Kouzlo nezávislého podnikání na volné noze

Samostatné podnikání je jednou z nejlepších cest k dosažení osobní svobody a pocitu štěstí z naplnění a seberealizace. V tomto článku si rozebereme veliké přednosti (ale i některé nevýhody) tohoto typu podnikání a pomůžeme tak možná v rozhodování těm, kteří dosud váhají, jaký způsob výdělečné činnosti si zvolit, a nebo cítí, že v jejich životě nazrál čas ke změně.

Porozhlédneme-li se pozorně kolem sebe, jakým způsobem si dospělí a práceschopní lidé vydělávají na živobytí, zjistíme, že jde obvykle o jeden ze tří způsobů:

1. Zaměstnanec je člověk, který dělá to, oč ho jeho nadřízený požádá. Za své úsilí dostává pravidelnou mzdu a za odvedené výsledky je zodpovědný svému zaměstnavateli (firmě, úřadu nebo jiné organizaci).
2. Společník nebo majitel firmy vkládá obvykle do svého podnikání nemalé finanční prostředky a zpravidla i převážnou část svého času. Zodpovědný je především sám sobě a případně i svým společníkům nebo zaměstnancům, má-li jaké.
3. Nezávislý podnikatel na volné noze stojí mimo předchozí dvě kategorie. Pracuje sám na sebe, pod svým vlastním jménem a obvykle ani nikoho nezaměstnává – pouze někdy poptává služby ostatních živnostníků nebo firem.

Kromě těchto uvedených tří kategorií jsou zde samozřejmě i jiné, méně časté (tichý společník, akcionář, soběstačný zemědělec, nezaměstnaný žijící z podpory apod.), ale ty nyní pomiňme, protože nejsou pro naše téma nijak zásadní. Zaměřme se raději na výhody a nevýhody výše uvedených typů:

• Zásadní nevýhodou zaměstnance je jeho pasivní, podřazená role vůči zaměstnavateli. Z krátkodobého hlediska je jeho pozice sice výhodná, neboť má přislíbenu jistotu pravidelné mzdy, nicméně plody jeho práce sklízí firma a její majitelé, což obvykle i přes upřímnou snahu moderního managementu lidi dobře motivovat časem vede k nižší produktivitě a ochabování zájmu. K tomuto postavení patří často i stres a frustrace pramenící ze špatného vedení a nedobrých mezilidských vztahů na pracovišti.
• V případě (spolu)majitele firmy je již poměr vynaloženého úsilí a obdržených výsledků vyváženější. Nemá-li firma žádné zaměstnance, jde o obstojný způsob obživy, na druhou stranu řízení středně velké firmy s několika zaměstnanci si již žádá v podstatě celého člověka a míra stresu je často až neúnosná, což dokazují i rostoucí počty tzv. workoholiků, neboli lidí, kteří jsou lidově řečeno nemocní prací.

Oproti tomu podnikatel na volné noze je na tom v současnosti relativně nejlépe. Podívejme se na toto téma podrobněji a záhy pochopíme proč:

Dobré jméno

Doba, kdy byla společenská úloha jednotlivce ponížena na ono pověstné ozubené kolečko v soukolí socialistického stroje, je naštěstí tatam a s ní i popírání základních majetkových nebo duševních práv člověka. To s sebou kromě jiného přináší i jednu obrovskou změnu: začíná mimořádně záležet na dobrém jméně, takže některé firmy se např. okázale honosí svou krátkou patnáctiletou "tradicí" a o výši příjmů rozhoduje velkou měrou i to, jakou má člověk profesní pověst.

Tento nový stav věcí mimo jiné způsobuje, že zatímco např. na Bruntálsku, Jesenicku a v dalších méně rozvinutých oblastech někteří lidé dodnes dřou za pět tisíc čistého, ve městech jako je Zlín nebo Praha vydělá tuto částku šikovný dvacetiletý počítačový grafik za jediné dopoledne a jedna hodina práce zkušeného profesionála stojí třeba i 2.000 Kč!

Zamyslíme-li se nad příčinami tohoto jevu jakož i nad stále výraznějšími sociálními rozdíly, dojde nám, čím především jsou lidé děleni na ty úspěšné a na ty, kteří jsou snadno nahraditelní a tedy i špatně placení – zjednodušeně řečeno je zde na jedné straně téměř anonymní člověk z davu, ochotný dělat prakticky jakoukoliv práci, za níž dostane zaplaceno, a na straně druhé výrazný profesionál, který se neustále vzdělává, sleduje dění ve svém oboru, pracuje poctivě, je ochoten se za prací přechodně i stěhovat a především dbá na svou dobrou pověst.

Zde je na místě dodat, že ve většině oborů má dobré jméno jednotlivce mnohem vyšší kredit než jméno sebeznámější firmy. Příčina je prostá a pevně zakořeněná v podvědomí veřejnosti: zatímco pod jedním jménem firmy se mohou časem vystřídat různí, lepší i horší lidé, jedinec je stále jen jeden a dobře ví, že pokud své jméno pošpiní, skončil. Lidé tedy spíše tíhnou k tomu důvěřovat osobě, jejíž kvality jsou vyhlášené nebo na níž dostanou dobré doporučení od známých, než třeba i poměrně známé firmě, která vynakládá nemalé částky na své zviditelnění a dobrý zvuk svého názvu.

Hlavní výhody a nevýhody

Tím, že samostatný podnikatel zpravidla nikoho nezaměstnává, není nucen platit vysoké sociální odvody a ani není vázán zodpovědností živit své zaměstnance, která může být v obdobích slabších příjmů velmi tíživá. Jde-li o poskytovatele služeb, pak automaticky profituje z jejich rostoucích cen, jimiž Česká republika rychle dohání poměr běžný v EU, kde je lidská práce relativně mnohem dražší než cena výrobků a zboží. A doslova velmocenskou výsadou nezávislého profesionála je to, že si může dát kdykoliv pohov a požívat třeba až několikanásobně více dovolené, než je obvyklé minimum garantované zákonem.

Zákony vůbec jsou v ČR živnostníkům a ostatním svobodným povoláním příznivě nakloněny, i když to někdy z médií vypadá přesně opačně. Z dlouhodobějšího hlediska je možné jasně vysledovat, že stát se těmto lidem snaží pomáhat. Jen za posledních několik let bylo uvedeno do praxe několik opatření, které velmi zjednodušily provozování živnosti, např. byla zrušena povinnost vést regulérní účetnictví a je možno přejít k mnohem méně časově náročné daňové evidenci, zrychlily se formality na úřadech, pracovní úřady dotují prvopodnikatele apod.

Nevýhodou podnikání na volné noze je především nižší jistota stálého příjmu, což platí hlavně zpočátku, kdy bývá nezřídka nutné se uskromnit a velmi tvrdě pracovat. Dalším mínusem, o němž mnozí podnikavci ani nevědí, je to, že fyzická osoba ručí narozdíl od firmy nebo zaměstnance za své podnikání celým majetkem a je-li v manželském svazku, pak i majetkem rodinným. To dělá společně s vkladem vlastního dobrého jména z nezávislého podnikání skutečně osudovou záležitost a jedno z nejdůležitějších životních rozhodnutí. Nicméně kdo v této zkoušce obstojí, získá mnoho a později nelituje.

Závěr aneb jak začít?

Možná si říkáte, že je-li svobodné podnikání tak výhodné, proč to ještě nedělá každý? Pravděpodobná odpověď pro vás bude zřejmě nečekaná: nedávné pokusy se šimpanzy naznačují, že tito primáti dávají jednoznačně přednost pravidelnému přísunu potravy v malých dávkách před možností získat několikanásobně více potravy v náhodných intervalech. Dávají tedy přednost skromné jistotě před vyšším rizikem hladu, byť s dobrou šancí získat mnohem více.

Je jasné, že lidé nejsou opice, ale výše uvedený výzkum naznačuje, že preference nízkého, ale stálého platu před vlastní aktivitou v nás může být zakořeněna ještě z dob, kdy naši předci museli myslet na zadní kolečka a hlad a nemoci jim neustále usilovaly o život. Jde tedy o svého druhu psychologický blok, který již dnes není v našich zemích jakkoliv opodstatněný, ale přesto dosud výrazně ovlivňuje lidskou mentalitu.

Právě proto tak často začínající podnikatel potřebuje ve svém okolí vidět nějaký vzor, ukázkový příklad, že to, o co se pokouší, není nijak nereálné nebo dokonce nebezpečné, ba právě naopak, že to s sebou přináší mnohé výhody. Tento prvotní impuls je skutečně velmi důležitý – věřit si a upevnit ve svém srdci jistotu, že mám světu co nabídnout. V rovině rozumu by si měl ovšem člověk být neustále vědom toho, že započetím vlastního podnikání vystupuje z anonymity a od prvního okamžiku obezřetně dbát na svou, v tomto článku již zmiňovanou, dobrou pověst – tj. poctivě a důsledně odvádět každou, byť sebemenší práci a strategicky uvažovat o svém podnikání do budoucna.