Praktická ekonomie

Studium ekonomie nepatří zrovna mezi oblíbené podnikatelské kratochvíle. Přesto je ekonomický rozhled nezbytný pro analýzu příležitostí a rozhodování s delším výhledem.

Ekonomie je vlivný obor s nevalnou pověstí. Vědci na ni hledí spatra jako na pavědu, podnikatelé jako na nezáživnou zálibu akademiků. Já bych vás ale rád přesvědčil o tom, že pro nezávislé profesionály a malopodnikatele může být ekonomie zajímavá a užitečná.

Šokující nezájem

Když přednáším o podnikání, ptám se posluchačů: Koho zajímá (makro)ekonomie? Z plného sálu se zvednou dvě tři ruce, někdy ani jedna. Nikoho. Zřejmý nezájem je šokující tím více, že mnohdy jde o absolventy ekonomických oborů, jako je management či marketing.

Drtivá většina podnikatelů se ve skutečnosti buď nevzdělává vůbec (nemají na to čas), nebo dávají přednost bestsellerům (Kyjosaki, Covey, GTD, Restart aj.). Tak či onak kladou důraz na provozní (řekněme mikroekonomickou) stránku věci, která je v podnikání zdánlivě nejvíc vidět. Širší makroekonomické souvislosti s výjimkou denních zpráv je v podstatě nezajímají.

Důsledky tohoto jednostranného přístupu jsou nevyhnutelné:

1. zlepšování manažerských dovedností
2. nepochopení tržního prostředí

Podnikatel se na jednu stranu stává lepším manažerem, ale zároveň má jen nejasnou představu o fungování volného trhu a vlivu zásahů státu či jiných autorit. Jinými slovy, docela rozumný management tak může vycházet z velmi naivní tržní strategie. A jaký je výsledek?

Když se ignoruje makro…

Uvědomuji si, že dosud to hodně zavání teorií. Přejděme tedy přímo k praktickým příkladům. Jak to vypadá, když se v podnikání ignorují makroekonomické souvislosti:

• pomalé tržní změny — Velmi častý problém. Podnikatel si založí byznys ve výnosném oboru (třeba DTP studio v 90. letech). Deset, dvacet roků dělá to samé a stále lépe. Nevšímá si ale, že mezitím mu trh pomalu ujíždí pod nohama, čímž se podnikání posouvá z lukrativního centra na tržní periférii. Tučné zisky se pomalu tenčí, až stačí sotva na pokrytí nákladů. Podnikatel nechápe, kde udělal chybu. Ponaučení: sledovat tržní trendy a rozvíjet byznys v souladu s jejich vývojem.
• solární boom — Před pár lety mi začali zničehonic volat klienti i přátelé, že by chtěli začít podnikat v solární energetice, poněvadž je to prý perspektivní a státem garantovaný byznys. Jak to dopadlo, všichni víme. Stát nejdřív stimulací trhu vyvolal dojem jedinečné podnikatelské příležitosti, aby vzápětí nevídaný boom slunečních elektráren krutě uťal. Zdánlivě racionální investoři tak přišli ke značným ztrátám. Ponaučení: rozlišovat skutečné, relativně vzácné příležitosti od umělých pobídek závislých na zvůli úředníků.
• hypotéční bublina v USA — Federální politika levných hypoték a polostátních hypotéčních ústavů Fannie May a Freddie Mac vedla k obrovskému nafouknutí trhu, následnému splasknutí a propuknutí finanční krize na podzim 2008. Levné peníze z hypoték roztočily spirálu výstavby i ceny nemovitostí. Všichni stavěli ostošest. Aby ne, když stát srazil akontace na minimum a splátky byly nižší než běžný pronájem! Ponaučení: nesázet na nekonečný růst cen jen proto, že to dělají všichni ostatní.
• nástrahy konjunktury — Zákeřné je, že bubliny občas vznikají i na trzích, které stát příliš nereguluje, ale zato budí vášně nadšených investorů. Příkladem může být setrvalá konjunktura v IT, navzdory splasknutí internetové bubliny v březnu 2000. IT má všechny projevy silně přehřátého trhu, od přemrštěných cen některých akcií, po masivní start-up mánii. Problém nastává v okamžiku, kdy se podnikání vybudované v období táhlé konjunktury a snadných zisků musí udržet v prostředí nevyhnutelné budoucí recese. Ponaučení: „Teprve až opadne příliv, zjistíte, kdo plaval nahý.“ (Warren Buffett)
• dotace a státní zakázky — Mám pár klientů, kteří vyrostli a stali se zcela závislými na státních penězích. Typicky stavebnictví. Vybudovali firmu na vydatném zdroji a když stát investice pozastavil, nebylo najednou kde brát. Jejich strategie nebyla trvale udržitelná. Zakázky za peníze z evropských fondů oslabují zdraví firmy zrovna tak. Vždyť proč bych budoval silnou a konkurenceschopnou firmu, když máme své jisté, že? Ponaučení: nespoléhat se na zdánlivě zajištěné zdroje veřejných zakázek, kultivovat nezávislost.

Pro všechny výše uvedené příklady je charakteristické, že v rámci svého úzkého pohledu na trh se podnikatel či investor chová docela rozumně. Zkrátka reaguje na bezprostřední podněty. Jakmile však zohledníme širší ekonomické souvislosti, vyjeví se daná strategie v méně líbivém světle. Proto je důležité, umět tyto makroekonomické vlivy vnímat a rozpoznávat. O to lepší mohou být vaše dlouhodobé podnikatelské strategie.

Rozšiřování obzorů

Ekonomie je obor, ve kterém se může začít vzdělávat každý člověk se schopností racionálního, analytického myšlení. Pro začátek je docela důležité vědět, že v ekonomii existují různé názorové proudy. Některé (jako např. marxistická ekonomie) jsou zcela protichůdné k jiným. Na nezbytnosti fungování volného trhu se dnes ale shodnou již téměř všichni ekonomové.

Spory mezi jednotlivými tábory se tak týkají především role státu, monetární politiky, zadlužení veřejných rozpočtů, ale také životního prostředí či globalizace. Dříve či později se zřejmě k nějakému směru přikloníte. Především si však cestou rozšíříte ekonomické obzory. (Já například téměř nikdy nesouhlasím s názory populárních českých komentátorů Tomáše Sedláčka a Jana Macháčka, avšak beru jejich hlas jako nedílnou součást veřejné diskuse.)

Následující výběr doporučené četby je nevyhnutelně ovlivněn mými politickými a ekonomickými postoji. Přesto jsem se snažil vybrat širokou paletu zdrojů, které jsou zároveň dostatečně srozumitelné i pro naprosté laiky:

• Euro (nejlepší populárně-ekonomický časopis v Česku)
• Peter & Andrew Schiff: Ekonomické bajky (výborný úvod do ekonomie pro úplné laiky)
• Henry Hazlitt: Ekonomie v jedné lekci (nestárnoucí klasika, název říká vše)
• Thomas Woods: Krach (analýza příčin vzniku současné ekonomické krize)
• Friedrich Hayek: Cesta do otroctví (slavná kritika socialistické ekonomie)
• Mark Skousen: The Making of Modern Economics (anglicky; velmi čtivá historie)
• Murray Rothbard: For a New Liberty (anglicky; kontroverzní, ale podnětná kniha)
• Daniel Pink: Free Agent Nation (anglicky; o roli nezávislých profesionálů v ekonomice)
• Ayn Rand: Atlas Shrugged (anglicky; brilantní filozoficko-ekonomický román)
• Leonard Reed: Já, tužka (proslulý esej o neviditelné ruce trhu)
• Frédéric Bastiat: Petice výrobců svíček (legendární esej a kritika protekcionismu)
• Aleš Drobek: Půjčky a banky (čtivý článek o historii a hodnotě peněz)
• Laissez Faire (časopis o volném trhu v češtině, roční předplatné jen za 100 Kč)

Znalost ekonomie je důležitá nejen pro podnikatele, ale pro celou společnost. Pouze ekonomicky aktivní a vzdělaná společnost může bohatnout a bránit své ekonomické svobody proti kolektivismu, přerozdělování a plýtvání. A nenechme se mýlit: ekonomická politika má obrovský dopad na blaho či úpadek společnosti. I proto je ekonomie zajímavá a krásná.