Cesta na zkušenou aneb pro a proti práce v zahraničí

Práce v zahraničí má hodně co nabídnout, ať už je to osobní rozvoj a praktické zkušenosti, či možnost něco si ušetřit a financovat tak začátky své nezávislé profesionální dráhy. Tento článek se pokouší objasnit některé přínosy a úskalí takové cesty do zahraničí a tím vám pomoci se rozhodnout, pokud o něčem takovém přemýšlíte. Závěrem pak přidává několik rad a doporučení.

Ačkoliv se budu snažit psát tento článek pokud možno obecně, berte, prosím, na vědomí, že vycházím především z mé téměř roční zkušenosti s prací v Londýně, případně ze zkušeností mých známých, většinou taktéž ve Velké Británii. Mluvím přitom o pobytu trvajícím zhruba 6 měsíců až 1 a půl roku, což je pro cestu na zkušenou asi ideální délka – i když samozřejmě není neobvyklé, že lidé z nejrůznějších důvodů někdy zůstávají déle, než původně zamýšleli.

Co z toho?

Jako asi jakékoliv cestování má dlouhodobější pracovní pobyt v zahraničí určitě hodně co nabídnout. Žádné přínosy přitom nejsou garantovány, protože záleží především na každém jednotlivci, jak svůj pobyt zužitkuje. Někomu bude vyhovovat trávit svůj čas především se svými známými krajany a bude mu stačit, že si třeba ušetří za relativně krátkou dobu slušné peníze. Jiný dá možná přednost naprostému vydání se do neznáma, což mu sice zajisté přinese zajímavější zážitky a zkušenosti, nicméně se pak musí při svém cestování spolehnout pouze a jedině na sebe.

Pojďme se podívat na práci v zahraničí ze tří různých hledisek: osobního, profesního a finančního:

Osobní hledisko

Ať už vaše cestování za prací dopadne jakkoliv, troufám si říci, že i krátkodobá zahraniční zkušenost dokáže člověka po osobní stránce velmi obohatit. Poznáte jinou kulturu a pravděpodobně se dosti zlepšíte v cizím jazyce. To vše vám umožní dívat se z jiného pohledu (a tím možná i kritičtěji) na věci, které jste dříve brali jako samozřejmé. Určitě budete vystaveni novým situacím, které vás donutí postavit se na vlastní nohy a postarat se o sebe. Nejenže tak lépe poznáte sami sebe, ale většinou to vede i k mnohem větší samostatnosti a zdravé sebedůvěře. Kdyby nic jiného, tak už z tohoto důvodu se podle mne podobná cesta vyplatí.

Nechcete-li však být nemile překvapeni, připravte se dopředu na to, že budete často nuceni ze sebe vydat to nejlepší. Jen málokdo si hned zpočátku najde nějakou kvalifikovanou práci. Aby se nějak uživili, většina lidí je nucena začít opravdu "odspodu". Ať se vám to líbí nebo ne, v zahraničí nebudete mít mnoho příležitostí schovávat se za svůj společenský status (rodina, titul apod.) a rozhodovat bude spíše to, nakolik jste schopni ukázat, co ve vás opravdu je.

Profesní hledisko

Jestliže stojíte na počátku své profesní dráhy a ještě přesně nevíte, čemu byste se chtěli věnovat, tak mohu práci v zahraničí vřele doporučit. Je dosti pravděpodobné, že vám takto nabyté zkušenosti pomohou se kvalitně rozhodnout. A v nejhorším případě alespoň zjistíte, jakou práci dělat zcela jistě nechcete.

Pokud už máte jasno v tom, co vás baví a čím byste se chtěli živit, tak je možná dobré podívat se na cestu do zahraničí i z jiného pohledu. Nemáte-li ještě moc zkušeností, může pro vás být těžší začít pracovat v oboru, který vás zajímá. Proto je dobré si rozmyslet, zda je pro vás zajímavé strávit třeba půl roku prací, která s vaším oborem nemá přímo nic společného a zda by se váš čas a počáteční investice do cesty nedaly využít lépe a účelněji. Navíc je zde riziko, že trochu ztratíte přehled o aktuálním dění a dostanete se tak mimo obor. Čas strávený v zahraničí pro vás sice z profesionálního hlediska nemusí být vůbec ztracený, ale vždy je dobré zvážit i obětované příležitosti.

Na druhé straně pokud zůstanete v oboru i v zahraničí, může vás tato zkušenost velmi profesně obohatit. Nemusíte v něm ani přímo pracovat, i z literatury či ve svém volném čase se můžete dozvědět mnoho o tom, jak tam k vaší profesi přistupují. Kromě toho se vám v budoucnu mohou výborně hodit i nově nabyté jazykové schopnosti.

(Z hlediska zkušeného profesionála je situace jiná a jako taková i trošku přesahuje vymezení tohoto článku. Ale i pro ně může být práce v zahraničí zajímavá. Kvalifikovaná práce je často královsky placená. Navíc mnoho zprostředkovatelů práce pro žádané profese funguje i na internetu, tudíž je teoreticky možné si práci sehnat ještě před odjezdem.)

Finanční hledisko

Ačkoliv v některých zemích se dají ušetřit docela velké peníze, chtěl bych trochu zmírnit některé přehnané představy, které byste mohli mít. Není možné se podívat pouze na minimální či průměrnou mzdu v dané zemi a přepočítat ji na koruny. Výsledná částka sice může vypadat velmi pěkně a způsobit, že uslyšíte příjemné cinkání v uších, otázkou ale je, kolik se vám z ní podaří nakonec ušetřit. Stejně jako mzdy, i životní náklady v dané zemi jsou často několikanásobně vyšší. Co ušetříte, bude tedy zaležet pouze na tom, kolik vyděláte a jak jste ochotni se uskromnit. Pokud i v zahraničí budete chtít mít stejný životní standard, na jaký jste zvyklí, potom asi moc neušetříte. Když budete žít asketicky, tak určitě uspoříte více, ale jen málokdo to vydrží delší dobu a nemusí to ani nutně stát za to. Obecně řečeno se dá žít relativně slušně a stále něco pohodlně ušetřit.

Abych mluvil alespoň trochu v konkrétních číslech, tak za sebe mohu říci, že já v drahém Londýně při mém současném platu (který je mírně nad minimální mzdou a pracuji 4 dny týdně) ušetřím cca 2.000 liber ročně. To sice není žádná zázračná částka, ale dává po návratu určitou svobodu a mohla by mi například pomoci financovat začátek nezávislé profesionální dráhy. Navíc ušetřit se dá samozřejmě i mnohem více, je to dosti individuální záležitost. Pro mne šetření není hlavni prioritou – důležitější je, abych měl čas na to, co mne zajímá.

Kromě průměrných a optimistických variant je ovšem také dobré se připravit i na ty horší. Vždy hrozí jisté riziko, že se zahraniční cesta při katastrofickém scénáři zvrhne ve finančně velmi nevýnosný podnik. Pro uklidnění musím dodat, že já jsem slyšel snad jen o jediném takovém případě, kdy se dotyčný vrátil bez práce. Většina vytrvalých lidí je schopna si dříve nebo později najít nějakou práci a tak si vydělají minimálně na vynaložené náklady. Jistě je však vhodné toto riziko snížit tím, že se na cestu patřičně připravíte – trochu si ji naplánujete a budete se blíže informovat o cílové zemi či místě.

Slovo závěrem

Dočasná práce v zahraničí není určitě špatným krokem na cestě k nezávislosti a osobnímu rozvoji. Jako alternativa bude cesta na zkušenou zajímavá minimálně pro čerstvé absolventy, kterým se nemusí nutně zamlouvat nastoupit do klasického stálého zaměstnání a začít "budovat kariéru". Takoví naopak možná ocení, že v zahraničí jim nikdo do ničeho nekecá a mohou tím svá rozhodování uchopovat pevněji do vlastních rukou. Práce a pobyt v zahraničí pak obecně může všem nabídnout nejen vylepšení jejich finančního rozpočtu, ale i bohaté zážitky a radost z nového poznávání.

Par drobných rad

Kvůli obecně vyšším nákladům je dobré co nejvíce zkrátit dobu po příjezdu, kdy jste bez práce. Doporučuji připravit se ještě před odjezdem tak, abyste mohli po příjezdu co nejdříve začít hledat práci. Je například užitečné mít dopředu připravený kvalitní životopis (třeba i více různě zaměřených verzí) a pár fotek pro případné vyřízení formalit na úřadech, doklad na MHD apod.

Při hledaní práce doporučuji vytrvalost a smělost, ptejte se, kdekoliv se vám to bude líbit, a kde by se vám chtělo pracovat. I když vaše znalost jazyka není úplně dokonalá (a pokud nejste rodilí mluvčí, asi ani nikdy nebude), nenechte se tím odradit a věřte si. Ve většině zaměstnání je důležité jenom to, abyste se domluvili, ne abyste mluvili jako rodilí mluvčí a na nějaké té chybce nezáleží. Nejdůležitější je to, jakou práci jste schopni odvést. Nedostatek sebedůvěry tak může být horší překážkou než jazyková neznalost.

Více informací o práci v jednotlivých zemích EU můžete najít například na těchto stránkách: Informace o práci v EU na serveru EURES