Zdravá domácí pracovna

Víte, co je to syndrom nezdravých budov a jak úzce se týká vaší domácí pracovny či kanceláře? Vnější faktory jako vzduch, světlo, teplo či hluk ovlivňují náš pracovní výkon a zdravotní stav mnohem více, než si uvědomujeme.

V oblasti zdravotní prevence urazilo Česko obrovský kus cesty. Více než dřív se zajímáme o to, jak žijeme, kterak odpočíváme a co jíme, protože chceme být zdraví. Trendem posledních let je zlepšení životosprávy za účelem zvýšení pracovní produktivity, například cestou lepší ergonomie či výživy prospívající práci. Tyto důležité faktory můžeme snadno ovlivnit a díky všudypřítomné osvětě se nám to často i daří. Oproti tomu v otázkách vnějších vlivů veřejnost mnohdy tápe a podmínky našich kanceláří či pracoven nejsou ani zdaleka vyhovující.

Podle dosavadních průzkumů pracuje 70–80 % nezávislých profesionálů doma. Často trávíme celý den v domácí pracovně, obývacím pokoji či ložnici. A náš výkon, zpravidla aniž si to uvědomujeme, ovlivňuje prostředí, ve kterém se nacházíme. Nejvíce nás ovlivňuje kvalita vzduchu, teplota, osvětlení, hluk a někdy i elektromagnetické pole:

Tyto vnější vlivy mohou narušovat naše soustředění, způsobovat bolesti hlavy, v krajním případě i zdravotní potíže a nemoci. Některé (jako hluk nebo horko) si uvědomíme a snažíme se je omezit. Nebezpečnější jsou však vlivy, které přímo nevnímáme, přestože mohou způsobovat dlouhodobé zdravotní potíže. Týká se to zejména kvality vzduchu.

Zdravý vzduch

Moderní člověk tráví v uzavřených prostorech stále více času, nezřídka více než 90 %. Pořídili jsme si velmi těsná okna, aby nám neuteklo teplo, ale zároveň s ním si uvnitř držíme i nejrůznější škodliviny. Vznikl tak novodobý syndrom nezdravých budov.

Vzduch v uzavřené místnosti má daleko horší kvalitu než ten venkovní. Výsledkem je snížená pracovní výkonnost, únava, bolesti hlavy, vznik alergií, astmatu a dalších chronických nemocí. Zásadní přímý vliv na náš pracovní výkon má koncentrace oxidu uhličitého CO₂ ve vzduchu. Oxid uhličitý vzniká dýcháním a v nevětrané místnosti se rychle hromadí. Na rozdíl od ostatních škodlivin jej dokážeme snadno změřit a určit tak kvalitu vzduchu, jak dokazuje můj experiment s nárůstem koncentrace CO₂ v místnosti o ploše 24 m² se dvěma lidmi:

V grafu je krásně vidět, že po několika hodinách se zavřenými okny překročí koncentrace CO₂ ve vzduchu hranici, kdy začínáte mít pocit ospalosti a začnete ztrácet soustředění. Experiment měřil místnost o ploše 24 m² se dvěma lidmi. Okno se otevřelo po více než 7 hodinách před ochodem z místnosti. Stejně by vypadal graf pracovny o ploše 12 m² s pouze jedním člověkem.

Na rozdíl od pocitu hladu či zimy si špatný vzduch v místnosti neuvědomíme jinak než tak, že ji opustíme a vrátíme se zpět. Oxid uhličitý ale působí na člověka jen krátkodobě. Dlouhodobé zdravotní potíže nám způsobují různé těkavé látky, které se uvolňují z nábytku nebo čisticích prostředků.

Přehled hlavních zdrojů škodlivin v místnosti

• Člověk uvolňuje dýcháním vlhkost a oxid uhličitý.
• Stavební materiály a nábytek uvolňují těkavé látky z formaldehydových lepidel, kterými se spojuje lepený nábytek a dřevotřískové desky, ale také z laků a nátěrů.
• Vybavení kanceláře jako tiskárny, kopírky a počítače jsou zdrojem těkavých látek i prachu, na který se tyto látky lepí.
• Vlhké a vodní plochy, vlhké zdi nebo akvária umožňují množení bakterií a plísní.
• Osvěžovače vzduchu, aromalampy, vonné svíčky a tyčinky produkují těkavé látky.
• Rychle schnoucí čistící prostředky, které se používají na čištění nábytku, ale také oblečení v čistírnách.
• Další zdroje jako tabákový kouř, prach z koberců, elektrické přímotopy, rakovinotvorný plyn z podloží radon aj.

Jak zajistit kvalitní vzduch

Nejprve co nejvíc omezte zdroje těkavých látek. Tedy žádné kouření v pracovně, místo lepeného dřeva použijte masivní a čtěte pozorně, z čeho se skládají čistící prostředky, které používáte. Škodlivé jsou ty, které obsahují těkavé a rychle se vypařující látky jako například benzen či benzín.

Zajistěte v místnosti důkladné a pravidelné větrání. To můžete provést několika způsoby:

1. Budete na čerstvý vzduch myslet, jednou za dvě hodiny otevřete okno a vyvětráte. Moc se mi to neosvědčilo. Většinou se zaberu do práce a nemyslím na čas. Jsem rád, když nezapomenu okno otevřít ráno. V zimě se mi stávalo, že jsem zapomněl i na otevřené okno a najednou mi mrzly nohy.
2. Svěříte větrání automatice. Buď si pořídíte automatické otevírání oken jako tento energeticky aktivní dům, což je ideální pro letní měsíce, anebo, abyste neztráceli teplo, využijete rekuperační jednotku. Ta větrá a zároveň vzduchem, který odchází z místnosti, ohřívá ten přicházející až s 85% udržením teploty ve výměníku. Rekuperační jednotky mohou být nainstalovány pro celý dům, byt, nebo i jeden pokoj.

Bytová rekuperační jednotka (zdroj: Centrum pasivního domu)

Teplo

V pracovně by nemělo být horko ani příliš chladno. Teplota, v níž se nám dobře pracuje, se pohybuje individuálně někde mezi 20 a 26°C.

Co když však máte v zimě na teploměru 24°C, ale stejně je vám zima od nohou? Může za to nerovnoměrná teplota vzduchu v místnosti a možná i chladná podlaha či stěny. Když je okno nebo stěna o více než 3°C chladnější než vzduch, máte pocit, že na vás sálá zima. Řešením je buď topit na vyšší teplotu, nebo provést razantnější zásah a dům tepelně zaizolovat. Takto jsem postupoval při izolování rekreačního domku.

Podobný je postup u chladné podlahy, kde se vedle izolace navíc nabízí i její vytápění, případně využití elektricky podehřívaného koberečku s malým výkonem tak, aby teplota povrchu nepřesáhla 25°C při dlouhodobém sezení a 23°C při dlouhodobém stání na vyhřívané podlaze.

Horší je to v horkých letních dnech, kdy se vám slunce opře do oken, v místnosti máte najednou 30°C, začnete se poohlížet po klimatizaci a účty za elektřinu jen lítají.

Důležité je nepustit si teplo vůbec do místnosti! Teplo se do místnosti dostává dvěma způsoby: horkým vzduchem, když větráte, a dopadajícími slunečními paprsky. Sluneční paprsky ohřívají v místnosti vše, na co dopadnou: nábytek, koberec i stěny, takže máte najednou v interiéru spoustu malých radiátorů.

V létě proto nejlépe větrejte ráno, dokud je vzduch ještě chladný. Přes den větrání co nejvíc omezte a větrejte jen na chladné severní (nebo odpoledne východní) straně domu. Pomoci může opět řízené otevírání oken, nebo rekuperační jednotka, která nasává vzduch z chladné severní strany.

Sálavé sluneční paprsky odrazíte žaluziemi. Nejlepší jsou venkovní, které nepustí slunce do místnosti vůbec. Ale vystačíte si i se světlými, vnitřními okenními žaluziemi, které jsou na montáž výrazně jednodušší. Ty pustí teplo jen kousek za okenní sklo a slunce bude ohřívat jen samotné žaluzie. Pracujete-li v podkroví, slunce se vám dovnitř prohřeje i nezaizolovanou střechou. Tady je řešením tepelná izolace, nebo alespoň otevírání dveří na chladnou chodbu.

Světlo

Bolesti hlavy a únavu očí při práci způsobuje daleko častěji špatné osvětlení nežli samotná mnohahodinová práce na počítači. Pracovní stůl se snažte co nejvíce osvětlit denním venkovním světlem tak, aby nedocházelo ke světelným odleskům od monitoru. Ideální je umístění pracovního stolu do stinného kouta, kam nedopadají přímé sluneční paprsky. Jasnou výhodou je také monitor či notebook s matným displejem.

Umělým světlem pracovní stůl osvětlete co nejrovnoměrněji. To dobře zajistí pantografová lampa nad úrovní očí, asi 40 cm nad deskou stolu, zároveň s rozsvíceným hlavním světlem místnosti. Lampa pro praváky má být na levé straně stolu, pro leváky naopak na pravé. Od osvětlení by neměly vznikat odlesky na monitoru a zároveň by mělo být osvětlené pozadí za monitorem, aby jste neunavovali zrak velkým kontrastem. Pokud je dostatečně výkonné hlavní světlo v místnosti, bude stačit samo o sobě i bez stolní lampy.

Pantografová lampa (pro praváka na levé straně stolu)

Hluk

Sluch sloužil původně hlavně jako varovný systém, proto hluk velmi snadno narušuje naše soustředění při práci. Způsobuje rozmrzelost, agresivitu, ztrátu pozornosti a celkové snížení výkonnosti. Při vyšších hodnotách může i narušovat funkci sluchového orgánu.

Používáte televizi nebo rádio jako zvukovou kulisu? Z vlastních zkušeností doporučuji, pokud se potřebujete soustředit, pouštět nanejvýše tichou hudbu, beze slov, anebo v cizím jazyce. Mně osobně se velmi dobře osvědčuje orchestrální hudba.

A co s hlukem, který ovlivnit nemůžete? Rušná ulice, hluční sousedé nebo dupání v patře nad vámi? Pokud nepomůže tichá zvuková kulisa, nezbude než stavební opatření. Nejjednodušší je předstěna nebo podhled s deskami z akustického sádrokartonu, které zmenší místnost jen o 8–10 cm. Hluk z ulice může radikálně snížit výměna oken za nová, protihluková. Viz také můj rozhovor s Petrem Vlčkem na téma jak odhlučnit byt.

Akustická předstěna z minerální vaty a sádrokartonu (obě ilustrace Adéla Moravcová)

Elektromagnetické pole

Elektromagnetické pole je všude kolem nás. Toto záření měříme mj. pomocí fyzikální veličiny SAR, která je důležitá zejména při výběru nového mobilního telefonu a udává ji každý velký výrobce. Zdroji EM záření jsou rozvody velmi vysokého napětí, vysílače, mobily, Wi-Fi routery a řada elektrospotřebičů. (Od rozvodů velmi vysokého napětí musí být dodrženo ochranné pásmo 50 m, ve kterém nesmí stát žádný obytný dům.)

Škodlivé působení slabého elektromagnetického pole na člověka nebylo dosud jednoznačně prokázáno, nicméně z preventivních důvodů byly stanoveny poměrně přísné limity pro mobilní telefony, které drží lidé přímo u hlavy. Kdo volá často a dlouho, může použít hands-free se slabším výkonem (a tedy i vyzařováním), nebo používat v pracovně klasický či VoIP telefon se sluchátkem na šňůře.

Pokud vám záleží na zdraví…

Nepodceňujte vnější vlivy, které na vás působí pravidelně, den co den, 40 hodin týdně, případně i déle, pokud ve stejném prostoru zároveň pracujete i bydlíte! Dlouhodobá, akumulovaná expozice vede k nebezpečnému sčítání škodlivých vlivů, které mohou postupně nalomit vaše zdraví.

Prevence je přitom relativně jednoduchá. Věnujte od této chvíle zvýšenou pozornost vnitřnímu prostředí vaší domácí pracovny či kanceláře a začněte postupně pracovat na jeho zlepšení. Dopřejte si ty nejlepší podmínky, jaké si dokážete zařídit — čerstvý vzduch pro mozek, kvalitní osvětlení pro oči a klid pro tvůrčí myšlenky.

Prostředí, o které se nemusíme starat, zajistí nejlépe pasivní dům, řadu opatření však můžeme udělat sami už jen přemístěním pracovního stolu nebo pravidelným větráním.