3 populární omyly o práci na volné noze

Mýlit se je lidské a v podnikání to platí jakbysmet. Pojďme tedy probrat typické omyly spojované s prací na volné noze a co si z nich lze pozitivního do podnikání odnést.

Pro letošní konferenci WebExpo jsem si připravil přednášku na téma Evropští freelanceři a kde je hledat. Její součástí byl rozbor rozšířených omylů, které nám profesionálům na volné noze (a částečně i našim klientům) ztěžují orientaci na trhu. Proto jsem je i rozpracoval do souvislého článku, který máte před sebou.

Jak uvidíte, k tématu nepřistupuji nijak dogmaticky. Naopak se snažím hledat mezi příčinami omylů skryté souvislosti či střípky podnikatelské moudrosti, z nichž může těžit každý freelancer. Nejde mi o to „mít pravdu“ — mým hlavním cílem je napomáhat k hlubšímu chápání trhu práce na volné noze, který je zvlášť u nás v EU rozdrobený a nepřehledný.

Samozřejmě připouštím, že i já se občas ve snaze zjednodušit komplexní statistiky a reporty do srozumitelných závěrů dopouštím nepřesností. Pokud nějakou objevíte, budu rád, když mi dáte vědět, stejně jako pokud si z článku něco odnesete do vlastní praxe. Tak se totiž my freelanceři učíme o trhu nejlépe — od jiných praktiků a podnikatelů.

Omyl č. 1: OSVČ = Freelancer

Zaměňovat OSVČ a freelancery je jako plést pojmy a dojmy.

OSVČ, neboli Osoba samostatně výdělečně činná či také anglicky Self-employed, je uzákoněný status pro výkon nezávislé práce. Jeho přesná definice se mezi zeměmi mírně liší; obvykle jde však o velmi širokou kategorii osob, která zahrnuje vedle běžných živnostníků i drobné zemědělce, zaměstnavatele, svobodná povolání a další, okrajové příjmové skupiny.

OSVČ tedy tvoří skupinu, která je přesně ohraničená, ale zároveň tak početná a široká, že nevypovídá zhola nic o tom, jak daná osoba podniká či o jaký byznys jde.

Freelancer, neboli česky volnonožec či nezávislý profesionál, je naopak neformální označení, které reprezentuje určitý styl práce a podnikání tzv. na volné noze, bez ohledu na právní formu.

Jedno je tedy o formě, to druhé o stylu. OSVČ a freelanceři jsou dvě svébytné skupiny, které se do jisté míry překrývají, ale zdaleka ne zcela.

Je spousta OSVČ, které se za freelancery nepovažují, ani bychom je tak nemohli označit, protože například:

• Mají několik (třeba i desítek) zaměstnanců.
• Prezentují své podnikání jako firmu či malý podnik (obchod, provozovnu, kavárnu apod.).
• Působí pod cizí značkou (franšízou), nebo jedou v multilevel marketingu.
• Pracují na švarcsystém pro jednoho klienta či zprostředkovatele jako tzv. misklasifikovaní zaměstnanci.

Spousta freelancerů podniká na živnost, proto jsou někdy nahlíženi jen jako podskupina OSVČ. Stejně tak je ale mnoho těch, kteří status OSVČ nemají, protože například:

• Vykonávají práci přes vlastní s.r.o. firmu.
• Jejich práci fakturuje nějaký smluvní prostředník, např. partner nebo agentura.
• Pracují na dohody, jednorázové smlouvy, nebo i dočasné zaměstnanecké kontrakty.
• Jejich práce na volné noze je natolik drobná či nárazová, že status OSVČ nevyžaduje.

Faktická kontrola: Ve vyspělých ekonomikách je rozlišování mezi self-employed (OSVČ) a freelancery běžné. Například vlivná britská asociace IPSE ve své zprávě Exploring the UK Freelance Workforce otevřeně říká, že „v Británii neexistuje žádná oficiální, právní ani obecně uznávaná definice freelancera.“ Pro své potřeby tedy freelancery definuje jako „OSVČ bez zaměstnanců, v manažerských, profesních a technických oborech“ a jako takoví tvořili zhruba 6 % britského trhu práce (resp. 49 % britských OSVČ podle loňské zprávy).

Jak tento omyl vzniká: Rád bych napsal, že jen nedopatřením, záměnou pojmů, či z neznalosti. Pojem freelancer je ale natolik neformální a tvárný, že když jej někdo definuje opravdu hodně široce, odhad počtu freelancerů snadno doroste a přeskočí i počet OSVČ, jak záhy uvidíte.

Proč se omylu vyhnout: Chápání odlišností podnikání a práce na volné noze oproti mnohem širší problematice OSVČ dlouhodobě přispívá ke zlepšování celé freelance ekonomiky. A to pak vede k vyšší prosperitě freelancerů i zvýšené spokojenosti informovaných zadavatelů a klientů.

Omyl č. 2: Freelanceři = Třetina trhu práce

Pokud jste v uplynulých letech četli nějaké články o budoucnosti práce, nejspíš jste v nich narazili i na tvrzení typu, že na volné noze pracuje třetina Američanů a brzy to může být až polovina.

Přejdu rovnou k jádru pudla: Pokud IPSE odhaduje podíl britských freelancerů kolem 6 % trhu práce, jak je možné, že někdo dojde k číslu, které je několikanásobně vyšší?

Odpověď není v tom, že by se britský a americký trh tak radikálně lišily. Odhad počtu freelancerů se musí vždy nutně odvíjet od toho, jak je definujeme. Širší definice pak navyšují celkový odhad, nikoli o jednotky či desítky, ale právě až o stovky procent. Jak ilustrují tři následující příklady:

1. Upwork ve své hojně citované zprávě Freelance Forward počítá za freelancera každého, kdo měl v předchozím roce sebemenší příjem z práce mimo klasické zaměstnání. Takových „freelancerů“ je podle Upworku v USA 59 milionů, neboli 36 % trhu práce. Zásadní háček je v tom, že tato superširoká definice šoupne do jednoho pytle s volnonožci i miliony běžných zaměstnanců, kteří se sami za freelancery nepovažují, a jen si přivydělali něco stranou — pohlídali sousedům dítě, prodali náramek na Etsy, nebo pustili na webu AdSense reklamu.
2. McKinsey Global Institute se na práci na volné noze zaměřil v analýze Independent Work. Ta na freelancery pohlíží stále ještě poměrně široce, více méně jako na OSVČ všeho druhu. I tak ale dochází k mnohem střízlivějšímu odhadu. Freelanceři, pro které je práce na volné noze primárním zdrojem příjmu, podle ní tvořili 13 % amerického trhu práce.
3. A konečně Fiverr šel v letošní analýze Freelance Economic Impact Report ještě o jeden krok dál. Podobně jako britská IPSE se zaměřil na profesionály v kreativních, technických a profesionálních službách, kteří se typicky za freelancery sami považují a mimochodem oborově dominují i našemu českém katalogu freelancerů. Po vyloučení zaměstnavatelů a lidí s ročními příjmy (nebo spíš přivýdělky) pod tisíc dolarů dochází Fiverr k realistickému odhadu, že těchto kvalifikovaných nezávislých profesionálů je v USA zhruba 6 milionů a tvoří pouhá 3,8 % trhu práce.

Problém ovšem nespočívá ani tak v tom, že Upwork a jemu podobné zdroje definují freelancery extrémně široce. Vlastní omyl vzniká až mediální zkratkou, kdy jsou tyto nafouknuté odhady citovány bez kontextu, a „freelancera“ si zároveň běžný člověk představí jinak než zaměstnance na plný úvazek, který si přivydělal pár dolarů stranou. Nezávislých profesionálů je mnohem méně.

Faktická kontrola: V EU je kvalitních analýz a dat o práci freelancerů mnohem méně než v USA. Jedním z nejlepších zdrojů je kvalitní analýza Exploring self-employment in the European Union, kterou vydal Eurofund. Ta se zaměřuje především na OSVČ, ale naštěstí z ní lze také odvodit, že freelanceři, pro které je práce na volné noze hlavním či vedlejším zdrojem příjmů, činí jen asi 1,2 až 3,8 % trhu práce EU — tedy blízko odhadům IPSE ve Velké Británii a Fiverru v USA.

Jak tento omyl vzniká: Mohu jen spekulovat, proč se Upwork přiklonil k definici, která vede k odhadům překonávajícím ty konzervativní takřka desetinásobně. Jednou z příčin může být dlouholetá spolupráce s americkou asociací Freelancers Union, která lobuje za práva freelancerů a má velký zájem reprezentovat co největší skupinu potenciálních voličů. O to důležitější je necitovat tyto vysoké odhady bez definice a kontextu. To pak vede ke skutečnému nedorozumění.

Proč se omylu vyhnout: Jednoduše to neprospívá freelancerům ani zákazníkům. Freelancer, který věří, že srovnatelných konkurentů je na trhu nepočítaně, se bude zdráhat říci si o vyšší cenu či zálohu a vyjednávat sebevědoměji o lepších podmínkách zakázek. Podobně zákazník, který se domnívá, že loví na obřím trhu plném kvalifikovaných freelancerů, nebude ochoten platit vyšší cenu v domnění, že alternativ má spoustu. Nemá, a nejspíš je bude hledat i na špatném místě.

Omyl č. 3: Freelancing = Online byznys

Nejenže freelancerů není spousta, ale může být také relativně těžké je najít a najmout.

Vyjdeme-li z uvedených realistických odhadů, že nezávislí profesionálové tvoří jen malý zlomek trhu práce, měli bychom podobně střízlivě pohlížet i na možnost výběru:

1. I kdyby nezávislí profesionálové nepředstavovali jen 4 % trhu práce, ale třeba dvojnásobek, toto číslo stále reprezentuje stovky odvětví, oborů a profesí, v nichž freelanceři působí. To znamená, že i ty nejvíce zalidněné profese budou představovat jen malý zlomek celku.
2. Pro většinu profesí dále platí, že profesionálů, kteří jsou plně kvalifikovaní, kompetentní a zkušení, je méně než začátečníků a průměrných či zcela nepovolaných expertů. Klienti, kterým záleží na kvalitě, mají tedy výběr podstatně zúžený.
3. Že je někdo free-lancer, automaticky neznamená, že je skutečně volný pro nové klienty a zakázky. Většina freelancerů se snaží vytěžovat svou kapacitu a tím maximalizovat svůj příjem. Mnozí navíc preferují stabilní dlouhodobé projekty před honěním mnoha zajíců v podobě drobných zakázek. Freelancerů s velkou nevytíženou kapacitou je tak opět jen část a ti nejlepší jsou nezřídka vytížení zcela, nebo na týdny a měsíce dopředu.
4. Zdaleka ne každý freelancer je dohledatelný online. To je další populární omyl, který vzniká volným zaměňováním freelance ekonomiky (což je termín, který silně upřednostňují sami freelanceři) s online ekonomikou přivýdělků (s níž se naopak freelanceři ztotožňují nejméně). Nezávislých profesionálů, kteří získávají zakázky přes online tržiště či aplikace, je stále málo a dominantním zdrojem zakázek zůstávají osobní kontakty, doporučení a sítě. Mnozí freelanceři tak prakticky nejsou dohledatelní online, přestože mají až desítky klientů.

U nás v Evropě je dále tržní výběr omezen jazykovými bariérami. Většina freelancerů setrvává na svém národním trhu a na evropské úrovni či v dalších jazycích svou práci nijak aktivně nepropagují. O rozdrobenosti a nepřehlednosti evropské freelance ekonomiky vypovídá i náš rozsáhlý seznam více než 360 evropských freelance platforem a zdrojů.

Z uvedeného plyne, že počet reálně dostupných freelancerů bude vždy významně nižší než čísla, která uvádějí odhady. Obvykle to neznamená, že by zákazník nakonec nenašel, koho hledá. Jen to prostě stojí větší úsilí a pokud hledá kvalitu, i více peněz. V některých profesích je špička dokonce tak úzká, že v doporučeních a rešerších padají stále ta stejná známá jména. A nebudou levná.

Faktická kontrola: Fiverr a jeho CEO Micha Kaufman uvádí, že freelancing je stále z 97 % offline byznys. Podobně malý 1% podíl na trhu práce USA přisuzuje online platformám typu Uber, Lyft či TaskRabbit i uznávaný server Gig Economy Data Hub. Okrajový význam online prodejních kanálů navíc potvrzují i sami freelanceři v průzkumech, které se jich dotazovaly na hlavní zdroje zakázek. Mnozí se vyhýbají vysoce konkurenčním online tržištím jako čert kříži.

Jak tento omyl vzniká: Podíl online platforem na práci na volné noze podle řady nezávislých odhadů dlouhodobě roste, ale na podnikání freelancerů se stále podílí jen malou měrou. Omyl vzniká působením dvou faktorů: Jednak házením podnikajících freelancerů do jednoho pytle s uživateli aplikací ekonomiky přivýdělků, jako jsou řidiči doručovacích služeb či Uberu. A dále tím, že samy online platformy produkují spoustu obsahu pro freelancery a je to součást jejich marketingu. To pak posiluje mylný dojem, že se celá freelance ekonomika točí jen kolem nich.

Proč se omylu vyhnout: Co hýbe podnikáním na volné noze, jsou kontakty a dobré jméno. Být online je ovšem také nesmírně důležité — už jen z toho důvodu, že spousta freelancerů zkrátka dohledatelná není. Nezávislí profesionálové vynikají zejména ve spolupráci s ostatními, proto je pro ně (a v konečném důsledku i pro klienty) dobré zaměřit se vedle vlastního webu i na profesní a freelance komunity, tuzemské či evropské. To pak přináší více zajímavých příležitostí, větší nezávislost i naplnění. Vybrat si to nejlepší z online možností má prostě smysl.

Závěrem bych vás chtěl pozvat do naší české freelance komunity Navolnenoze.cz i nové komunity Freelancing.eu, která si klade za cíl propagovat a propojovat freelancery online napříč celou Evropou. Členství a zveřejnění vašeho profilu v našem katalogu freelancerů posílí vaši dohledatelnost, a tedy i navazování kontaktů s novými kolegy či klienty. Mimo jiné se také budete moci účastnit akcí, které pro naše členy pořádáme — společně můžeme růst a být lepší podnikatelé.