Černé labutě

Podnikáte uprostřed statického Průměrostánu, anebo lovíte černé labutě na neprobádaném území tajuplného Extrémistánu? Odpověď na tuto zdánlivě nesmyslnou otázku, jako z Alenky v říši divů, může být klíčem k záhadám vašeho podnikání.

Propastný rozdíl mezi zamýšleným a skutečným výsledkem podnikatelských záměrů či projektů je téma, které mne nepřestává fascinovat. Něco si krásně naplánujeme. Doslova to vidíme před očima, jakoby se to už stalo. Ale ono ejhle, nakonec se to vyvine úplně nečekaně, jinak. Následuje další smělý plán, nečekané prozření, a tak stále dokola. Proč?

Osvětluje to tzv. krocanův problém tisíce a jednoho dne: Milého krocana krmí a hýčkají už coby malé krůtě. Sílí a roste a každým dnem si je stále více jist, že v tomhle ráji bude žít navždy. Tisíc dní blahobytu jej zbaví všech pochybností o nejisté budoucnosti. Až 1001. den se vše náhle změní. Nic netušícího krocana zabijí a upečou jako hlavní chod vánoční večeře.

Krocan padl za oběť černé labuti, nepředvídatelné události s velkým dopadem. Z pohledu jeho životních zkušeností nic nenaznačovalo tomu, že by taková událost mohla nastat. Naopak, omezenost jeho poznání jej setrvale utvrzovala o opaku, až této iluzi uvěřil.

Libová definice s příklady

Spojení černá labuť se ve středověku používalo pro označení krajně nepravděpodobného, až nemožného jevu. Ovšem jen do té doby, než byla objevena Austrálie a v ní, světe div se, skutečná černá labuť. Jediné pozorování postavilo na hlavu poznání předchozích generací:

Labuť černá (zdroj: Wikipedia)

Zavedený pojem si vypůjčil Nassim Nicholas Taleb v názvu své knihy Černá labuť pro označení ojedinělé události či jevu, který má 3 základní atributy:

1. výjimečnost zcela mimo rámec očekávání a prognóz (jako blesk z čistého nebe)
2. mimořádný dopad na budoucnost projektu, firmy, společnosti či jednotlivce
3. je obětí vysvětlování a pozdější klasifikace jako nevyhnutelné, předvídatelné události

Několik příkladů známých černých labutí:

• havárie jaderné elektrárny Fukušima následkem nečekaně vysoké vlny tsunami
• nástup internetu a raketový růst společností jako Google či Apple
• útoky v USA 11. září nebo rozsah obětí a škod 2. světové války
• ropná havárie v Mexickém zálivu a marné pokusy o zastavení úniku ropy do moře
• erupce islandské sopky a náhlé pozastavení letů nad Evropou
• fenomenální bestsellery jako Harry Potter či Šifra mistra Leonarda
• bleskový krach na americké burze v roce 2010 vyvolaný chybou software

Příkladem však může být i to, když se nějaký velmi pravděpodobný a očekávaný jev nestane. Černé labutě nejsou objektivní fenomén, ale spíš důsledek omezenosti hranic poznání a přehnané důvěry v to, co už víme. Vyskytují se zcela běžně všude kolem nás, ale většinou si toho nejsme vědomi, protože máme tendenci tyto mimořádné jevy zpětně vysvětlovat jako nevyhnutelný následek známých příčin. Tak je to.

No dobře, ale co z toho?

Možná si vzpomenete, že o Talebově knize a černých labutích jsem už psal v souvislosti s rolí náhody a nezávislosti v podnikání. S půlročním odstupem, po několika přednáškách a živých diskusích však mohu říci, že problematika nahodilosti, pravděpodobnosti a predikce je pro pragmatické podnikatele těžce uchopitelná. Ptají se vždy stejně: „Co z toho?“

Taleb sám vyzdvihuje praktický význam teorie černých labutí, když říká, že to hlavní, oč mu v životě jde, je nebýt ten krocan. Souhlasím. V praxi to však představuje obrovský problém. Jak se mohu připravit na něco, co podle našich omezených představ neexistuje? Odpověď je geniálně prostá: Musím změnit svou představu o tom, v jakém prostředí podnikám.

Průměrostán vs. Extrémistán

Černé labutě žijí v dynamickém prostředí, které Taleb označuje výmluvným termínem Extrémistán. Oproti němu staví statické, kontrolované a předvídatelné prostředí neboli Průměrostán. Rozdíly vysvětluje názorně pomocí následující tabulky:

Skeptický empirismus vs. platonický přístup

Vtip je v tom, že v Průměrostánu bychom chtěli žít všichni (stejně jako ten krocan). Nemáme rádi nepříjemná překvapení a přání je nám otcem myšlenky. Bohužel, většina problémů či projektů se vyskytuje v otevřeném a špatně předvídatelném prostředí.

Taleb porovnává důsledky dvou možných přístupů. Zatímco skeptický empirismus z této neuzavřenosti vychází a s výskytem černých labutí počítá, podstatně rozšířenější platonický přístup se s nimi vypořádává až zpětně, pokud vůbec. Rozdíly opět ilustruje tabulka z knihy:

Poznámka: Tabulky jsou vyňaty z kontextu knihy The Black Swan, takže jsem je v překladu pro účely článku mírně upravil a doplnil. Významově však zůstávají věrné originálu.

Kasino, tygr, dynamit a výkupné

Rozpor mezi plánováním podnikání na rozhraní Průměrostánu a Extrémistánu nejlépe dokládá Talebova zkušenost s kasinem v Las Vegas, které jej přizvalo k analýze rizik:

Z hlediska předvídatelných rizik je kasino velmi bezpečný byznys. Celý herní systém je precizně spočítán tak, že se riziko dlouhodobé ztráty v praxi blíží nule. To je ovšem ta část podnikání, která se nachází v předvídatelném Průměrostánu.

Kasino jako celek se však nachází v dynamickém prostředí Extrémistánu, který je hlavním zdrojem černých labutí a rizik. Taleb uvádí 4 největší problémy, které kasino potkaly. Výčet je šokující, poučný i zábavný zároveň:

1. Cvičený a jindy krotký tygr napadl nepojištěného a nenahraditelného představitele hlavní role velkolepé show Siegfried & Roy, kterou kasino s velkým úspěchem produkovalo. Důsledkem bylo ukončení produkce a finanční ztráta odhadnutá na 100 milionů dolarů.
2. Zaměstnanec, který měl povinnost oznamovat velké výhry na finančák, ukládal z neznámého důvodu celé roky neodeslané formuláře někam do šuplíku. Když se na to přišlo, kasino málem přišlo o licenci. Nakonec vyvázlo jen s obrovskou pokutou.
3. Dodavatel stavby kasina se při práci zranil a když nebyl odškodněn podle svých představ, rozhodl se kasino vyhodit do povětří dynamitem. Naštěstí byl včas odhalen.
4. Únos dcery majitele kasina jej donutil porušit předpisy a použít peníze kasina pro zaplacení výkupného. No a další podobné historky…

Nebýt krocan

Vybudovat podnikání, které je zcela odolné proti negativním dopadům černých labutí, samozřejmě nelze. Můžeme však změnit způsob, jakým o rizicích uvažujeme, a tím učinit naše podnikání otevřenější a odolnější zároveň. Zde je pár tipů, jak s tím můžete začít:

• Nesnažte se černé labutě předvídat. Místo toho nadcházejte těm pozitivním a posilujte robustnost jádra podnikání. Delší expozice znamená jistotu výskytu labutě.
• Naučte se rozlišovat mezi Průměrostánem a Extrémistánem a přizpůsobte tomu svou strategii. Máte-li podezření na Exterémistán, nespoléhejte se na statistické předpovědi.
• Ověřujte zpětně úspěšnost svých minulých předpovědí. Přiznejte chybu a nevhodné metody vyřaďte. Občas se vám podaří přebarvit černé labutě na šedé, ale potrvá to.
• Budoucnost je nejistá. Neuvažujte o ní, jako by to byla hotová věc. Není. Také se naočkujte proti příběhovému syndromu. Vycházejte z faktů a naučte se říkat „Nevím.“
• Nedělejte dluhy. Každá půjčka je v podstatě silnou sázkou na lepší budoucnost, že lépe splatíte to, na co nyní nemáte. Ale budoucnost může být i horší, rozhodně bude jiná.
• Kultivujte kritické myšlení, skeptický empirismus. Různí lidé vzdorují nahodilosti po svém a čím více metod poznáte, tím lépe. Inspirovat by vás mohly mj. následující knihy:
• Nassim Nicholas Taleb: Černá labuť (The Black Swan)
• Leonard Mlodinow: Život je jen náhoda (Drunkard’s Walk)
• Nassim Nicholas Taleb: Fooled by Randomness
• Winston Churchill: Druhá světová válka (The Second World War)
• Karl Popper: Život je řešení problémů (All Life is Problem Solving)
• Karl Popper: Bída historicismu (The Poverty of Historicism)
• Malcolm Gladwell: Bod zlomu (The Tipping Point)
• Jaroslav Peregrin: Filozofie pro normální lidi
• David Lindley: Uncertainty