Chcete s novým rokem začít budovat komunitu platících uživatelů a monetizovat tak svůj kreativní obsah? Denisa Hrubešová v rozhovoru pro server Lupa přibližuje tzv. creator economy a vývoj platformy Pickey, kterou rozjela spolu s kolegou Davidem Slačálkem.
„Celá ekonomika tvůrců je pořád ještě v plenkách a tyto spolupráce budou stále přibývat. Zareagoval na to třeba i Twitter, když zavedl možnost dávat tvůrcům spropitné nebo zpoplatnit část obsahu. Instagram a Facebook už to také zkoušejí. Myslím, že to v dalších letech bude ještě velká věc. A myslím, že se to bude týkat i lidí, kteří zatím tvoří jen v offline prostředí, kde provozují keramické či taneční kurzy, kurzy vaření a podobně.“
Zajímá vás, stručně a jasně, jak je to s tím připravovaným statusem umělce pro profesionály pracující v kultuře?
Jednu z nejsrozumitelnějších odpovědí nabízí nedávný rozhovor s Ondřejem Lipárem z Asociace spisovatelů. Vysvětluje, že nyní jde hlavně o to kulturní profesionály definovat a říct, kdo může status umělce získat. Na to pak teprve může navázat nějaká forma podpory. Jinými slovy, bude to běh na delší trať.
“Stát zavedením statusu kulturního profesionála vlastně jenom říká: pracovat v kultuře je specifické, je to něco jiného než být zaměstnanec, je to něco jiného než být podnikatel nebo OSVČ, protože v této oblasti klasický trh nefunguje, není to klasická hra nabídky a poptávky. Je to práce, která je často nepravidelná, nesouvislá, nárazová, a lidé, kteří takto pracují, se často dostávají do složitých životních situací. Stát přijetím zákona o statusu kulturního profesionála řekne, my tohle uznáváme, tady pro vás máme nějakou škatulku, nějaké označení. Abyste se do ní dostali, musíte splnit takováto kritéria. To je úplný základ. Teprve ve chvíli, kdy se podaří něco takového definovat, může stát začít tuto specifickou situaci zohledňovat v konkrétních opatřeních.“
Lipárův pragmatický přístup vyniká zejména ve srovnání s vyhrocenou veřejnou debatou o tomto tématu — viz třeba stejně starý rozhovor se zakladatelem Kulturní sféry Lukášem Viltem, který mluví bez obalu jazykem třídního boje o vykořisťování uměleckých profesí producenty.
Tvoření není jen zábava, někdy je to i pěkná dřina. Když to ale vezmete za správný konec, ušetříte si spoustu držkopádů a uvidíte cenné výsledky. Tady je návod jak na to.
Číst dálPokud pracujete či podnikáte v kultuře, nejspíš jste zaznamenali vyhrocenou diskuzi kolem tzv. statusu umělce.
Umělci a pracovníci v kultuře protestují, že ministerstvo nejedná, téma se probírá v médiích a kritici jako Ondřej Neff či herní vývojář Daniel Vávra novinku už teď z různých pozic kritizují, přestože ještě není zcela jasné, jakou bude mít podobu.
Pokud se chcete v celé problematice zorientovat a udělat si vlastní názor na věc, budete nejspíš řešit otázku, jestli k tématu vůbec existuje nějaký kvalitní zdroj informací v češtině? Naštěstí ano:
Statusem umělce se už pár let zabývá Institut umění — Divadelní ústav (IDU). Na svém webu má sekci Status umělce, kde nabízí zdarma 100stránkovou publikaci o zkušenostech z různých zemí, přehled zahraničních i českých zdrojů. Také uspořádali mezinárodní konferenci Střed zájmu: Status umělce a umělkyně a problému se věnují i v rámci projektu Kreativní Česko (viz poslední bulletin).
Umělci na volné noze představují v rámci trhu práce zcela svébytnou profesní skupinu. A právě někteří z nich dnes stávkovali před ministerstvem kultury za důstojnější podmínky pro výkon uměleckých profesí a zejména zavedení tzv. statusu umělce.
Pro kontext je třeba dodat, že profesionálové v kultuře a umění řeší trochu jiné problémy než jiní kreativci na volné noze, jako jsou grafičtí designéři či copywriteři, o influencerech a digitální ekonomice tvůrců ani nemluvě!
Typicky jde o pracovníky napojené na různé kulturní instituce, filmovou či jinou produkci, běžná vydavatelství apod. Mnozí mají formálně statut OSVČ, ale za podnikatele se nepovažují a výkonem práce se reálně blíží zaměstnancům, ovšem bez zaměstnaneckých jistot. Hodně to někteří pocítili zejména během covidu.
Mimochodem, o živobytí umělce na volné noze mluvil bez příkras hudebník Marian Friedl v našem letošním rozhovoru:
Cenotvorba pro kreativce – náš člen, výborný český ilustrátor a art director Michael Petrus nedávno sdílel záznam přednášky na UMPRUM, kde shrnul zkušenosti ze svých 12 let na volné noze a detailně rozebral téma cenotvorby od stanovení vlastní ceny přes hodnotu práce až po vyjednávání s klienty.
Video je dlouhé (bezmála 3 hodiny) a zvuk si budete muset zesílit, obsah za to ale stojí. Zvlášť pokud podnikáte v kreativních oborech.
„Řemeslo je míň než 50 % úspěšnosti,“ říká mj. a klade důraz na další aspekty podnikání, jako schopnost umět se prodat, spolehlivost, ad.
Odebírejte nejdůležitější novinky ze světa podnikání na volné noze. Každý měsíc zdarma ve vašem emailu:
Ochrana soukromí: Váš email bude zachován v tajnosti a nebude nikdy nikomu poskytnut. Odběr můžete kdykoli ukončit pomocí odkazu na konci každé zprávy.
Ochrana soukromí: Váš email bude zachován v tajnosti a nebude nikdy nikomu poskytnut. Odběr můžete kdykoli ukončit pomocí odkazu na konci každé zprávy.