Kolik se dá vydělat na volné noze?

Klidně i přes 100 tisíc měsíčně. Chce to však odbornost, kvalitu, vytrvalost a tvrdou ruku při krocení výdajů. Při tom všem můžete trávit čas s rodinou a nadále milovat svou práci.

Když jsem dostal nabídku napsat tento článek o tom, kolik vydělávám a jak, trochu jsem se toho lekl. Ani ne kvůli kolegům z oboru, s nimiž mám velmi přátelské vztahy, jako spíš kvůli obavám z malé české závisti. Nakonec jsem však na tuto výzvu kývl, protože věřím, že to někomu pomůže rozšířit kariérní obzory. A konec konců, v kontextu vyspělé Evropy, do níž snad už pevně patříme, není můj příjem nijak výjimečný.

Moje (jediná) cesta

Když jsem v osmnácti jako freelancer začínal, říkalo se tomu jednoduše živnost. Bez ladu a skladu jsem žongloval s telefonáty, emaily a fakturami. Práce ještě nebylo moc a šla lehce zkombinovat se školou i volným časem. Vydělal jsem si na první Walkman a vlastní počítač, jediné měřítko úspěchu.

Ani dnes, s rodinou a nejednou finanční povinností, nechci snižovat kvalitu našeho volného času. Naopak, pořád mířím na svůj životní cíl: vydělat do třiceti tolik, abych mohl dát nohy na stůl — přestože je mi přes třicet a nohy mám ještě pod stolem.

Jasně jsem si řekl, že všechno, co dělám, musí zapadat do mé životní filozofie. Pokud to nezapadá, jde to nekompromisně z kola ven. Stejně jako Michal Kašpárek, i já neustále zkoumám, co, proč a jak dělám. Ptám se ženy, jestli to či ono zásadní rozhodnutí nebude mít vliv na spokojenost rodiny. Rodina je častým důvodem a cílem snažení každého z nás, proto by podle mě neměla zásadně ustupovat práci.

Nejsem elitní grafik. Přesto vydělávám v průměru přes 100.000 Kč měsíčně, tedy několikanásobně více než srovnatelní agenturní grafici. Nejsem drahý. Dělám grafiku za přijatelné ceny a přidanou hodnotu vytvářím díky vysoké efektivitě práce. Co může začátečník potit půl dne, já udělám za půl hodiny a na první dobrou. A dělám zakázky, které mají smysl — jediná cesta, jak stále milovat svou práci.

Dále popisuji vlastní postupy, které mi pomáhají zlepšovat příjmy a cashflow. Některé vám jistě nesednou, ale to není podstatné. Snažte se pochopit podstatu a kultivovat návyk neustálé optimalizace výkonu i utrácení. Pak je úplně fuk, jestli fakturujete 20 nebo 200 tisíc měsíčně, zlepšení se nevyhnutelně dostaví.

Vždyť je to jen stovka měsíčně

Jako grafik jsem se nenarodil s láskou k číslům. Časem jsem jim ale přišel na chuť a pochopil jsem úžasnou věc: Každá stovka ušetřená měsíčně znamená 1.200 Kč ročně.

Nuda? Když jsem tyhle pravidelné stovky ušetřil na několika platbách (typicky za internet, mobil, elektřinu, účet, hypotéku, pojištění), měsíční účet popadal o několik tisícovek.

Pravidelné platby z vás prostě sají každý měsíc energii. Takové úžasnosti nechte raději konkurentům, ať se snaží tu stovku hledat u svých klientů. Každý měsíc!

Ono je snadné si říct: Vždyť je to jen stovka měsíčně. To je přesně rétorika všech půjček a měsíčních pronájmů webových aplikací. To, co tam vidím já, a vy byste měli nejspíš také, je celková suma. Pokud jde o appku, kterou budete používat deset let, tak ta stovka je spíš 12.000 Kč. Já si raději koupím jednou za čas Adobe Creative Suite za jednorázový ranec, než platit „výhodný“ pronájem — který pak těžko prodáte za polovic.

Nepotřebujete finančního poradce. Když to zvládne grafik z Moravy, tak vy také. Odhodlejte se věnovat několik hodin porovnávání nabídek. Já si díky tomu mohu dovolit každoročně jednu dovču s rodinou navíc.

Workflow s orientací na výkon

Nejčastěji navrhuji weby, uživatelská rozhraní a kreslím ilustrace. Zúročuju to, co jsem se za 14 let pracně učil. Nevymýšlím znovu kolo. Weby skládám z osvědčených konceptů, které fungují, a mozkové závity vytočím do obrátek, až když je třeba řešit neobvyklý problém.

Pracuju co nejrychleji. I při vyšší hodinovce dokážu klientům dodat cenově výhodné řešení. Používám nástroje, které mi práci urychlí: tužku, tablet, Inkscape, Photoshop, Illustrator a externí klávesnici s numerickou částí. Začal jsem používat druhý monitor. To mi urychluje sledování zadání na jedné a vytváření designu na druhé obrazovce. Poslouchám elektronickou hudbu, abych se rozjel v nezastavitelném rytmu. V pracovní době jsem robot na grafiku.

Banky a spolupráce se zahraničím

Fascinuje mě optimalizace bankovních poplatků. PayPalu jsem dříve dával za konverzi měn 2 až 3 %. Vysoké jsou také poplatky za příchozí platby ze zahraničí. Přitom třeba Citfin umožňuje přijímat peníze z celého světa za 0 Kč a účet vede zdarma. Konverzi měn dělá nejdráž za 0,5 %. Stačilo se poptat a trošku googlit.

Příklad přijatých $5.000 z USA (kurz k 22.11.2013)

Nebo česká a americká Citibank. Dolary lze převést z PayPalu až do vaší ruky v hotovosti bez jediného poplatku. To díky Citibank World Transfer, který je v rámci Citigroup zdarma.

Jinými slovy, vzhledem k tomu, že mám ze zahraničí pravidelný příjem, vyplatilo se mi prozkoumat možnosti snížení poplatků. Nastavil jsem to jednou a šetřím dlouhodobě. Navíc jsem si pořídil kreditní kartu Citi Life, která vám podobně jako De Luxe od Raiffeisen vrací z každého nákupu 2 %. Nezní to jako bůhvíco, ale když se naučíte palivo, krmivo pro zvířata a rodinné nákupy točit přes kartu, povečeříte v dobré restauraci jednou měsíčně zdarma.

Na všechno mám tabulky

Mám dvě hlavní tabulky. Jedna je plánovací pro odhad cashflow na 1 až 2 roky dopředu a druhá je záznam příjmů zpětně — pro přehled o výkonu jednotlivých příjmových kanálů a celkové meziroční srovnání:

Graf ročních obratů (od roku 2012 hodně optimalizuju postupy)

V plánovací tabulce sleduju náklady na každý měsíc — potraviny, elektřina, mobily, internet, zdravotní, sociální, hypotéka, leasing, palivo, dálniční známka, několik pojištění, zálohy společenství vlastníků, stravné ve školce, poplatky ČT, webhosting, daně… Pokud nevím přesnou částku, použiju konzervativní odhad. Nezapisuju si každý nákup či útratu, protože času je málo. Mám na to kolonku rezerva, která to vyrovnává.

Tabulka zároveň obsahuje plánované větší výdaje a pro přesný výpočet také aktuální zůstatky na všech účtech a v hotovosti.

Poslední část tabulky tvoří vyfakturované zakázky a plánované výnosy z pasivního příjmu. To vše rozdělené na [určitě přijde] a [možná přijde]. Takže například nedokončená zakázka, kterou ještě klient neodsouhlasil nikdy nemůže být v sekci [určitě přijde], ale když je v sekci [možná přijde], vím, že stačí zakázku dotáhnout a peníze jsou doma.

Díky plánovací tabulce vím, kolik musím vydělat měsíčně, jak dlouho mi vydrží aktuální hotovost, kolik můžeme dát za dovču, anebo jak velké auto dokážu splácet.

Pro představu přikládám šablony fakturace a cashflow ke stažení (XLS, 50 kB)

Další jednoduché pravidlo: Všechny výdaje vnímám jako desetinásobek. Utracená stovka je to samé jako vydělaná tisícovka. Když vydělám ráno tisícovku, tak si večer neudělám radost za 950 Kč, ale maximálně za 95 Kč. Jde o to, že i když utratíte desetinu svých příjmů za věci pro radost, zbylých devět desetin si majitele stejně najde (splátky, provoz, daně a podobně).

Fotobanky jako (polo)pasivní příjem

Kromě fakturování času na krátkodobých a dlouhodobých zakázkách také vytvářím ilustrace pro fotobanky, jako Petr Václavek. Je to flexibilní výplňovka, která časem zkrášlila moji plánovací tabulku.

Na fotobanky mám ještě detailní tabulku i graf. Sleduju kupu metrik a pohledů na data za každý měsíc a když na ty čísla koukám dost dlouho, dochází mi, jaké ilustrace mám kreslit:

Většina fotografů a ilustrátorů funguje na fotobankách bez statistik, bez detailního sledování výsledků své práce. Na to nemám čas. Když něco dělám, nechci se plácat v blátě, chci na asfaltovou dálnici a rychle kupředu. Ušetřený čas věnuji rodině a přátelům.

Karavan mě posunul ještě dál

Začali jsme s rodinou podnikat delší pracovně–odpočinkové pobyty v zahraničí, a to mi přineslo obrovskou vlnu životní inspirace. Přibyla zábava a ubyla monotónnost. To samé zažijete když cestujete s digitálními nomády.

Přestali jsme například spoustu věcí kupovat v klasických obchodech, kde se prodíráte mezi regály. Namísto toho rutinně nakupujeme na internetu s doručením domů. A zážitkově nakupujeme na trzích a od farmářů.

Ono to nakupování v hypermarketech přijde docela draho! Tedy pokud započítám 2 hodiny cesty do Brna a zpět (2.000 Kč), palivo (200 Kč), opotřebení auta (200 Kč), stres v zácpě a fronta v obchodě (k nezaplacení). Samozřejmě každý si doplníte jiné částky, ale málokdy se dostanete se vším pod stovku, tedy běžnou cenu doručení domů.

Kalendář

Emailový klient a plánovací kalendář synchronizovaný mezi webem a mobilem jsou mé klíčové organizační nástroje. Nikdy jsem se nenaučil používat sofistikované měřiče času a vypínače sociálních médií. Pokud se do práce nedokopu, tak okrádám sám sebe, a to si dělám nerad. Navíc, co je napsáno v kalendáři, jako bych si slíbil. A sliby se mají držet.

Méně agentur, více přímých klientů

Jako každý junior jsem dříve takříkajíc střílel po všem, co se pohne. Prostě jsem bral zakázky tak, jak přicházely, sliboval skvělé termíny, i když to znamenalo práci v noci nebo o víkendu. Posedlost výdělkem mě zaslepila tak, že jsem neřešil, jestli jde o smysluplnou zakázku nebo ne. Drtil jsem to plnou parou.

Dneska si uvědomuju, že nový klient, který strašně spěchá a současně má velmi omezený rozpočet, je přesně ten, kterému obratem doporučuji levnou konkurenci. Pochopil jsem, že agentury občas dohazují zakázky, které jsou nějakým způsobem rizikové. Nejednou se mi také stalo, že klient sliboval více práce výměnou za snížení ceny a neuvědomil si, že se snažím o přesný opak, tedy o vyšší marži a méně dřiny — samozřejmě s adekvátní přidanou hodnotou, vysokou kvalitou práce a spolehlivým dodržením termínu.

Komunikace s klientem

Úvodní komunikace a sada dotazů na klienta je zásadní pro vytvoření designu, který sedne na první dobrou. Klientům říkám, že jsem jako krejčí, který šije oblek. Ten musí skvěle padnout. A hlavně, musí zvednout sebevědomí klientovi, ne moje ego.

V úvodní fázi kalibrace se klienta ptám v zásadě na totéž: co od (re)designu čeká, jaké jsou cíle, co musím zachovat a co nefunguje, jaký je stav konkurence a jaké má klient oblíbené weby či styly.

Osobní setkání absolvuji výjimečně, Skype a Hangout obvykle stačí. Mnohem raději mám, když klient předem vidí kalkulaci, odhad práce a harmonogram, který obratem schválí. Ušetřím si čas a trapné ticho na schůzce, kde klient zjistí, že nepracuji za nocleh a stravu.

Pevný ceník mi pomáhá rychle nacenit poptávky. Snažím se vždy k předběžnému nacenění přihodit několik dotazů a doporučení, jak bych se k projektu stavěl, kdybych byl zadavatelem. Individualizace cen je pak zcela odvislá od toho, jak si s klientem sedneme, jinými slovy, jak dokážeme efektivně spolupracovat.

Fakturace je cílová páska

Tohle je snad úplně největší a současně nejjednodušší motivační nástroj všech dob. Dělejte všechno tak, abyste mohli co nejdřív fakturovat. Neříkám zakázku odfláknout nebo fakturovat dřív, než je klient spokojený s výsledkem. Naopak, spokojený klient je zpravidla ten, který se vrátí.

Když se zaměříte na fakturaci jako cílovou pásku, nebudete se rozptylovat hloupostmi. Nebudete se ptát klienta na to, co je předem jasné. Nebudete dlouho čekat, až se vyjádří. Zorganizujete celou zakázku tak, aby Svatý okamžik fakturace nastal co nejdříve.

Posléze je také vhodné dotázat se klienta na jeho názor na spolupráci.

Co mě dostalo tam, kde jsem

Roky jsem se plácal v blátě. Zásadně mi pomohly podnikatelské osobnosti v mém okolí a také motivační knihy. Nepřečetl jsem toho moc, ale když jsem něco přečetl, vždy jsem se snažil aplikovat to do své každodenní praxe.

Nepokládám se za někoho, kdo je za vodou, ale mohu hrdě prohlásit, že to, jak mám poskládaný život v posledních dvou letech, bych nevyměnil za nic na světě.