Kam s nimi?

Proč to řešit?

„Miluji věci, mlčenlivé soudruhy, protože všichni nakládají s nimi, jako by nežily,“ svěřil se před sto lety Jiří Wolker v básni Věci ve sbírce Host do domu. Dnes by stačilo, aby mi napsal pod facebookový příspěvek #souzním, a věděla bych, že je to můj člověk!

Já totiž věci nejen miluji, já je sbírám. A protože už je jim byt malý, vystavuji je ve vitríně internetu na mém facebookovém a instagramovém profilu pro inspiraci, jak s nimi žít v míru a lásce. Najdete u mě kurátorsky vybrané fetiše, cajky a podivnosti jako čisté chlubení. A často něco pošlu dál a potěším tak divné lidi, maximalisty a ty, co už všechno mají.

A když máte tolik rádi věci jako já, musíte nutně narazit na to, že váš prostor nemá čtvrtý rozměr pro jejich ukládání. Proto potřebujete, aby se věci používaly a točily:

1. Věci, co se používají, jsou potřebné, ale okoukávají se, opotřebovávají a rozbíjejí.
2. Věci, co jsou nepotřebné a okoukané, se vytřídí a točí.

Používání a točení věcí je zkrátka základ spokojeného vztahu s věcmi. Souhlasíte?

Tak jak to udělat?

Někdy (opravdu jen někdy) se může stát, že jich máte okolo sebe přece jen moc. „No co, chleba to nežere,“ řeknete si. Jenže pak na vás třeba spadne knihovna; při obouvání máte nad botami rozhodovací paralýzu, tak raději nikam nejdete; na utírání prachu si berete dvoudenní dovolenou a bochníky chleba mají okousané patky.

Věřte mi, to je ten aha-moment, kdy je třeba identifikovat problémové kusy a pak se jich zbavit! Já doporučuji tři účinné způsoby:

1. Prodejte je
2. Swapněte je
3. Darujte je

Uvolníte svůj časoprostor, vyplavíte endorfiny a získáte dobrý pocit ze získaných peněz, jiných věcí nebo pomoci dobré věci. Ale ze všeho nejdříve…

0. Vytřiďte je

Už jsem napověděla, že vodítkem pro určení, které věci půjdou z domu, je faktor nepotřebnosti a/nebo okoukanosti. Někomu se může zdát to druhé měřítko kruté, ale jak mě přestane nějaká věc udivovat, jde z domu. A přehlédnu houbičku na nádobí, která má tak silný potenciál potřebnosti, že jí odpustím i nudný vzhled.

Nemůžu tu nevzpomenout metodu Marie Kondo, která nás sice uvrhla do deprese svou metodou skládáním věcí do SVISLÝCH (what?!) komínků, ale podtrhla důležitost radostného pocitu z věcí a jejich správného umístění. Pomíjím její průhlednou snahu o nastolení nové světovlády výrobců skříňových organizérů a úložných boxů a souhlasím s jedním: věci, co nemají své místo a vlastně se nám pořád motají do cesty, jsou velkým stresorem. Pryč s nimi!

Osobně k třídění přistupuji takto: mám v kumbále (ano, nechci se moc vychloubat, ale mám kumbál a to je pro maximalistu jako výhra v loterii nebo čistá krabice s pěknými věcmi vedle sběrného kontejneru) velkou pevnou tašku, kam průběžně odkládám všechny nepotřebné, okoukané a nemístné věci. Jednou za čas, když se taška naplní, je zprocesuji dále. Nedělám sezónní úklidy, věci vyřazuji spontánně a instantně, klidně při čištění zubů.

Dobře funguje i vyhrazené šuple nebo police ve skříni.

Už je tam plno? Tak jdeme na to!

1. Prodejte je

Mé řešení číslo jedna, pokud jsou vyřazené věci:

1. ve velmi dobrém stavu
2. 100% funkční
3. tržně cenné (mají vyšší cenu a/nebo jsou vzácné)

Nebudu vás lakovat. Já ráda obchoduji. Užívám si popisování věcí, ráda je měřím, vyzdvihuju jejich kvality, pořizuji hezké fotky a nestydím se si za věci říkat o peníze (i smlouvat). Kdo tohle nesnáší, nebo nemá na nic z toho čas, může skočit rovnou na swap nebo darování. Pro ty ostatní mám hned několik jistě ne vyčerpávajících, ale osobně ověřených tipů:

Online bazary

A) Portály s prodejem věcí z druhé ruky jsou v Čechách konzervativním trhem, kde se pohybují stále stejní velcí hráči. Od Annonce.cz a Hyperinzerce.cz, k Sbazar.cz a lídrovi Bazos.cz s téměr 18 milióny návštěvníků měsíčně, to jsou ty největší a léty prověřené inzertní weby, které stále nabízí inzerci zdarma (maximálně s příplatkem za zvýraznění inzerátu). Někde to uživatelské rozhraní jako by zamrzlo v minulém tisíciletí (že jo, Bazoš!), ale faktem je, že fungují, protože uživatelů mají opravdu mnoho a inzeráty jsou dobře agregované přes vyhledávač Google. Návštěvníci jsou většinou starší lidé, kterým vyhovuje oldskůlový způsob vkládání inzerátů i jejich prohlížení přes webové rozhraní. Kralují tu věci do domácnosti, do garáže a na zahradu. Osobně čas od času používám poslední dva zmíněné portály. Všechny tyto portály ale fungují jen jako zprostředkovatelé. Negarantují bezpečnost transakce, ani nenabízí hodnocení uživatelů. Bazoš i Sbazar nabízejí kromě webového rozhraní už i přístup přes mobilní aplikaci.

B) Relativně novým online bazarem je Offero.cz, který připomíná kdysi populární a zaniklé Letgo. Teprve si získává své zákazníky, ale láká na nákup věcí s levnějším poštovným přes kurýra nebo Zásilkovnu a platbu přes aplikaci, kdy peníze zůstávají nepřevedené, dokud kupující nepotvrdí úspěšný obchod. Uživatelé zde také získávají hodnocení za realizované transakce, je tudíž nejbezpečnějším z uvedených tří portálů.

Nově Offero nabízí službu Refresh, kdy mu pošlete balík věcí v předplacené zásilce, portál sám věci nafotí, určí jim ceny, prodá a z výdělku si vezme 10% provizi. Zajímavá nabídka a stojí za vyzkoušení — podobnou službu kdysi nabízelo Aukro.cz.

Ověřila jsem za vás, jak uživatelsky přívětivé je vytvoření prodejního profilu a nahrání prvního inzerátu: Všechny portály požadují při registraci jméno, lokalitu (pouze PSČ), email a telefon (Sbazar navíc i datum narození). Pro přidání inzerátu potřebujete fotky předmětu, titulek a popisek v omezeném počtu znaků. Sbazar navíc umožňuje nahrání videa. Ve všech inzerátech určíte prodejní cenu. Bazoš umožňuje zvolit i alternativní hodnotu jako Dohodou, Zdarma, Nabídněte… Jedině u Offera také vyberete druh přepravy — osobně, kurýrem nebo Zásilkovnou. Celý proces trval od 5 do 7 minut u jednoho portálu.

Pamatujte, že u Sbazaru a Bazoše je omezený počet dní, po které je inzerát aktivní (30 dní a 2 měsíce) a po této době je nutné inzeráty opět aktivovat. Zájemce o nákup vás kontaktuje uvedeným emailem nebo telefonem (u Bazoše preferovaný způsob kontaktu), Offero má integrovaný chat.

C) Aplikace a webový portál Vinted.cz je se 3,4 miliony návštěvníků měsíčně lídrem v prodeji oblečení a proto ji vypichuji zvlášť. Neznám funkčnější portál pro nabídku oděvů, bot, doplňků a hlavně věcí pro děti. Jako nastávající máma jsem zde nakoupila nemalé množství věcí pro mimina a stejně snadno jsem je i v prvních letech dětí prodala.

Okrajově se na Vinted nabízí i drobné dekorace a věci pro domácí mazlíčky, ale oblečení kraluje, a i to od luxusních značek. Jestli chcete prodat kabelku Prada, Vinted může určitě být vaší první adresou.

Ač je třeba při nahrání věcí vyplňovat kromě popisu množství doplňkových informací (značka, velikost, stav a barevnost předmětu, detailní kategorie), nahrání inzerátů je velmi rychlé. Spolu s vytvořením nového účtu mi jeden inzerát zabral jen 6 minut.

Já používám portál Vinted velmi často a ráda ho doporučuji. Z pozice prodejce zde vidím nějaké mouchy (nemožnost třídit ve vlastních inzerátech), z pozice kupujícího ještě více (portál si bere např. za realizovanou transakci provizi, která jde nesmyslně celá za kupujícím a prodražuje tak nákup). Vyzdvihuji naopak funkci tzv. ochrany kupujících, která umožňuje reklamovat přes Vinted zakoupené zboží neodpovídající popisu. Myslete na to při nahrávání věcí do prodeje a pečlivě uvádějte všechny informace a vady!

D) Kromě oblečení ráda točím i knihy. Nejčastěji používám platformu Trhknih.cz, kde snadno nahraju inzeráty pro jednotlivé tituly a z každé prodané knihy hradím provizi (25 % z prodejní ceny, minimálně 25 Kč z každé prodané knihy). Oblíbená je také platforma Knihobot.cz (kde si z prodejní ceny necháte 60 % minus 29 Kč) a Reknihy.cz (z prodejní ceny dostanete 50 % minus 12 Kč). Oběma knihy fyzicky (a zdarma) zašlete jako prostředníkům prodeje.

E) Marketplace a prodejní facebookové skupiny jsou volbou číslo jedna všech, kdo na sociální síti Facebook tráví své dny. Jako individuální uživatel můžete na FB nahrát inzerát jak do Marketplace (kde si tak vytvoříte svůj prodejní profil, pod kterým se budou řadit všechny vaše inzeráty), tak jednotlivě do různých skupin, které se orientují na určitý typ zboží a lokalitu. V těch máte šanci, že zaujmete i vyšší desítky tisíc členů, ale v reálu se spíše setkáte s tím, že:

1. zapadnete mezi další inzeráty (ve skupině těchto rozměrů se objevuje třeba několik inzerátů každou minutu)
2. vystavíte se nemilosrdné kritice internetových všeználků o vlastnostech nabízené věci a prodejní ceně
3. při nabídnutí jedné věci ve více prodejních skupinách budete zahlceni komentáři, dotazy a soukromými zprávami, ve kterých se snadno ztratíte

Osobně tedy doporučuji volit co nejvíce „niche“ skupiny o stovkách či nižších tisících členů orientovaných na určitý typ zboží. Konkrétní případ: se starožitnou kávovou soupravou od Ditmar Urbach budu mít větší zásah ve skupině Nadšenci Ditmar Urbach než ve skupině Starožitnosti.

F) Pokud zůstanu u starožitností a vintage kousků, které jsou natolik specifické, že je jim český rybníček malý, vyplatí se vyzkoušet mezinárodní platformu Etsy.com. Z webu určeného původně pro prodej řemeslných výrobků se stále více stává online tržiště pro zajímavé staré kousky, které se tak dostanou k těm správným (tzn. znalým a movitým) kupujícím, hlavně z USA. Sama se na prodej několika zajímavějších kuriozit zde chystám, ale přehledné info, jak využívat Etsy pro prodej, najdete třeba zde.

Kamenné bazary

Přijímání věcí do prodeje v kamenných obchodech typu antiky, bazary a second-handy bývalo kdysi běžnou praxí, dnes je to stále méně časté. Online je prostě král. Přesto se vyplatí si dát tu práci a obejít vytipované adresy ve vašem městě, pokud máte:

1. zajímavé starožitnosti (či celé pozůstalosti)
2. luxusní oblečení a doplňky (jen v Praze je několik butiků zaměřujících se na značkové kousky z druhé ruky)

Setkáte se zde buď s možností výkupu (s nabídkou obvykle jedné třetiny až jedné poloviny odhadované prodejní ceny) nebo vložením věci do komise na určitou dobu s individuální výší provize za realizovaný prodej.

Aukční portály

Prodej věcí za pevné ceny je asi nejběžnější formou prodeje, ale nabídnout věci do aukce, to je teprve adrenalin! O prodejní ceně tak rozhodne volný trh (často v poslední minutě) a trocha štěstí na příznivé okolnosti jako:

• období měsíční výplaty (tj. půlka měsíce je pro konec aukce ideální)
• období deštivých a tmavých dnů (tj. ideální období od října do dubna)
• trendy ve sběratelských kategoriích (např. aktuálně hutní sklo, retro kuchyňské hrnky aj.)

Osobně využívám portál Aukro.cz pro prodej těchto typů věcí:

• starožitnosti a vintage
• raritní a vzácné kousky
• sběratelské kousky, které ocení specialisté v oboru
• věci, u kterých neumím určit hodnotu (ale tuším, že to NĚCO je)

Aukro je se svými skoro 8 miliony návštěvníků měsíčně u těchto kategorií mým velkým pomocníkem. Ráda využívám nabídku prodeje předmětu se startovní částkou 1 Kč. Zviditelní se tak většímu množství lidí a přiláká více přihazujících. Jen párkrát se mi stalo, že aukce zůstala prodaná za 1 korunu. To jsem si jen povzdechla, když jsem strávila hodinu času pečlivým balením, ale vždy si říkám, že jsem tím někoho moc potěšila.

Mnohokrát se mi prodej přes Aukro naopak vyplatil, protože aukce dosáhla příjemné částky, kterou jsem ani ve snu nečekala. Z prodeje platí prodejce různé procento poplatků (u starožitností a sběratelství 8,5 % z prodejní ceny; další info najdete zde). Vykompenzuje to však přívětivé prodejní rozhraní, možnost převodu a ochrany peněžních prostředků přes Aukro, levnější ceny za přepravu balíků, možnost hodnocení nákupů a asistence s reklamací.

Možnost vystavit máte také v aukčních domech (s prodejem však nemám osobní zkušenost), které nabízí svěřené předměty přes fyzické nebo online aukce (např. Livebid.cz).

Ale dostupnější a hlavně bezprovizní variantou budou aukce přímo ve výše zmíněných facebookových skupinách, kde je prodej pomocí dražby povolený.

Bleší trhy

Mým nejoblíbenějším způsobem prodeje věcí je postavit si vlastní stánek na bleším trhu! Jsem totiž povahou rozená trhovkyně; ráda lákám kolemjdoucí, snažím se jim vymyslet „nákup na míru“ a hlavně si o věcech povídat. O to všechno jste ochuzení u prodeje věcí online i svěření do prodeje třetí osobě.

Pokud nemáte v blízkosti bleší trhy, můžete si zorganizovat vlastní. Udělala jsem to já s Nuselskými Bleškami a základ svého know-how jsem shrnula v tomto webináři:

Užitečné penzum informací najdete i od organizátorů bleších trhů v Roztokách u Prahy.

Pravděpodobně ale nějaké najdete ve svém městě či okrese. V Praze se kromě Blešek pravidelně koná měsíční blešák Heřmaňák a každovíkendové Bleší trhy Praha. A každý region má své vyhlášené bleší trhy. Na ty v pohraničí se často sjíždějí zákazníci z Německa či Rakouska a hledají spíše lidové starožitnosti a chalupářskou veteš; ty ve městech zase lákají mladé rodiny s nabídkou věcí do domácnosti, oblečení a hraček.

Já doporučuji každému si to aspoň jednou vyzkoušet! I bez auta se dá na takový blešák zajet, se skládacím stolkem či štendrem v jedné ruce a kufrem na kolečkách ve druhé. Prodávat pomáhá také přítomnost dětí a zvířat a kamaráda parťáka, který vám může skákat pro kafe nebo pohlídat stánek při vaší vlastní obchůzce. Věci můžete mít předem nachystané s cenovkami, nebo bez, a cenu vymýšlet společně se zákazníkem. Nestojí za to brát na blešák velké cennosti; nejlépe zde prodáte užitečné drobnosti („vše za 50 Kč“) až kvalitnější kousky za pár set korun. Ale ten zážitek z prodeje? K nezaplacení!

FAQ

Jak věci nacenit?

Možná už víte, kolik vaše věc stojí. Pamatujte jen, že i když bude nová a nepoužitá, bude navždy z druhé ruky a bez záruky. V takovém případě ji obvykle já nabízím za ⅔ původní ceny.

Pokud ještě nevíte nebo si nejste jisti jejím původem, pomůže vám:

1. Nahrání fotky předmětu do aplikace Google, kdy vám funkce Lens vyhledá na internetu maximálně podobné předměty. U nich se pak dozvíte bližší info a za jakou cenu se cca prodávají nebo ideálně už prodaly. Porovnávejte inzeráty a fotky, zkuste nahrát různé fotky předmětu, použijte selský rozum: to, že někdo nějaký předmět nabízí za xy peněz, neznamená, že to tu cenu má.
2. Užitečným pomocníkem pro vyhledání podobných předmětů je i aplikace Pinterest, kde lze vyhledávat přes klíčová slova a hlavně nahráním vašeho obrázku.
3. Volný trh, tzn. přidejte se do sběratelských a prodejních skupin na Facebooku (hledejte pod hesly starožitnosti, porcelán, sklo, retro, prodej, bazar, inzerce atd.), nebo na výše zmíněné portály a nahrajte zde inzerát s prosbou, ať se sami zájemci o koupi ozvou s nabídkou.

Jak věci úspěšně prodat?

Základem je kvalitní fotografie, a to více než jedna. Focená na denním světle, zaostřená, se záběry z více úhlů a detailním vyfocením případné vady. Detailnější popis je také žádoucí a doplnění rozměrů a stavu více než nutné. Inzerát s titulkem „váza“ a popiskem „viz foto“ opravdu nestačí. Připište do inzerátu informaci, kde je věc k vyzvednutí, nebo jak a za kolik pošlete. Často je užitečné doplnit na konci popisu klíčová slova, která poslouží vyhledávačům pro lepší zobrazení (např. u sošky od Jaroslava Ježka mohu připsat termíny „bruselský design, Československo, Expo 58“).

Co s vydělanými penězi?

V tomto článku dávám rady pouze „amatérům“, tedy lidem, kteří si přejí prodat své přebytečné (nepotřebné, okoukané a nemístné) věci v rámci příležitostné činnosti. Pokud úhrn příjmů nepřesáhne 50.000 Kč za zdaňovací období, tedy kalendářní rok, není třeba pro prodej živnostenský list, ani se nemusí z jednorázového prodeje platit daň z příjmu.

Nulové daně, ale i příjem vás čeká u druhého a třetího způsobu zbavení se věcí, kde ale převažuje dobrý pocit ze správné věci a ušetření planety od zbytečného odpadu. Jdeme na to!

2. Swapněte je

Mé řešení číslo dvě, pokud jsou vyřazené věci:

• v dobrém nebo slušném stavu
• funkční nebo lehce opravitelné
• osobně hodnotné (mají pro mě větší hodnotu, než je reálná tržní cena)
• schopné uspokojit něčí velice specifickou potřebu (viz příklad o chrastítku níže)

Swap je cirkulární ekonomika v praxi! Swapem neboli výměnou se zbavíte věci nikoliv za peníze, ale za jinou věc nebo službu jako protihodnotu. Aby byl swap úspěšný, musí se najít druhá osoba pro realizaci směny — tj. někdo potřebuje v dané chvíli vaši konkrétní věc a nabídne věc, která se zase aktuálně hodí vám. Než takovou najdete, často vedete několik neplodných online konverzací.

Na swap jsou nejčastěji nabízené potravinové či kosmetické přebytky, nevhodné dárky, špatně zvolené velikosti oblečení nebo věci, co se dlouho nedaří prodat. A také věci, které jsou nabídnuté „za úsměv“ tedy zdarma.

Určení hodnoty swapu zde bude více na straně poptávajícího. Vy můžete dát protistraně vodítko, za co konkrétně uvedenou věc vyměníte (např. „tento porcelánový servis po babičce vyměním za dvě slušná vína“), nebo nabídnete svůj „wishlist“, ať protistrana vybere podle věcí, co jí doma přebývají, nebo je ochotná je koupit.

Zde se můžou ozvat hlasy, že by kvůli swapu nemělo dojít ke koupi nové věci, ale v tom já nesouhlasím. Často jsou předmětem swapů předměty, které můžou mít pro mě natolik velkou citovou hodnotu, že jsem ochotná jakkoliv uspokojit přání nabízejícího (např. okousané retro chrastítko už by nabízející za moc peněz neprodal, ale já za něj ráda koupím specifickou bonbonieru, protože přesně takové mám na fotce, kde mi je 1 rok). Vynechání peněz jako protihodnoty směny je pro mě jedna z hlavních myšlenek swapu.

Bohužel se také setkávám s tím, že lidé přistupují ke swapu s předsudky, že nabízené věci nemají velkou hodnotu (tzn. proto nemá cenu je prodávat) a že si člověk prostě „musí“ vybrat z věcí nabízených protihodnotou. Obojí jsou nesmysly!

Mohu nabídnout i velmi cennou věc s poptávkou po neméně cenné nebo vzácné věci a jen díky swapu ji tak získám (druhá strana by neměla peníze na její vyplacení, ale náhodou má věc, která má velkou hodnotu pro mě).

Pokud nabízíte věci na swap, nenechte se natlačit do transakce, kde výměnou přijmete něco, co nechcete ani nepotřebujete. Zní to banálně, ale je to tak častý jev!

Swapy je nejjednodušší realizovat přes facebookové skupiny k tomu určené. V Praze je největší skupina Swap Prague s více než 40 tisíci členy a na FB najdete i mnoho dalších dle městských částí nebo zaměření. U měst mimo Prahu napoví sám Facebook při vyhledávání termínu „swap“.

Oblíbené jsou i swapovací akce organizované na jednom konkrétním místě v konkrétní čas, kam člověk může přinést své věci a na oplátku si zase vybrat z věcí jiných lidí. Platí se obvykle příspěvek organizátorům jako vstupné a bývá limitován i počet přinesených a odnesených věcí. Mohou být zaměřené pouze na konkrétní sortiment jako oblečení, knihy, pokojovky nebo třeba vintage a starožitné předměty jako ten, co organizuji 23.2. v Praze.

Swap je vzrušující kratochvíle (pro mnoho lidí i životní styl), kdy jde o to nakupovat co nejméně a maximálně využívat věcí, které už vlastníme — to je esence udržitelného života! Swapování je také velmi pozitivní motivací k třídění.

Současně je to však koníček velmi náročný na čas a osobní (ne vždy spolehlivá) jednání. Já ho velmi využívala při mateřské dovolené, kdy jsem dranděním s kočárkem po městě spojila výměny i procházky. Při celodenní práci na něj však už téměř nemám čas.

3. Darujte je

Darování je mé řešení číslo tři, které volím bez ohledu na kritéria vždy, pokud chci někomu pomoci a sobě udělat nezištnou radost.

A řeknu to narovinu: Pokud chci věci darovat, chci s tím mít co nejméně práce. Chci, aby se našel co nejdříve vhodný člověk a věci neskončily v kontejneru (i když nechat věci v krabici vedle kontejneru se zdá být řešením nejrychlejším — pokud neprší nebo nejde okolo venčící se pes).

Z toho důvodu nejraději věnuji funkční a užitečné věci do charitativních obchodů. Mám štěstí, že mám blízko domova hned dva a oba svým provozem pomáhají dobré věci, resp. tělesně postiženým a seniorům. Přijímají zde věci do domácnosti, věci pro děti i oblečení a věci se zde točí opravdu rychle. Dále ráda věnuji věci do azylových domů a denních center pro občany v nouzi (bezdomovce, mámy samoživitelky), v Praze jich není málo.

Přehledný adresář míst přijímajících věci najdete na Mapotic.com/re-use-mapa-cz/places (se zaměřením na reuse centra a reuse pointy) nebo obsáhlém webu Kamsnim.cz. U těchto organizací je obvyklé, že věci sami přinesete na místo.

Na portálech Vsezaodvoz.cz a Darujizaodvoz.cz můžete vystavit vlastní inzeráty s nabídkou věcí zdarma a Praha má i vlastní Praho.nevyhazujto.cz. Na těchto portálech je zase obvyklá domluva, že si pro věci přijde konkrétní zájemce.

Stejně jako bazarové a swapovací skupiny najdete na Facebooku i skupiny darovací a fungují jako výše uvedené portály.

Pro darování textilu můžete využít červené kontejnery na textil, pro odložení knih knihobudky, věci pro rodiny s dětmi sbírá mimojiné pražský Šatník a sbírky potřebných věcí organizují i církevní charity.

Možností je mnoho. Volte takovou, která odpovídá vašim časovým možnostem, abyste právě kvůli nedostatku času a energie nehodili tašku s vytříděnými věcmi, co vozíte už dva měsíce v autě, rovnou do popelnice.

Protože o to jde hlavně. Zisk z prodané věci potěší, stejně tak že výměna věcí udělá užitek vám i druhému člověku. Ale to, že znovuvyužitím věcí místo jejich vyhození minimalizujete odpad a ulevíte planetě, která je zanesená mj. vyřazeným neprodaným oblečením, je nade vše.

A jak to řeším já?

Já? Já jsem si z vášně pro věci a jejich posílání do dalšího kola vytvořila nové podnikání. Před čtyřmi měsíci jsem v Praze nedaleko centra otevřela vintage shop a espresso bar Obchod věcmi, kde prodávám vybrané staré věci a novou výběrovou kávu. Užívám si jejich popisování a focení na profily na sociálních sítích i eshop a ač se někomu může zdát, že můj styl není klasicky prodejní, funguje. Nabízím totiž věci, které za dlouhá léta prošly mou domácností, mými sbírkami. Možná se mi okoukaly, možná je už neužiju nebo pro ně nemám místo. Něco o nich ale vím a mám je ráda. U mnoha z nich bojuji s akutní nechutí je poslat dál, ale to je asi vlastní všem sběratelům.

Přesto… věcí mám tolik, že nelpím ani na jediné z nich. Kdyby v bytě hořelo, pravděpodobně bych sáhla jen po termohrnku na kafe a nabíječce na telefon než po jakékoliv váze nebo obrazu. Ani po nějaké osobní památce. Pro mě jsou všechny věci „památky“. Každá si přece s sebou nese otisk řemesla a rukou, které ji vytvořily, místa, kde vznikla, a emocí, které jsme měli, když se nám dostala.

„Proto miluji věci a také miluji celý svět,“ uzavírá Jiří Wolker svou báseň a já podepisuji.

Iva Köhler sbírá věci, pořádá v Praze čtvrtým rokem bleší trhy Nuselské Blešky, edukuje o původu, umělecké a řemeslné kvalitě věcí a poznávání jejich hodnoty a inspiruje k jejich (znovu)používání na rozličné způsoby. Ambasadorka maximalismu, milovnice reuse, Sběratelka věcí.