodu. Otevírat si vlastní obchod je v dnešní době, kdy naopak končí i mnoho zavedených prodejen, velkým rizikem. Můžete ale zkusit oslovit obchody, které máte ve svém okolí nebo které provozují vaši známí, a nabídnout své zboží do komise. To znamená, že v prodejně výrobky necháte a v případě, že se prodají, dostanete za prodané domluvenou cenu. Přirážku si většinou zvolí obchodník sám. Pro začátek si vyberte jeden nebo dva obchody, nesnažte se svoje zboží dostat na příliš mnoho míst. Naopak si dejte záležet, aby zboží hezky ladilo s ostatní nabídkou obchodu, ale zároveň ji nedublovalo. Pokud vyrábíte kabelky, oslovte butik s oblečením ve stejném stylu. Ptejte se v obchodech, které máte rádi a kde se vám samotným dobře nakupuje. Nestyďte se, nejhorší, co se vám může stát, je zamítavá odpověď. Zkusit můžete i jiné provozovny: Batikované oblečení můžete prodávat v čajovně, hipsterské šperky s knírkem v některé z nových brněnských kaváren, keramické hrníčky ve zdravé výživě, módní náušnice u kadeřnice nebo v nehtovém studiu.

Komisní prodej má velkou výhodu v tom, že vám nedá moc práce. Stačí jen zboží odnést a časem si přijít pro peníze. Nebo ne? Obchodníci ve vašem zboží nemají žádné své peníze a proto mají tendenci nechat je ležet někde bokem a příliš je nevystavovat. Na zboží v komisi proto nesmíte zapomínat, občas musíte obchod navštívit nebo poslat někoho na výzvědy. Tak se dozvíte nejlépe, jestli se vaše zboží opravdu prodává, nebo se na něj práší někde v koutě.

Někteří lidé mají schopnost úspěšně prodávat mezi svými známými. Jsou zaměstnání, kde není nic jednoduššího, než vzít do práce krabici náušnic a náhrdelníků a pak se jen dívat, jak se o ně kolegyně perou, a nakonec zinkasovat peníze. Pokud toto štěstí nemáte, můžete se na prodeji domluvit s někým v rodině nebo mezi přáteli. Pokud jste příliš kritičtí, na svých výrobcích vidíte i ty nejmenší chybky a samochvála vám smrdí, je úplně nejlepší nechat prodej na někom jiném. Ale ať už jste jakkoliv zdatní obchodníci, je hloupost na přímém prodeji mezi známými založit celé své podnikání. Tento úzký trh se dřív nebo později nasytí a čím víc se budete snažit, tím spíš se vám lidé začnou vyhýbat.

Další možnost, jak své výrobky nabídnout, je prodejní výstava. Takovou výstavu můžete i sami zorganizovat – domluvit se s několika dalšími tvůrci a třeba si i navrhnout téma, ke kterému se budou výrobky vztahovat. Organizace výstavy bude vyžadovat hodně úsilí, času i nějaké peníze na zajištění vhodného prostoru a propagace, ale vidět své výrobky vystavené je pocit, který vám může dodat hodně energie do dalšího tvoření.

Za zmínku stojí i fyzický prodej v zahraničí. Výrobky, které jsou u nás považovány za běžné, mohou v jiných částech světa vzbudit nečekané nadšení. A nemusí se ani jednat o žádnou exotickou zemi. Prodávat můžete i v Anglii nebo Německu. Můžete se poptat mezi svými známými, kteří studují nebo pracují v zahraničí, jestli by nezkusili nějaké vaše výrobky vzít na místní trh nebo do nějakého krámku. Třeba budete překvapeni.

Jak si určit cenu

Stanovit si cenu za své výrobky není lehké. Na jedné straně víte, kolik práce a materiálu vás vaše dílo stálo, na druhé straně velmi často číhá obava, aby cena nebyla příliš vysoká, jestli si zboží někdo koupí, jestli vaše dílo za ty peníze stojí.

Neexistuje nic takového jako příliš vysoká cena za váš výrobek. Existuje pouze větší nebo menší skupina zákazníků, kteří si jej za tu cenu koupí. Ale pozor. Nepřímá úměra „čím nižší cena, tím více lidí ochotných koupit“ zdaleka vždy neplatí. Příliš levné zboží působí podezřele a zákazníci si jej nebudou vážit zdaleka tak, jako když si je koupí za vyšší cenu.

Mnoho prodejců cenu svých výrobků porovnává s cenami v běžných obchodech a necítí se dobře, pokud mají svoje zboží výrazně dražší. Jenže v supermarketech a řetězcích leží hory anonymního zboží, které nemá duši. Nikdo z těch, kteří jej vyrobili, k němu nemá vztah. Nikdo si nedal záležet na tom, aby právě tento výrobek vypadal a fungoval přesně tak, jak funguje a vypadá. A pokud ano, v jeho ceně se to náležitě odrazí. Při rukodělné výrobě dáváte do každého výrobku kus svojí duše. Dejte to svým zákazníkům vědět a neprodávejte svou duši lacino.

Tvoření cen porovnáváním s konkurencí je nešvar rozšířený především na serveru Fler. Zadáte název vašeho zboží do vyhledávání, seřadíte výsledky podle ceny a zděsíte se, že vaše zboží by bylo – nedej bože – na celém Fleru nejdražší. A tak honem snížíte cenu, abyste se schovali ve výsledcích někam do šedivého průměru. Jenže co když bylo toho dražšího zboží víc, ale zrovna teď je vyprodané? Co když ty haldy levnějšího zboží na Fleru jen leží a nikdo o ně ani nezavadí? Pokud děláte své výrobky precizně a jen tak nějakou chybu si neodpustíte, nemůžete se porovnávat s nejlevnějšími, ani s průměrem. Porovnávejte se jen s těmi nejdražšími a i tak se neciťte špatně, pokud budete ještě dražší.

A jak tedy cenu za zboží určit? Zkusme se podívat na jeden konkrétní výrobek. Co se v něm všechno skrývá?

„Aby se mi zaplatil aspoň materiál,“ to je věta, kterou často slýchám od začínajících prodejců. Chtějí si vlastně jen vyzkoušet, jaké to je, nabídnout svoje zboží světu a cenu volí co nejnižší. Co vlastně taková cena za materiál zahrnuje? Nesmíme do ní zapomenout započítat také:

• již nepoužitelné zbytky materiálu, které sice na výrobku nejsou, ale nenávratně jsme o ně přišli
• další náklady, které jsme zaplatili při koupi materiálu; sem patří nejen poštovné, ale také cena za naši dopravu při osobním vyzvednutí
• různé poplatky za proclení, DPH atd., pokud nakupujeme ze zahraničí
• základní cena materiálu – pokud nakupujeme výhodně ve větším množství, je lepší započítávat základní (vyšší) cenu materiálu, aby se nám tak dopředu zaplatila i část zásob, které si vytváříme
• vady materiálu – pokud má materiál, který kupujeme, nějaké vady, musíme celkovou cenu rozpočítat jen na množství, které opravdu můžeme použít
• energie – nezapomeňme také na neviditelný materiál, jako jsou energie a voda; pokud používáte při výrobě hodně vody nebo pečete v troubě a vypalujete v peci, zjistěte si, kolik vás to stojí
• nástroje – započítejte sem také pomůcky a nástroje, které se rychle opotřebují a víte, na kolik výrobků je použijete; těm dražším a trvalejším se podíváme na zoubek později

Co dál? Bylo by fajn, když by se nám zaplatil i čas, který do výrobku investujeme. Určitě se nám nechce sledovat hodinky pokaždé, když něco kutíme, ale zkuste si udělat takový pokus – buď po nějakou dobu (několik dní až týdnů) nebo přes určitý počet výrobků si zapisovat, od kdy do kdy a co jste dělali. Z toho pak můžete zjistit, kolik vašeho času se ve výrobku skrývá. Často totiž zapomeneme na:

• čas, který nám trvá příprava a uklízení
• čas, který nám zabraly slepé cestičky a výrobky, které se nepovedly

Některé výrobky už vyrábíte jak na běžícím pásu, v některých jsou ukryty hodiny a hodiny experimentování a zdokonalování se v nových postupech. Co s tím? Máte dvě možnosti. Buď čas věnovaný experimentům rozpočítat do všech výrobků nebo jen do těch, kterým opravdu patřil. Není chyba mít na první pohled podobně vypadající výrobky různě drahé. Exkluzivitu těch dražších můžete podtrhnout třeba luxusnějším balením. Napište zákazníkům do popisu, jak jste při výrobě bojovali. Ukažte na tu část výrobku, která je obrazem vítězství ducha nad hmotou. Povídejte jim o tom na trzích. Jde to i tak, abyste nevyzradili vaše výrobní tajemství. Vaše zákazníky zajímá jedinečnost vašich produktů!

Výborně, máme spočítaný čas, teď ještě jak jej ocenit. Zlaté pravidlo zní: Počítejte si za hodinu práce takovou cenu, za kterou byste si mohli zaplatit někoho jiného, kdo by ji dělal za vás. A ještě k tomu trochu přidejte, protože nějaký čas by vám zabralo takového člověka najít a zaučit si ho.

Zde si dovolím malou odbočku k rozdílu mezi řemeslem a uměním. Můžete si totiž říct, že to, co děláte, nikdo jiný dělat nemůže. V tom případě patrně děláte umění. Dalšími příznaky umělecké činnosti je, že jednou dlouho bloumáte, dumáte a přemýšlíte o novém díle, podruhé se vzbudíte ve dvě ráno s neodbytnou myšlenkou a nejdete spát, dokud myšlenku nezhmotníte. Samozřejmě i řemeslný tvůrce může mít nápad, kterému se bude věnovat hodiny a pokoušet se jej zrealizovat. Jakmile jej ale zvládne, je schopen naučit šikovného pomocníka udělat to samé.

Umělci to mají s nastavením ceny složitější než řemeslní tvůrci a je těžké vymýšlet návod, který padne všem. V každém umění se ale najde alespoň část práce, kterou by mohl dělat nějaký pomocník. Při počítání ceny za své dílo tedy myslete na to, abyste takovou osobu mohli zaplatit. I když teď jste jí vy sami.

Jakou cenu si tedy konkrétně stanovit? Představte si člověka, který obdivuje to, co děláte, sám se také o něco pokouší, ale nemá tolik nápadů, jako máte vy. Shání zrovna brigádu a přemýšlí, že by alespoň část času pracoval u vás. O kolik za hodinu by si řekl? Tato částka se bude hodně lišit podle místa, kde se nacházíte. A také jak je vaše výroba náročná. Pokud stále nevíte, počítejte jako odrazový můstek hezky kulatou částku 100 Kč za hodinu.

V ceně výrobku teď máme materiál a práci. Je to všechno? Určitě ne! Zkuste si teď představit, že se vám rozbije nějaký důležitý nástroj, který k výrobě používáte. Šicí stroj, pec na vypalování, skvělá vrtačka… Je to vaše noční můra? Zjistěte si, kolik byste museli dát za novou. To by měla být minimální výše vaší rezervy. Jak toto odkládání do rezervy promítnout do ceny výrobků? Pokud už úspěšně podnikáte, můžete si leccos spočítat z tržeb, které máte. Pokud jste teprve na začátku, udělejte to tak, že cenu výrobků navýšíte o určité procento, které si pak dáte stranou. Procento závisí na výši rezervy i očekávané životnosti vašich nástrojů. U výroby, kde vás moc nestojí ani materiál ani práce, ale máte drahé nástroje, bude toto procento hodně vysoké – mnohdy i přes 100 % ceny, kterou jste vypočítali doteď. Naopak u takových činností, jako je háčkování či pletení, nepotřebujete rezervu na nástroje v podstatě žádnou.

Další položka, která je v ceně výrobku ukrytá, je vybavení vaší dílny. Zatím možná tvoříte po večerech u kuchyňského stolu. Zasněte se na chvíli (ale nelétejte příliš vysoko) a představte si, jak by vypadalo vaše ideální pracovní místo. Předělali byste nepoužívanou místnost na dílničku? Nebo jen malý kout ve svém pokoji? Kolik by vás to stálo? Začněte si tvořit rezervu, abyste mohli svůj sen o dílně či tvořivém koutku realizovat. Peníze, které budete na rezervu odkládat, musíte k ceně výrobků připočítat – nejlépe opět nějakým procentem.

Nesmíme zapomenout ani na skladování materiálu a výrobků. Ano, i ta vychytaná krabička na korálky, kterou jste si minulý týden koupila. I skříňka na šroubky. I košíček na příze. Stojánek na hotové náušnice. Všecko patří do nákladů, které se musí v ceně výrobku objevit. Skladujte si účtenky za vybavení, které si kupujete, čas od času je počítejte a rozdělte do ceny výrobků.

Aby byl seznam úplný, musíme myslet i na energie a služby, které používáme. Pokud vyrábíte v domácnosti, platby za odpad, světlo a teplo vás zatím příliš netrápí. Představte si ale, že se vám bude dařit, pořídíte si vlastní dílnu a ejhle! Složenky na sebe nenechají čekat. I toto je tedy položka, na kterou by vás měly vaše výrobky vydělat.

Přijde vám to příliš složité? Tak to udělejte jednodušeji. Spočítejte si jen cenu za materiál a za práci. Pak cenu zdvojnásobte. Kdykoliv něco prodáte, půjde půlka ceny do rezervy pro další rozvoj a udržení vaší výroby. Druhá půlka vám vrátila peníze za materiál a práci.

Tak. Poctivě jsme prošli všechna zákoutí výroby a nabalili na pomyslnou kouli ceny výrobku vše, co se jí týká. Můžeme tuto cenu napsat na visačku? Rozhodně ne. I kdyby nám teď na okno zaťukal kouzelný dědeček, zaplatil za zboží a vše si odnesl, zaplatí se nám jen to, co jsme do výroby investovali a potřebujeme na její další udržení. Do své vlastní pokladničky si můžete nasypat pouze peníze, které jste si započítali na práci, ale nic navíc. Pokud tuto práci necháte udělat někoho jiného, nezbude vám vůbec nic. Pokud to myslíte s prodejem svých výrobků vážně, musíte k ceně přidat ještě nějaké to procento navíc, které bude vaším ziskem.

Ještě stále jsme se nebavili o daních a povinných odvodech, které budeme muset ze svých příjmů zaplatit. Cenu na konci všech výpočtů tak ještě zvyšte o 17 %. Jak se k tomuto číslo dobrat, si povíme později. Teď máme teprve hotovou velkoobchodní cenu. Tedy cenu, za kterou od nás zboží koupí kouzelný dědeček. Běžnému zákazníkovi musíme zboží prodat. A prodej také něco stojí.

Rozdělme si prodej výrobků na 4 části:

	Online prodej	Prodej na trzích
1. Nabízení zboží	focení zboží, vystavení a popis, údržba e-shopu či profilu na online tržišti, poplatky za vložení zboží	příprava na trhy a zjišťování informací; příprava stánku, stojánků a visaček; další vybavení stánku: pokladna, zrcadlo; poplatek organizátorům; doprava na trhy a zpět (včetně balení a vybalování)
2. Propagace	placená propagace (peníze), neplacená propagace (čas)	vizitky a bannery, poplatek za zveřejnění v katalogu a na plakátech…
3. Vyřizování objednávek	čas strávený vyřizováním objednávek a odpovídáním na dotazy, provize za prodej zboží	čas strávený na trhu
4. Distribuce zboží	obaly (ozdobné balení zboží), poštovní obaly, lepicí pásky a výplně krabic; balení objednávek (čas), chození na poštu nebo zařizování dopravy, poštovné a dopravné	balení (sáčky, krabičky, balicí papíry…)

Jednotlivé části budou vypadat jinak u online prodeje a jinak u fyzického prodeje.

Když prodáváme zboží na trzích nebo v kamenném obchodě, nemusíme se příliš starat o poslední část – zákazník si zboží sám odnese. Na druhou stranu ale strávíme hodně času přípravou prodeje a na stánku. Příprava stánku znamená také v začátcích finanční výdaje. A to i když si nechystáme opravdový stánek, ale jen prodejní stůl.

Při online prodeji zase nesmíme zapomínat na čas, který trávíme focením, vkládáním zboží a jeho popisováním. Stejně tak nám pravidelně zabere čas vyřizování objednávek a odpovídání na dotazy. A to jsme ještě nic neprodali! Když konečně přijde objednávka, musíme zboží zabalit, jít s ním na poštu a zaplatit poštovné.

U internetového prodeje je zvykem počítat poštovné zvlášť. Někdy tato částka zahrnuje i balné, ale málokdy opravdu vše, co vás odeslání zboží ve skutečnosti stojí. Výši poštovného si můžete nastavit sami podle svého uvážení. Pokud máte v nabídce mnoho zboží, může být poštovné vysoké. Zákazníci si pak raději nakoupí více, aby se jim nákup vyplatil. Pokud máte výrobků málo, vysoké poštovné může zákazníky odradit – přestože obě částky platí vám, jsou ochotnější vyšší částku dát za výrobek, než za dopravu. Vysoké poštovné s sebou nese i riziko toho, že si budou zákazníci domlouvat osobní předání.

Někdy může být osobní setkání milým zpestřením, buďte ale připraveni i na zákazníky, kteří jsou ochotni vás i sebe kvůli pár korunám ušetřeným na poštovném připravit o neméně cenný čas nekonečným domlouváním a čekáním. Ať už si tedy nastavíte poštovné jakkoliv, nezapomeňte částku, která v něm zahrnuta není (čas na zabalení a na cestu na poštu, ozdobné i poštovní balení), započítat do ceny zboží.

S nastavováním ceny za prodej vám opět pomůže představa, že byste tuto práci měli zadat někomu jinému. Kolik by vás to stálo? Druhým pomocníkem budou opět účtenky – za poštovné, za obalový materiál, za telefon… Správně byste do nákladů na internetový prodej měli nějakým způsobem započítat i cenu foťáku, počítače a internetového připojení. Nakonec započtěte 17 % na daně a odvody pojištění.

Cena zboží pro vašeho milého zákazníka stoupá a stoupá. Ale tak je to v pořádku. Zkuste si představit dvě situace. Ta první je příjemná, ta druhá už méně:

Přijde za vámi kouzelný dědeček, o kterém jsme se bavili o pár odstavců výše. Je nadšený z vašeho zboží, chce ihned koupit vše, co máte, a ještě si s vámi domluvit spolupráci do budoucna. Skvělá nabídka, že? Jenže možná ten dědeček není zase tak úplně kouzelný. Možná je to obyčejný obchodník, který bude samozřejmě za takovou nabídku chtít slevu. Jakou slevu mu můžeme dát? Nikdy nemůžeme jít pod velkoobchodní cenu, jinak bychom milého kouzelného dědečka dotovali a nic bychom z této skvělé nabídky neměli. Pokud máme cenu pro koncového zákazníka dvojnásobnou oproti velkoobchodní, můžeme mu dát slevu až 50 %. Pokud si k velkoobchodní ceně přidáme 20 %, maximální sleva, kterou můžeme nabídnout, je necelých 16 %. Z toho už kouzelný dědeček – obchodník zase tak nadšený nebude. Abyste mohli velkoodběratelům nabídnout rozumnou cenu, měla by vaše přirážka k velkoobchodní ceně být nejméně 25 %, ale spíše 50–100 %.

Maloobchodní přirážka nad velkoobchodní cenou	Maximální sleva pro velkoodběratele (rabat)
5 %	4,8 %
10 %	9,1 %
15 %	13,0 %
20 %	16,7 %
25 %	20,0 %
50 %	33,3 %
100 %	50,0 %

Teď ten druhý slíbený příklad: Představte si, že si od vás vaše zboží nějakou podivnou náhodou koupí člověk, kterého opravdu nemáte rádi. Třeba spolužák, který vám na základní škole ubližoval, nebo váš nejméně oblíbený politik. Co uděláte? Čest profesionála vám nedovolí objednávku odmítnout, ani poslat druhořadý výrobek. Musíte objednávku vyřídit, musíte s ní jít na poštu. Je vaše cena dost vysoká, abyste měli nakonec dobrý pocit i z takovéto objednávky?

Jsem důrazně proti tomu, aby se cena výrobků určovala porovnáváním s konkurencí nebo běžnými obchody, věštěním z kávové sedliny, ptaním se kamarádů a maminky či podle pocitu „za jakou cenu bych si takovou věc asi koupil já“. Uvědomte si, že vám, ani vašim blízkým nejsou vaše výrobky vzácné. Nejspíš na ně narážejí na každém kroku a to mnohdy i doslova a s neslušnými výrazy na rtech. Váš zákazník naopak bude člověk, který něco takového ještě neviděl. Kterému váš výrobek přijde nápaditý a nezvyklý. Jinak by ho přece nezaujal.

Každé pravidlo má ale svoji výjimku. Existuje jeden případ, kdy je vhodné se cenami u konkurence, radami přátel a vlastním pocitem řídit. A to pokud byste měli zdražit. Milujete své výrobky tak, že je nechcete prodat za cenu, kterou jste si právě vypočítali? Zdražte! Myslí si vaši kamarádi, že prodáváte moc levně? Zdražte! Viděli jste v obchodě sériový výrobek, který nebyl zdaleka tak vymazlený jako váš rukodělný, za vyšší cenu? Zdražte! Prodává vaše konkurence podobné nebo dokonce horší zboží dráž než vy? Zdražte! Mnohdy nakonec zjistíte, že jste do ceny zapomněli započítat něco, na co konkurence myslela. Nejčastěji zvýšení ceny materiálu.

Pokud už své výrobky prodáváte, zvýšení ceny pro vás může být těžké. Zdražit nenápadně, nebo to vysvětlovat? Pokud jste dříve neměli ceny nastavené úplně nesmyslně, existuje na zdražení hezký trik, který můžete použít. Dejte vašim zákazníkům vědět, že se zvýšení cen chystá, vysvětlete důvod (klidně s odkazem na tento článek) a nabídněte jim časově omezenou možnost koupit si (omezené množství) zboží ještě za staré ceny.

Jak o sobě dát vědět?

Sebekrásnější výrobky vám žádný zisk nepřinesou, pokud o sobě nedáte vědět. Rovnou ale zapomeňte na způsoby, jakými se zviditelňují firmy. Nestyďte se za to, že máte malou výrobu, možná jen doma na kuchyňském stole. Udělejte z toho svoji výhodu. Vaši zákazníci jsou lidé, kteří ocení osobní péči, kterou jste výrobku věnovali. Jsou rádi, že ví, odkud jejich výrobek pochází, a že za rukama, které se jej dotýkaly, je jméno, které znají.

Nezapírejte svoji osobnost. Jste zmatkař? Kliďas? Bordelář? Puntičkář? Ostýchavec? Extrovert? Romantik? Recesista? To, co by firmě neprošlo, může u vás působit jako roztomilá zvláštnůstka, pro kterou si vás lidé zapamatují. Nemusíte vystupovat jako každým coulem dokonalí profesionálové. Buďte pro své zákazníky tím, kým jste – živí lidé z masa a kostí. Pokud vyrábíte sami, neschovávejte se za množné číslo. Nechte zákazníky nahlédnout pod pokličku vaší výroby i do svého života. Všeho samozřejmě s mírou!

Za každým začátkem tvorby je jedinečný příběh. Tvoříte od dětství? Chytlo vás to zcela nečekaně v dospělosti? Zkoušíte nové a nové techniky tvorby, nebo si vás podmanila jedna a v ní postupujete krok za krokem k mistrovství? Milujete tradiční postupy a fascinuje vás, co dokázali naši předkové s daleko menším vybavením? Nebo rádi zkoušíte nevyšlapané cesty, mícháte postupy a materiály tak, jak to ještě nikdo před vámi nezkusil, a čekáte, co z toho vyjde? Proč vás přitahuje právě tento materiál, ze kterého tvoříte? Máte oblíbený motiv? Fascinuje vás nějaký styl? Jaký je váš nezaměnitelný rukopis? Proč to všechno musíte dělat a nemůžete s tím přestat? Jaký je váš sen? V odpovědích na tyto otázky se skrývá váš jedinečný příběh. Podělte se o něj.

Když už víte, co o sobě a své tvorbě chcete říct, je na čase zamyslet se, kde. V online světě je vaším vývěsním štítem a výlohou váš profil na Fleru, případně úvodní stránka vašeho e-shopu. Nepodceňujte je, ale vyhněte se také tomu, abyste na něj vypsali úplně vše, co byste mohli říct. Berte jej jako stručné představení vás samotných i vaší výroby. Doplňte jej vhodnými fotkami a nasměrujte zákazníka k nabídce výrobků dřív, než jej zahltíte informacemi. Podrobnější informace o výrobě i o vás můžete napsat na zvláštní stránku a případné zájemce tam navést z hlavního profilu odkazem.

Skvělé místo, kde o sobě můžete dát vědět, jsou sociální sítě. Firmy vydávají nemalé prostředky na to, aby do nich vnikly, pro vás jsou naopak jako stvořené. Sdílejte nejen novinky, ale i zprávy o tom, na čem zrovna pracujete. Ideální sítě jsou Facebook a Instagram, které umožňují lehce sdílet obrázky.

O tom, co kutíte, můžete také psát blog nebo točit amatérská videa na Youtube. Pokud budete sdílet zajímavé informace, lidé vám odpustí to, že vaše video nevypadá jako od profesionála.

Dát o sobě vědět můžete nejen na vlastním blogu, ale také na cizím. Mnoho oblíbených módních a lifestylových blogerů (či spíše blogerek) píše recenze na produkty, které dostávají od firem. Vyhlédněte si blog, který se vám líbí a do jehož zaměření váš výrobek zapadá. Napište autorovi stručný email o sobě a své výrobě, ve kterém navrhnete, že mu (jí) pošlete některý ze svých výrobků zdarma k vyzkoušení. Svou nabídku můžete samozřejmě i omezit, pokud některé kousky nechcete obětovat. Pokud vyrábíte cenově nákladnější věci, můžete se také domluvit pouze na zapůjčení. Formu spolupráce zkrátka uvažte podle charakteru svého zboží. Pochvalná recenze vám může přinést nové objednávky nebo alespoň další nadšence, kteří se o vás dozví. Pokud bloger nebude z vašeho výrobku nadšený, článek nejspíš nenapíše (rozhodně na tuto možnost myslete při domluvě podmínek).

Nejlepší propagací je dokonalá péče o zákazníky. Jako malý výrobce nepotřebujete oslovit velké množství lidí. K úspěšnému podnikání vám bude stačit, když o vás spokojení zákazníci dají vědět dál. Je jedno jestli na internetu nebo naživo.

Dokonalá péče o zákazníky neznamená, že nikdy neuděláte chybu, ale že z každé chyby dokážete vybruslit tak, aby se z ní stala výhoda. Zde je pár užitečných zásad:

• Omluvte se, ale nevymlouvejte se – Váš zákazník chápe, že zmýlit se může každý. Omluva vás nic nestojí, nepodlehněte ale pokušení vysvětlit, co vše se stalo a že za chybu vlastně až tak úplně nemůžete. Zákazník má svých starostí dost a na vaše není zvědavý. Pokud jej zavalíte lavinou problémů, příště už vás raději nebude další objednávkou obtěžovat.
• Nehádejte se, ale navrhujte řešení – Možná vám zásada zákazník má vždy pravdu není zcela vlastní, ale vždy si to zkuste připustit. Dokazovat zákazníkovi, že pravdu mám já, to nikdy nekončí dobře. Když naopak na problém zareagujete s pochopením, omluvou a nabídkou přiměřené kompenzace, můžete i ze zpackané objednávky vytěžit nakonec víc, než kdyby proběhla úplně hladce. Zákazník si zapamatuje, že se u vás nemusí bát nakupovat a jistě vás i doporučí dál. Prodej rukodělných výrobků je oblast, ve které se naštěstí příliš nemusíte bát koumáků, kteří by vaši dobrou vůli zneužili.
• Nedělejte mrtvého brouka, ale komunikujte – Ať už se stane cokoliv, dejte to zákazníkovi vědět co nejdřív.

Jak se zviditelnit na Fleru

Fler denně navštíví tisíce lidí, dostat se do výběru na úvodní stránce nebo do e-mailových novinek znamená ukázat váš výrobek tisícům očí. Na co se na Fleru zaměřit:

• Topování – Alfa a omega propagace zboží na Fleru. Když si někdo prohlíží veškeré zboží na Fleru nebo vyhledává, implicitně se mu zboží uspořádá podle aktualizace. To znamená, že na první stránce je zboží, které bylo topnuto naposledy. Každý uživatel má možnost topovat jedno své zboží jednou za určitý čas (4–9 hodin) a posunout jej tak na chvíli, než zase zapadne, před všechny ostatní výrobky všech lidí na Fleru. Nemá příliš cenu spekulovat, ve kterou denní dobu je nejlepší zboží topnout. Pokud tuto možnost zrovna máte, udělejte to hned.
• Vkládat nové zboží – Aby nabídka vašeho obchodu lákala k nákupu, musíte ji stále obměňovat a doplňovat.
• Top výběry a Top nominace – Nemají nic společného s topováním zboží. Top výběr je kolekce zboží, které se objevuje na úvodní stránce Fleru a dvakrát denně se obměňuje. Vybírá jej správce serveru z tzv. Top nominací, které sestavují uživatelé. Pokud má člověk pro to cit a trochu času, stojí za to občas zkusit nominaci sestavit. Šance vaší vlastní nominace dostat se na úvodní stranu je mizivá, ale tvůrci nominací se často vzájemně inspirují a přebírají zboží z cizích nominací do nových výběrů, takže se takto dobře rozšíří povědomí o vás.
• Sociální sítě uživatelů Fleru – Diskuse umožňují klást dotazy a získávat odpovědi jak od uživatelů, tak od provozovatelů. Velmi populární jsou Kluby, což jsou uzavřené diskuse s jedním nebo více správci, kteří mohou přijímat (či vylučovat) jejich členy. Kluby jsou v podstatě jediná cesta, jak na Fleru oslovit více lidí hromadnou zprávou, a mnoho prodejců si spravuje klub pro své fanoušky. Je to ale poměrně časově náročné a ve špatně spravovaných klubech figurují stále stejní lidé, kteří si rádi povídají, ale s jejich ochotou nakupovat už je to horší.
• Blog – Fler má vlastní blogovací systém, který má sice léta slávy už za sebou, ale opravdu zdařilé články se mohou dočkat zveřejnění ve Fler Magazínu, který čte hodně lidí a i pouhá zmínka v něm může být dobrou reklamou.
• Propagace i jinde – Každé nově vložené zboží je možné ihned kliknutím na odkaz propagovat na Facebooku.
• Bannery s vlastním zbožím – Pro použití na vlastním webu nabízí Fler ke vložení banner s vaším zbožím. Banner můžete vkusně zakomponovat do vlastních stránek.

Dobrá fotka řekne vše

Už jste určitě slyšeli tisíckrát omletou frázi, že na internetu prodává fotka. A je to opravdu tak. Zákazník si nemůže na zboží sáhnout, nemůže se na něj podívat ze všech stran. Vhodnou fotografií jej ale můžete nalákat ke koupi tak, že neodolá.

Na fotce musíte zákazníkovi nejen ukázat, jak zboží vypadá, ale také mu zprostředkovat zážitek, který mu výrobek přinese. Jak? Kromě popisných fotek přidávejte i fotky s atmosférou. Na takové fotce nemusí být výrobek vidět perfektně, ale návštěvník z ní pozná, jestli se věc hodí k jeho stylu nebo ne. Prezentaci romantické halenky doplňte zasněnou scénou na louce, strohé minimalistické náušnice vyfoťte na modelce opřené o betonovou zeď, keramický hrneček doplňte svazečky bylinek.

U popisných fotek si dejte záležet na tom, aby zákazník na první pohled získal představu o velikosti výrobku. Focení s pravítkem bývá spíše na škodu věci – představu o rozměru můžete předat i jinak, nejlépe fotkou s člověkem. Obzvláště oblečení vypadá úplně jinak na těle, než když jej rozložíte na ploše.

Šperky můžete fotit na modelce v akci, nebo jen položené na ruce. Jsou lidé, kterým se příčí představa, že někdo měl náušnice na uších před nimi. Do popisu fotky na modelce přidejte informace o tom, že je před odesláním desinfikujete nebo vyměňujete háčky. A opravdu to udělejte.

Přidejte také fotku s vymazleným detailem vašeho výrobku, na kterém se pozná, jak je práce precizně odvedená. Třeba u šitých výrobků makro záběr na komplikovaný šev. Více fotek zboží je většinou lepší, vyhněte se ale sériím záběrů, které se jen maličko liší úhlem pohledu a zákazníkovi žádnou novou informaci nepřinesou.

Zdají se vám tyto požadavky na fotky příliš náročné a máte pocit, že potřebujete nový foťák nebo dokonce profi fotografa? Dobré fotky se dají nafotit i s levným kompaktem nebo dokonce mobilem. Jen si budete muset déle počkat na dobré světlo a pečlivěji vybírat místo focení a úhel pohledu. Seznamte se u svého foťáku se všemi funkcemi, naučte se používat makro a výsledné fotky upravovat v grafickém editoru. Zdarma můžete k jednoduchým úpravám použít i webové aplikace jako například Pixlr. Složitější úpravy vám zdarma umožní program Gimp. Pokud zvažujete placený program, vyzkoušejte si měsíc zdarma Zoner Photo Studio nebo Adobe Lightroom.

Popis, klíčová slova a uspořádání zboží

Popis zboží je důležitý, ale stejně je potřeba počítat s tím, že jej mnoho lidí nebude číst. Nezapomínejte ke každému zboží napsat velikost či rozměry a další důležité parametry. Pokud máte na fotce více věcí, určitě zvýrazněte třeba tučným písmem, co je vlastně předmětem prodeje. Do popisu můžete také napsat příběh, který se k výrobku váže, a jeho zvláštnost. Zvýšíte tak jeho zajímavost pro zákazníka.

Jak ve vlastním e-shopu, tak na Fleru se zaměřte také na klíčová slova, díky kterým zákazníci najdou vaše zboží při vyhledávání. Na Fleru máte na klíčová slova zvláštní kolonku. Pište tam slova, která vám v souvislosti s výrobkem naskočí jako asociace, a také časté překlepy. Slova, která už máte v textu, do klíčových slov znovu psát nemusíte.

Pro zákazníka je také důležité, aby se ve vašem zboží rychle zorientoval a věděl, v které kategorii co hledat. Vyhněte se v této oblasti veškeré originalitě a nazývejte věci tím, čím skutečně jsou. Fler i vlastní e-shop umožňuje zařadit zboží do více kategorií a tvořit podkategorie. Využijte to naplno. Dovolte zákazníkovi bloumat vaší nabídkou. Doplňujte do popisů odkazy na další související výrobky. Čím déle zákazníka ve vašem virtuálním obchůdku udržíte, tím spíše si vás zapamatuje a dříve či později něco koupí.

Na uspořádání zboží a jeho popisu si dejte záležet i při prodeji naživo. Spousta lidí se nerada ptá. Na cenu se ptá nerad skoro každý. Myslete na to při přípravě prodejního místa.

Právní minimum

Mnoho krásných výrobků si cestu mezi lidi nenajde, protože se jejich tvůrci bojí povinností, které jsou spojené s prodejem. Dlužno říci, že jejich obavy jsou do jisté míry oprávněné. Hranice mezi příležitostným příjmem a podnikáním není zcela jasná. V zákoně se podnikání definuje jako činnost samostatná, soustavná, prováděná vlastním jménem, na vlastní zodpovědnost a za účelem zisku. Kamenem úrazu je právě ona soustavnost. Trhy, prodej mezi známými i na Facebooku, to jsou všechno záležitosti, které lze považovat za příležitostné. Pokud prodáváte na Fleru nebo máte vlastní e-shop, zboží nabízíte zákazníkům soustavně a jedná se tedy o podnikání. I tak je Fler plný uživatelů bez živnostenského listu. Že je to tak v pořádku, vám ale nikdo oficiálně nepotvrdí ani nevyvrátí. V případě pochybností doporučuji požádat o písemné vyjádření právníka nebo daňového poradce. Je to drobná finanční investice, která vám ale zajistí klidné spaní.

Zřídit si živnostenský list není nic složitého ani finančně náročného. Stojí to trochu papírování a tisíc korun. Zřízením živnosti ale vznikají povinnosti, které s sebou nesou další finanční výdaje. Tyto povinnosti se liší podle toho, jestli je prodej výrobků hlavní nebo vedlejší samostatně výdělečnou činností (SVČ).

Podnikání jako činnost vedlejší

Pokud si budete přivydělávat při zaměstnání, na rodičovské dovolené, v důchodu nebo při studiu (úplný výčet možností je v zákoně), jedná se o činnost vedlejší. Zdravotní a sociální pojištění nebudete platit buď vůbec, anebo pouze v malé výši, podrobnosti ale raději proberte s účetním či daňovým poradcem.

Když budou zisky z vedlejší činnosti za rok menší než určitá hranice (za rok 2015 je to 63­­­­­­.865 Kč, tzn. pokud je váš zisk po odečtení nákladů v průměru nižší než 5.322 Kč za měsíc), měsíční zálohy na sociální pojištění platit nemusíte a nebudete ani sociální pojištění doplácet. Pokud vyděláte víc, zálohy se vám vypočtou ze zisků za předchozí rok, ale záloha musí být alespoň ve výši zákonem daného minima (minimální zálohy pro vedlejší SVČ pro rok 2015 činí 778 Kč). Zálohy na sociální pojištění se také neplatí v prvním roce podnikání.

Zálohy na zdravotní pojištění nemusí platit vedlejší SVČ, která má hlavní zaměstnání, ve kterém dostává alespoň minimální mzdu. Osoby, za které platí pojištění stát (důchodci, studenti, rodiče na rodičovské dovolené…), platí zálohy na zdravotním pojištění podle zisků v předchozím roce. Minimální částka přitom není určená, takže klidně může vyjít i v řádu korun. Pokud s podnikáním začínáte, neplatíte první rok ani zálohy na zdravotní pojištění.

Pokud si tedy budete prodejem přivydělávat formou vedlejší SVČ a váš měsíční zisk bude menší než 5.300 Kč, nečekají vás žádné významné pravidelné výdaje na odvody a platit budete pouze zdravotní pojištění, zatímco platbě sociálního pojištění se vyhnete.

Mít podnikání jako vedlejší činnost je tedy výhodné – nemusíte se stresovat vysokými měsíčními zálohami a klidně si můžete přivydělávat jen pár korun měsíčně. Pokud si vyděláte hodně, odrazí se to na zálohách, které budete platit další rok. Na to je dobré myslet dopředu a z vyšších zisků si odkládat nejen na doplatek pojistného, ale i na zálohy na následující rok.

Podnikání jako činnost hlavní

Ten, kdo žádný jiný významnější zdroj příjmů nemá, bude provozovat svoje podnikání jako činnost hlavní. V tomto případě bohužel nehraje roli to, že si třeba jen chcete přivydělat pár korun v době, kdy jste bez práce, jakmile si zřídíte živnost, povinnost platit pravidelné měsíční zálohy na nás dopadne celou svou vahou.

Jak na zdravotním, tak na sociálním pojištění platíte v kalendářním roce, kdy podnikat začínáte, minimální zálohy. Minimální záloha pro hlavní SVČ na sociální pojištění je 1.943 Kč, na zdravotní pojištění 1.797 Kč. Celkem tedy musíte každý měsíc zaplatit na zálohách 3.740 Kč. Další rok platíte zálohy vypočtené podle skutečného zisku, nikdy však méně, než je minimální záloha.

Výše měsíčních záloh pro hlavní činnost je poměrně vysoká, takže pokud jste nezaměstnaní a platí za vás pojištění stát, je začátek podnikání velkým krokem. V případě, že zálohy nezaplatíte včas, počítá se jak na sociálním, tak zdravotním pojištění za každý den prodlení penále 0,05 % z celkové dlužné částky. Pokud se zpozdíte s platbou pár dní nebo týdnů, nic strašného se neděje. Při delším zpoždění už ale částky penále narůstají. Tříměsíční zpoždění obojího pojištění nás bude stát na penále asi dvě stovky, pokud zálohy vůbec nezaplatíte a počkáte až na vyúčtování skutečné výše odvodů, vyšplhá se penále na víc jak 3.000 Kč. Když se vám v podnikání nebude dařit a budete dlužit na zálohách, při vyúčtování se dluh převyšující skutečné pojistné smaže, ale povinnost uhradit penále za neplacené zálohy zůstane. Jak zdravotní pojišťovna, tak správa sociálního zabezpečení může ve vážném případě penále prominout, ale spoléhat na to rozhodně nelze.

Daň z příjmu

Pokud vaše roční příjmy z podnikání nebo i příležitostnéno přivýdělku přesáhnou 15 tisíc Kč, musíte podat daňové přiznání a příjmy zdanit. S trochou nadsázky lze říct, že finanční úřad vůbec nezajímá, jestli máte živnostenský list a jak to máte s odvody na sociální a zdravotní pojištění. Zajímají je jen vaše příjmy (a výdaje) a zaplacená daň.

Další hojně využívanou (ale právně kontroverzní) možností, jak prodej v začátcích legalizovat, je domluvit se s někým, kdo živnost má a provozovat prodej na jeho IČ. Se zákazníky přitom můžete komunikovat stále vašim jménem, odlišné údaje budou pouze na dokladu pro nakupujícího.

Kolik vlastně celkem platíme?

Daně i pojištění se počítají % ze zisku. Sazba daně z příjmu je 15 %. Pojištění se počítá z tzv. vyměřovacího základu a v přepočtu na podíl ze zisku pak činí 14,6 % (sociální) a 6,75 % (zdravotní). Ze svého zisku tedy živnostník odvede přibližně 36,35 % na dani a pojištění. Zisk se počítá tak, že se od našeho celkového příjmu odečtou náklady. Protože živnostníci mohou počítat náklady na podnikání paušálně jako podíl z příjmu (v našem případě živnosti volné to je 60 %), náš zisk na daňovém přiznání bude 40 % příjmu nebo ještě méně. Odvádíme tedy 36,35 % ze 40 % z našich příjmů, což dělá 14,54 % z příjmů. Chceme-li odvody v této výši zohlednit v prodejní ceně, musíme ji navýšit o 17 %, které odpovídají 14,54 % v opačném směru výpočtu, například:

• 854 Kč
• +17 %
• = prodejní cena 1.000 Kč
• -14,54 % odvodů
• = původních 854 Kč

Protože náš příjem je tvořen cenou zboží, toto procento musíme k ceně zboží vždy připočítat. Nízké příjmy, slevy na dani, příležitostné příjmy místo podnikání – to všechno nám snižuje částku, kterou státu odvádíme, takže můžeme být v pokušení do ceny zboží započítat menší procento. V tom případe bychom ale museli cenu zboží zvyšovat pokaždé, když se nám začne dařit, což není úplně dobrý nápad.

Výrobky se speciálními pravidly

Většinu domácích výrobků můžeme prodávat bez omezení, existuje ale několik skupin zboží, pro jejichž prodej kvůli ochraně zákazníka existují přísnější pravidla. Jedná se o:

• hračky a výrobky určené pro děti
• potraviny
• kosmetika a mýdla
• výrobky z drahých kovů

Pokud vaše výrobky spadají do jedné z těchto kategorií, můžete se na věc dívat ze dvou úhlů: Buď pravidla ignorovat a obcházet (označovat výrobky jako dekorace) a doufat, že na vás nedojde, nebo se postavit problému čelem a snažit se pravidlům dostát. Druhá možnost nebude vždy lehká a čeká vás nejedna překážka. S první cestou vám ale nikdo oficiálně neporadí a odpovědnost bude vždy jen a jen na vás. Pamatujte, že co prošlo jednomu, jinému projít nemusí. Obcházení pravidel navíc vždy působí nedůvěryhodně a neprofesionálně, kdežto z boje, kterým jste si museli na své cestě projít, uděláte skvělý příběh, který přitáhne zákazníky.

Jak si nenadělat problémy při výrobě hraček vám poradí starší, ale stále užitečný článek od úspěšné prodejkyně na Fleru. Odrazový můstek pro prodej potravin najdeme přímo ve Fler Magazínu. Přečíst si můžete i osobní zkušenosti drobných prodejců. Podobně přísnou legislativou jako výroba potravin se řídí i výroba kosmetiky. Jak překonat úskalí ve výrobě mýdla se můžete dočíst v článku od úspěšné mýdlařky. O tom, co obnáší výroba šperků z drahých kovů (sem spadají i dnes běžně dostupné polotovary ze stříbra), se dozvíte z dalšího článku na Fleru.

Jak zvládnout neúspěch

Zatím jsme při uvažování o ceně brali v úvahu pouze cenu jednotlivých kusů zboží. Jenže to, jak se nám bude dařit, a kolik skutečně vyděláme, závisí především na tom, kolik kusů zboží opravdu prodáme.

Pokud má být výroba vaším hlavním zdrojem příjmů, měli byste si spočítat, kolik potřebujete za měsíc vydělat. Nezapomeňte přitom myslet i na to, že tato částka musí pokrýt vaše výdaje na podnikání a platby záloh na sociální a zdravotní pojištění. Tuto částku si vydělte průměrnou cenou výrobku. Vyjde vám počet výrobků, které musíte za měsíc prodat.

Pokud potřebujete vydělat minimálně 20.000 Kč a prodáváte výrobky s průměrnou cenou 250 Kč, musíte jich prodat alespoň 80. To je 20 za týden a skoro 3 kusy za den.

Na začátku vás z takových čísel může polévat studený pot. Proto výrobcům, kteří s prodejem začínají pozvolna, mají jej jen jako přivýdělek a každý prodej je pro ně malým svátkem, takové výpočty ani příliš nedoporučuji. Tedy krom toho, abyste dobře odhadli, kolik zboží máte vyrobit. Nikdy ale samozřejmě nemůžete počítat s tím, že se prodá vše, takže musíte vyrábět do zásoby.

Co ale dělat, když je vaše zboží za skutečnou cenu opravdu jen velmi těžko prodejné? Háčkování, pletení, vyšívání, výroba krajek a šití z korálků – to jsou jen některé z rukodělných technik, které jsou tak náročné na čas, že rozsáhlejší díla vůbec nejde za odpovídající cenu nabídnout do prodeje nebo si to může dovolit jen několik renomovaných tvůrců.

Nemusíte věšet hlavu – vydělávat se dá s trochou iniciativy i v těchto oblastech. Své dílo sice nemůžete výhodně prodat, ale můžete za peníze naučit jiné lidi, jak si něco podobného vyrobit. Dnešní doba vám přináší spoustu možností, jak předávat svoje dovednosti online i naživo. Můžete nejen pořádat kurzy (dobrým začátkem pro vás může být server Naučmese.cz), ale také prodávat jak papírové, tak elektronické návody a předlohy.

Pokud v sobě máte kus obchodního ducha, můžete se vrhnout na prodej materiálu. Díky znalostem postupů víte, co vaši zákazníci budou potřebovat a kupovat, můžete jim také pomoci dobrou radou. To vše bude velkou výhodou do začátků.

Další možnosti se dají najít, i pokud se necítíte na rozšiřování vlastního podnikání. Zkuste oslovit úspěšné prodejce ve vašem oboru a nabídnout jim spolupráci. Možná nebudete moct vyrábět na vlastní jméno a nevyděláte tolik peněz, budete ale stále dělat to, co vás baví (a navíc bez podnikatelského rizika).

Pokud vám nezáleží příliš na výdělku, ale opravdu hodně chcete vyrábět, můžete své výrobky prodávat na dobročinné účely. Spojte se s neziskovou organizací, jejíž aktivity vás oslovují, a domluvte se na spolupráci. Ani při dobročinnosti ale nezapomínejte na správné nacenění zboží. U neziskových projektů lidé uvažují o penězích jinak než při běžném nákupu a jsou ochotni na dobrou věc dát mnohem více. Využijte to!

Jak ustát úspěch

Položit vaše podnikání na lopatky může i nečekaný úspěch. Svědky jsou opuštěné profily na Fleru, které měly mnoho spokojených zákazníků a stovky úspěšných prodejů. Jenomže jejich zakladatelé nepočítali se všemi náklady a nástrahami, které růst výroby přináší.

Když si nastavíte dobře cenu za své zboží, příval nakupujících by vám neměl ublížit. Pokud se ovšem nerozhodnete všechno zvládnout sami. V tom případě si koledujete o zhroucení a průšvih. Váš čas není a nikdy nebude nafukovací. Pokud máte práce moc, musíte ji buď umět předat někomu jinému, nebo snížit poptávku. Jak? Buď prodloužíte dodací lhůty, uděláte pořadníky a budete doufat, že příval práce časem zvládnete, nebo zvýšíte cenu. Vyšší cena není nic nemravného. Pokud je o vaše zboží zájem, ať si je koupí jen ten, kdo je opravdu chce.

Kam pro rady?

Moc jsem si přála, aby tento článek obsáhl vše, co by měl začínající výrobce–profesionál o handmade podnikání vědět. I při této délce jsem ovšem popsala jen základy a mnoho toho budete ještě muset sami objevit. Budete-li mít otázky, můžeme se domluvit na krátké konzultaci, případně můžete napsat dotaz na mou facebookovou stránku.

Přečtěte si i související článek Podnikání v handmade: Od vzpomínky k produktu