Ilustrátor Vojtěch Jurík známý pod přezdívkou Vhrsti vydal na svém blogu článek o tom, proč má smysl se na volné noze věnovat osobním projektům. Jmenuje se Jestli vám můžu něco radit, tak…
„Věnujte se svým osobním projektům. Nejen prací pro klienty živ je freelancer. Ale pozor, tahle rada může být užitečná i vám, kteří třeba vůbec nepodnikáte. Neměli byste chuť zkusit něco úplně nového? Začít malovat, hrát na hudební nástroj nebo sportovat? Nevzpomenete si na žádný sen z dětství, který jste nikdy nerealizovali, protože se život zkrátka ubíral jiným směrem?
Osobní projekty jsou právě tím, co vás a vaši práci může přivést zpátky k vám. K tomu, co jste vždycky chtěli dělat, ale nějak na to nebyl čas. A třeba ve své práci děláte to, co vás absolutně baví a naplňuje, nechtěli byste přece jen zkusit něco, co bude jenom vaše?“
Poznámka: K tématu osobních projektů doporučujeme také nový článek 6 kroků k úspěšnému kreativnímu projektu a 300+ zdrojů navrch k tomu od Michelle Losekoot.
Novinka na poli AI: Generátor obrázků DALL·E 3 od OpenAI bude od října součástí placené verze ChatGPT Plus.
Jde o další krok od čistě textového AI chatbota směrem k multimodální AI, která může časem komunikovat i obrazem a hlasem, jak o tom mj. mluvil Jan Romportl v našem rozhovoru.
Významným zlepšením by měla být lepší práce s texty v obrázcích, což dosud činí potíže konkurenčním nástrojům Midjourney či Stable Diffusion (Adobe Firefly přistupuje k problému trochu jinak).
Už jen úvodní prezentační video Dalle 3 bere dech — v rukou šikovných tvůrců (nejen) na volné noze půjde bezpochyby o nesmírně silný nástroj kreativní práce:
Pravidla se změnila je odpolední blok přednášek o využití AI pro kreativce a markeťáky, který proběhne 12.10. v brněnském Kumstu jako součást Dnů AI.
Program, ve kterém najdete případové studie i praktické ukázky uplatnění nástrojů umělé inteligence v tvůrčí práci, cílí na copywritery, ilustrátory, grafiky, filmaře a animátory, fotografy, herní designéry, freelance konzultanty a také majitele menších a středních firem. Early birds vstupenky jsou za hubičku a mezi řečníky najdete mj. naše členy Davida Spáčila a Michaela Petruse.
Zajímá vás, stručně a jasně, jak je to s tím připravovaným statusem umělce pro profesionály pracující v kultuře?
Jednu z nejsrozumitelnějších odpovědí nabízí nedávný rozhovor s Ondřejem Lipárem z Asociace spisovatelů. Vysvětluje, že nyní jde hlavně o to kulturní profesionály definovat a říct, kdo může status umělce získat. Na to pak teprve může navázat nějaká forma podpory. Jinými slovy, bude to běh na delší trať.
“Stát zavedením statusu kulturního profesionála vlastně jenom říká: pracovat v kultuře je specifické, je to něco jiného než být zaměstnanec, je to něco jiného než být podnikatel nebo OSVČ, protože v této oblasti klasický trh nefunguje, není to klasická hra nabídky a poptávky. Je to práce, která je často nepravidelná, nesouvislá, nárazová, a lidé, kteří takto pracují, se často dostávají do složitých životních situací. Stát přijetím zákona o statusu kulturního profesionála řekne, my tohle uznáváme, tady pro vás máme nějakou škatulku, nějaké označení. Abyste se do ní dostali, musíte splnit takováto kritéria. To je úplný základ. Teprve ve chvíli, kdy se podaří něco takového definovat, může stát začít tuto specifickou situaci zohledňovat v konkrétních opatřeních.“
Lipárův pragmatický přístup vyniká zejména ve srovnání s vyhrocenou veřejnou debatou o tomto tématu — viz třeba stejně starý rozhovor se zakladatelem Kulturní sféry Lukášem Viltem, který mluví bez obalu jazykem třídního boje o vykořisťování uměleckých profesí producenty.
O médiích se říká, že jsou v krizi, a to se odráží i v drakonických smlouvách, které uzavírají s externími autory. Tak nějak se očekává, že nevýhodné podmínky akceptují a nebudou o nich diskutovat, protože konkurence je velká. Nebo ne?
Nizozemský publicista Nick Kivits sám zažil, že standardní smlouvy s médii moc nezkoumal a posílal je obratem podepsané zpět. Dnes k tomu říká: „Prvních pár let jsem to dělal úplně špatně. Všechno jsem jim podepsal.“
Nick se rozhodl neblahou pozici novinářů na volné noze zlepšit tím, že začal na webu Freelancevoorwaarden.nl standardní smlouvy nizozemských médii vysvětlovat a komentovat — co je kde špatně a na co si mají dát autoři pozor. To jsou zejména tři věci: exkluzivita, platební podmínky a licenční práva. Komentáře jsou leckdy neformální a vtipné jako např. „Dostanu zaplaceno za opakované užití? Haha. Ne.“
Nickův nápad představuje mimořádně efektivní a originální způsob, jak pomoci kolegům v odvětví, které je jednostrannými smluvními praktikami zhusta prorostlé. I nováčci tak mohou jednoduše zjistit, na co se ve smlouvách zaměřit, a je zřejmé, že podobný rozbor by prospěl freelancerům i v řadě dalších odvětví. Jediným háčkem zůstávají autorská práva k samotným smlouvám — i smlouva je totiž něčí autorské dílo a zveřejnění vyňatých částí tak musí být zjevně ve veřejném zájmu.
Výborný profil Nicka a jeho projektu najdete v článku Dutch website helps journalists better understand freelancer agreements od Lindy Thompson.
Tvoření není jen zábava, někdy je to i pěkná dřina. Když to ale vezmete za správný konec, ušetříte si spoustu držkopádů a uvidíte cenné výsledky. Tady je návod jak na to.
Číst dálOdebírejte nejdůležitější novinky ze světa podnikání na volné noze. Každý měsíc zdarma ve vašem emailu:
Ochrana soukromí: Váš email bude zachován v tajnosti a nebude nikdy nikomu poskytnut. Odběr můžete kdykoli ukončit pomocí odkazu na konci každé zprávy.
Ochrana soukromí: Váš email bude zachován v tajnosti a nebude nikdy nikomu poskytnut. Odběr můžete kdykoli ukončit pomocí odkazu na konci každé zprávy.