Posilování mozku

23. června 2011 Robert Vlach

Každý profesionál, který pracuje hlavou, by měl pečovat o svou duševní kondici. Naštěstí díky neurovědám dnes víme, jak se dá činnost mozku účinně podpořit.

V článku o inteligenci v podnikání jsem zmínil, že mentální výkon závisí na tělesném zdraví. Jde o nesporný, avšak méně známý fakt, proto bych mu rád věnoval více prostoru. Výzkum mozku je velmi rozsáhlý, dynamický vědní obor, který nelze vměstnat do jednoho článku. Nabízím alespoň malé shrnutí, doplněné o vlastní poznámky a zkušenosti.

Duševní práce

Nezávislí profesionálové často tak či onak pracují hlavou:

  • Grafik potřebuje být kreativní, neboť klienti žádají svěží, originální nápady.
  • Programátor musí analyzovat problém a udržet v mysli abstraktní obsahy.
  • Překladatel usiluje o elegantní překlad, který je krásný i přesný zároveň.

Přitom ale všichni víme, že mentální výkon není stálý a má své špičky i propady. Zkrátka nejsme stroje. Stav naší mysli a výslednou produktivitu ovlivňují přirozené biorytmy i řada dalších okolností, jako mezilidské vztahy nebo celkový postoj k práci.

Nabuzení a uvolnění

Velká část profesionálů začne dříve či později k práci užívat jemné stimulanty. Kávu nebo čaj, v horším případě energetické nápoje, cigarety či lehké drogy. Bohužel je to slepá ulička, protože povzbudivý účinek všech těchto látek se časem snižuje. Narozdíl od rizik.

Stejně tak kontroverzní je nadměrná konzumace alkoholu, coby široce rozšířená metoda pro uvolňování stresu. Sice to funguje, ale s neblahými následky na činnost celého organismu.

Lidovým receptům na produktivitu práce však nelze upřít, že míří k podstatě věci. Stimulace i relaxace, tedy nabuzení i uvolnění jsou klíčem ke zvyšování výkonu. Lepší je nicméně volit takové prostředky, které jsou zdravé a přirozené, bezpečné a hlavně dlouhodobě účinné.

Stimulace mozku pohybem

Pravděpodobně nejúčinnější známou metodou je každodenní aktivní pohyb. Vědecký výzkum v této oblasti pokročil dokonce již tak daleko, že někteří lékaři intenzivní pohybovou terapii ordinují jako součást léčby duševních a nervově degenerativních chorob.

Vynikající shrnutí nejnovějších poznatků neurověd o blahodárném vlivu cvičení a pohybu na mozek nabízí kniha Spark, jejímž autorem je harvardský profesor psychiatrie John Ratey. Česky bohužel zatím nevyšla, nicméně hlavní myšlenky textu jsou zhruba tyto:

  • Pohyb podporuje učení. Americké střední školy, které zavedly intenzívní tělesný trénink ráno před výukou, patří dnes podle srovnávacích testů studentů k nejlepším na světě.
  • Mozek je živý orgán. Dříve se vědci mylně domnívali, že mozkové buňky se v průběhu života již neobnovují. Opak je pravdou. Mozek se může regenerovat a vyvíjet.
  • Tělesná zátěž mozku prospívá. Pohybový stres podporuje vylučování chemických látek posilujících správnou činnost mozku, duševní rovnováhu a odolnost vůči vyšší zátěži.
  • Jde o zdravou závislost. Fyzický pohyb stimuluje mozkovou činnost přirozeně, bez nežádoucích vedlejších účinků. Přínos cvičení navíc dlouhodobě roste, neklesá.
  • Pohyb musí být častý a intenzívní. Nejlépe každý den ráno, před hlavní duševní činností. Důležité je udržet se alespoň 20 minut ve vyšší tepové frekvenci. Nebo i déle.
  • Prokrastinace je varováním. Chronické odkládání úkolů a poruchy pozornosti mohou být příznakem lehké mozkové dysfunkce. I zde je pravidelný pohyb vhodnou prevencí.
  • Cvičení má význam v psychiatrii. Pomáhá u pacientů postižených depresí, ataky paniky, problémy se závislostí aj. Lze jej také dobře kombinovat s předepsanými léky.
  • Posilování mozku oddaluje stáří. Kombinace zdravé tělesné a duševní aktivity prokazatelně zpomaluje proces stárnutí a pomáhá rovněž u žen v přechodu.

Jednoduše řečeno, pravidelný intenzivní pohyb má obrovský vliv na duševní kondici. Dokážeme-li jej začlenit do svého denního rozvrhu, můžeme tím nejen optimalizovat svůj mentální výkon bez nutnosti užívat stimulanty, ale také předcházet zdravotním problémům.

Velmi prospěšná je také práce na počítači vestoje. Podporuje činnost oběhové soustavy a prokrvení mozku, což zlepšuje schopnost soustředění. Pro mnohé je to také první krok k aktivnějšímu způsobu života. Protože kdo sedí v práci, vysedává častěji také doma.

Zrozeni k běhu

Druh pohybu je méně důležitý než jeho intenzita. Podle Rateye je však nejjednodušší začít běhat. Na školách, které zmiňuje, používají studenti při běhu měřiče tepové frekvence a intenzita zátěže je pak přizpůsobena jejich tělesné kondici a možnostem.

V souvislosti s během mohu vřele doporučit další výjimečnou knihu Zrozeni k běhu, kterou napsal Christopher McDougall. S nadsázkou dodávám, že jestli vás tahle knížka nepřiměje začít běhat, tak už nikdo a nic! Seženete ji snadno, naštěstí vyšla česky a mezi běžci je velmi oblíbená. Běhám pravidelně každé ráno, a tohle byl pro mne mohutný zdroj nové inspirace.

Odpočinek a spánek

Důležitým protipólem mozkové stimulace je relaxace. Dobře načasovaný odpočinek prodlužuje dobu optimální výkonnosti, uvolňuje nahromaděný stres a osvěžuje tělo i mysl. Důležité je nenahrazovat pasivní odpočinek pouze aktivní relaxací sportem a pohybem.

Asi nejrozšířenější je pasivní relaxace vleže, venku ve stínu nebo doma, v klidném prostředí. Obvykle stačí nějakých 20 minut naprostého uvolnění bez myšlení k tomu, aby člověk obnovil unavenou pozornost.

Méně častou formou denní relaxace je v našich krajích odpolední spánek. Zvykne-li si člověk dát po obědě šlofíka, může tím značně posílit odpolední biorytmus a zároveň zkrátit dobu nočního spánku. Bifázový spánek je rozšířen například ve Španělsku jako tzv. siesta.

Kdo pracuje doma na volné noze, ten má velkou výhodu, že si může krátký spánek dopřát a učinit z něj součást vyladěného denního biorytmu. Odpolední spánek si dávám tak 2× týdně a hodně mi to pomáhá při další koncentraci. V cizině jej podporují už i některé firmy.

Poznámka: Pozoruhodnou kuriozitou je tzv. polyfázový spánek, který se skládá ze 3 až 6 ultrakrátkých spánkových cyklů v celkové délce 2–4 hodiny. Osobně neznám nikoho, kdo by jej dlouhodobě praktikoval, avšak na webu lze k tomuto tématu dohledat dost informací.

Profesionální přístup

Pokud chci jako profesionál podávat špičkový intelektuální výkon, musím se cítit dobře a odpočatě. Metodou pokus-omyl jsem se dopracoval k životnímu stylu, který mi vyhovuje po osobní i pracovní stránce. Škodlivé návyky jsem omezil, nebo zcela vyloučil a nahradil novými, které podporují dobrý životní pocit.

Při ohlédnutí zpět si uvědomuji, že všechny podstatné změny zaměřené na přirozené zvýšení produktivity mi nepřímo pomohly také v jiných oblastech. Profesní podnikání je tím pro mne cestou smysluplného osobního rozvoje. Zároveň si ale myslím, že je nezbytné čerpat pouze z kvalitních zdrojů informací a vyhýbat se těm pochybným, potenciálně škodlivým. V posledních letech proto dávám jednoznačně přednost literatuře na vědeckém základě.

Sdílejte
a diskutujte

LinkedIn Facebook X (Twitter) Instagram

Odběr newsletteru

Odebírejte nejdůležitější novinky ze světa podnikání na volné noze. Každý měsíc zdarma ve vašem emailu:

i

Ochrana soukromí: Váš email bude zachován v tajnosti a nebude nikdy nikomu poskytnut. Odběr můžete kdykoli ukončit pomocí odkazu na konci každé zprávy.

Newsletter

Nejdůležitější novinky ze světa podnikání na volné noze.
Každý měsíc zdarma ve vašem emailu:

Ochrana soukromí: Váš email bude zachován v tajnosti a nebude nikdy nikomu poskytnut. Odběr můžete kdykoli ukončit pomocí odkazu na konci každé zprávy.

200+ top zdrojů, které sledujeme za vás
Pro freelancery i ostatní podnikatele
Široký záběr ve správném kontextu
Exkluzivní obsah a úvod v každém vydání
Od roku 2009 nepřetržitě každý měsíc
Žádný spam a 100% soukromí