Nezávislost, volnost, svoboda!

Stejně jako je osobní svoboda důležitá pro šťastný život, je nezávislost klíčová pro zdravé podnikání. A jako v životě, mnozí profesionálové si volí závislost s nadějí, že jim to něco pozitivního přinese.

Měl bych předeslat, že tento článek nepojednává o nějakých snových ideálech, ale o tvrdě vydobyté nezávislosti, se kterou stojí a padá pružnost každého podnikání.

Začnu jednoduchou definicí: čím více silných nebo trvalých vazeb podnikání má, tím více je jeho osud svázán s vnějšími faktory. Tím méně je schopno přijímat rázná rozhodnutí, měnit směr a přizpůsobovat se okolním podmínkám.

Háček je v tom, že nezávislost ohrožují všechny pevné vazby, ať už jsou z našeho hlediska pozitivní, negativní či neutrální. I kdybychom závislostí něco pozitivního získali, jinde ztrácíme. 100% pozitivní závislost v podnikání neexistuje.

Příklady závislostí

Zásadní význam nezávislosti je bohužel opomíjené téma a tolerance k bujení vnější provázanosti bývá často bezmezná. Všechny ty smlouvy, pohledávky, protislužby, dotace, obchodní partnerství, sliby a dohody naši svobodu tak či onak omezují:

• nesplacené pohledávky — vytvářejí silnou závislost na dlužnících a jsou také nevědomým přejímáním jejich podnikatelského rizika
• unáhlené sliby a smluvní záruky — vždy je lepší neslibovat nemožné a neuzavírat striktní smlouvy, když to není nutné; většinou stačí číst a znát Obchodní zákoník
• partnerství a spolupráce ve sdružení — někdy výhodné a obohacující; jindy naopak obtížné, plné kompromisů a narůstající frustrace z polovičatých řešení
• outsourcing jádra podnikání — riskantní krok; přenesení klíčových činností na dodavatele vytváří těsnou provázanost s omezenými možnostmi kontroly
• neujasněné majetkové vztahy — tikající časovaná bomba; charakteristické pro kooperativní projekty a lehkomyslné nakládání s duševním vlastnictvím
• dotace z veřejných zdrojů — atraktivní, ale taktéž zahrnující náročnou administrativu, bojůvky s úřední byrokracií, rizika a silné závazky do budoucna
• protislužby a výměnný obchod — v malém rozsahu přijdou vhod, ve velkém však může jít o daňový únik; časté jsou problémy s kvalitou i vymahatelností
• já na bráchu, brácha na mě — přirozené v kruhu rodiny a přátel; nepříjemně zavazující vůči jiným osobám, zvlášť když nevíme, co bude žádáno naoplátku
• prorůstání práce a soukromí — dilema mezi protěžováním kamarádů a službou pro zákazníky je zhoubné; kamarádšofty do podnikání nepatří

Výčet není ani zdaleka úplný (chybí např. půjčky, úvěry). Má hlavně ilustrovat, jak nezávislost tiše trpí i v rámci vztahů, které jsou všeobecně považovány za jednoznačně prospěšné.

Nezávislost jako skrytá kvalita

Hodnotu nezávislosti plně doceníme, až když ji můžeme uplatnit — tím, že se chopíme nečekané příležitosti, zbavíme nespolehlivého dodavatele, nebo odmítneme tiché dohody a jiné pro nás nevýhodné závazky.

Volnost a svobodu nesmíme chápat jako nespolehlivost, právě naopak. Individualismus jako jasné rozlišování mezi vlastními a cizími zájmy jde ruku v ruce se zodpovědností a jejím vědomým přijetím. Můj zájem, moje zodpovědnost!

Tím, že jsem na volné noze a podnikám, obohacuji ostatní. Dávám-li víc, než musím, nečekám, že to hned dostanu zpět. Podporuji, ale zároveň jsem mocně podporován těmi, kteří následují své vlastní vize.

Pružnost neznamená, že musím neustále měnit směr, ale že mám svobodu to kdykoli udělat bez obav z porušení toho či onoho závazku. Závazková dieta a kultivace tohoto postoje je pro dlouhodobou úspěšnost podnikání velmi přínosná.

Naučit se posuzovat všechny závazky z hlediska dlouhodobého vlivu na nezávislost vyžaduje praxi. Člověk si říká: proč bych měl odmítat tu či onu nabízenou spolupráci? Přitom si neuvědomí, jaký může mít celkový dopad na jeho podnikání. Ostražitost je plně na místě.

Poznámky autora

V mém vlastním podnikání patří nezávislost mezi nejvyšší priority. S díky a respektem odmítám všechny nabídky na spolupráci, které by mohly mou svobodu jednání či slova omezit. Mockrát se mi to vyplatilo. A o to více mohu být loajální ke svým klientům a spolupracovníkům.

Stojí za zmínku, že v období hospodářské krize se Baťa pustil i do výroby potravin pro své zaměstnance, aby tak kompenzoval nevyhnutelné snížení cen výrobků a mezd. Jiným průmyslníkům byl za to pro smích, ale krizi ustál. Byl nezávislý a pružný, přizpůsobil se.

Pro úplnost dodejme, že kromě těch vnějších, existují také závislosti vnitřní. Pěkně to vystihuje kniha Restart o podnikatelském minimalismu, v kapitole Udržujte si štíhlou linii:

„Přijměte za své, že dobré je být štíhlý. Nyní jste nejmenší, nejštíhlejší a také nejrychlejší ve své firemní historii. Dál už budete jen tloustnout. A čím je nějaký objekt těžší, tím více energie je potřeba na změnu jeho trajektorie. Ve světě podnikání to platí úplně stejně jako ve světě fyzikálním. Tloustnutí podporují: dlouhodobé smlouvy; nadbyteční zaměstnanci; trvalá rozhodnutí; porady; těžkopádné firemní procesy; majetek (hmotný i duševní); hardwarová, softwarová a jiná technologická omezení; dlouhodobé detailní plány; politikaření v kancelářích.“