Najímáte freelancery stejně jako všechny ostatní dodavatele a nefunguje to? Změňte strategii i přístup a půjde to mnohem líp.
Česko má aktuálně nejnižší nezaměstnanost v EU a po kvalitních odbornících je velká sháňka. Zaměstnavatelé a firmy tak stále častěji hledají posily mezi nezávislými profesionály.
Když ale dva dělají totéž, není to totéž. Firmy, které spolupracují s freelancery dlouhodobě, postupují úplně jinak než ty, které jen vytloukají klín klínem a v zásadě přistupují k freelancerům jako k firmě, případně jako k lidskému zdroji.
Potíž je, že profesionál na volné noze není firma ani zaměstnanec. Freelanceři, kteří si podnikání vybrali svobodně za svou cestu, často pracují s nesmírnou vnitřní motivací, zápalem a hrdostí na svou těžce vydobytou nezávislost. Jako podnikatelé nechtějí být nikomu podřízeni, zato mají obrovskou vůli dělat přínosnou práci pro klienty, s nimiž rezonují, a udělají pro ně první poslední.
Najímání freelancerů je tak disciplína sama pro sebe a dost dobře ji nelze beze zbytku rozebrat v jednom článku. Pokusím se nicméně vypíchnout alespoň pár důležitých zásad z firemní praxe najímání freelancerů — hlavní principy a osvědčené praktiky, které podle mých zkušeností fungují u nás i v zahraničí.
Samozřejmě respektuji, že tržní realita je pestrá a žádné pravidlo neplatí vždy a všude. Pokud se ovšem shodneme, že cílem je budovat harmoničtější a plodnější vztahy mezi vaší firmou a nezávislými experty zvenčí, jistě pro vás nebude těžké vybrat si z mých doporučení jen ta relevantní. Všechna jsou míněna v dobrém, zkrátka aby vaše jednání s freelancery nekončila nedorozuměním a trapným tichem, kdy oběma stranám dochází, že tohle prostě nebude fungovat.
Než se do toho dám, rád bych ještě zdůraznil pár věcí:
Problémy, které při firemní spolupráci s freelancery někdy vznikají, vůbec nezastírám, ale zároveň to není hlavní téma článku. Některé, jako třeba nezastupitelnost nebo rychlé škálování rozsahu dle potřeby klienta, umí z podstaty věci lépe řešit firemní či agenturní dodavatelé. Jiné ale vznikají špatně nastaveným očekáváním obou stran, kdy například firma coby zákazník automaticky předpokládá, že běžný freelancer sám hladce zapadne do firemního soukolí vztahů, procesů, aplikací a pravidel, od fakturace po správu dat. Na tyto a další problémy se zaměřím více jindy. Zde alespoň férově uznávám, že existují, a chci zdůraznit, že částečně je lze řešit předem, a to právě vylepšeným procesem náboru freelancerů.
Pokud by vás zajímaly některé detaily, najdete je podrobně popsané v mé knize Na volné noze nebo v mé letošní přednášce na téma European Freelancers & Where to Find Them, jejíž závěrečnou částí „Hiring top-gun freelancers“ je celý tento článek inspirován:
Na úvod si pro ilustraci pomůžu krátkým osobním příběhem, kdy moje domluva s jednou firmou úplně neklapla. Odehrál se v první polovině nultých let krátce po mém návratu z ciziny, kde jsem do té doby pracoval jako kontraktor na vývoji webového portálu, který jsem měl celý na starosti.
Ozval se mi jeden známý, který pracoval jako manažer v ostravském velkoobchodě se stavebninami. Prý jestli bych pro ně postavil firemní web, a že to už se šéfem předběžně domluvil. Řekl jsem mu, že se na to nejdřív podívám a dám mu vědět.
Závěrem mé bleskové analýzy bylo, že firma má nejen nepoužitelný a nedohledatelný web, ale také snadno zaměnitelnou značku korunovanou ošklivě amatérským logem. Ozval jsem se mu tedy zpět, že bych do toho šel jedině, pokud bude součástí projektu i rebranding, nebo aspoň redesign loga. Slíbil mi, že to ve firmě probere a zbytek pak domluvíme osobně.
Následná schůzka ale dopadla bídně. Hned, jak jsem vstoupil do dveří, mi bylo jasné, že tahle firma není klient pro mě. V místnosti, která byla nejspíš kanceláří vedení, sedělo pět chlapů v montérkách. Dominantní postavou byl šéf, vůči kterému se můj známý choval až servilně. Krátce nás představil a naznačil, že tím jeho role končí a zbytek je na mně.
Posadil jsem se na připravenou židli, zády ke zdi a čelem k přítomným, nadechl se a začal mluvit. Stručně jsem poděkoval za důvěru a přešel rovnou k závěrům mé flash analýzy, které už jim jistě přiblížil můj známý. Trvalo to možná pět, deset minut.
Jediným výsledkem byla kamenná šéfova tvář a ticho přítomných. Poděkovali mi, potřásli jsme si rukama a tím to skončilo. Pro mě tedy každopádně. Byť jsem si jistý, že můj známý pak ještě dostal od šéfa kartáč, proč místo obchoďáka, který bude už od dveří mávat prodejními prospekty a „výhodnou“ slevou, dotáhl někoho, komu se nelíbí ani firemní logo!
Vůbec nepopírám, že jsem se do téhle situace dostal sám a šéf i jeho firma v tom byli v podstatě nevinně. Měli plné právo očekávat čistě dodavatelský přístup a já jsem si měl ještě jednou předem ověřit, že si rozumíme. To se nestalo, a proto na sebe narazily dva rozdílné světy.
Zatímco oni ke mně přistupovali jako k obchodníkovi, který prostě dodá, co poptávají, já k celé věci přistoupil jako nezávislý odborník, který si vybírá projekty podle toho, kde může plně uplatnit své dovednosti a něco podstatného změnit. Měl jsem přesně to know-how, které (jak se později ukázalo) nutně potřebovali a neměli. Ve všem ostatním jsme se ale míjeli.
Pojďme ale teď vše v dobré obrátit a podívat se na to hlavní, co by měla firma při najímání freelancerů zohlednit, aby k podobným nedorozuměním pokud možno nedocházelo.
Zavedení freelanceři obvykle nejsou moc aktivní na online platformách, kde by byli nuceni konkurovat cenou jiným freelancerům, nezřídka z mnohem levnějších či méně rozvinutých zemí. Dobře placené práce mají obvykle dost a pak spíš zdražují, než aby ještě sráželi svou cenu dolů v soutěži o veřejně vyvěšené firemní projekty. Ostatně, každý zkušený profesionál ví, že ty nejlepší zakázky přicházejí přes osobní kontakty a dobré jméno, nikoli z online tržišť poptávek.
Příkladem takové platformy na zprostředkování práce volnonožců je Fiverr, nicméně podobná online tržiště pro freelancery byste našli v každé velké evropské zemi.
Možná vás napadne, jak je možné nenajít na velkém online tržišti kvalitu, když je plné freelancerů s 5hvězdičkovým hodnocením? Pěkně to ilustruje moje nedávná zkušenost právě s Fiverrem:
Potřebovali jsme vytvořit animované logo coby znělku. Náš grafik tedy připravil veškeré podklady i náhledy jednotlivých fází animace, aby už opravdu stačilo jen celou věc rozpohybovat. A protože vím, že pseudonymní tvůrci někde z druhého konce planety běžně používají nelicencovanou hudbu, vybral jsem a zakoupil i tu. Na Fiverru jsme pak z mnoha nabídek vybrali a zaplatili animátora z Bangladéše, který měl přes tisíc hodnocení s celkovým průměrem 4,9 z 5ti a v portfoliu moc pěkné ukázky práce. První škobrtnutí nastalo hned vzápětí, protože nepochopil zadání a trval na dodání dat ve photoshopovém formátu, přestože všechno dostal krásně nachystané přímo pro práci v jakémkoli animačním programu. OK, to jsme zvládli. Pak poslal první verzi, v níž chybělo pozadí, jasně popsané v zadání. Další opravy. Finální verze už byla celkem použitelná, nicméně stále ještě tak o dvě úrovně slabší než lepší kousky v jeho portfoliu. Byly vůbec ze 100 % jeho? Docela vážně o tom pochybuji. Práci jsem ovšem přijal a dal mu za ni (uff) 5 hvězdiček, protože jsem jednak pochopil, že očekávat něco víc bylo prostě při dané ceně naivní, a navíc nechci kazit reputaci někomu, kdo možná živí početnou rodinu a chová se ke mě zdvořile a mile.
Samozřejmě netvrdím, že na online tržištích kvalitu najít nelze, byť to někdy může připomínat hledání jehly v kupce sena. Klíčový je opačný argument: Dobrých freelancerů znám (troufám si říct) stovky, ale ty z nich, kteří aktivně loví zakázky na online tržištích, bych spočítal na prstech.
Kde tedy ty dobré freelancery hledat? Spousta jich využívá otevřené katalogy, jako je ten náš Na volné noze či různé oborově zaměřené seznamy, kde jsou všechny kontaktní údaje veřejné. Otevřené katalogy a seznamy nezasahují do vztahu mezi klienty a freelancery, a tím pádem ani do jejich podnikatelské svobody. Ty evropské najdete na adrese Freelancing.eu/countries.
Hledat kvalitu přes zprostředkovatele v podobě automatizovaných platforem, systémů a tržišť je většinou slepá ulička. Výjimku ale tvoří tzv. butikové agentury. Ty se typicky specializují na nezávislé profesionály v jednom konkrétním oboru, jako je např. implementace SAPu, překladatelství či farmacie. Butikové agentury sice do vztahů mezi freelancery a klienty zasahují poměrně výrazně, ale často ku prospěchu obou stran a s velkou přidanou hodnotou. Česko je velmi malý trh, kde se všichni znají, a potřeba takových agentur zde proto není tak vysoká jako jinde. Za všechny bych zmínil např. agenturu Projectman, která firmám zprostředkovává experty v oblasti projektového řízení. Hledá-li vaše firma špičkové experty v podobně malé oborové nice, má smysl se po takové specializované agentuře porozhlédnout, klidně i v blízkém zahraničí.
Dalším dobrým zdrojem mohou být etablované profesní organizace, případně LinkedIn a další sociální sítě. Tam ale nejsou profesně aktivní zdaleka všichni freelanceři a v některých oborech dokonce skoro žádní. Nejspíš tak budete muset kombinovat vícero zdrojů.
Existuje ale jedno místo, kde dobré freelancery najdete prakticky vždy, jen by vás možná nenapadlo tam zavítat, a to jsou freelance komunity.
Dobří freelanceři spolupracují. Konkurenční boj není naše hra. Je to dáno tím, že každý freelancer má relativně omezenou produkční kapacitu, kterou nemůže navyšovat donekonečna. Nejlepší příležitosti a zakázky k nám navíc přicházejí přes osobní doporučení a na velkých projektech málokdy pracujeme sami. Do týmu přibíráme jiné prověřené kolegy a máme tak značný zájem na tom potkat a poznat jich postupně co nejvíc.
Propojování a budování kontaktů je superschopnost, v níž freelanceři naprosto vynikají. Proto je například i běžné, že když se podíváte na nejvlivnější oborové experty, ve spoustě oborů jde právě o zavedené nezávislé profesionály. Práci si mohou doslova vybírat a běžně se spojují a spolupracují s dalšími lidmi či firmami.
Jednou z nejlepších strategií pro firmy, jak nezávislé odborníky vyhledávat a oslovovat, je proto angažování se v komunitách, které freelanceři vyhledávají. Ty mohou být buď mezioborové, jako ta naše, případně oborové či lokální, jako jsou třeba Volnonožci F≈M ve Frýdku-Místku. Ale pozor, každá komunita má svá pravidla a ty je nutné znát.
Cílem vaší firmy by pochopitelně nemělo být vyslat na komunitní akci svého agenta s vizitkami, aby všechny na místě osejloval. Obvykle je lepší komunity, které jsou pro vás zajímavé, dlouhodobě podporovat, sledovat a chápat, jak fungují. Upřímným zájmem pak vznikají synergie, které neporušují pravidla komunity a vám zprostředkují spoustu cenných kontaktů. Ano, není to žádné instantní řešení, ale právě proto funguje.
Pokud ovšem potřebujete výsledky hned a ne až za pár let, jednou z použitelných zkratek je identifikovat a oslovit komunitní či oborové konektory — to jsou lidé, kteří znají každého a mají dobré jméno. Pokud netušíte, jak na to, velmi přístupně píšou o konektorech Malcolm Gladwell v knize Bod zlomu či Adam Grant v knize Dávat a brát. Někteří pomáhají propojovat firmy s experty zcela nezištně, jiní mohou být otevření provizní či poradenské spolupráci.
Skvělým příkladem oborového konektora může být expert na sociální sítě Adam Zbiejczuk. Rád propojuje firmy a lidi i mezi zeměmi a mluvil o tom v přednášce Jak jsem monetizoval polštinu a jiné příběhy o zahraniční spolupráci.
Jistě, ne každá freelance komunita je firemním partnerům otevřená, nebo prostě nemusí být vhodná právě pro vás z nějakých jiných důvodů. Výhodou je však to, že velkých i malých komunit je spousta, od těch zavedených až po ty, které zatím fungují třeba jen v rámci nějaké facebookové skupiny, případně v zahraničí. S dobrou strategií a trochou trpělivosti snadno najdete ty nejvhodnější pro vás a s nimi i vydatný zdroj kontaktů na osvědčené experty.
Jak vysvětluji v článku 3 populární omyly o práci na volné noze i úvodu výše zmíněné přednášky European Freelancers & Where to Find Them, nezávislých profesionálů je mnohem méně, než si obvykle firmy a veřejnost myslí.
Konzervativní odhady celkového podílu nezávislých profesionálů na trhu práce v EU se pohybují kolem 4 %. Když se ale zaměříte jen na určitý obor či profesi, pominete zaměstnané přivýdělkáře a výběr dále zúžíte jen na lidi, kteří jsou zavedení, dostatečně zkušení, mají aktuálně volnou kapacitu a jste vůbec schopni je najít online nebo přes vaše sítě a kontakty, vaše možnosti mohou být velice omezené. Tím spíš v tak malé zemi, jako je Česko.
V některých méně zalidněných oborech (napadá mě třeba známkové právo) je špička na volné noze dokonce tak úzká, že ty nejlepší experty byste spočítali na prstech. Ale i když je nabídka širší, stále je nutné hledat pečlivě a využít všechny zdroje, které máte k dispozici. Prakticky to znamená buď spolupracovat s někým, kdo se v daném oboru vyzná, výběr vám hodně uhlehčí a kontakty předjedná, nebo se prostě zorientovat a získané kontakty evidovat a udržovat. Užitečné je mít v týmu i zkušeného rešeršéra.
Žádný dobře zavedený freelancer nečeká právě na vaši nabídku a zakázku. Není to firma, která prostě může obchodovat a přijímat nové zakázky neustále, úměrně vlastní expanzi. Dobří freelanceři, kteří berou své podnikální vážně, jsou obvykle rozumně vytížení na nějakou dobu dopředu, právě aby nemuseli brát všechno a hned. Naopak, mají-li dobré jméno, zakázky si vybírají podle toho, jak na ně ten či onen klient zapůsobí. A pochopitelně také cenou.
„Rok 2014, kdy jsem se u externích odborníků přestala orientovat podle nízké hodinovky, byl pro mě zásadní. To jsem přestala podnikat metodou pokus-omyl. Kdybych všechny ty skvělé freelancery s vyššími hodinovkami přizvala dříve, byli bychom dnes o trochu dál,“ říká Zuzana Bílková, zakladatelka beskydské manufaktury na vlněné přikrývky a lůžkoviny Besky a jedna z nejznámějších českých podnikatelek v rozhovoru pro Patrioty Moravskoslezkého kraje.
Dobří freelanceři zkrátka nejsou úplně levní, tím spíše pokud jde o skutečně špičkové, vlivné a uznávané odborníky. Vím to velice dobře z první ruky, protože jako konzultant jednak pomáhám firmám freelancery najímat, ale řadě z nich jsem také radil nebo radím s cenotvorbou. Občas se skutečně nestačíme divit, jak nízkou představu o ceně poptávající firemní zákazník má — a tím ani nemám na mysli ještě absurdnější poptávky dokumentované na populárních síťových profilech Nešlo by to levnějc? či For Exposure.
Za uplynulou dekádu se to sice hodně zlepšilo díky široké osvětě podnikání na volné noze, stále se ale ještě najde dost případů firemních zákazníků, kteří žijí v představě, že freelancer přece pracuje doma nebo v kavárně, nemá prakticky žádné náklady, a proto bude rád pracovat za dvě stovky na hodinu. Začátečník možná, zavedený profík ani náhodou.
Chce-li vaše firma pracovat s dobrými freelancery, není dost dobře možné platit je jako začátečníky, co mají sotva rok dva praxe. Některé je občas možné utáhnout i na nižší cenu, ale při dlouhodobější spolupráci to pak bude hodně skřípat. Pokud se vůbec nějaká rozvine.
Docela běžně se stává i to, že firma se pár týdnů dvoří uznávanému expertovi a když už-už přistoupí na cenu a další podmínky, takřka uzavřenou dohodu smete ze stolu oddělení nákupu se svými tabulkami, za kolik je možné nakoupit tu či onu službu a práci. To se trochu podobá veřejným výběrovým řízením, ve kterých rozhoduje cena a nikoli kvalita — těm se totiž také spousta freelancerů vyhýbá.
Pokud to tedy myslíte s náborem dobrých freelancerů vážně, je rozumné mít na ně interně vyhrazený rozpočet i jasná pravidla, jak takové kontrakty uzavírat bez zbytečné byrokracie a obstrukcí. Například jen málokterý freelancer má čas a chuť analyzovat návrh 20stránkové smlouvy a najímat si právníka na její připomínkování a ladění. Protože na tom to může klidně i skončit a vynaložený čas a náklady mu pak nikdo nezaplatí. Je pak mnohem jednodušší dát takovému nápadníkovi vale a domluvit se s jinou firmou, která takové okolky nedělá.
Můžete namítnout, že existují situace či obory, kde je bezchybné smluvní krytí nezbytné, a budete mít samozřejmě pravdu. Pak je ale ovšem běžné, že vyšší náklady zaplatí v konečném důsledku klient, byť třeba přes zprostředkovatele. Příkladem je třeba farmaceutický výzkum. Když jsem se nedávno bavil se šéfkou americké platformy LifeSciHub, která propojuje nezávislé výzkumníky s farmaceutickými firmami, zdůraznila, že její byznys stojí právě na zprostředkování smluvního krytí. Běžný kontrakt mezi freelancerem a velkou farmaceutickou firmou nebo její divizí může mít klidně 50 stran i víc. Samojediný freelancer tak nemá kapacitu ani srovnatelné zdroje pro jeho právní rozbor, proto právě rád využije podpory zprostředkovatelské platformy.
Ostatně pokud vám přijdou ceny českých freelancerů vysoké, věřte, že ve vyspělejších freelance ekonomikách mohou být ještě mnohem vyšší. Hraje v tom roli celková úroveň dané země, přístup místních freelancerů na globální trhy, převis oborové poptávky nad nabídkou, ale také třeba i boom tzv. ekonomiky tvůrců, která špičkovým expertům umožňuje zpeněžovat znalosti výnosněji než klientskou prací a pohánějí ji platformy typu Substack, Patreon, YouTube a další.
Pro ilustraci, jak to vypadá v mém oboru podnikatelského poradenství: Zatímco v Česku si zavedení business konzultanti obvykle účtují třeba mezi 2 až 5 tisíci korun za hodinu poradenské práce, špičkoví poradci, kteří působí ve velkých evropských metropolích nebo na mezinárodním trhu a mají už za sebou nějaké hmatatelné úspěchy, si mohou účtovat klidně i desetkrát tolik. No a když si budete chtít pozvat do firmy na seminář nebo konferenci nějakou globální hvězdu, budete nejspíš jednat o honoráři v řádu desítek tisíc dolarů. Tedy pokud vám celebrita vůbec odpoví.
Firmy často přistupují v jednání k freelancerovi coby ke slabšímu hráči. A to je chyba. Jednak je to z komunikace nezřídka okamžitě poznat a už to samo o sobě výrazně snižuje pravděpodobnost úspěšné dohody. Hlavně má ale zkušený freelancer—podnikatel v záloze spoustu dobrých alternativ k případné nedohodě právě s vámi.
Klíčové je si uvědomit, že velikost organizace či výše ročního obratu z vás automaticky nedělá těžší váhu. I freelancer může mít naprosto fenomenální dosah a vliv. Nemluvě o tom, že o jeho příjmech, majetku a možnostech můžete pouze spekulovat.
Špičkoví freelanceři se mohou obratově pohybovat klidně mezi 2 až 10 milióny korun ročního obratu a náklady takového příjmu přitom nemusí být velké. Někteří jsou aktivní jako investoři, nebo mají i další podnikatelské příjmy mimo klientskou práci. Pokročilí freelanceři jsou odborníci i podnikatelé zároveň a nové příležitosti posuzují docela zevrubně, nebo se o nich i radí s kolegy.
Pokud to vezmete za špatný konec, výsledek je zpravidla jen ten, že oslovený profesionál prostě nejeví o spolupráci s vámi zájem. V praxi se s tím setkávám velice často. Někdy je už vlastní úvodní poptávka směřující na vytíženého freelancera formulována tak nešťastně, že už jen to se jí hlouběji zabývat se jeví jako jistá ztráta času. Následuje tedy stručná, nezaujatá či přímo odmítavá odpověď, případně doporučení méně vytíženého kolegy, a tím to hasne. Častou chybou je ovšem i to, že za firmu od začátku nejedná ten správný člověk.
Jednoduché doporučení zní: Pokud jde o najímání kvalitních freelancerů, je lepší když za firmu jednají ti, kteří nakonec i rozhodují.
Nejde ani tak o to, že freelanceři jsou někdy frustrovaní, když je nejdřív osloví s poptávkou níže postavený manažer, jen aby se později ukázalo, že sám o ničem nerozhoduje, jako to ostatně bylo i v mém úvodním příběhu.
Horší je, že nižší a střední manažeři občas stále ještě vnímají freelancery jako soky, kteří mohou oslabit jejich postavení ve firmě, odhalit jejich vlastní nedostatky, neschopnost, nebo je dokonce připravit o pracovní místo jako takové. Co přitom neví, je, že prakticky každý zkušený freelancer se takovému podvratnému jednání širokým obloukem vyhýbá. Nezávislí profesionálové chtějí svým klientům pomáhat přínosnou prací, ne se podílet na vnitrofiremních bojůvkách.
Chcete-li najímat odborníky na volné noze v souladu s cíli a zájmy celé vaší organizace, je lepší, když vlastní oslovení a nábor vede někdo, kdo má i rozhodovací pravomoc. Nejde totiž jen o tu jednu zakázku, ale potenciálně i o lidskou akvizici, která může změnit budoucnost vaší firmy.
Každý vlivný nebo dokonce elitní odborník, kterého vaše firma získá pro dlouhodobou spolupráci, ať už přímo či tím, že po vašem boku postupně vyroste, představuje naprosto zásadní nehmotné aktivum. Dříve tomu tak nebylo, ale v éře sítí, nových médií, influencerů a transformace celého trhu práce jsou právě nezávislí experti běžně v centru všeho dění. Každý takový odborník, který si zamiluje váš produkt a lidi, nebo dokonce přijme za svou vaši firemní misi či hodnoty, na kterých stavíte, může zásadně ovlivnit váš dosah a úspěch.
Nejde tedy jen o tu nasmlouvanou práci, kterou freelanceři pro vaši firmu vykonávají. Pokud je skutečně vezmete za srdce — a já věřím, že to dokážete — vykonají pro vás spoustu neocenitelné práce navíc. Podělí se o své nadšení se svými kolegy či fanoušky na sítích. Přesvědčí jiné odborníky a influencery, aby se o vaši firmu zajímali, nebo vyzkoušeli vaše produkty. Stanou se vašimi ambasadory ve světě tam venku a nejspíš si to ani nenechají zaplatit.
Vše, co si takový výsledek žádá, je vaše důvěra a respekt. A ta nevzniká nešťastným úvodním oslovením, nabídkou podstřelené ceny „k jednání“ ani procesními komplikacemi kolem. Vzniká právě a jedině porozuměním, jak fungují freelanceři, že těch dobrých je na trhu omezený počet a kladou obvykle velký důraz na lidskou rovinu každé spolupráce. Dokážete-li tohle všechno ve vaší firmě zohlednit a implementovat do stávajících náborových procesů, získáte skvělé posily kdykoli a za velmi rozumnou cenu vůči hodnotě a celkovému přínosu odvedené práce, včetně té nad rámec závazku.
Ale pozor, každý freelancer je jiný, a proto nelze mít jeden mustr na všechny. Přistupujte ke všem s náležitou pozorností, přípravou a respektem a rozdíl ve výsledcích poznáte prakticky okamžitě.
Poslední rada na závěr: Pokud vaše firma s najímáním freelancerů začíná, projděte si náš otevřený katalog Navolnenoze.cz. Najděte v něm spoustu předních českých freelancerů přehledně na jednom místě a můžete je oslovit napřímo přes jejich veřejné kontaktní údaje, aniž bychom do vaší komunikace viděli nebo jakkoli zasahovali. No a pokud byste si skutečně nevěděli rady, ozvěte se mi a buď vám budu schopen pomoci jako lektor či poradce, nebo vás odkážu na ty správné lidi.
Poděkování: Adama Zbiejczuka jsem zmínil jako skvělého konektora, ale posléze mi i poslal k první verzi článku fůru výborných připomínek, které jsem do textu zapracoval.
Odebírejte nejdůležitější novinky ze světa podnikání na volné noze. Každý měsíc zdarma ve vašem emailu:
Ochrana soukromí: Váš email bude zachován v tajnosti a nebude nikdy nikomu poskytnut. Odběr můžete kdykoli ukončit pomocí odkazu na konci každé zprávy.
Ochrana soukromí: Váš email bude zachován v tajnosti a nebude nikdy nikomu poskytnut. Odběr můžete kdykoli ukončit pomocí odkazu na konci každé zprávy.