Digitální superschopnosti freelancerů

5 oblastí, které můžete na volné noze zlepšit, abyste uspěli v novém digitálním světě — speciálně pro české freelancery od autora horké novinky HOT z Melvilu.

ilustrace Radek Zmítko

Návrat do budoucnosti

Tento článek nevznikl v dobrých časech. Začal jsem jej psát v době, kdy došlo k druhé vlně pandemie koronaviru, uzavírání škol i mnoha podniků. V době, kdy část lidí žila obavami nejen o své podnikání, ale o daleko důležitější věci – své zdraví i celou budoucnost. Když jsme se s Robertem Vlachem začali bavit o jeho vzniku, byla situace úplně jiná. O druhé vlně pandemie jsme slyšeli pouze z médií a mnozí z nás si nepřipouštěli, že by se situace u nás mohla jakkoliv zhoršit. A dostat nás tam, kde jsme se ocitli před půl rokem, do světa, ve kterém můžeme fungovat zejména digitálně. A v některých případech pouze a jen digitálně.

Na sociálních sítích čtu mnoho příspěvků o tom, jak naše vláda promarnila několik měsíců a nedokázala se připravit na to, co nastane na podzim. Zkuste se ale zamyslet nad tím, jak jste se připravili vy sami? Jakým způsobem jsme změnili způsob vaší práce? Jaké nové digitální produkty a služby jste za tu dobu rozjeli? Jakým způsobem jste se připravili na budoucnost?

Nejlepší čas zasadit strom byl před 20 lety. Druhý nejlepší čas je nyní.
(čínské přísloví)

Ať už je vaše odpověď jakákoli, nyní máte další šanci. Šanci zastavit se a přemýšlet o tom, jak chcete aby vaše podnikání vypadalo v následujících letech a jaké nové dovednosti chcete získat, abyste byli úspěšní. Ať už bude budoucnost jakákoliv. Nejde přitom jen o znalosti digitálního prostředí a nástrojů. Minulé měsíce totiž jasně ukázaly, že pro podnikání jsou daleko klíčovější jiné věci – vztahy se zákazníky i dodavateli, finanční zdraví (což je naprosto zásadní, ale přesto stále opomíjená oblast podnikání), schopnost reagovat na změny nebo si udržet zdravý rozum… Dobrá zpráva je, že i s těmito klíčovými věcmi vám mohou technologie pomoci. Všechny ty aplikace, online služby a „internety“ totiž nejsou ničím jiným, než vaším pracovním nástrojem – šroubovákem, či spíše švýcarským nožem, který vám pomáhá řešit podnikatelské trable a naplňovat vaše podnikatelské příležitosti. Ať už chcete získat nové zákazníky, vymyslet nový zdroj příjmů nebo si „jen“ zjednodušit práci. A je jen na vás, jak jej budete používat.

Digitální dovednosti = měkké dovednosti pro 21. století

Digitální dovednosti se stávají čím dál důležitější součástí tzv. podnikatelské abecedy, tedy dovedností, které přímo nesouvisejí s vaší specializací, ale souvisejí se vším ostatním, co vaši práci doprovází. A nejen to, tyto dovednosti jsou důležité i v soukromém životě, protože ovlivňují i to, jak se chováme na internetu, jaké online služby využíváme či jak si chráníme naše soukromí.

Užitečnou definici digitálních dovedností přináší rámcový program Evropské unie nazvaný DigiComp 2.0, který rozděluje tyto dovednosti do pěti oblastí a u každé z nich pak definuje tři stupně pokročilosti. Zjednodušenou tabulku digitálních kompetencí podle programu DigiComp 2.0 najdete ke stažení zde.

Při bližším pohledu na jednotlivé oblasti je zřejmé, že se nejedná pouze o dovednosti pracovní, ale i takové, které jsou důležité pro naše rodiče, prarodiče či děti. Ty nám sice často dokážou poradit, jak ovládat Instagram či jak v telefonu upravit video, ale v oblasti digitální bezpečnosti a ochrany soukromí je stále jejich edukace více než potřebná.

Úroveň digitálních dovedností v Česku přitom není nijak vysoká, jak potvrzují nejen mnohé průzkumy, ale také zkušenost, kterou máme díky více než 5 000 realizovaných dotazníků v rámci naší služby Digiskills Assessment (audit digitálních dovedností). Ze získaných dat jasně vyplývá, že lidé neovládají moderní kancelářské aplikace ani pokročilé nástroje pro spolupráci (Google Workspace, Microsoft 365), nemají digitalizované a automatizované procesy a často také postrádají znalosti týkající se digitální bezpečnosti. Nejzajímavější je však kontrast mezi tím, jak se lidé sami hodnotí a tím, jaké mají skutečné znalosti. Čím dál víc se ukazuje, že lidé „neví, že neví“ a myslí si, že využívají technologie na maximum. Když se však podíváme na to, jak je skutečně využívají, vidíme, jaké obrovské mezery mají.

Možností, jak se učit, je přitom mnoho:

• Najděte si ve svém okolí nějakého nadšence do IT a sledujte ho při práci. Nebo nechte, ať sleduje on vás. A potom ať vám ukáže, jak pracovat jinak a lépe.
• Účastněte se některých z mnoha bezplatných webinářů (např. Souboj mistrů produktivity).
• Choďte do společnosti ostatních freelancerů a bavte se s nimi o tom, jaké nástroje využívají pro konkrétní činnosti (např. na srazech Na volné noze či v podnikatelských komunitách na sociálních sítích).
• Jděte na starý dobrý Google a zkuste si vyhledat řešení na konkrétní věci, které vás pálí, jako například:
• Nejlepší aplikace na fakturování
• Jak si zálohovat data
• Srovnání poznámkových aplikací
• Sledujte „obvyklé podezřelé“ – experty na digitální produktivitu jako je Honza Dolejš, Dan Gamrot, Markéta Ubíková, Pavel Minář či Karolína Presová.
• Zapište se do kurzů, které nabízejí Czechitas či jiná sdružení.

TIP NA AKTIVITU, KTERÁ VÁM POMŮŽE S DIGITALIZACÍ:
SDÍLENÍ ZKUŠENOSTÍ (pracovní list ke stažení)

Někdo se učí pomaleji a preferuje spíše osobní vysvětlování, někomu naopak stačí jen název aplikace a hned se ji naučí ovládat sám. Ať už si vyberete jakoukoliv cestu, vždy budete potřebovat dvě věci – CHUŤ a ČAS se učit. Právě čas však bývá tím největším problémem a začarovaným kruhem zároveň – nemáme čas, protože nedokážeme změnit způsob naší práce a naši produktivitu a díky tomu získat čas…

Zkuste si proto najít čas a věnujte svou pozornost tomu, abyste se postupně naučili využívat jednotlivé technologie ve váš prospěch. Udělejte si prostor a učte se – ať už to bude jedno dopoledne v týdnu nebo dvacet minut denně. Bohatě se vám to vrátí.

Proč a jak být HOT

Když jsme po roce a půl práce poslali moji knihu HOT: Jak uspět v digitálním světě do tiskárny, neměl jsem z toho vůbec dobrý pocit. Zná to asi každý, kdo jde se svou kůží na trh. Bez ohledu na to, jestli spouštíte nové webovky, točíte první video na YouTube nebo nahráváte podcast. Co na to budou říkat lidé? Co když to není dobré? A co když to nebude vůbec nikoho zajímat? Navíc, když píšete o něčem tak proměnlivém, jako jsou technologie, můžete si být jistí, že se některé věci změní ještě než zaschne inkoust z tiskárny. Co se však nemění jsou hlavní principy a prvky každého podnikání – komunikace s lidmi, sdílení informací, spolupráce a nástroje, které tyto aktivity usnadňují. Proto jsem knihu nazval HOT, zkratkou označující lidi a jejich dovednosti (Humans), spolupracující jedince a týmy (Organizations) a digitální nástroje (Technologies). A i když je kniha věnována především zaměstnancům pracujícím ve firmách, určitě se jejími hlavními principy mohou řídit i lidé v neziskovém sektoru či ve veřejné správě. Přesně jak to shrnula Petra Boháčková na svém blogu věnovaném inovacím ve školství:

„HOT aneb jak uspět v digitálním světě je kniha Filipa Dřímalky zaměřená především na svět firem. Když jsem ji ale četla, dosazovala jsem si všude místo slova firma slovo škola a hele, ono to podle mě platí skoro přesně.“

To ale není vše. Osobně věřím tomu, že se zjištění z mé knihy mohou hodit i vám, nezávislým profesionálům. Lidem, kteří pracují sami na sebe a kteří kolem sebe nemají složitou strukturu organizace ani přebujelou byrokracii. Vybral jsem proto 5 oblastí z knížky HOT, které jsou a budou aktuální pro všechny volnonožce, kteří chtějí uspět v digitálním světě.

Oblast první – Osobní a týmová produktivita

(z kapitol Digitální produktivita, Práce s informacemi a Jak zavádět nové nástroje)

Moje první doporučení směřuje k revizi vašich aktivit a pracovních nástrojů. Na začátek postačí, když si vypíšete své obvyklé pracovní činnosti (fakturace, komunikace s klienty, apod.) a seznam aplikací, které pro tyto činnosti používáte.

1. Pokud už určité nástroje využíváte, podívejte se, zda je opravdu umíte ovládat. Může se jednat o váš počítač, chytrý telefon nebo zcela konkrétní aplikace. Lidé často využívají jen zlomek funkcí, buď proto, že se nikdy nevěnovali dalšímu učení, nebo jen zkrátka zůstali u návyků, které si vytvořili na začátku.
2. Pokud ještě žádný nástroj nevyužíváte, zkuste se podívat na výše uvedené zdroje nebo služby jako Producthunt.com a G2.com, kde najdete tipy na spoustu zajímavých aplikací.

Vypište si i činnosti, kterými se dosud nezabýváte, ale chtěli byste začít. Chcete konečně začít posílat newsletter vašim klientům? Přemýšlíte, že uděláte webinář? Zkuste začít od konce – tím, že si vyzkoušíte nástroj, který danou oblast řeší. Uvidíte, že jeho ovládnutí nemusí být komplikované a možná že onen newsletter či webinář spustíte ještě ten samý den.

TIP NA AKTIVITU, KTERÁ VÁM POMŮŽE S DIGITALIZACÍ:
DIGITÁLNÍ ÚKLID (pracovní list ke stažení)

V další fázi doporučuji věnovat čas „digitálnímu úklidu“ a automatizaci rutinních činností, které děláte opakovaně – ať už si jen uspořádáte pracovní dokumenty nebo zabrouzdáte do pokročilejších vod automatizace:

• Shromáždění často používaných souborů na jedno místo tak, abyste je nehledali a měli je k dispozici kdykoli a odkudkoli.
• Vytvoření jedné standardizované cenové nabídky, abyste nevytvářeli stále ty stejné prezentace.
• Šablony e-mailů či textů, které používáte opakovaně (obchodní e-maily, zprávy zákazníkům, popisy vašich školení apod.). Nezávisle na tom, jakou používáte aplikaci pro práci s informacemi (Evernote / OneNote / Notion / Google Dokumenty), vše můžete mít na jednom místě.
• V některých případech si tyto texty můžete uložit do klávesových zkratek (na PC i v telefonu, FastKeys, TextExpander), takže je můžete vyvolat v řádu vteřin.
• Checklisty a pracovní postupy či procesy. Ty můžete evidovat v uvedených aplikacích, v nástrojích na práci s úkoly (to-do listy, Freelo, Asana, Basecamp) nebo ve specializovaných aplikacích na řízení procesů jako Procesoid (podívejte se na některý z webinářů s Pavlem Minářem na toto téma).
• Pokud se cítíte, nebo už máte všechny předchozí kroky za sebou, zkuste se podívat na možnosti pokročilejší automatizace (např. na tomto webináři). Využít k tomu můžete řadu zajímavých aplikací, jako např. Integromat či Zapier.

Pokud spolupracujete s více lidmi (třeba s dalším freelancerem nebo s klientem), jistě víte, že je velký rozdíl mezi tím, když používáte určitou aplikaci sami a když ji využiváte v týmu. Zavést skupinový nástroj tak, aby jej všichni využívali stejně a ideálně i správně je jednou z největších výzev, se kterými se potýkají týmy všech velikostí. Často totiž vůbec nejde o samotný nástroj, jako spíš o týmové dohody a způsob, jakým se daný nástroj zavede a následně vylepšuje. Vždy se jedná o změnu, takže bojujete s těmi nejtvrdšími soupeři – s návyky lidí, jejich odporem ke změnám a s nutností přizpůsobení se na všech stranách. Často přitom stačí věnovat čas diskusi a procesu, během kterého společně nástroj zavádíte a vylepšujete. Využít k tomu můžete moji metodu S.P.O.R.T., která vám v pěti jednoduchých krocích pomůže zavést téměř jakýkoliv nástroj.

TIP NA AKTIVITU, KTERÁ VÁM POMŮŽE S DIGITALIZACÍ:
S.P.O.R.T. (pracovní list ke stažení)

Oblast druhá – Digitální komunikace a obchod

(z kapitoly Komunikace nové generace)

Titulky hlásající „přesun komunikace do online“ čteme každým dnem. Ať už se jedná o marketing, komunikaci s klienty nebo zákaznický servis. Nebudu zacházet do oblasti online marketingu, která je čím dál komplexnější a rozsáhlejší. Pokud vás toto téma zajímá, můžete se vzdělávat třeba v Garáži od Googlu či Digisemestru, nebo si přečíst Jak na sítě. To, na co se zaměřím, je navazování vztahů a obchod. Ano, ten obchod, který mnozí freelanceři nemají rádi a o kterém si mnozí myslí, že ho nedělají, i když ho děláme skoro všichni.

Jarní vlna karantény totiž přinesla jednu obrovskou změnu – schopnost lidí potkávat se na dálku. Ještě nedávno jsem musel přemlouvat zástupce firem, aby si se mnou dali videohovor. Nebylo výjimkou, že jsem při návštěvách ředitelů lezl pod stůl a zapojoval jim reproduktory do počítače, abychom „příště vyzkoušeli Skype“. Stačilo pár dnů a najednou to není problém téměř pro nikoho. Dokonce i běžní lidé byli nuceni vyzkoušet Microsoft Teams či Google Hangouts, aby ohlídali své potomky na virtuálních hodinách. To nám nyní přináší zcela jedinečnou příležitost. Konečně se potkat s kýmkoli a odkudkoli.

Pokud nemáte dostatek zakázek a hledáte nové klienty, zkuste znásobit svoji aktivitu na sociální síti LinkedIn a dalších platformách. Tím samozřejmě nemyslím začít bezhlavě prodávat, ale vyladit si profil, každý den přidat pár kontaktů, sdílet zajímavý obsah a nebát se občas pozvat vaše kontakty na online schůzku. Vyzkoušejte i další nástroje, které vám mohou přinést nové zákazníky. Může se jednat o živý chat na vašem webu nebo zápis do katalogů jako Navolnenoze.cz. A jestli nyní máte omezenou či dokonce zakázanou činnost, zkuste pracovat na tvorbě digitálního obsahu, který vám usnadní získávání nových leadů (kontaktů na zákazníky) – ať už jde o webinář, ebook či další digitální formáty. Kdy jindy se na chvíli zastavit a pracovat na těchto aktivitách, než teď?

Vyzkoušet můžete i další aplikace, které vám mohou pomoci s prodejem vašich služeb:

Pokud o zákazníky nemáte nouzi a máte dokonce tolik zakázek, že musíte nové poptávky odmítat, zkuste se zaměřit na následující oblast – digitální inovace vašich produktů a služeb. Díky nim si můžete vytvořit škálovatelný systém, díky kterému nebudete jen měnit čas za peníze, ale využijete technologie k vytvoření svatého grálu všech podnikatelů, částečně pasivního příjmu.

Oblast třetí – inovace produktů a služeb

(z kapitol Nové produkty v digitální době a Digitální služby)

Když jsem před spuštěním projektu Digiskills.cz lákal další experty, aby si v něm vytvořili své online kurzy, neustále jsme naráželi na jejich extrémní vytíženost. To mělo dopad nejen na délku tvorby kurzů, ale také na jejich chuť se kurzům dále věnovat, vylepšovat je a nabízet je vedle svých „tradičních“ vzdělávacích aktivit. Je to pochopitelné – každý dával přednost jistým a rychlým penězům. Přece jen jistota zaplacené faktury za živé školení je lákavější, než představa intenzivní práce na něčem nejistém, novém a inovativním. Letos na jaře však přišel obrat o 180 stupňů. Najednou se nám začala ozývat spousta lidí s tím, že NUTNĚ POTŘEBUJÍ převést své aktivity do online prostředí. A ideálně co nejrychleji. Mnozí se ale velmi brzy vrátili k tomu, co dělali předtím, a místo aby začali pracovat na svých digitálních službách koncepčně, spadli do starých kolejí, tentokrát jen v lehce modifikovaném kabátu (např. webináře namísto workshopů, online konzultace namísto živých konzultací). Přitom je nanejvýš jasné, že digitální inovace mají budoucnost a spoustu výhod. Jsou škálovatelné, můžete jimi nahradit část osobních aktivit, můžete je využít pro získávání nových klientů, nebo jako aktivum pro oslovování potenciálních partnerů (viz. níže).

Zkuste se proto zamyslet a dát si jasný, ideálně ambiciózní termín – jaké online služby budete nabízet ode dneška za dva měsíce? Nepřemýšlejte o tom v kontextu karantény nebo jakékoliv aktuální situace. Uvažujte jen v kontextu toho, že lidé čím dál více svých peněz utrácejí v digitálním světě. A otázkou je, jestli některé z těchto peněz utratí právě u vás.

Můj oblíbený bloger a spisovatel Seth Godin řekl, že by si podnikatelé neměli hledat nové zákazníky pro svoje produkty, ale naopak nové produkty pro svoje zákazníky. Při svých úvahách se proto zkuste zaměřit na klíčové potřeby vašich stávajících klientů a možné řešení těchto potřeb využitím technologií:

• Pokud nabízíte služby nebo máte zajímavé know-how, můžete jej zkusit zpeněžit vytvořením placeného ebooku, online kurzu či série webinářů pro firmy. Nesnažte se nic uspěchat a nemějte od začátku příliš vysoké ambice. Je lepší udělat webinář pro tři lidi a na základě zpětné vazby jej vylepšovat, než se hnát za desítkami účastníků, kteří v polovině odejdou a už se nevrátí (my v Digiskills dnes děláme webináře pro stovky lidí, ale také jsme si prošli řadou neúspěchů a ponaučení).
• Pokud si troufáte na víc, můžete se zamyslet jestli nevytvořit webovou službu či aplikaci. Nemusí přitom jít o rozsáhlou webovou aplikaci, zajímavé příležitosti se dnes nacházejí ve vytváření digitálních doplňků pro existující systémy (např. tržiště aplikací pro e-shopy či nástroje v rámci existujících kancelářských aplikací Microsoft 365 – tyto já osobně vnímám jako obrovskou příležitost, protože je používají téměř všechny středně velké a velké firmy a máte tak usnadněnou jejich distribuci i prodej).
• A v neposlední řadě, pokud vyrábíte fyzické produkty, zkuste se zamyslet, jestli by se i pro ně nenašly digitální inovace, které by je mohly obohatit (stejně jako vaše portfolio). Zamyslete se nad využitím internetu věcí. Nebo se podívejte ještě dál a zkuste oslovit výrobce některých z řady „smart“ přístrojů. Nemusíte je vyrábět, můžete poskytovat služby související s jejich instalací, nebo je začít prodávat vedle vašich stávajících produktů. Zkrátka, buďte jiní než vaše konkurence a zkuste svým klientům přinést novou přidanou hodnotu.

Inovace produktů a služeb ovšem nekončí jen u produktů a služeb. Inovovat můžete také váš obchodní model, neboli způsob, jakým vám klienti platí za vaše služby. Digitální svět umožňuje podnikatelům, aby zkoušeli desítky různých cest a způsobů, jak za své služby dostat zaplaceno. Od toho, že necháte klienty ať zaplatí, co chtějí, až po prémiové služby, v rámci kterých vám pár vybraných zákazníků platí daleko více, než hromada ostatních.

Možné způsoby monetizace

• Zdarma (nebo téměř zdarma)
• Freemium (základní verze zdarma)
• Zaplať, co chceš
• Podpoř výrobce
• Placení přes třetí strany
• Reklama třetích stran
• Poplatek za doporučení (affiliate)
• Přeprodej (white label)
• Smíšený model
• Crowdfunding (sběr financí od více uživatelů)
• Open source
• Placení napřímo
• Předplatné
• Premium model
• Platba za využití (pay-per-use)
• Platby v aplikaci (in-app purchase)

Zkuste se inspirovat na webu Board of innovations, kde najdete popis více než 50 různých obchodních modelů.

Oblast čtvrtá – partnerství v digitálním světě

(z kapitoly Technologické platformy a partnerství)

Čtvrtá oblast už se netýká konkrétních technologií, ale spíše možností spojení s dalšími subjekty, například dalšími podnikateli, technologickými firmami či startupy. Osobně věřím, že právě v této oblasti leží obrovský potenciál k rozvoji podnikání, a to ve všech jeho fázích – od vzniku nových produktů až po jejich prodej. Dnešní doba tomu skvěle nahrává, lidé jsou daleko otevřenější spolupráci, je jednodušší se s nimi spojit, a pokud váš nápad na spojení dává smysl, je mnohem jednodušší ho zrealizovat.

Možností, jak využít vzájemné synergie, je mnoho:

• Marketingová partnerství – vzájemné využití marketingových kanálů (příklad: domluvíte se s majitelem facebookové skupiny a nabídnete členům nějakou výhodu),
• Partnerské programy – nabídka produktů či služeb třetích stran (příklad: vytvoříte partnerský program, v rámci kterého vás budou propagovat či prodávat vaši partneři, např. přes Affilbox),
• Tržiště a internetové obchody – propojení dodavatelů a odběratelů (příklad: můžete začít prodávat vaše produkty na tržišti Mall.cz),
• Integrace služeb – vzájemné propojení služeb (příklad: zákazníci vzdělávací společnosti dostanou spolu se svým kurzem váš ebook zdarma),
• Strategické aliance – strategická obchodní či produktová partnerství (příklad: na webových stránkách výrobce postelí si zákazníci budou moci přiobjednat vaše přikrývky),
• Spolupráce se startupy – využití služeb startupů nebo společná nabídka klientům (příklad: najdete startup, který má stejnou cílovou skupinu a pokusíte se vymyslet společnou propozici klientům nebo digitalizaci vaší služby).

Jak je vidět z uvedených příkladů, tato partnerství nemusí sloužit jen k prodeji nebo vaší propagaci. Mohou být velmi zajímavou cestou, jak přijít na trh se zcela novými produkty či službami – tak jako ve zmiňovaném příkladu využití internetu věcí. Pokud společně vymyslíte projekt, který bude zajímavý pro vás, pro vašeho partnera i pro vaše zákazníky, máte částečně vyhráno. Nenechte se ale odradit, pokud vaše partnerství z nějakého důvodu nevyjde. Stejně jako jiné inovace, i navazování partnerství je svým způsobem proces učení, experimentů a hledání.

Oblast pátá – agilita nejen pro IT

(z kapitoly Základní principy agility)

Mnoho středně velkých a velkých firem se dnes žene do „agilní transformace“. Pokud nevíte, co to znamená, nezoufejte. Někdy to neví ani ony firmy samotné :) Agilitou přitom nemyslím onen psí sport, ale nový přístup tvorbě nových produktů i organizace práce. Nejedná se o žádnou novinku, agilita vznikla před desítkami let. Teprve dnes ale zažívá obrovský rozmach, zejména v souvislosti s potřebou firem lépe řídit vývoj svých digitálních projektů. Já se na agilitu dívám z trochu jiného pohledu. Vnímám ji jako návrat ke zdravému selskému rozumu, k hledání smyslu a hodnoty práce, k partnerské spolupráci se zákazníkem i k lepší organizaci práce. Tyto věci platí univerzálně – věřím proto, že mohou pomoci i lidem, kteří pracují sami na sebe nebo ve velmi malých týmech.

Agilní přístup stojí na několika hlavních hodnotách a na tzv. 12 principech (definovaných tzv. agilním manifestem), které hlavní myšlenku agilního přístupu rozvádějí. Vybral jsem pro vás čtyři z těchto principů, ke kterým se i já snažím vracet a které vnímám jako stěžejní pro své podnikání (klidně si namísto slova software dosaďte produkt či služba, dle libosti):

Princip č. 1: Naší nejvyšší prioritou je vyhovět zákazníkovi časným a průběžným dodáváním hodnotného softwaru (řešení).

Hodnota dodaná zákazníkovi je zcela klíčová. A tím, že tuto hodnotu dostane dříve (nebo ji bude dostávat průběžně), se zvyšuje jeho spokojenost. Nám pak tento přístup umožňuje sbírat častější zpětnou vazbu, a tím výsledné řešení dále vylepšovat. Touto hodnotou je přitom myšlena jakákoliv funkce či vlastnost, která řeší zákazníkův problém.

Princip č. 2: Vítáme změny v požadavcích, a to i v pozdějších fázích vývoje. Agilní procesy podporují změny vedoucí ke zvýšení konkurenceschopnosti zákazníka.

K hodnotě pro zákazníka se vrací i druhý princip týkající se změn. Pro tento princip je naprosto klíčové ověřování našich domněnek a učení se ze zpětné vazby. Kolikrát jsem při konzultačních projektech viděl otrávené tváře podnikatelů zamilovaných do svých nápadů nebo programátorů, kteří se nad požadavky klientů nelichotivě pozastavují s tím, že „hloupí klienti nevědí, co chtějí“. Ano, někdy to opravdu nevědí a je zapotřebí to zjistit. A to platí nejen u digitálních projektů. Tento princip pro mě osobně vyjadřuje mentální nastavení, kdy se těšíte, že dostanete zpětnou vazbu a budete se z ní moci něco naučit.

Princip č. 10: Jednoduchost – umění maximalizovat množství nevykonané práce – je klíčová.

Tento princip je jedním z mých nejoblíbenějších. Už samotný obrat – umění maximalizovat množství nevykonané práce – obsahuje i přes svou zdánlivou komplikovanost neuvěřitelně silné sdělení: zaměřte se jen na to důležité, na řešení klíčových potřeb, a neplýtvejte časem na řešení neověřených funkcí a požadavků. Předčí tak všechny ostatní poučky týkající se time managementu a týmové efektivity.

Zkuste nad tím přemýšlet, ať už děláte cokoliv. Jaké aktivity přinášejí hodnotu vám i vašim zákazníkům? A které aktivity naopak omezit, automatizovat nebo je vůbec nedělat?

Princip č. 12: Tým se pravidelně zamýšlí nad tím, jak by mohl být efektivnější, a následně koriguje a přizpůsobuje své chování a zvyklosti.

Retrospektiva či debrief je jednou z nejužitečnějších technik, kterou může každý z nás okamžitě uplatnit ve své práci. Každý by se měl v pravidelných intervalech zamýšlet nad tím, jak zvýšit svou efektivitu, jak vyřešit problémy, s nimiž se potýká, a jak vyladit své fungování. Síla retrospektivy v kontextu agility spočívá v průběžnosti: děláme pravidelně v průběhu celého projektu, protože jedině tak dokážeme věci měnit. Jejím cílem není postěžovat si a zanadávat na to, co nefunguje, ale změnit špatně fungující věci či procesy, aby se zlepšilo fungování týmu i celého projektu. Děláte retrospektivu u vašich klientů? Děláte ji sami u sebe? Zkuste si občas dát schůzku sami se sebou a podívat se zpětně na to, co vám v práci dělá radost, co vám naopak nefunguje, a zaměřte se na to, jak to můžete do budoucna vylepšit.

Jak vidíte, i když je agilita vnímána jako navýsost technologické téma, myslím, že se jí mohou inspirovat všichni – ať už pracovníci ve firmách nebo lidé na volné noze. Poučky z agilního přístupu se pak dají brát jako jednoduché principy, které vám umožní vytvářet lepší služby, lépe reagovat na požadavky zákazníků a hlavně, mohou vám pomoci pracovat bez stresu a s větší radostí.

Pokud vás téma agility zaujalo, přečtěte si zajímavou inspiraci z netradičního prostředí, ze zavádění agility v uznávaném krajinářském Ateliéru Krejčiříkovi.

Plus jedna oblast navíc – jak se z toho nezbláznit

Mezi základní digitální dovednosti patří i oblast digitální bezpečnosti, ke které rádi na našich školeních přidáváme i další témata: digitální detox, ochranu soukromí, nadměrné zneužívání osobních dat i závislost na technologiích. Jedná se o důležitá témata související s odvrácenou stranou technologií, která začínají nabírat na popularitě spolu s tím, jak se dostaly do větší pozornosti dokumentaristů a médií. Filmy jako V síti, Sociální dilema či Velký hack přitom jen odhalily to, o čem pokročilejší uživatelé internetu vědí už dávno. Že musíme přistupovat k technologiím jako k dobrému sluhovi, ale zlému pánovi. Že si musíme dávat pozor na to, co sdílíme, kam to sdílíme a jak to sdílíme. Že za všechno platíme, ať už penězi či našimi osobními údaji. A že každé využívání technologií má své hranice…

Tyto hranice má přitom každý z nás nastavené trochu jinak. Někdo se snaží poctivě vypínat telefon po dvacáté hodině, někdo je online 24 hodin denně. Já osobně věřím i v tomto případě na zdravý selský rozum a na to, že každý z nás musí cítit, jaký vztah k technologiím má a jestli je vnímá jako něco z čeho má radost, nebo naopak obavy a negativní pocity.

Pokud se cítíte technologiemi až příliš ovládáni, mrkněte na tento skvělý článek o digitální rovnováze. A nezapomeňte, že i když se o technologiích všude mluví (např. v tomto článku) a někdy se může zdát, že důležitější téma neexistuje, nenechte se do ničeho tlačit. To, jak je budete využívat a jak s nimi budete pracovat, je opravdu pouze a jen na vás. I v tom beru svobodu nezávislých profesionálů jako obrovské privilegium, které se nedostává všem.

Digitalizace, inovace, agilita… A co teď?

Podnikatelé dnes mají neuvěřitelně mnoho příležitostí, což s sebou přináší i výzvu vybírat ty správné a naopak naučit se říkat NE těm ostatním. V tomto článku jsem vás chtěl inspirovat několika trendy, to čemu se budete věnovat, ale musíte zvážit vy. V dnešní době nic není dané. Na rozdíl od zaměstnanců nejste vázáni téměř ničím, ani korporátními pravidly, ani IT bezpečností, ani požadavky kolegů z jiných oddělení. Je to jen a pouze na vás. Zkuste proto k uvedeným inovacím přistoupit jako k experimentu. Zkoušejte, hrajte si s aplikacemi, objevujte. Hledejte to, co bude fungovat pro vás a vaše podnikání. Právě to jsem vždycky bral jako největší výhodu podnikání na volné noze – svobodu a možnost dělat si věci po svém. Přesně tak, jak to popsal Derek Sivers, podnikatel a bloger, kterému neuvěřitelně závidím jeho schopnost popsat věc přesně tak, jak je:

„Když podnikáte, vytváříte svůj malý svět, kde ovládáte zákony. Nezáleží na tom, jak se věci dělají všude jinde. Ve svém malém světě to děláte tak, jak by to mohlo či mělo být.“

Přeji vám, abyste si i za pomocí technologií dokázali udělat takový svět, ve kterém to bude přesně tak, jak budete chtít :)

Filip Dřímalka je odborník na digitální inovace a využití technologií. Je zakladatelem portálu Digiskills.cz, zaměřeného na rozvoj digitálních dovedností ve firmách. Pracuje pro významné české i mezinárodní firmy jako Škoda Auto, ČSOB, innogy, T-Mobile, Sodexo či Philip Morris. V roce 2020 vydal v nakladatelství Jan Melvil Publishing knihu HOT: Jak uspět v digitálním světě, která na konkrétních příkladech z praxe ukazuje možnosti využití technologií v práci i v podnikání.

Využijte mimořádnou 30% slevu na knihu HOT při zadání kódu DIGIFREELANCE30 v objednávce.