Na volné noze - portál nezávislých profesionálů


Na volné noze > Blog > Kryptoměny: Bitcoin, Litecoin a ti druzí

Kryptoměny: Bitcoin, Litecoin a ti druzí

28. 5. 2018, napsal Martin Šíp

Nemusíte být hacker, abyste mohli experimentovat s kryptoměnami.

Kryptoměny: Bitcoin
ilustrace Kristýna Sataryová

Rok 2017 se jistě zapíše do historie financí jako rok kryptoměn. Celoroční růst ceny bitcoinu i dalších kryptoměn přitáhl poprvé naplno pozornost mainstreamových médií. Zprávy o cenových vzletech, pádech, úspěších a vnitřních bojích Bitcoinu plnily v průběhu roku s rostoucí intenzitou zpravodajství tištěných a online médií u nás i ve světě.

Bitcoin začínal předchozí rok na cenové hladině 1.000 USD a závěr roku oslavil cenovým maximem 20.000 USD a začátkem obchodování bitcoinových derivátů na několika významných burzách světa. Mnoho lidí se díky tomu za poslední rok o kryptoměny začalo zajímat vážněji a začali je vnímat jako alternativu peněz, která tu s námi nejspíše už zůstane. Kolik z nich ale ví o kryptoměnách něco bližšího? Kdo z těchto lidí by dokázal odpovědět na otázky, jak Bitcoin funguje a proč mají kryptoměny hodnotu a zájem o ně roste?

Tento článek je teoretickým i praktickým úvodem do Bitcoinu a dalších kryptoměn. Pokusím se vám odpovědět na základní otázky a také dát pár tipů, abyste s kryptoměnami mohli začít experimentovat nebo je dokonce zkusit ve svém podnikání přijímat.

Internet peněz

„Nevěřím, že bychom ještě někdy měli mít dobré peníze, dokud si je nevezmeme zpět z rukou státu.“ – F. A. Hayek

Bitcoin je vyvrcholením 30leté cesty za nezávislou digitální hotovostí, jejíž hledání začalo s rozvojem internetu v osmdesátých letech minulého století. Vyrostl na hodnotách hackerského hnutí cypherpunk, které má jako hlavní cíl rozvoj osobní svobody a ochranu soukromí ve virtuální prostoru pomocí nástrojů moderní kryptografie a decentralizace.

Bitcoin mění naše zaběhnuté vnímání toho, co jsou peníze, co mohou být a jak mohou fungovat. Poprvé v historii lidstva umožňuje digitální vlastnictví bez prostředníka a aspiruje, podobně jako kdysi zlato ve fyzickém světě, stát se první globální digitální měnou, která nezná hranice tradičních států.

Na svět přišel Bitcoin v říjnu 2008. Jeho základní vlastnosti byly popsány na pouhých devíti stranách dokumentu Bitcoin: A Peer-to-Peer Electronic Cash System, který bývá označován jako Bitcoin Whitepaper. Dokument byl publikován na jednom kryptografickém mailing listu pod pseudonymem Satoshi Nakamoto. Dodnes není známo, kdo Satoshi Nakamoto je a zda je to jeden člověk, nebo celá skupina.

První verzi bitcoinového klienta publikoval Satoshi Nakamoto v lednu 2009 a od té doby ušel Bitcoin velký kus cesty. Na počátku byl záležitostí několika málo geeků a kryptografů, jeho cena byla nulová a neměl žádné praktické využití. Poprvé byla cena jednoho bitcoinu stanovena v říjnu 2009, a to podle energetické náročnosti jeho těžby na 0,0007 USD. V prosinci 2017 dosáhla cena jednoho bitcoinu maxima 20.000 USD a souhrnná hodnota všech bitcoinů více než 300 miliard dolarů.

Infrastruktura a ekosystém služeb kolem Bitcoinu se rychle zvětšuje. Bitcoin inspiroval vznik mnoha další kryptoměn a podpořil rozvoj zcela nového odvětví. Dnes můžeme napočítat přes 1.500 existujících kryptoměn, které měly při prosincových maximech v roce 2017 souhrnnou hodnotu kolem 700 miliard dolarů. Nejvýznamnější z nich se těší pozornosti mnoha velkých technologických a finančních institucí. I přes tuto úctyhodnou velikost, je ale Bitcoin i celé odvětví kryptoměn teprve v rané fázi rozvoje, a to jak po technologické stránce, tak i co do aplikačních možností a dopadu na společnost jako takovou.

Ve skutečnosti je totiž Bitcoin nejspíše něčím větším než jen prvními svobodnými penězi internetu. Podle populárního propagátora kryptoměn Andrease Antonopoulose není Bitcoin pouze aplikací pro digitální měnu, ale Internetem peněz. Spíše než jednoúčelovou aplikací je ve skutečnosti otevřenou platformou a živoucím ekosystémem, který má ve svém genetickém kódu obrovský inovativní potenciál a s ním i schopnost transformovat, jakým způsobem spolu lidé vzájemně obchodují, chrání své zájmy a organizují se. Tento potenciál společně teprve odkrýváme a podobně jako u internetu ho ještě několik desítek let objevovat budeme.

Není bitcoin jako Bitcoin

Bitcoin s velkým „B“ je decentralizovaná síť počítačů, která kolektivně udržuje záznamy o všech existujících transakcích s bitconem s malým „b“. Zjednodušeně můžeme říci, že bitcoin je virtuální měna, která žije na Bitcoinu neboli bitcoinové síti.

Vysvětlit srozumitelně a snadno, jak Bitcoin funguje a o co se opírá důvěra mnoha lidí, kteří mu porozuměli, se často příliš nedaří. Proč tomu tak je? Bitcoin není jednoduchý, je příliš jiný, než s čím má většina lidí zkušenost, a zasahuje do mnoha oblastí zároveň — od kryptografie až po teorii peněz.

Důležité je si uvědomit, že lidé většinou principy toho, jak věci fungují, neznají. Prostě jim věří na základě dlouhodobé zkušenosti a také toho, že jim věří další lidé, kteří je obklopují. Málokdo by dokázal v krátkém vystoupení popsat principy dnešních peněz a finančního systému, stejně jako by málokdo dokázal vysvětlit, jak funguje internet, jeho dynamické směrování paketů informací nebo třeba systém pojmenování domén a jejich vazba na IP adresy. Většině z nás k životu stačí, že odeslaný email byl doručen a že na Facebooku můžeme rozvíjet svou digitální existenci. Nepotřebujeme chápat principy, které to vše umožňují, stačí nám s nimi mít pozitivní zkušenost a věřit, že tu pro nás budou zítra stejně jako včera.

U nových věcí a velkých fenoménů, mezi které patří i Bitcoin, je tomu ale jinak. K jejich rychlému přijetí nám kromě technického pochopení brání i mnoho předsudků a mylných představ o tom, jak věci a společnost fungují a jakým způsobem mohou fungovat v budoucnu. Peníze, které nemají žádnou vnitřní hodnotu a které nejsou ničím kryté? Peníze s omezenou nabídkou, jejichž hodnotu určuje pouze dobrovolná směna? Peníze nezávislé na jakémkoli státu? Transakční systém bez centrální autority? Vždyť to nemůže fungovat! Nebo ano?

Transparentní desková hra

Bitcoin lze zjednodušeně přirovnat k následující deskové hře. Kolem stolu, na kterém je hrací deska s žetony, kartičkami a figurkami, sedí několik hráčů, které hra baví a zapojili se do ní dobrovolně. Všichni jsou si rovni v tom smyslu, že každý z nich zná pravidla, vidí, co dělají ostatní, může ověřit, jestli hrají podle pravidel, nebo podvádějí, a díky tomu mohou dohromady a jednoduše dojít ke konsenzu, že k aktuálnímu stavu hry (počty bodů jednotlivých hráčů, rozmístění karet a figurek na hrací desce atp.) se dospělo čestně, bez podvodů, a že výsledek hry přijímají — ať už je jim nakloněn, nebo ne. Snahy o podvod jsou minimální, protože všichni vědí, že ostatní pravidla znají stejně jako oni a jakékoli snahy o švindlování by byly velmi rychle odhaleny.

Deskovka
(zdroj: bezplatná fotobanka PXHere)

Bitcoin se skutečně takové deskové hře podobá, pouze se nehraje u stolu, ale po celém světě. Zapojit se do ní může kdokoli, kdo se se svým počítačem připojí do bitcoinové P2P sítě. Aktuálně je do této sítě připojeno kolem 10 tisíc počítačů, tzv. uzlů sítě. Místo desky s herním plánem, figurkami a žetony pro záznam celého průběhu hry se využívá sdílená databáze se speciálně navrženou kryptografickou strukturou. Jde v podstatě o veřejnou účetní knihu, do které se zapisují všechny bitcoinové transakce od začátku fungování Bitcoinu v roce 2009. Jednotlivé stránky účetní knihy s transakcemi se nazývají bloky a jsou vzájemně propojeny do chronologického řetězce pomocí kryptografických zámků za sebe. Z tohoto důvodu se výsledná struktura účetní knihy označuje jako blockchain neboli řetězec bloků.

Podobně jako u deskové hry s přáteli ani v Bitcoinu neexistuje žádná vnější autorita, která by dohlížela na dodržování pravidel a trestala jejich porušení. Arbitrem a vykonavatelem spravedlnosti je každý účastník hry. Pokud ve hře hodíte na kostce trojku, ale postoupíte o šest políček, někdo z protihráčů bude protestovat a vrátí vaši figurku zpátky. Podobně bude v Bitcoinu odmítnuta transakce, která se snaží utratit cizí bitcoiny nebo vytvořit neexistující jiným způsobem, než je povoleno pravidly. Jak je toho ale docíleno po praktické stránce?

Naprosto nepostradatelným principem Bitcoinu jsou, z důvodu chybějící vnější autority, transparentní pravidla, která jsou součástí otevřeného bitcoinového softwaru. Pomocí tohoto tzv. bitcoinového klienta si kdokoli na světě může stáhnout od ostatních účastníků sítě celý blockchain k sobě na disk (aktuální velikost je asi 160 GB) a přehrát si dosavadní vývoj bitcoinové hry od začátku dodnes. Zároveň tak může ověřit, že všechny transakce byly správně autorizovány a že nikdo nevytvořil podvodně žádné bitcoiny navíc.

V případě, že při kontrole narazí váš bitcoinový klient na nějakou nesrovnalost, což se občas u nových bloků stává, bude blok s chybou zahozen a s ním i všechny bloky, které na něj navazují. Jak si ukážeme níže, vytváření bloků je pro jednotlivé „hráče“ velmi drahá záležitost a je s ní spojená netriviální finanční odměna, která v případě neplatného bloku není realizována, takže celá práce přijde vniveč. Tento princip vede ve výsledku k tomu, že v Bitcoinu porušování pravidel nedává ekonomický smysl, protože vede k plýtvání zdroji primárně toho, kdo je nedodržuje.

Odměna, která všechno pohání

Každá dobrá hra motivuje své hráče k tomu, aby ji hráli a postupovali dále tím, že nabízí nějaké bonusové pamlsky. Pro Bitcoin je důležité, aby jeho „hráči“ přidávali nové bloky s transakcemi a tím ho udržovali v chodu. Pamlsek, kterým Bitcoin odmění toho, kdo přidá nový blok, má podobu určitého počtu nových bitcoinů a také všech poplatků z transakcí do bloku zahrnutých. Aktuálně si tímto způsobem přijdou bitcoinoví těžaři (tak se nazývají účastníci Bitcoinu tvořící nové bloky) v přepočtu současným kurzem v květnu 2018 na 20 miliónů dolarů denně.

Na rozdíl od běžné hry není v decentralizovaném Bitcoinu objektivně určeno, který účastník je na tahu. Aby nevznikl chaos z toho, jak se jeden těžař přes druhého snaží posílat do sítě své bloky, a aby bylo možné nové bloky zkontrolovat nezávisle ostatními těžaři, kteří na ně chtějí navazovat, existuje v Bitcoinu pravidlo, které vytvoření formálně správného bloku adaptivně ztěžuje pomocí nastavení. Využívá k tomu parametr tzv. obtížnosti neboli difficulty tak, aby se všem těžařům dohromady podařilo vytvořit průměrně 1 blok za 10 minut.

Běžně se v této souvislosti v médiích uvádí, že těžaři musí pro nalezení bloku vyřešit složitou matematickou úlohu. To je ovšem hodně nepřesné. Ve skutečnosti se těžaři jen snaží náhodným zkoušením velkého množství čísel nalézt to pravé, které splňuje aktuální podmínku. Je to podobné, jako kdyby u deskové hry mohl postoupit na další políčko jen ten, kdo hodí šestku. Hráči by mohli nezávisle házet tak rychle, jak dokážou. Rychlejší a ti, kteří mají více kostek, budou postupovat rychleji než ti nešikovní s jednou kostkou. Výsledkem bude nepravidelný postup všech hráčů po hrací desce podle toho, jak často se jim podařilo hodit šestku. Pokud podmínku zmírníme a k postupu započítáme kromě šestky ještě pětku, budou se pohybovat častěji. Naopak podmínku můžeme i ztížit tím, že budeme požadovat dvě šestky za sebou, pak se budou hráči pohybovat pomaleji. Podobně Bitcoin změnou podmínky dociluje to, že bloky tvoří průměrnou rychlostí, která je předepsána.

Zmíněná vysoká odměna 20 miliónů dolarů rozdělovaná každý den motivuje těžaře, aby se vyzbrojovali speciálním hardwarem (tzv. ASICs), který „hází kostkou“ co nejrychleji. To pak vede k adaptivní reakci bitcoinové sítě, která jim úlohu neustále více a více ztěžuje. Aktuálně hází virtuální kostkou těžaři v souhrnu přibližně 30.000.000.000.000.000.000 za sekundu (3 × 1019 hodů/s). Na následujícím logaritmickém grafu vidíme, že těžební výkon v Bitcoinu vzrostl od roku 2011 přibližně miliardkrát, přičemž přibližně za geometrickou polovinu, tj. cca 30.000násobný nárůst, může růst ceny, a za druhou geometrickou polovinu může navýšení výkonnosti hardwaru, který se pro těžbu používá.

graf
(zdroj: blockchain.info)

Digitální zlato podle Satoshiho

Satoshi Nakamoto chtěl nejen vytvořit nezávislý transakční systém bez vnější autority, jehož fungování jsme nastínili v předchozím textu, chtěl postavit tento systém nad penězi s lepšími vlastnostmi než tzv. fiat peníze, které vytváří a spravují státy skrze centrální banky. To ho vedlo k tomu, že do Bitcoinu vložil model peněz inspirovaných zlatem, které se vyznačuje omezenou zásobou a klesající předvídatelnou inflací (aktuální světová těžba nového zlata je na úrovni 2 % celkových zásob a dlouhodobě pomalu klesá).

Konkrétní inflační algoritmus, který zvolil, je velmi jednoduchý. Nové bitcoiny jsou vytvářeny a uváděny do oběhu tím, že se přidělí společně s transakčními poplatky jako odměna těžaři za vytvořený blok. Každých 210.000 bloků, což je přibližně jednou za 4 roky, klesne velikost odměny na polovinu. Na začátku byla odměna stanovena na 50 BTC, v listopadu 2012 klesla odměna na 25 BTC a nakonec v červenci 2016 na současných 12,5 BTC. Další snížení odměny na 6,725 BTC nás čeká v průběhu roku 2020 a nastane poprvé v bloku číslo 630.000, další v roce 2024 atd. Pomyslným sečtením odměn všech bloků zjistíme, že nikdy nebude vytvořeno více jak 21 miliónů BTC. Je to vidět na logaritmickém grafu níže, který zobrazuje počet bitcoinů v oběhu (modrá křivka) a monetární inflaci (oranžová křivka) v závislosti na čase až do roku 2062. Aktuálně se bitcoinová inflace pohybuje pod 4 % a lze říci, že i tak je vzhledem k ostatním ekonomickým silám zanedbatelná. Význam velmi nízké a neměnné inflace bude velmi podstatný v hypotetickém budoucnu Bitcoinu, kdy se jeho adopce i cena ustálí a stane oporou pro část světové ekonomiky.

graf
(zdroj: cointelegraph.com)

Zájemcům o bližší seznámení s kritikou státních peněz, která je pro Bitcoin i další kryptoměny relevantní, doporučuji dokument BBC o Fridrichu Hayekovi nebo také článek přímo na tomto blogu o fungování půjček a bank.

Každý může být bankou sám sobě

Poslední důležitá věc, která nám chybí k základnímu pochopení Bitconu, je osvětlit, jakým způsobem účastníci Bitcoinu své bitcoiny vlastní a jak s nimi provádějí transakce.

V současném světě státních digitální peněz vlastníme prostředky držené na účtech bank na základě naší občanské identity. Tuto identitu je banka schopna ověřit a podle ní přidělit přihlašovací údaje k našemu účtu online nebo nám přístup obnovit v případě, že jsme o něj přišli. V takovém systému, kde za nás dispoziční právo nad naším digitálním vlastnictvím vykonává prostředník, můžeme o prostředky přijít několika způsoby. Mezi ně patří především falšovaní identity, kompromitace systému přihlašovacích údajů nebo odepření přístupu k prostředkům bankou či jejich konfiskace státem. Existuje mnoho situací u nás i jinde ve světě, při nichž se naplno projeví, že prostředky uloženými v bance může plně disponovat i někdo jiný než my.

V Bitcoinu je tomu jinak. Každý účastník může být sám sobě suverénní bankou a nemusí se spoléhat na žádné prostředníky, pokud si to sám nezvolí. Dokonce není třeba se nikoho ptát, zda si v Bitcoinu můžete svou „banku“ založit. Prostě to uděláte tím, že si stáhnete na počítač nebo chytrý telefon jednu z mnoha existující bitcoinových peněženek a pomocí ní vytváříte bitcoinové adresy, na které vám kdokoli z celého světa může okamžitě poslat libovolný počet bitcoinů. Při odesílání bitcoinů z vaší peněženky pak stačí zadat cílovou adresu, částku a potvrdit odeslání. Na povrchu se zdá být vše stejné jako internetové bankovnictví, pod kapotou to ale funguje na úplně jiném principu.

Bitconová peněženka není ve skutečnosti obdobou klasické peněženky, protože ve skutečnosti neobsahuje žádné bitcoiny. Správně bychom ji měli nazývat spíše bitcoinová klíčenka, tj. aplikace, která obsahuje vaše tzv. privátní klíče. Pomocí těchto klíčů lze podepsat transakce s vašimi bitcoiny, takže je ostatní účastníci v síti rozeznají jako platné a budou těžaři zahrnuty do blockchainu a tím i nevratně potvrzeny. Je zjevné, že utajenost těchto soukromých klíčů je pro bezpečnost vašich bitcoinů zcela zásadní.

veřejný a privátní klíč
(zdroj: 99bitcoins.com)

Mezi každým privátním klíčem v peněžence a k němu přiřazenou bitcoinovou adresou je matematický vztah asymetrické kryptografie. Platí, že z klíče lze krytografickou operací odvodit adresu, opačný postup ale prakticky možný není. Z tohoto důvodu je možné vaši bitcoinovou adresu sdělit komukoli nebo ji publikovat veřejně na svém webu bez nebezpečí, že by z adresy někdo mohl zjistit zpětnou operací příslušný privátní klíč. Podobně lze pomocí klíče digitálně podepsat bitcoinovou transakci, kdy z podpisu bude prokazatelná jeho příslušnost k adrese, opět ale nebude možné zjistit privátní klíč, který byl k podpisu nutný.

Z uvedeného vyplývá, že bitcoinová adresa odpovídá číslu běžného bankovního účtu a privátní klíč je identita, která opravňuje k nakládání s jeho prostředky. Zásadním rozdílem mezi klasickým bankovnictvím a Bitcoinem je fakt, že privátní klíč (identitu) není potřeba nikdy žádné třetí straně odhalit, takže dobře uchovaný klíč ani není možné ukrást, stejně jako to platí pro bitcony, které k němu přísluší.

Jak porozumět šílenému chování ceny bitcoinu

Cena bitcoinu i dalších kryptoměn budí kvůli svému divokému a nevyzpytatelnému chování mnoho kontroverzí. Jsou to právě obrovské růsty s prudkými propady, které vyvolávají vlny zájmu médií a následně také odborné i laické veřejnosti. Vlivem toho byl Bitcoin mnoha finančníky i ekonomickými nobelisty označen za tulipánovou horečku a bublinu bez hodnoty, za finanční fatu morgánu, nebo dokonce přímo za podvod. Jak můžeme věřit něčemu, co se během posledního roku zhodnotilo 20×, jen aby to během pár dalších měsíců v prudkém pádu na třetinu hodnoty odevzdalo velkou část zisků zpět?

Pokud budeme cenu zkoumat v krátkých časových obdobích v délce několika měsíců, uvidíme jen nepředvídatelnou divokou jízdu. Proto, aby z chaosu vystoupil alespoň nějaký řád, je potřeba cenové pohyby sledovat v dlouhodobé perspektivě. Na následujícím grafu je zobrazena cena bitcoinu od roku 2010, kdy se začal obchodovat na prvních bitcoinových směnárnách, až do dnešního dne. Lze z něho něco zajímavého vyčíst?

graf
(zdroj: blockchain.info, upraveno)

Jistě vás graf příliš nenadchnul. Zdá se totiž, že bitcoin neměl po většinu své existence takřka žádnou hodnotu a teprve v posledním roce došlo k obrovskému nárůstu ceny, která se nyní podobným tempem propadá zpět směrem k nule. Je to tedy jen bublina? Je možné, že je to konec Bitcoinu? Kam až může cena padnout?

Ještě před tím, než zkusím opřít odpovědi na položené otázky o trochu jiný pohled, zkuste si pro sebe tipnout, kdy cena bitcoinu prošla za svou historii největší bublinou. Na výběr máte tři červeně zvýrazněné oblasti grafu: I. rok 2010/2011, II. rok 2013/2014, III. rok 2017/2018… Pokud tipujete pouze na základě grafu bez dalších znalostí, pravděpodobně jste logicky zvolili poslední možnost III., neboť jde o graficky skutečně největší bublinu. Proto pro vás může být překvapením, že ve skutečnosti bitcoin zažil svou největší cenovou bublinu již na přelomu let 2010/2011, zatímco poslední bublina je zatím tou nejmenší. Jak je to možné?

Zobrazený graf je totiž pro získání lepších odpovědí na položené otázky nevhodný. Důvodem je, že Bitcoin a jeho ekosystém prochází od počátku vzniku exponenciálním růstem. Exponenciální růst je typický tím, že v absolutním měřítku je poslední období růstu tak veliké, že v podstatě zastíní detaily veškerého předchozího růstu a ty se tak zdají v porovnaní s posledním obdobím zanedbatelné a nezajímavé. Navíc se růst ekosystému do ceny bitcoinu nepřenáší přímočaře, ale je průběžně zamlžován spekulativními bublinami, které se nafukují a zase splaskávají. Každá následující bublina je kvůli exponenciálnímu základnímu trendu v absolutním měřítku o tolik větší, že v podstatě ty předchozí činní v běžném zobrazení nevýznamné, až neviditelné.

Aby bylo možné dlouhodobě lépe posoudit charakter ceny bitcoinu a porovnat mezi sebou různá období, je lepší zobrazovat exponenciálně rostoucí fenomény, jakým Bitcoin je, v logaritmickém grafu, který na svislé ose zobrazuje cenu v dolarech v násobcích desíti, tedy hodnoty 0.1, 1, 10, 100, 1.000 a 10.000 USD za jeden bitcoin. Výhodou tohoto zobrazení je, že stejné svislé vzdálenosti v grafu znamenají stejný násobek růstu nebo poklesu ceny.

graf
(zdroj: blockchain.info, upraveno)

Na první pohled vypadá tento graf mnohem zajímavěji. Zatímco na prvním grafu je do roku 2013 „mrtvo“, na druhém grafu je od začátku vidět divoká aktivita. Můžeme tak rozlišit období rychlých růstů a poklesů a porovnat je mezi sebou.

Je zjevné, že nejdivočejší byl bitcoin na začátku. Bitcoin se veřejně obchodoval na burze MtGox v červenci 2010 kolem ceny 0,1 USD/BTC a brzy se dostal poprvé do médií ve spojení s kontroverzemi kolem Silk RoadWikiLeaks. To vše vedlo během dalších měsíců ke zhruba 350násobnému nárůstu ceny až na 36 USD a jejímu následnému 15násobnému pádu na úroveň kolem 2 USD v říjnu 2011. Bitcoin si tak prodělal svou první a také v relativním smyslu největší cenovou bublinu a mnozí pří pohledu na graf věštili jeho brzký pád do nicoty. Ten však nenastal, protože technologický rozvoj a rozšiřování Bitcoinu probíhaly i nadále.

V následujícím roce cena bitcoinu opět pozvolněji rostla až na 12 USD. Na začátku roku 2013 se cena od této hranice odpíchla a opět ve dvou navazujících bublinách začala růst, nejdříve k hodnotě 250 USD a po krátké korekci až na maximum 1.200 USD za bitcoin v listopadu 2013, což znamenalo zhruba 100násobný růst. Protože ale růst této druhé cenové bubliny nebyl tak překotný a velký jako u té minulé, také její vyfukování bylo o něco menší a především pozvolnější. Od prosince 2013 až do června 2015 hledala cena bitcoinu své dno a našla ho až v pásmu kolem 200 USD, což znamenalo 6násobný pokles z maxima listopadu 2013. Také v průběhu tohoto období poklesu se Bitcoin těšil negativnímu ohlasu v médiích. Bitcoin se nicméně jako před tím i nadále technologicky rozvíjel a rostla kolem něj silná komunita i ekosystém služeb.

Rostoucí adopce nakonec klesající trend zachytila a cena bitcoinu začala opět růst tentokrát pozvolněji bez větší pozornosti médií. Jak je vidět na logaritmickém grafu výše, sledovala cena od půlky roku 2015 svůj dlouhodobý exponenciální trend a to až do ledna 2017, kdy cena bitcoinu dosáhla 1.000 USD. Od tohoto momentu se ale opět oddělila od svých fundamentů a potřetí vstoupila do nestabilní bublinové oblasti. Obnovený zájem médií opět urychlil jeho adopci zejména po spekulativně-investorské stránce, a tak cena dosáhla v prosinci 2017 svého dosavadního historického maxima těsně pod hranicí 20.000 USD.

Tento poslední 20násobný růst ceny je stále ještě hodně divoký při srovnání s jinými běžnými aktivy, pro bitcoin je to ale paradoxně zatím nejmenší cenová bublina, kterou za svou historii prodělal a lze předpokládat, že korekce a celkový pokles během návratu k dlouhodobému trendu nebudou tak veliké jako ty předchozí. Na začátku února 2018 jsme dosáhli minima splaskávající cenové bubliny kolem 6.000 USD. Oproti dosaženému maximu je to přibližně 3násobný pokles. Zda je to cena, pod kterou už se nepodíváme, a zda je velká korekce za námi, není ještě jasné. Podle toho, jak se cena rychle odrazila zpět k 12.000 USD, poté opět spadla k minimu a nyní osciluje kolem hodnoty 9.000 USD, je ovšem zjevné, že období větší volatility u konce ještě není a bude nějakou chvíli trvat, než se kurz ustálí nebo opět pozvolna poroste. Vzhledem k tomu, že se bitcoin začal v roce 2017 etablovat na institucionálně-finanční úrovni a mluví se např. o tom, že by centrální banky mohly brzy držet bitcoin v rezervách, nemůžeme vyloučit ani další navazující bublinu v podobě, jako tomu bylo v roce 2013 kolem ceny 100 USD.

Jak dlouho ještě vydrží dlouhodobý exponenciální růstový trend ceny nevíme. Bude velmi záležet na dalším technologickém vývoji Bitcoinu, na konkurenci ze strany dalších kryptoměn a také na budoucí reakci států, jejichž penězům začne bitcoin nejspíše jednou významně konkurovat. V prosinci 2017 byla kapitalizace bitcoinu 0,3 biliónů dolarů. To je na první pohled sice hodně, ale v globální finančním světě je to stále jen kapka v moři a prostor pro expanzi je obrovský. Některé odhady optimistů jsou přitom opravdu vysoké.

Dále také nevíme přesně, jaká dynamika za exponenciální adopcí Bitcoinu a jeho cenovými pohyby stojí. Nejčastěji se mluví o modelu adopce podle s-křivky, podle kterého probíhá šíření a růst mnoha fenoménů ve společnosti i přírodě. Velmi zajímavá je v tomto ohledu přednáška z roku 2014 Why Bitcoin’s Growth is Normal, ve které je dán do souvislosti Bitcoin a raný růst technologických společností jako je Facebook nebo Twitter, případně článek z konce roku 2016 popisující s-křivkový model adopce Bitcoinu.

Fundamentální hodnota bitcoinu

Už víme, že ekosystém Bitcoinu a s ním i jeho adopce roste exponenciálně. Otázkou ale zůstává, odkud bere Bitcoin svou hodnotu? Lze bitcoin nějak objektivně ocenit? Lze mluvit o jeho vnitřní hodnotě? Nebo je to všechno jen bláznivá spekulativní hra, která musí jednou nutně skončit? To jsou všechno otázky, které nás mohou oprávněně napadat.

Problémem hodnoty se zabývalo v historii mnoho filosofů a ekonomů. Velmi užitečným přístupem se zdá být pozorování, že hodnota není dána objektivně vnitřními vlastnostmi nějaké věci, ale že je určována tím, jakou důležitost jí za určitých podmínek přisuzujeme. Jinak řečeno, hodnota věcí je subjektivní a mění se pro každého z nás v čase podle okolností.

Co má větší hodnotu: litr vody, nebo kilogram zlata? Bez kontextu je to nesmyslná otázka. Preference člověka, který se plazí vyprahlý po poušti, se budou lišit od preferencí toho, kdo se doma večer sprchuje. Nejčastější omyl, který při vytváření závěrů o hodnotě věcí všichni činíme je, že implicitně předpokládáme, že ostatní hledí na svět našima očima a nacházejí se v podobné situaci.

Při uvažování o hodnotě kryptoměn bychom tedy měli co nejšířeji zkoumat, kdo a v jakých situacích je bude dlouhodobě preferovat před jinými alternativami. Zkoumání komplikuje fakt, že kryptoměny jsou novým společenským a technologickým fenoménem. Další komplikací je, že viditelné silné preference bývají často časově omezené, kolísavé a prchavé, zatímco ty dlouhodobé a velmi stabilní, které v souhrnu vytváří fundamentální hodnotu, nejsou tak zjevné, ačkoliv mají dlouhodobě větší dopad.

Jaké tedy mohou být stabilní důvody, aby někdo dal přednost Bitcoinu před ostatními možnostmi?

Svět alternativních kryptoměn

Bitcoin byl kdysi jediná kryptoměna. Dnes jich můžeme napočítat přes 1.500. Je to dáno open-source charakterem Bitcoinu, který umožnil, aby se pár let po jeho vzniku v roce 2009 začaly objevovat jeho různé kopie nebo inovativní mutace, za kterými stojí jak jednotlivci, tak větší komunity nebo firmy.

Důvody, proč nové kryptoměny neustále vznikají, jsou velmi rozmanité a v každém období vývoje ekosystému kryptoměn převažují trochu jiné. Motivací může být snaha o vylepšení technických vlastností, založení nové inovativní platformy nebo na druhé straně také pokus o vtip, který se díky spekulativnímu apetitu ujme. Nezřídka bývají nové kryptoměny využívány k podvodným praktikám, které se snaží z technicky méně se orientujících lidí vytáhnout peníze.

Jednotlivé kryptoměny, jejichž seznam srovnaný podle tržní velikosti nalezneme na stránce coinmarketcap.com, se mohou lišit algoritmem těžení, průměrnou dobou mezi bloky, způsobem emise mincí, mírou anonymity transakcí a pokročilými službami a funkcemi, které nabízejí. Například Litecoin, označovaný jako stříbro k bitcoinovému zlatu, se těží na podobných specializovaných zařízeních s obměněným algoritmem těžby, má 4× rychlejší potvrzování transakcí a 4× více mincí. Jinak je Bitcoinu velmi podobný. Zcash, MoneroDash jsou kryptoměny specializující se na skutečnou anonymitu transakcí, které se u kryptoměn kvůli jejich transparentnímu charakteru dosahuje obtížně.

Za nejvýznamější kryptoměnu po Bitcoinu můžeme označit Ethereum, které vzniklo v roce 2014 jako decentralizovaná platforma pro tzv. chytré kontrakty. Ethereum zažilo svůj velký boom v první polovině roku 2017, kdy jeho cena vzrostla asi 50×. Bylo to způsobeno rozmachem tzv. ICO, což je jakási decentralizovaná podoba IPO (veřejná nabídka akcií), kdy startupy sbírají od anonymních investorů z řad veřejnosti kapitál. Místo akcií dostanou investoři v případě ICO nově vydanou kryptoměnu, kterou startup k tomuto účelu na Ethereu vytvořil. S kryptoměnou lze pak volně nakládat a spekulovat na burzách. Meziroční růst popularity ICO byl opravdu neuvěřitelný, zatímco v roce 2016 se ve 46 ICO podařilo vybrat necelých 100 miliónů dolarů, v roce 2017 se uskutečnilo 235 ICO s výnosem 3,7 miliard dolarů. ICO ukázal, jak snadný může výběr kapitálu být, což ale samozřejmě přilákalo mnoho pochybných projektů.

Kromě univerzálního Etherea existují i další decentralizované platformy, na nichž je možno vydávat vlastní měny, decentralizovaně je směňovat a vytvářet na nich reputační, komunikační a hlasovací systémy. Mezi ty patří např. NEM, Bitshares, Omni, CounterParty.

Jsou i kryptoměny, které se snaží o vytvoření decentralizovaného úložiště dat. S těmito snahami jsou spojeny zejména StorJ, FactomMaidsafe.

Novým fenoménem minulého roku se stalo vytváření kryptoměn pomocí tzv. forků neboli rozštěpení. Jako první tímto způsobem vznikla a udržela se kryptoměna Bitcoin Cash, současný rival Bitcoinu, od kterého se odlišuje jiným způsobem řešení problému navyšování transakční kapacity. Ačkoliv se v historii Bitcoinu vyskytlo pokusů o fork mnoho, Bitcoin Cash byl první, jehož cílem nebyla pouhá změna platných pravidel Bitcoinu, ale přímo vytvoření nezávislé konkurenční verze. Tím také celá forkovací mánie začala. Ve snaze napodobit jeho úspěch (cena bitcoin cash fluktuuje vysoko, mezi 0,1 a 0,2 bitcoinu) vzniklo několik dalších „Bitcoinů“ s přídomkem Gold, PrivateDiamond, které se však pouze snaží prvoplánově parazitovat na bitcoinovém brandu a z mého pohledu nepřinášejí kromě kreativního kryptoměnového marketingu vůbec nic zajímavého.

Hlavním principem forku je, že nová kryptoměna nezačíná s prázdnou účetní knihou, ale převezme historii všech transakcí a s ní i distribuci mincí u uživatelů od mateřské kryptoměny. Zjednodušeně si můžeme toto rozštěpení představit na příměru s deskovou hrou tak, že v určitém momentu vytvoříme kopii hry a figurky na nové hrací desce rozestavíme identicky. Vlastníci figurek v původní hře (tedy bitcoinů) jsou i vlastníky zkopírovaných figurek (tedy bitcoin cashů) s tím, že od momentu rozštěpení probíhá vývoj obou her nezávisle. V případě štěpení kryptoměn je typické, že pravidla, která platí pro kopii hry, jsou upravená dle představ tvůrců.

Existují dva možné důvody, proč zvolit metodu forku při tvorbě kryptoměny. Prvním z nich je, že autor nesouhlasí např. s technickým vývojem své oblíbené kryptoměny, chce pozměnit její pravidla, ale nechce začínat na zelené louce bez uživatelské základny. Pravděpodobně se také domnívá, že jeho verze kryptoměny bude úspěšnější než její předobraz. To je příklad právě Bitcoin Cash, který zvětšil velikost bitcoinového bloku transakcí z 1 na 8 MB a zřekl se důležité aktualizace Bitcoinu označované jako SegWit. Druhým důvodem, který ale bude pravděpodobně maskován jako ten první, je, že tvůrce chce na nově vytvářené kryptoměně vydělat, ale je pro něj marketingově výhodnější využít zavedené bitcoinové značky a distribuce mincí mezi uživateli než začínat úplně od nuly v konkurenci dalších kryptoměn, které se snaží o totéž. Právě tlak uživatelů původní kryptoměny, kteří se rázem stanou majiteli nově vytvořených mincí, může pomoci prosadit novou kryptoměnu na burzy i do kryptoměnových peněženek. To jsou dvě největší infrastrukturní bariéry, které musí nová kryptoměna překonat. Příkladem druhého přístupu je již zmíněný Bitcoin Gold, u něhož autoři uváděli jako důvod vzniku snahu „opět decentralizovat těžbu Bitcoinu“ skrze změnu těžícího algoritmu.

Uvedené příklady alternativních kryptoměn jsou pouze malým vzorkem toho, na co můžete v dynamickém světě kryptoměn narazit. Pečlivá analýza a detailní srovnání současného stavu odvětví by vystačily na samostatnou knihu, kterou by ovšem bylo nutné každý půl rok od základů revidovat.

Forky vs. inflace kryptoměn

V kontextu bitcoinových forků se často vyskytuje obava, že se skrze ně jakoby zadními vrátky vrací do bitcoinu neomezená inflace. Jak víme, množství vytvářených bitcoinů za určitý čas je fixní a dlouhodobě klesá, takže je jich omezené a předem dané množství v oběhu. Zároveň každý fork Bitcoinu, ale vytvoří v současné době 17 miliónů nových „bitcoinů“, které magicky nadělí všem současným bitcoinovým držitelům. Můžeme to označit za monetární inflaci nebo pseudoinflaci bitcoinu? Jaký vliv na cenu to může mít a jak interpretovat odštěpenou kryptoměnu?

Především je jasné, že z hlediska monetární teorie jde o úplně nový fenomén, který ekonomům bude ještě chvilku motat hlavu. Záměrné rozštěpení zlata, stříbra nebo státní měny, jejich volné kopírování, modifikaci a následnou konkurenci na volném trhu jsme dosud neměli šanci pozorovat a nevíme tedy, jaké efekty lze očekávat. Jediné, co tedy můžeme udělat, je vyhodnotit efekty krátké historie kryptoměnových forků.

Prvním důležitým pozorováním je, že fork určité kryptoměny nemá žádný naivně předvídatelný vliv na její cenu, jak by vyplývalo z monetární teorie inflace: při zdvojnásobení peněžní zásoby by mělo dojít k poklesu hodnoty dané měny na polovinu. Toto ale nepozorujeme. Oznámení a následné spuštění Bitcoin Cash, Bitcoin Gold nebo Bitcoin Diamond nevyvolaly ani v jednom případě žádný propad ceny bitcoinu, který bychom mohli spojit s efektem náhlé změny inflačního očekávání. Navíc tržní cena forkovaných „bitcoinů“ zdaleka nedosahuje ceny bitcoinu. Cena bitcoin cash dlouhodobě kolísá kolem 0,15 bitcoinu, u bitcoin gold / diamond / private je to postupně 0,01 / 0,0005 / 0,003 bitcoinu.

Z druhého důležitého pozorování vyplývá, že velmi záleží na tom, jakou důvěryhodnost a jméno má v komunitě kryptoměn tvůrce forku případně další lidé, kteří se za fork postaví, prosazují ho a vyvíjí. Bitcoin Cash měl na počátku formální podporu velkých čínských těžařů a postavilo se za něj několik velmi známých a značně kontroverzních postav bitcoinového ekosystému. Někteří dokonce Bitcoin Cash otevřeně propagují jako pravého pokračovatele Bitcoinu a tvrdí, že ho v budoucnu přeroste a nahradí.

Zajímavá je také forkovací peripetie kolem kryptoměny Ethereum, jejíž vývoj je velmi centralizovaný kolem postavy zakladatele Vitalika Buterina. Jeho vliv a vliv vývojářů kolem něj je tak velký, že byli v roce 2016 dokonce schopni prosadit fork, který zpětně změnil historii účetní knihy Etherea a vrátil velké množství ukradených etherů původním majitelům (šlo o tzv. DAO hard fork). Tento fork byl většinou ethereové komunity přijat jako skutečný pokračoval Etherea. Celá kauza a záchrana ukradených etherů vedla k rychlé obnově důvěry v nové Ethereum a růstu ceny etherů, zatímco původní verze Etherea byla považována za opuštěnou.

Ukázalo se však, že zpětná změna účetní knihy je proti mysli mnoha lidí. Část ethereové komunity totiž s nesystémovým a v rámci kryptoměn bezprecedentním forkem nesouhlasila a pod označením Ethereum Classic pokračovala s provozem softwaru původní verze Etherea a tím, k překvapení hlavních vývojářů, nedošlo k jejímu zániku. Klasické ethery se začaly znovu obchodovat na burzách nezávisle a cena ether classic, která se dnes pohybuje kolem 0,025 etheru, dosahovala v jeden moment dokonce 0,1 etheru.

Než se vrátíme k uvažovaní o inflaci v kryptoměnách, dovolím si udělat malou odbočku. Na příkladu Etherea vidíme, že fork kryptoměny může dokonce převzít brand a monetární identitu svého vzoru a reálně ho nahradit, pokud se za něj postaví velká část komunity od uživatelů po vývojáře. Tento typ forků se v trochu jiné formě vyskytuje i u státních měn. Mám na mysli monetární reformy a redefinice měn, které jsou celosvětově poměrně častým historickým jevem. Vzpomeňme např. na zrušení zlatého krytí dolaru v roce 1971, které bylo posledním ze série vnucených „forků“ dolaru, které měnily jeho vztah ke zlatu. Po tomto monetárním zásahu pak následoval několikaletý pád ceny „nového“ dolaru. V našich podmínkách je dobré si připomenout devalvační „fork“ československé koruny v roce 1951. Ztráta hodnoty měn v obou uvedených případech naznačuje, že možnost pokračovat v původní verzi měny by byla nejspíše preferovanou variantou většiny jejích držitelů. Dobrovolnost užívání a možnost výběru jsou však v případě státních měn nemyslitelné, redefinovaná měna přebírá identitu měny původní, původní měna je opuštěna a k rozštěpení ani k bojům o brand nikdy nedochází.

Z pozorování, které jsme výše učinili, vyplývá, že efekty kolem kryptoměnových forků jsou velmi rozmanité. Je zjevné, že trh původní i forkované kryptoměny jasně rozlišuje, nepovažuje je za totéž a oceňuje je velmi rozdílně. Z tohoto důvodu je problematické o nich mluvit jako o monetární inflaci. Z mého pohledu jsou forky jen další konkurencí ekosystému kryptoměn, jako je tomu v případě ostatních kryptoměn, a záleží pouze na tom, jak se každá konkrétní krytoměna prosadí tržně.

Pokud bychom ale trvali na inflační terminologii, můžeme srovnávat tržní kapitalizace a např. říkat, že bitcoin cash (22 mld. dolarů) znamená pro bitcoin (142 mld. dolarů) aktuálně 13% inflaci (22/164), zatímco inflační vliv bitcoin gold (1 mld. dolarů) je necelé 1 % (1/143). Můžeme si také představovat, že cena bitcoinu by byla v případě neexistence jeho forků o 14 % vyšší. To ale není vůbec jisté. Před prvním rozštěpení Bitcoinu panovalo v bitcoinové komunitě velké napětí kolem škálovacích bojů. Vznik Bitcoin Cash umožnil skupině zastánců méně preferovaného řešení realizovat svou představu mimo Bitcoin, došlo k rozštěpení bitcoinové komunity na dvě části, z nichž každá si konečně může jít svou cestou. Současně opadlo vnitřní napětí a zejména v Bitcoinu se opět naplno rozběhl vývoj, krize byla zažehnána a jeho cena zareagovala několikaměsíčním růstem.

Spojovat forky s inflací by bylo, jak se zdá, hodně neintuitivní. Jejich vliv na cenu původní kryptoměny může být přesně opačný, než bychom očekávali. To zejména v situaci, že fork řeší nějaký zásádní problém, který nejde bez rozštěpení vyřešit. V případě, že fork je pouze marketingovým tahem a žádný skutečný problém neřeší, jeho vliv je zanedbatelný a po prvním spekulativním boomu má tendenci upadat do zapomnění stejně, jako je tomu u většiny alternativních kryptoměn.

PRAKTICKÁ ČÁST

Jak nakoupit a začít experimentovat?

Výhodou kryptoměn je nízká bariéra vstupu. Jakmile překonáte obavy z neznámého, nepotřebujete žádné speciální povolení ani technické znalosti. Abyste mohli začít experimentovat, stačí nainstalovat na telefon vhodnou peněženku a nechat si do ní poslat za pár stovek svou první kryptoměnu.

V uplynulém roce roce se bitcoin kvůli dlouhodobě rostoucím a nepředvídatelně kolísajícím poplatkům za každou transakci v rozmezí 0,3–300 Kč moc na malé nákupy a převody nehodil, a proto doporučuji začít experimentovat s litecoinem, který je bitcoinu velmi podobný, je dostatečně rozšířený, ale poplatky má stabilně nízké (pozn. V současnosti jsou bitcoinové poplatky opět velmi nízké a lze posílat transakce s poplatkem menším než 1 Kč, nicméně ještě v únoru dosahovaly v přepočtu i 100 Kč a předtím v prosinci dokonce přes 300 Kč. Přesto doporučuji začít litecoinem, a to z cvičných důvodů).

Volba vhodné peněženky je v kryptoměnách složitá záležitost. Jednotlivé peněženky se liší v mnoha ohledech zejména množstvím podporovaných kryptoměn a jejich typy, mírou nezávislosti uživatele na poskytovateli peněženky, otevřeností kódu, platformami, na kterých běží, uživatelskou přívětivostí, kompatibilitou s ostatními peněženkami, integrací navazujících služeb a mnoha dalšími vlastnostmi. Problémem je také rychlý vývoj celého odvětví kryptoměn a měnící se nároky uživatelů, které vše ještě více znepřehledňují.

Z různých možností doporučuji na začátek peněženku Jaxx, která umí kromě bitcoinu a litecoinu i pár dalších kryptoměn a funguje na Androidu i iPhone (případně také v prohlížeči Chrome na PC). Po prvním spuštění vám aplikace vygeneruje novou peněženku.

Hned na úvod je vhodné vytvořit od peněženky zálohu opsáním tzv. recovery seedu. Skládá se z 12 unikátních slov, které vám peněženka Jaxx na vyžádání zobrazí, a slouží k její obnově v případě, že ztratíte telefon nebo si aplikaci omylem smažete.

Jaxx
(zdroj: aplikace jaxx.io)

Nezapomeňte, že v kryptoměnách je každý sám sobě bankou a nikdo vám přístup k vašim kryptoměnám neobnoví, pokud ho ztratíte. Doporučuji proto vytvářet zálohu i v případě, že hodláte experimentovat pouze s malými částkami. Nikdy totiž nevíte, kam vás kryptoexperimenty zavedou a jak moc v budoucnu zapomenuté, původně malé částky, se v kryptoměnách zhodnotí.

Nákup litecoinu nebo bitcoinu

Zatímco instalace peněženky je v podstatě okamžitá záležitost, počítejte s tím, že první nákup kryptoměny, ať už litecoinu, bitcoinu nebo jiného typu, může zabrat několik dnů až týdnů podle zvoleného způsobu.

Dobrý způsob, jak litecoin získat, nabízí v českých poměrech významná burza Coinmate.io. V současnosti jde zároveň o jedinou burzu, na kterou je možné poslat převodem kromě eur také české koruny. Podobně jako u ostatních burz ovšem nejdříve musí burza ověřit vaši identitu na základě vámi zaslaných naskenovaných dokladů, které Coinmate pro urychlení kombinuje s video ověřením. Tento proces může trvat jeden či dva dny, ale také několik týdnů v případě, že je burza zavalena žádostmi o nové registrace, jak tomu bylo právě v průběhu minulého roku. Mít registraci na Coinmate se ale určitě vyplatí.

Coinmate
(zdroj: coinmate.io)

Po ověření můžete na Coinmate poslat převodem experimentální obnos, třeba 500 Kč (deposit), a koupit si za něj bitcoin, který vzápětí vyměníte za litecoin a ten si necháte od burzy poslat (withdraw) na litecoin adresu z vaší Jaxx peněženky. Důvod, proč nelze koupit litecoin přímo za koruny, je ten, že se na Coinmate obchoduje proti koruně pouze bitcoin. Ostatní měny jako litecoin a bitcoin cash se obchodují pouze proti bitcoinu. Nevýhodou sice je, že zaplatíte burze poplatky ze dvou obchodů místo z jednoho, na druhou stranu jsou ale poplatky na burzách obecně velmi nízké (typicky méně než 0,5 %).

První experimenty

Jakmile máte litecoiny v peněžence, můžete začít experimentovat: pošlete si pár transakcí mezi vlastními účty v peněžence, koukněte, jak transakce vypadá v litecoinovém prohlížeči blockchainu. Zkuste si litecoiny poslat s kamarádem nebo dejte malou donation Wikileaks. Dále otestuje, že vaše záloha funguje: smažte aplikaci s peněženkou Jaxx, znovu ji nainstalujte a obnovte pomocí svého recovery seedu. Posledním tipem na vyzkoušení je výměna litecoinu za jinou kryptoměnu, kterou peněženka podporuje, např. za dash, prostřednictvím služby Shapeshift, která je do peněženky integrovaná.

Nyní, když máte s kryptoměnami praktickou zkušenost, máte o nich jistě lepší představu a můžete se vydat na další cestu za jejich zkoumáním, která třeba skončí jejich využitím ve vašem podnikání nebo portfoliu.

Jak přijímat kryptoměny za služby nebo zboží?

Rozhodnutí přijímat ve vašem podnikání bitcoin nebo další kryptoměny může mít různé důvody. Možná chcete oslovit novou cílovku nebo vyhovět svým stávajícím zákazníkům a dát jim příležitost, aby své zhodnocené investice utratili právě u vás. Třeba jste jen zvědaví a chcete zkoušet nové věci. V českém prostředí mapuje současné obchodníky přijímající kryptoměny za své produkty a služby aplikace Bitperia.

Z praktického hlediska dává v současnosti největší smysl přijímat kryptoměny za platby online, např. v e-shopu, kde mohou zdatně konkurovat v některých ohledech kreditním kartám a PayPalu. Velkou výhodou je, že k utrženým prostředkům máte přístup téměř okamžitě a navíc vám nehrozí riziko chargebacku, pokud je např. platba vrácena z důvodu krádeže karty. Skrze kryptoměny také můžete přijímat platby od zákazníků po celém světě, pokud jsou ostatní běžné metody drahé nebo zcela nedostupné.

Rozhodování vám může ulehčit fakt, že si na začátku můžete vše zjednodušit a nechat kryptoměnu přijmout jinou službou za vás (platební brána), od které pak dostanete na účet koruny nebo eura. To pro vás bude znamenat, že nebudete muset řešit kryptoměny v účetnictví a vyhnete se také všem technickým problémům, které s jejich držením mohou být spojeny.

Vzhledem k tomu, že je v současnosti bitcoin nejrozšířenější kryptoměnou a má nejvíce rozvinutý ekosystém služeb, budou se následující doporučení týkat výlučně bitcoinu. Lze ale očekávat, že se i dalším velkým kryptoměnám dostane brzy větší podpory, a tak většina řečeného bude platit i pro ně. Tento vývoj dopředu tlačí také fakt, že bitcoinové poplatky velmi kolísají a v časech, kdy z kapacitních důvodů vystřelí vysoko, se pro platby malých částek bitcoin dnes již příliš nehodí.

Nejjednodušeji mohou začít přijímat bitcoin ti, kdo už nyní mají na svém prodejním webu integrovanou platební bránu GoPay, která ho podporuje od začátku roku 2016. Stačí, když v administraci možnost bitcoinu zapnete a je to. Účetně ani technicky bitcoin v tomto případě vůbec neřešíte, na účet od GoPay dostáváte výplatu v korunách. Poplatky jsou stejné jako u ostatních metod v rámci této služby (např. 2,2 % z obratu + 3 Kč za transakci pro základní plán).

Specifikum přijímání bitcoinu i dalších kryptoměn je, že platbu není možné považovat za finální okamžitě. Například. u bitcoinu trvá potvrzení platby (zahrnutí transakce těžaři do blockchainu) průměrně deset minut — může to být ale i kratší dobu v případě, že má odesílatel štěstí a zároveň zaplatil dostatečně vysoký poplatek, a nebo delší dobu, když štěstí nemá nebo zvolil poplatek nižší. Platební brána nicméně tento problém vyřeší za vás a informaci o zaplacení objednávky pošle až po potvrzení transakce bitcoinovou sítí. Z pohledu zákazníka leží rychlost platby bitcoinem někde mezi platbou kartou a platbou převodem na účet, což pro online platby, kde není vyžadováno okamžité předání zboží, tolik nevadí.

Těm, kdo GoPay nemají a ani o něm neuvažují, doporučuji použít bitcoinovou platební bránu BitcoinPay, kterou GoPay integruje a která je standardem pro jeho přijímání v ČR. Od minulého roku ji používá např. i Alza. Výhodou BitcoinPay jsou podstatně nižší poplatky, které dosahují maximálně 0,8 % z obratu. Vytvoření účtu u BitcoinPay a jeho ověření je jednoduché. Brána nabízí pluginy pro mnoho e-shopových platforem a také jednoduché API v případě, že si tuto bránu budete chtít integrovat vlastními silami.

BitcoinPay funguje tak, že řeší přijímání jednotlivých plateb v bitcoinech za vás a tržbu vám periodicky vyplácí. Můžete se nechat vyplácet v korunách podobně jako u GoPay nebo přímo v bitcoinech. V tomto případě už ale budete muset nést kurzové riziko a také začít řešit bitcoin po účetní stránce. Naštěstí BitcoinPay chystá podporu Litecoinu a dalších kryptoměn. Pokud již účet u BitcoinPay máte, můžete s její beta verzí začít experimentovat klidně hned.

Specifika přijímání okamžitých plateb

Přijímat bitcoin lze i ve fyzických obchodech, kde zákazník očekává po platbě bezodkladné předání zboží. Má to ale svá specifika. Kvůli delší a nepředvídatelné době potvrzování nemůže obchodník v tomto případě čekat a musí se spolehnout na nepotvrzenou transakci. V dobách, kdy nebyla bitcoinová síť zahlcena, to nebyl problém, protože se nakonec potvrzovaly v podstatě všechny transakce, i ty s velmi nízkými poplatky.

V dnešní době ovšem soutěží bitcoinové transakce o místo v blockchainu výší poplatku, a tak se může stát, že pokud zákazník zvolí poplatek příliš nízký, nemusí k potvrzení vůbec dojít, protože těžaři čekající transakci po několika dnech prostě zahodí. Není potřeba dodávat, že toto působí problémy obchodníkům, platebním bránám, ale i netechnickým zákazníkům, kteří často netuší, v čem je problém, a že mu mohli předejít vyšším poplatkem.

Situace by se měla u Bitcoinu brzy vyřešit díky tzv. Lightning Network, decentralizované překryvné transakční síti nad Bitcoinem, která je momentálně v beta fázi svého vývoje. Velkým příslibem Lightning Network je totiž kromě neomezené kapacity velmi levných plateb také fakt, že platby jsou v rámci ní prakticky okamžité. Očekávám, že její adopce běžnými uživateli a bitcoinovými platebními službami nastane v průběhu druhé poloviny roku 2018. S tím, jak bude Lightning Network vypadat v praxi z pohledu běžného uživatele, se můžete seznámit v následujícím článku.

Pokud se rozhodnete bitcoin ve vašem fyzickém obchodě vyzkoušet už nyní, doporučuji začít s pokladním terminálem přímo od BitcoinPay nebo zvolit standardní tabletovou pokladnu Lilka, která BitcoinPay integruje. Výhodou druhého řešení je, že řeší platby v hotovosti, platby kartami i bitcoinem a nabízí všechny standardní účetní výstupy.

Zásady bezpečného držení kryptoměn

Kryptoměny kladou z hlediska bezpečnosti svého držení na majitele nové požadavky. V oblasti digitální bezpečnosti nejsou lidé příliš zdatní a často chybují. Navíc byli doposud zvyklí spoléhat se na třetí strany (banky, akciové burzy či brokery atd.), které za ně digitální majetek držely a které jim mohly na základě jejich identity přístup k majetku v případě ztráty přístupových údajů obnovit.

I kryptoměny lze svěřit k opatrování prostředníkům. Méně zkušení uživatelé je často drží na kryptoburzách nebo online peněženkách typu Coinbase, protože je tam pořídili a obávají se složitostí spojených s jejich osobním držením. Bohužel má tento přístup velká rizika zejména v dlouhodobém horizontu.

Ze zkušenosti víme, že každé online službě hrozí, že bude kompromitována. Riziko je o to větší, čím více majetku nebo cenných informací spravuje. Přehled největších bitcoinových krádeží mluví za vše. Pro kryptoměny, jejichž transakce jsou nevratné a vklady u prostředníků nepojištěné, je toto zásadní problém. Mnohé příklady vykradených burz a dalších služeb jsou za krátkou historii kryptoměn jasným důkazem. Uživatelé v drtivé většině případů o své kryptoměny přišli.

Z toho důvodu je doporučováno nenechávat kryptoměny u zprostředkujících služeb déle, než je nutné, a věnovat čas a mentální energii učení se být sám sobě bankou. Pořekadlo, které to celé shrnuje zní: „Not your keys, not your coins.“, tedy volně řečeno, pokud od kryptoměn nevlastníte (privátní) klíče vy sami, nejsou to ve skutečnosti vaše kryptoměny.

V praxi samozřejmě mohou nastat případy, v nichž např. podnikatelé nebo spekulanti musí dlouhodobě držet větší částky na burzách. V takových situacích doporučuji následující:

  1. vybírat časem prověřené zprostředkující služby s dobrou pověstí,
  2. diverzifikovat mezi více takových služeb,
  3. neponechávat u služby více než je nutné a stahovat přebytky do osobního držení.

Riziko zcizení prostředků se ovšem týká i zůstatků v běžné měně (koruny, dolary, eura), protože útočník, který se získal přístup k vašemu účtu, může tyto prostředky jednoduše na kryptoměny vyměnit a stáhnout je nevratně z burzy v této formě. Také může provést sérii nevýhodných obchodů a tyto prostředky na burze vám de facto znehodnotit.

Pro malé částky: peněženka na telefonu nebo PC

Osobní držení kryptoměn se praktikuje prostřednictvím peněženek, jejichž privátní klíče jsou uloženy pouze na vašem zařízení a vy od nich máte zálohu ve formě recovery seed (12 nebo 24 slov). U menších částek, jejichž případná ztráta vás nebude tolik mrzet, se využívají peněženky pro chytrý telefon nebo PC.

Do terénu je samozřejmě praktičtější peněženka mobilní. Příkladem takové peněženky je už dříve doporučená Jaxx nebo její obdoba Coinomi, která nabízí více měn, ale má momentálně verzi pouze pro Android. Další velmi populární bitconovou peněženkou je Mycelium. Některé, jako je třeba Blockchain, nejrozšířenější bitcoinová peněženka vůbec, vaše privátní klíče šifrují heslem, které znáte pouze vy, a pak je ukládají u sebe online.

Každá kryptoměna disponuje standardně základní peněženkou na PC, která je zároveň plným klientem (tzv. full client) dané kryptoměnové sítě a stahuje na disk úplný blockchain. U Bitcoinu je příkladem takového plného klienta peněženka Bitcoin Core. Velikost bitcoinového blockchainu je momentálně přes 160 GB, což tuto peněženku dělá pro běžné uživatelé nepraktickou. Je ale potřeba zdůraznit, že plný klient je jediný způsob, jak se lze do Bitcoinu zapojit bez nutnosti důvěřovat nějaké třetí službě. Mobilní peněženky a další lehké peněženky na PC si celý blockchain nestahují, ale využívají napojení na plného klienta, kterého provozují typicky tvůrci softwaru peněženky. Užitím těchto lehkých peněženek se uživatel spoléhá na to, že dodaná data budou v pořádku a že služba nebude porušovat soukromí svých uživatelů a sledovat jejich transakce.

Problémem peněženek na chytré telefony, tablety a PC je jejich bezpečnost. Vzhledem k tomu, že uvedená zařízení jsou připojena na internet a kvůli jejich složitosti není prakticky možné je ochránit na 100 % před viry, malwarem nebo hacky, je také ohrožena bezpečnost privátních klíčů kryptoměnových peněženek, které jsou na zařízeních uloženy, a to zejména po delší období.

Částečně lze problém řešit více zařízeními s peněženkami, které využívají tzv. multisig, což je systém kryptoměnových adres vyžadující více klíčů k odeslaní transakce, např. 2 ze 3 možných. Příkladem takové peněženky je u Bitcoinu multiplatformní Copay. Bohužel toto řešení velmi komplikuje praktické použití, neboť při odeslání transakce je potřeba ji potvrdit minimálně ještě z jednoho zařízení.

Pro větší částky: hardwarové peněženky

Pro dlouhodobé uchovávání kryptoměn, zejména pokud se jedná o větší částky, nelze doporučit jiné řešení než hardwarové peněženky, které se za tři roky své existence staly standardem v bitcoinové bezpečnosti.

Hardwarové peněženky jsou v podstatě malé počítače s displejem a tlačítky, specializované čistě na bezpečné uchovávání privátních klíčů od kryptoměn a operace s nimi. Tím, že na hardwarové peněžence neběží jiný než ověřený a specializovaný software, je možné zajistit jeho neprolomitelnost viry a hackery mnohem jednodušeji než u multifunkčních zařízení.

Používání hardwarové peněženky se příliš neliší od peněženky na PC nebo na chytrém mobilu. Po nastavení se uživateli zobrazí tzv. recovery seed, který slouží jako záloha pro případ selhání nebo ztráty zařízení. Při přijímání kryptoměn je možné zobrazit přijímací adresu na displeji zařízení a tak ověřit, že nebyla malwarem podvržena. Při odesílání se na displeji zobrazí pro ověření cílová adresa a částka a až po potvrzení stiskem potvrzovacího tlačítka na zařízení se transakce podepíše a odešle online.

Osobně doporučuji hardwarovou peněženku TREZOR, která vznikla a je vyráběna v Česku a byla první hardwarovou peněženkou na světě vůbec. Na jejím zlepšování se sám podílím a zejména bych vyzdvihl její open-source design, díky kterému mohou nezávislí programátoři a další odborníci ověřit, že zařízení funguje tak, jak tvrdí výrobce.

Bitcoin Trezor
Trezor

Kryptoměny ve firmách a jiných společenstvích

Společné držení prostředků v kryptoměnách je další oblast, která vytváří nové situace, s nimiž dosud nemáme příliš zkušeností. Jsme zvyklí na to, že v případě firemních financí je dispoziční právo k účtu předáváno právně závazným pověřením ve spolupráci s bankou a že v podstatě nemůže dojít k nevratné chybě a ztrátě všech prostředků.

Bohužel v současnosti není infrastruktura kryptoměn natolik rozvinutá, aby řešení tohoto problému bylo jednoduché. Nejdále je v tomto samozřejmě Bitcoin. Obecně ale neexistují žádné standardní a ověřené postupy, a tak si každá firma musí tento problém vyřešit sama v podstatě od začátku. Burzy si vytvářejí různé vlastní systémy tzv. hot a cold storage nejčastěji na základě už zmíněného multisigu za využití hardwarových peněženek nebo využívají bitconové multisigové služby typu BitGo, a tak část toho problému outsourcují.

V malých firmách je možné se při nižších částkách spolehnout na držení kryptoměn prostřednictvím hardwarové peněženky jedné osoby. U vyšších částek je dobré vymyslet nějaký systém rozdělení prostředků na velké úspory zabezpečené multisigem (cold wallet) a menší operativní prostředky, kterými disponují konkrétní osoby samy (hot wallets). Při vytváření vašeho vlastního systému doporučuji dát důraz na jednoduchost. Komplikovaná řešení nejsou v praxi moc použitelná a mohou vést i ke ztrátě přístupu ke kryptoměnám.

Danění kryptoměn

Ačkoliv sám jako sympatizant anarchokapitalismu nepovažuji daně v jejich současné podobě za morální, rozumím všeobecné potřebě odpovědět na otázky po správném danění a účetnictví kryptoměn.

Existuje mnoho lidí, kteří se současným systémem zdanění založeným na hrozbách sankcemi souhlasí a dobrovolně se mu podřizují s odkazem na demokratický proces, který ho ustanovil. Ti, kteří s ním nesouhlasí a podřizují se mu nedobrovolně, tak činí nejčastěji s ohledem na minimalizaci negativních následků možných sankcí. První skupina by ráda odevzdala státu spravedlivý díl, který mu v jejích očích náleží, druhá by ráda znala nároky a možnosti nepřítele, aby mohla posoudit, zda dává větší smysl se jim podřídit, nebo otevřeným či skrytým odporem riskovat konflikt s likvidačním potenciálem.

Do nedávné doby panovala v oblasti danění kryptoměn v ČR značná nejistota. Doporučení, jak správně danit, se často opírala o subjektivní výklad toho, co kryptoměny jsou z pohledu současných zákonů, které samostatný pojem kryptoměn neznají a do jejichž kategorií se kryptoměny kvůli svým komplexním vlastnostem vlastně ani jednoznačně zařadit nedají. Situace se ale postupně mění. Díky zhodnocení kryptoměn v minulém roce se jim začalo věnovat více odborníků v oblasti práva a účetnictví, kteří se snaží výklady zákonů opírat o konzistentní argumentaci a navíc tlačí na orgány státu, aby dodaly závazný výklad specifických oblastí daňové problematiky kryptoměn.

Vzhledem k tomu, že jde o téma, v němž můžeme v budoucnu očekávat mnoho změn, je dobré tuto oblast průběžně sledovat např. v rámci úterních Bitcoin meetupů v Paralelní Polis a také si před aplikací nějakého konkrétního přístupu ověřit, že je stále aktuální. Doporučené odkazy, ze kterých jsem při psaní této kapitoly vycházel, najdete na jejím konci.

Co jsou tedy kryptoměny z právního pohledu? Podle vyjádření Generálního finančního ředitelství z prosince 2017 jsou kryptoměny z pohledu českého soukromého práva nehmotnou věcí nemovitou, druhově zastupitelnou, viz kategorizaci Občanského zákoníku. Vyjádření se také odkazuje na předchozí stanovisko ČNB, dle kterého kryptoměny nejsou bezhotovostní peněžní prostředky, elektronické peníze, cenný papír nebo derivát. Aktuálně tedy správce daně na kryptoměny pohlíží výlučně jako na věc a podle toho ji také zdaňuje.

Fyzické osoby by kryptoměny měly danit podle § 10 Ostatní příjmy Zákona o dani z příjmů, a to ve všech případech, kdy dojde díky kryptoměnové transakci k navýšení příjmů.

Za tuto operaci se podobně jako u jiných věcí považuje:

  1. prodej kryptoměny za jakékoli státní peníze (koruny, eura…),
  2. nákup zboží nebo služeb za kryptoměnu,
  3. a také výměna jedné kryptoměny za jinou.

Zejména ve třetím bodě existuje i odlišný názor, že se v tomto případě daň neuplatní, protože z praktických důvodů (ohodnocování kryptoměn a sledování velkého množství transakcí) daň a její dokumentování ani nelze požadovat.

Co se daní a jak?

Daní se rozdíl mezi náklady na získání kryptoměny a příjmem z jejího prodeje a to 15% sazbou. Hodnoty se uvádějí do přílohy č. 2 daňového přiznání pod druhem příjmů C — prodej věcí movitých. V případě postupného dokupování kryptoměn za různou cenu lze uplatnit jednu ze dvou metod ocenění prodávané části, a to FIFO nebo průměr. Aktuální hodnota držené kryptoměny na přelomu roku se do přiznání neuplatní. Dále platí, že na obchodování s kryptoměnami v rámci správy vlastního majetku se nepohlíží jako na podnikání a že nelze přenášet ztráty mezi různými daňovými obdobími ani ztrátu proti příjmům ze zaměstnání nebo podnikání.

Kryptoměny lze také darovat a platí pro ně stejná pravidla, jako u jiných darů, takže podle § 10 odst. 3c jsou od daně osvobozeny i kryptoměnové dary blízkým příbuzným a další osobám definovaným v uvedené části zákona. Při směně kryptoměny obdarovaný zdaní pouze rozdíl mezi prodejní cenou a cenou obvyklou v okamžiku daru.

Na rozdíl od obchodování je těžení kryptoměn u fyzických osob za podnikání považováno, a to zejména v případě činnosti většího rozsahu. Důvodem je, že jde na tuto činnost možno nahlížet jako na službu ostatním účastníkům kryptoměnové sítě, se kterou je spojena odměna, za účelem které je činnost provozována. Jedná se o živnost volnou a je pro ni potřeba živnostenské oprávnění. Danit by se tak mělo podle § 7 Příjmy ze samostatné činnosti. O zdanitelný příjem se jedná opět až v momentě směny vytěžené kryptoměny, nikoliv v momentě jejího získání těžbou nebo v průběhu jejího držení. Na tuto činnost může OSVČ uplatnit výdajové paušály do výše 600.000 Kč (sníženo od roku 2018) nebo vést evidenci a uplatnit tak náklady skutečné. U OSVČ, která vede účetnictví, se bude danění až na odpočitatelné položky řídit stejnými pravidly jako u právnické osoby.

Právnické osoby ze zákona účetnictví vést musí, a tak je danění kryptoměn u nich určeno účetní kategorií, do které si je zařadí. Nakoupenou kryptoměnu nebo kryptoměnu přijatou jako úplatu za zboží či služby je možné zařadit buď do zboží, pokud s ní hodláte dále obchodovat nebo za ni něco nakupovat, anebo do dlouhodobého nehmotného majetku v případě, že ji hodláte držet dlouhodobě. V obou případech se přijatá kryptoměna ocení v Kč, a to cenou nákupní nebo cenou zboží či služeb, za které byla vyměněna. U vytěžených kryptoměn se použijí vlastní náklady. Podobně jako u skutečného zboží je také u kryptoměn nutné vést „skladové hospodářství“, aby byla určitelná cena jednotlivých „kusů“ kryptoměn. Na rozdíl od cenných papírů a derivátů není třeba u kryptoměny v účetnictví na konci účetního období přeceňovat její aktuální hodnotou.

Co se týká problematiky DPH u kryptoměn, ta je zatím víceméně otevřená. Pravidla pro zařazení kryptoměnových transakcí do DPH u plátců zatím nejsou nijak pevně zakotvena, a tak bude záležet na vaší vlastní účetní směrnici a schopnosti si daný přístup obhájit u finančního úřadu. Vodítkem v argumentaci může být výrok Soudního dvora EU v případu Hedkvist z roku 2015 (okolnosti případu viz tento článek), který osvobodil od DPH všechny bitcoinové transakce s odůvodněním, že bitcoin, ač není zákonnou měnou, má povahu platidla. Analogicky lze dovodit, že se ani u směny ostatních kryptoměn DPH neuplatní. Důležitým momentem argumentace bude, že daná kryptoměna, podobně jako jiná zákonná platidla, nemá jiné použití než být platidlem a nemůže tedy být spotřebitelným zbožím, které DPH podléhá (viz Hedkvist 14–16).

Doporučené odkazy:

Jaké jsou další zajímavé služby a nástroje?

Grafy kryptoměn a přehledy burz. Pokud budete s kryptoměnami spekulovat nebo do nich dlouhodobě investovat, oceníte web coinmarketcap.com. Jde o velice populární stránku, na které najdete seznam všech kryptoměn, které jsou obchodované na některé z veřejných burz.

V současnosti web agreguje informace o více než 1.400 kryptoměnách. Nadhled nad celým odvětvím vám pak mohou dát souhrnné tržní grafy. U konkrétních kryptoměn jsou k dispozici data o její tržní velikosti, ceně, růstu či denním obchodovaném objemu. Dále v detailu najdete odkazy na hlavní web, prohlížeč blockchainu a diskuzní fórum, detailní grafy a také seznam všech obchodních párů včetně odkazů na konkrétní burzy.

Seznam všech burz, který na webu najdete, v současnosti obsahuje přes 170 záznamů seřazených podle denního obchodovaného objemu. V detailu každé burzy je možné zobrazit přehled všech obchodovaných párů a odkaz na web burzy, kde si můžete vytvořit účet a po ověření začít obchodovat.

Coinmarketcap
(zdroj: coinmarketcap.com)

Více burz, více možností. Kromě již zmíněné burzy Coinmate, vhodné pro začátečníky v českých poměrech, bych rád upozornil na několik větších, časem prověřených burz nabízejících více možností nebo lepší podmínky.

Jednu z nejdelších tradic má evropská burza Bitstamp, kterou lze doporučit pro obchodování větších objemů, což by bylo na Coinmate nevýhodné kvůli menší likviditě. Bistamp, podobně jako Coinmate, nabízí pouze několik největších kryptoměn.

Pokud máte zájem o obchodování jiných kryptoměn, zkuste burzy Kraken, Bitfinex nebo Poloniex. Tyto burzy nabízejí navíc u kryptoměn s většími objemy tzv. obchodování na páku neboli margin trading známý z tradičních finančních burz. Zde je dobré upozornit, že jde o nástroj pro pokročilé spekulanty a pokud s obchodováním na páku u kryptoměn začnete, platí pro vás dvojnásob doporučení spekulovat pouze s tím, co můžete postrádat.

Směnárny bez registrace. Před obchodováním kryptoměn na běžné burze je potřeba vytvořit si účet a nechat si ho burzou ověřit. Tahle regulační bariéra znamená často nejen velké zdržení, ale pro mnohé také ztrátu cenného soukromí. Rostoucí oblibu si proto v poslední době získávají směnárny, které umožňují rychlou směnu jedné kryptoměn za jinou bez nutnosti registrace.

Nejstarší a nejvíce používanou směnárnou tohoto typu je již zmiňovaný Shapeshift, kterému v posledním roce vyrostli dva noví konkurenti: EvercoinChangelly. Proces výměny probíhá jednoduše. Nejdříve specifikujete parametry směny (např. nákup 5 litecoinů za bitcoiny). Poté zadáte adresu pro příjem získané kryptoměny (zde litecoinovou adresu) a po potvrzení zašlete na zobrazenou adresu požadované množství prodávané kryptoměny (zde bitcoiny). Po potvrzení transakce vám směnárna zašle zakoupenou kryptoměnu (zde litecoiny).

Velkou výhodou těchto směnáren je, že můžete v případě potřeby získat do hodiny libovolnou podporovanou krytoměnu bez nutnosti odevzdat své identifikační údaje online. Nevýhodou jsou o něco větší poplatky oproti burzám a omezené objemy obchodů.

Shapeshift
(zdroj: shapeshift.io)

Bitcoinové debetní karty. Po dlouhou dobu platilo, že bitcoin není téměř nikde možné utratit, protože je přijímán pouze malým počtem obchodníků. Tento problém do značné míry vyřešily bitcoinové debetní karty. Jde v podstatě o klasickou debetní kartu Visa nebo MasterCard vedenou v eurech nebo dolarech, kterou ale lze přímo a rychle nabíjet pomocí bitcoinu.

Popularita těchto karet v posledních dvou letech velice vzrostla a na trhu se objevilo mnoho jejich emitentů. V evropském prostředí je nejzajímavější bitconová karta od platební služby Bitwala. Její výhody v kombinaci s kartou Revolut jsou popsány přehledně v následujícím článku.

Kryptoměnovým debetním kartám by šlo jistě věštit velkou budoucnost, kdyby se tento typ produktu nenalézal na nejistém terénu mezi nespoutaným světem kryptoměn a světem přísně regulovaných tradičních financí. Že tyto dva světy nejsou dlouhodobě zcela kompatibilní, se ukázalo na začátku tohoto roku, kdy Visa jednostranně vypověděla službu poskytovatelům těchto karet a ty přestaly ze dne na den fungovat. Postiženo bylo více bitcoinových služeb, které nyní intenzivně hledají náhradního poskytovatele. Mezi nimi také Bitwala.

Decentralizovaná tržiště

Příklad nedávného osudu bitcoinových karet mj. ilustruje fakt, že centralizovaná řešení a na nich založené služby nejsou dlouhodobě stabilní platformou pro další růst ekosystému kryptoměn. Podobnými slabými body jsou ovšem také burzy nebo velké obchody, které jsou provozované konkrétními firmami a budou s rostoucími finančními toky v kryptoměnách čím dál tím přísněji regulovány, až se stanou s kryptoměnami zcela nekompatibilní.

Zdá se tedy, že dlouhodobě bude mít přísná regulace a perzekuce efekt decentralizační inovace, tzn. že budou vznikat decentralizované varianty původně centralizovaných služeb, které budou vůči původním tlakům odolné. Klasickým příkladem tohoto procesu je příběh sdílení obsahu, který začal centralizovaným Napsterem a skončil decentralizovanými torrenty. Součástí podobného příběhu v oblasti peněz jsou ale i kryptoměny samotné: tak dlouho se lidé pokoušeli o vytvoření centralizovaných peněz na internetu a ty selhávaly, až byl vytvořen decentralizovaný Bitcoin, který přežil a inspiroval celé nové odvětví. A zdá se, že se fenomén decentralizace nezastaví u peněz, ale bude se šířit ruku v ruce s rostoucí podporou soukromí uživatelů dále.

Směr, kterým se bude ubírat další vývoj ekosystému kryptoměn, nám může ukázat jeden z dalších velkých projektů decentralizace OpenBazaar, což je otevřený projekt tržiště typu Amazon nebo Ebay na decentralizované bázi. Podobně jako Bitcoin se OpenBazaar opírá o infrastrukturu P2P sítě s transparentními pravidly. OpenBazaar je volně ke stažení a obchod, který v něm spustíte, není v podstatě cenzurovatelný. Ve světě OpenBazaaru samozřejmě běžnými penězi moc často nezaplatíte, kryptoměny jsou v něm standardem.

Autor by rád poděkoval za oponenturu textu Marku Palatinusovi.

Ještě nemáte dost? Pusťte si jako bonus dva rozhovory z Na volné noze TV:

Líbí se vám tento článek? Doporučte jej ostatním!
Bojujete se zvládáním či delegováním rutinních činností v podnikání? Teď můžete udělat zásadní krok vpřed. Domluvili jsme pro vás mimořádnou 30–50% SLEVU na Procesoid, nejjednodušší webovou aplikaci na procesní řízení na světě! Za pět minut vytvoříte svůj první proces, za dalších pět už do něj ládujete svůj pracovní postup a po dalších pěti minutách už na tom makáte s celým týmem. První měsíc na zkoušku máte celý ZDARMA a akce platí do konce října na nové objednávky i navýšení kapacity pro stávající klienty, stačí jen uvést kód 30% slevy KROKVPŘED v objednávce (kód 50% slevy najdou členové Na volné noze jako vždy v členské sekci). Krok vpřed >

Odběr novinek emailem

Nejlepší možností, jak sledovat novinky o podnikání na volné noze, je stručné upozornění na nové články v našem blogu emailem, společně s dalšími tipy a aktualitami. Zadejte svou emailovou adresu pro odběr novinek přibližně jednou měsíčně:

Ochrana soukromí: Váš email bude zachován v tajnosti a nebude nikdy nikomu poskytnut. Odběr můžete kdykoli ukončit pomocí odkazu na konci každé zprávy.


Chcete být úspěšní? Přidejte se!

Pro nezávislé profesionály pořádáme unikátní školení úspěšného podnikání na volné noze a můžete u nás také levně inzerovat svou práci široké veřejnosti. Sdružujeme stovky odborníků mnoha profesí a desítkám z nich jsme již pomohli rozjet úspěšné podnikání.

2005 – 2018 © Robert Vlach a Martin Šíp Mapa portálu ~ Ochrana soukromí ~ Sledování novinek Facebook Twitter LinkedIn YouTube SoundCloud RSS