Daňové minimum

Platit menší daně chce asi každý, ale ne všichni to dělají správně (a legálně). Také o tom je daňová optimalizace pro nezávislé profesionály — živnostníky, podnikající studenty a zaměstnance, maminkatelky, autory, plátce DPH, majitele s.r.o. a europodnikatele.

Většina profesionálů podniká na volnou živnost s vysokým výdajovým paušálem, což je sama o sobě mimořádně výhodná daňová optimalizace. Zdaleka ne všude jsou drobní podnikatelé takto zvýhodněni a jistě ne náhodou patří Česko v EU co do podílu OSVČ na špičku. Tento článek ze základu paušálně zdaněných volných živností vychází a uvádí jej do širšího kontextu běžných modelových situací i jiných forem vykazování příjmů.

Studenti

Studuji vysokou a chci si na volné noze přivydělávat menšími zakázkami. Jak to rozjet s co nejmenšími daňovými závazky a náklady?

Pro příležitostný výdělek můžete využít Dohodu o provedení práce (více v části Bokovky). Osobně však studentům doporučuji: Nebojte se a jděte do podnikání! Ať už je to živnost, autorské příjmy, svobodné povolání nebo jiná forma podnikání, budete mít nyní výhody, na které již v budoucnu nedosáhnete. Můžete více riskovat a déle čekat na zisk; nemusí vás to hned živit. Máte hlavu nezatíženou stereotypy a v ní spoustu skvělých nápadů, které se možná později budete bát realizovat. K tomu elán, nadšení, energii na zdolávání překážek a relativně více volného času než zaměstnaní lidé s rodinou. Výhody podnikání při studiu:

• daňová sleva na studenta do 26 let, nebo do 28 let u denního doktorského studia, kterou uplatníte navíc ke slevě na poplatníka — platíte nižší daně
• neplatí minimální vyměřovací základ na zdravotní ani sociální pojištění, takže pojistné platíte ze skutečného zisku — u malého výdělku malé a v případě ztráty žádné
• neplatí se zálohy na zdravotní pojištění v prvním roce podnikání a v dalších letech jen podle výše výdělku v roce minulém — neplatí pro vás žádné povinné minimum
• sociální pojištění a zálohy na něj platíte jen při vyšším příjmu, tedy překročení tzv. rozhodné částky celoročního vedlejšího příjmu — ta v roce 2014 činí 62.261 Kč

Zaměstnanci

Chci zkusit podnikat na volné noze při zaměstnání a nevím, jestli rovnou zakládat živnost, nebo jak to danit. Ať mohu případně skončit, když to nepůjde.

Pokud je v zaměstnání odvedeno sociální a zdravotní pojištění alespoň z minimální mzdy (tj. 8.500 Kč hrubého), považuje se podnikání při zaměstnání za výkon vedlejší činnosti. Takové podnikání je výhodné a mnoho OSVČ to i dělá. Podnikání zahájíte snadno s minimálními náklady. U živností stačí návštěva živnostenského úřadu a poplatek 1.000 Kč za vydání živnostenského listu (u některého podnikání není třeba ani živnostenský list). Neúspěšné podnikání při zaměstnání lze kdykoliv přerušit nebo ukončit. Další výhody:

• neplatí minimální vyměřovací základ na zdravotní ani sociální pojištění, tj. platíte pojistné ze skutečného zisku — v případě malého výdělku malé, v případě ztráty žádné
• neplatí se zálohy na zdravotní pojištění
• sociální pojištění a zálohy na něj platíte jen při vyšším příjmu, tedy překročení tzv. rozhodné částky celoročního vedlejšího příjmu — ta v roce 2014 činí 62.261 Kč
• do daňového přiznání zahrnujete příjmy ze zaměstnání i z podnikání a daní se dohromady, takže si můžete odečíst zálohy na DPFO, které v zaměstnání platíte

Maminkatelky

Budu pár let doma s dětmi a ráda bych při tom podnikala v malém. Ale nevím, jak to ošetřit, abych nemusela platit vysoké pojistné a nepřišla o podporu.

Po dobu pobírání mateřské (prvních 28 týdnů) můžete začít podnikat jako OSVČ, pokud jste předtím byla zaměstnaná a mateřská je vyplácená ze zaměstnání. Pokud jste již před mateřskou podnikala jako OSVČ (mateřská je vyplácená z nemocenské OSVČ), jako OSVČ podnikat na mateřské osobně nemůžete. Lze však činnost vykonávat např. prostřednictvím zaměstnanců, nebo s někým uzavřít dohodu o provedení práce.

Při pobírání rodičovské (po mateřské, maximálně do 4 let věku dítěte) nejsou žádná omezení na podnikání ani zaměstnání. Je pouze potřeba zajistit celodenní dohled nad dítětem zletilou osobou. U dětí do dvou let je limit maximálně 46 hodin měsíčně v jeslích nebo školce. Výhody podnikání při mateřské a rodičovské:

• neplatí minimální vyměřovací základ na zdravotní ani sociální pojištění, takže pojistné platíte ze skutečného zisku — u malého výdělku malé a v případě ztráty žádné
• neplatí se zálohy na zdravotní pojištění v prvním roce podnikání a v dalších letech jen podle výše výdělku v předcházejícím roce — neplatí pro vás žádné povinné minimum
• sociální pojištění a zálohy na něj platíte jen při vyšším příjmu, tedy překročení tzv. rozhodné částky celoročního vedlejšího příjmu — ta v roce 2014 činí 62.261 Kč

Autoři a kreativní profesionálové

Chci si vydělávat psaním nebo jinou kreativní autorskou tvorbou, ale nevím, jak to danit, ani co je pro mne nejvýhodnější.

Od 1. 1. 2014 došlo k výraznému snížení administrativy u příležitostných autorů (tedy těch, kteří daní příjmy podle Autorského zákona). Příjmy z ČR do 10.000 Kč měsíčně od jednoho plátce (vydavatele, redaktora, klienta) se zdaňují pouze srážkovou daní 15 %, takže autor dostane již zdaněné peníze (85 % sjednané odměny) a nemusí nic řešit, o zdanění se stará plátce. Autorské příjmy zdaněné srážkovou daní nepodléhají sociálnímu ani zdravotnímu pojištění a pokud nemá poplatník žádné jiné příjmy z podnikání, nemusí se kvůli nim vůbec registrovat na sociální a zdravotní pojišťovně. Nemusí (ale může) je uvádět do daňového přiznání, a to ani pokud má povinnost přiznání podat z jiných důvodů.

Příjmy podle autorského zákona vyšší než 10.000 Kč měsíčně od jednoho plátce fungují stejně jako ostatní podnikání. Autor se registruje na sociální správě a zdravotní pojišťovně a platí zálohy na pojistné, jako klasická OSVČ. Nemusí však nijak žádat o podnikatelské oprávnění, ani platit žádný poplatek jako živnostník. Jednou ročně podává daňové přiznání a uplatní buď výdaje skutečné, anebo paušální 40 %, načež podá přehled OSVČ na sociální a zdravotní pojištění. Pokud máte vedle příjmů podle autorského zákona i příjmy ze živností, platí pro ně jiný výdajový paušál (řemeslné živnosti 80 %, ostatní živnosti 60 %) a budete je muset počítat zvlášť, abyste je mohli oddělit v daňovém přiznání.

DPH

Můj roční obrat se blíží 1 miliónu Kč a já netuším, co přechod na DPH obnáší. Mám se snažit do toho nespadnout, nebo do toho jít a nebát se?

Plátcovství DPH se obávat nemusíte. I plátce DPH může uplatňovat dál paušální výdaje, pokud je to pro něj výhodnější. Musí pouze vést jednoduchou evidenci pro účely DPH. Na to se dá buď pořídit vhodný software, nebo svěříte vedení evidence účetní, která má program vlastní. Lze to však zvládnout i svépomocí, chce to jen preciznost a počáteční dohled účetního poradce.

Při přechodu na plátcovství je třeba si uvědomit, že pokud prodávám neplátcům, tak fakticky mé služby či zboží zdraží o 15 nebo 21 %. Někdy to může být naopak výhoda. Příklad: jsem český IT specialista a poskytuji IT služby firmám v EU (plátcům DPH v jiných státech). Pokud se stanu plátcem DPH, tak své IT služby do EU (plátcům) fakturuji s nulovým DPH, tj. žádné DPH neodvádím. Zároveň si můžu uplatnit odpočet z DPH zaplaceném v ČR např. za telefony, nákup počítače, kancelářské potřeby aj. Stát mi toto DPH zaplacené v ČR vrátí.

Bokovky

Nechci podnikat, ale dělám občas bokovky za pár desítek tisíc pro kamarády, kteří to potřebují nějak vykázat.

Nejlepším řešením je uzavřít s obchodním partnerem dohodu o provedení práce (dále jen DPP). Na dohody lze odpracovat u jednoho zaměstnavatele maximálně 300 hodin za rok. Není však limit, kolik můžete DPP uzavřít. DPP do 10.000 Kč hrubého nepodléhají sociálnímu ani zdravotnímu pojištění, nad 10.000 Kč se odvádí sociální a zdravotní jako u pracovního poměru.

Z DPP se platí 15 % srážková daň, takže dostanete čistou mzdu ve výši 85 % sjednané odměny a o zdanění se nestaráte, ani nepodáváte daňové přiznání. U jednoho zaměstnavatele měsíčně můžete podepsat tzv. Prohlášení poplatníka (růžový papír) a uplatnit slevu na dani, takže nebudete z částky do 10.000 Kč platit žádnou daň.

Pokud překročíte limit 300 hodin za rok, je možné uzavřít dohodu o pracovní činnosti (DPČ) a to až do výše poloviny týdenního úvazku, tedy 20 hodin týdně. Z DPČ se sice odvádí sociální a zdravotní jako z pracovního poměru, ale administrativa je pro zaměstnavatele výrazně nižší než např. u zkráceného pracovního úvazku. O odvody se stará zaměstnavatel.

U příležitostných výdělků (nahodilých, bez úmyslu je opakovat, např. sousedská výpomoc, prodej přebytků ze zahrádky apod.) jsou příjmy jsou do 30.000 Kč ročně osvobozeny od daně z příjmů a nemusí se ani uvádět v daňovém přiznání.

Startupy

Rozjíždíme s kolegy jako startup webový projekt a nechceme hned zakládat s.r.o. Mají se příjmy fakturovat na něčí živnost, nebo se to dá udělat i jinak?

Pokud se chcete vyhnout založení právnické osoby hned v začátcích a fungovat nadále jako OSVČ, dokud se projekt nerozběhne, máte v zásadě dvě možnosti:

1. Neformální neboli džentlmenská dohoda je zpravidla o tom, že se výkony fakturují na jednoho z vás. Ten pak vše zdaní, zaplatí odvody a o zisk se podělíte dohodou. V praxi bývá časté i to, že každý fakturuje to své. Pokud se např. domluví programátor, grafik a kodér, že budou společně dělat weby, každý vyfakturuje a později zdaní svůj díl práce. Tento model vyhovuje podnikatelům, kteří vyznávají nezávislost, nicméně nevýhodou je komplikované řešení možných sporů.
2. Formální uspořádání vztahů znamená v praxi založení společnosti s ručením omezeným (s.r.o.), méně častěji veřejné obchodní společnosti (v.o.s.) nebo akciové pro více spoluvlastníků (a.s.). Každopádně doporučuji domluvit se předem, v jakém okamžiku přejdete od neformálního spolčení k formálnímu, jaké bude rozdělení podílů, a to celé podložit alespoň rámcovou smlouvou, která dohodu právně ukotví.

Společnost s r.o.

Pokud mám roční obrat 1,5 mil. Kč, paušální náklady 60 % a reálné zhruba 30 %, o kolik více asi zaplatím na daních a pojištění při podnikání na s.r.o.?

Podnikání na živnost je daňově zvýhodněno možností uplatnění celkem vysokých daňových paušálů, které u nezávislých profesionálů nezřídka vysoce přesahují reálné náklady. Názorně to ilustruje následující tabulka podle výše uvedeného příkladu:

Tabulka pro zjednodušení neuvádí další nezdanitelné položky a slevy na dani, kterých jsou řádově desítky. V tomto případě by živnostník zaplatil státu o 133.815 Kč méně než majitel s.r.o. a měl o stejnou částku vyšší čistý příjem. V případě s.r.o. je také třeba počítat s vyššími administrativními náklady na vedení účetnictví, přiznání k dani z příjmů právnických osob aj.

Lze podnikat jako OSVČ a s.r.o. v jednom oboru? Za jakých podmínek je možné fakturovat vlastnímu s.r.o.? Mohu se zaměstnat ve vlastním s.r.o.?

Jednatel s.r.o. smí podnikat ve stejném předmětu činnosti jako s.r.o. pouze se souhlasem všech společníků. Zákaz konkurence může být ve společenské smlouvě rozšířen i na společníky. Společník i jednatel mohou být zaměstnáni ve vlastním s.r.o. (i na DPP či DPČ) a mohou mít i zaměstnanecké benefity. Fakturaci OSVČ do vlastní s.r.o. doporučuji vždy konzultovat s daňovým poradcem, zde je pár základních tipů:

• nefakturujte do s.r.o. služby, které jsou předmětem činnosti s.r.o.
• nefakturujte jen vlastnímu s.r.o. (může být hodnoceno jako ilegální švarcsystém)
• fakturujte vlastnímu s.r.o. na smlouvu a za ceny obvyklé, tj. jako jiným klientům
• fakturované služby musí být také skutečně poskytnuty (nikoli jen papírově kvůli daním)

Europodnikání

Kdybych chtěla na živnost fakturovat klientům po celé EU, jak složité pro mne bude daňové přiznání? Má smysl založení tzv. offshore firmy v zahraničí?

Poskytování služeb z ČR do zahraničí je díky smlouvám o mezinárodním obchodě poměrně jednoduché, jen vám přibude nějaká administrativa. Neplátce DPH se může stát tzv. osobou identifikovanou k dani a bude muset podávat přiznání k DPH. Konkrétní situaci by měl každopádně vidět daňový specialista, protože problematika danění napříč EU není jednotná a neuváženou fakturací byste mi mohli zbytečně zkomplikovat podání daňového přiznání.

Zakládání offshore společností a dnes módních britských Ltd. nedoporučuji. Administrativní a finanční náklady za jejich správu v zahraničí bývají značně vysoké, takže pokud nepotřebujete optimalizovat zisky v řádech milionů, jako daňová úspora se vám příliš nevyplatí. Navíc jde o podnikání na tenké hranici mezi daňovou optimalizací a daňovým podvodem, což je trestný čin. A poměrně snadno se dostanete do hledáčku finančního úřadu nebo hospodářské kriminálky. Jiný krok je samozřejmě legitimní založení pobočky v jiném státě, ale i to je zdlouhavé a drahé.

Poctivost především

Ve vlastním zájmu plaťte daně poctivě. Éra, kdy podnikatelům procházely poměrně rozsáhlé daňové úniky a „optimalizace“ za hranicí zákona, je definitivně u konce. Finanční úřady dlouhodobě snižují počet kontrol a zároveň zvyšují inteligenci a efektivitu jejich provádění. Roste tolerance k formálním nedostatkům, ale na druhé straně i tvrdost postihů za nezákonné krácení daní. Doporučuji vám tedy uplatňovat všechny zákonné prostředky daňových slev, ale také řádně přiznávat všechny své příjmy. S čistým svědomím se přeci jen podniká lépe než s účtem plným drobných daňových úniků. Tak přeji hodně legálních zisků a nám všem co nejnižší daně.