Velký průvodce: Jak na online školení

31. března 2021 Mgr. Daniel Gamrot

40 stran nabitých těžce nabytými zkušenostmi 15 lektorů. Načerpejte desítky ryze praktických tipů jak školit profesionálně online.

Velký průvodce: Jak na online školení

Roky připravuji tréninky osobní produktivity pro stovky firem. Mám přesně definovaný proces, kroky, díky kterým roste pravděpodobnost, že vše dopadne, jak má. Navzdory tomu, že každé školení je jiné a kdykoliv to může skončit úplně jinak, než jsem čekal. Je to součást mé práce, žádný plán nevyjde na 100 %.

V březnu roku 2020 se mnohé změnilo. Všechny plány, které jsem měl, skončily ještě dříve, než začaly. A já měl pár týdnů na to, abych změnil svůj způsob podnikání z „přijedu za vámi kamkoliv v Evropě“ na „spojíme se, ať už jste kdekoliv na světě“. Má práce se přesunula čistě do online světa. A podobně jako řadu firem, tak i mě dotlačila pandemie do role, ve které se buď adaptuji na to, co se stalo, nebo si najdu jinou práci. Stalo se v podstatě obojí. Adaptoval jsem se a zjistil, že vše, co budu několik následujících měsíců dělat, je v podstatě nová práce.

Online školení mají jistá specifika, která jsem, stejně jako mnoho lidí v mém okolí, potřeboval odhalit. Dodnes odpovídám na otázky ohledně technického vybavení i vedení online školení. Netroufám si tvrdit, že jsem expert na online vzdělávání. Ale s klidným svědomím mohu říci, že jsem dnes v situaci, kdy se v online světě cítím komfortně. A to je důležité. Protože proč dělat práci, u které se cítíte špatně, že? „Je to hodně o nastavení v hlavě. Pro mě je to práce. A musím to udělat tak, aby mě to bavilo,“ říká Pavel Minář, zkušený lektor Google Workspace.

V článku, který nyní máte před sebou, dávám dohromady vše, čím jsem si od března roku 2020 prošel. Od přípravy na školení přes vybavení studia pro online přenosy až po fyzickou i mentální přípravu, která je stejně důležitá jako předtím. Protože dobré online školení neuděláte z postele patnáct minut po probuzení. Ani v případě, že žijete pouze s akvarijními rybičkami.

Abych vám dal trošku kontextu, zkusím zabrouzdat do historie. Důvod je prostý. Sám jsem si dělal asi měsíc zpátky v rámci přípravy podkladů pro psaní tohoto článku srovnání mého prvního online školení s tím, které má proběhnout cca od dnešního dne za tři dny.

Svůj první online kurz jsem připravil pro jednoho z klientů šest let zpátky. Důvodem tehdy samozřejmě nebylo to, že bychom se nesměli scházet. Prakticky šlo o snížení nákladů a času na přejíždění obchodníků roztroušených po celé České a Slovenské republice. Tehdy jim prostě dávalo smysl místo svolávání 14 lidí na jedno místo, svolat Skype meeting, skrze který mělo školení proběhnout. A proběhlo. Nicméně kdybych na něj koukal dnes, asi by to dopadlo podobně, jak to popsal Pavel Minář během našeho rozhovoru: „Na začátku jsem dělal stejné školení, které dělám na živo, taky online. Můj pocit z něj? Chtěl jsem začít mlátit hlavou do zdi.“

V podstatě vše, co bych dnes označil za chybu lektora s nejvyšším počtem trestných bodů, bylo naprosto normální. Mizerná příprava, nulová zkušenost účastníků a zahájení bez instrukcí, na pozadí bílá zeď, kamera z MacBooku snímala chloupky v mém nose, zvuk jsem sice neslyšel, ale vzpomínám si, že se sluchátky a mikrofonem jsem se neobtěžoval. Světlo. Dynamika školení. Hrozné vedro v místnosti. Mluvící červená hlava. Nebyli jsme v tom s Pavlem sami. Třeba Filip Goszler měl u svých prvních online školení podobné myšlenky.

„První pocit byl takový, že už to nikdy nechci dělat znovu. Chyběla energie od lidí, byl jsem vyplivnutý. Ale pak jsem přijal výzvu, začal jsem se v tom trošku hrabat a dnes si myslím, že se dá offline nahradit onlinem, když víš jak.“

Možná čekáte pasáž o tom, jak jsem se poučil. Nepoučil. Vlastně nebylo proč. Tehdy bylo u naprosté většiny online školení úspěchem, když se povedlo dostat všechny na jedno místo a spustit sdílení obrazovky. Jasně, teď můžete namítat, že to v tom případě bylo online školení dost na pytel. Ano, bylo. A byla jich většina.

Myslím, že to, co se v roce 2020 stalo v transformaci online komunikace a vzdělávání, je neuvěřitelné. V kontextu všech událostí samozřejmě uvěřitelné, ale bylo to… Rychlé. Lidé, kteří až do loňského března vzdělávali ostatní a odmítli se k transformaci připojit, stále ještě nechápou, co se to vlastně děje. Dodnes koukám na zoufalé pokusy o to zaujmout pět let starým způsobem. Jenže ten už teď bude fungovat jen výjimečně. Proaktivní lektoři a lidé, kteří do online začali investovat nemalé peníze a mraky času, nastolili nový standard. A není to jen o tom, že kamera v notebooku nemusí stačit. To bývá ten nejmenší rozdíl.

„Hodně lektorů má předsudky. Myslí si, že zrovna jejich téma online dělat nejde. Ono to jde, jen to stojí hromadu úsilí a změn,“ říká Aneta SoldánováTop Vision. Je to tak, není to zadarmo. Stejně jako samotné dovednosti spojené se vzděláváním potřebujete pilovat i ty, které souvisí s přechodem do online prostředí. A také si budete chvíli zvykat na jiný přístup účastníků. „Častá zpětná vazba od účastníků bývá i taková, že celé online školení vypadá na první pohled velmi jednoduše. Není ale tak snadné povídat tři hodiny do kamery bez zpětné reakce v podobě gest, emocí či mimiky. Často totiž lidé během školení dělají něco jiného, na pozadí jsou slyšet děti. A kamery a zvuk bývají často vypnuté,“ přidává svou zkušenost Filip Brož, Apple trenér a zakladatel iPure.cz.

To, co umím, je podporovat lidi ve změně návyků. Osobní produktivita a time management jsou posledních deset let mou profesní cestou. Nemyslím si, že jsem špička v oboru vzdělávání, ale to ani není cílem. Snažím se ji přibližovat, ale není to má priorita. Stejně tak si nemyslím, že umím postavit nejlepší studio pro online vysílání s báječnou akustikou a skvělým vizuálním prostředím. Ale zvládl jsem vytvořit místo, které i přes malou investici dokáže vykouzlit prima online vzdělávací zážitek. K tomu jsem přidal pár fint pro atraktivnější předávání informací a spolupráci na dálku. A samozřejmě jsem celou dobu dbal na to, aby mi v tom bylo komfortně. Asi bych se nedokázal na rok zašít někde, kde bych den za dnem vysedával nerad.

Rád bych vám v článku nabídl mou zkušenost s transformací do online prostředí. To, co budu popisovat, je v podstatě mé aktuální řešení vzdělávání na dálku. Dokázal jsem zkombinovat nástroje, techniky a vychytávky, které mi pomáhají k naplnění očekávání účastníků online školení. Věřím, že díky pár krokům budete moci vylepšit své online akce i vy.

Ve zkratce

Během psaní článku jsem dělal osobní průzkum a zjišťoval zájem o témata u lektorů, kteří se stále snaží vylepšovat své lektorské dovednosti a znalosti v oblasti vzdělávání na dálku. Na základě jediné otázky na mém Instagramovém profilu, kde sdílím tipy pro osobní produktivitu a sebeřízení, ale také své postřehy z online vzdělávání, mi přišla řada podnětů. Jeden z nich byl hodně zmiňovaný. Mnoho lidí chtělo znát můj technický setup pro online školení, webináře a obecně online komunikaci včetně nákladů.

Pokud jste si sem přišli pouze pro tento zkrácený obsah, rád bych vám jej nabídl v této kapitole, do které jsem se rozhodl dát výčet toho, co aktuálně používám včetně toho, kolik mě to stálo peněz. Ceny jsou za nové zboží a skutečně orientační. Řada vybavení se dá koupit z druhé ruky, někdy i za polovinu ceny původní. Alespoň tak jsem to zpočátku, kdy jsem nevěděl, jak dlouho u online školení vydržím, dělal já.

A taky zmiňuji pouze ty věci, které používám v 99 % případů. Nezmiňuji zde svůj plán B, tzn. zařízení, jakými jsou záložní notebook, kamera, mikrofon, náhradní žárovky a podobně. Stejně tak zde nejsou předplatné za služby, které mám ve svém portfoliu standardně, jako jsou MS Teams nebo Google Workspace. Nenajdete zde ani vybavení, které běžně používám – MacBook Pro 2017, externí klávesnici a myš, adaptéry pro připojení externích zařízení nebo kabely. Jo a taky nábytek, sedací vak, závěsy, knihy a všechny zkrášlující doplňky.

Technika

ZařízeníNázevCena
MikrofonRODE NT-USB Mini2.490 Kč
SluchátkaAudio-Technica ATH-M40×2.769 Kč
Hlavní kameraSony ZV-121.990 Kč
Druhá kameraNiceboy VEGA 6 star2.090 Kč
Adaptér na připojení kameryElgato Cam Link 4K3.499 Kč
Monitor24" Samsung S24F3502.990 Kč
Softboxy (2 ks)Andoer2.090 Kč
LED světla (2 ks)Noname2.990 Kč
Žárovka do lampyVOCOlinc Smart L3649 Kč
LED pásek za TVVOCOlinc LS2899 Kč
Kreslicí tabletWacom Intuos S2.190 Kč
Celkové náklady44.646 Kč

Gadgety

Gadget / účelNázevCena
Rameno pro mikrofonTrust GXT 253 Emita Streaming Microphone Arm799 Kč
Svorka pro uchycení kamerySvorka s kulovou hlavou CB-01590 Kč
Držák na monitor a laptopAlzaErgo Arm D65BN Essential2.299 Kč
Držák na monitor (využití pro uchycení kameryAlzaErgo Arm S35B990 Kč
Celkové náklady4.678 Kč

Možná se teď pozastavíte nad tím, že částka dosahující téměř 50.000 Kč není úplně malá. Abych to dal do kontextu své práce, jde o náklad, který pokryji nejpozději ze dvou školení Osobní produktivita. A jedno kvalitní online školení týdně je minimum. Nehledě na to, že jsem opravdu řadu věcí, jako je třeba kamera, pořizoval z druhé ruky za polovinu prodejní ceny.

Taky nutno podotknout, že díky přesunu do online světa dochází k ořezání dalších nákladů, které jsou s offline školeními spojené. Jízdenky, letenky, doprava po městě, hotely, jídlo v restauracích, kafíčka v kavárnách. A nepočítám čas pro přesuny z místa na místo, kterého při školení, byť jen na území České republiky, není málo. A který můžete investovat jinak. Osobně jsem třeba díky online školením více s rodinou a udělal jsem si prostor pro trénink na letošní běžecké závody.

Měsíční předplatné

ÚčelNázevCena za měsíc
PrezentaceAhaSlides110 Kč
InterakceMiro220 Kč
Mobilní datový tarifO2 Datamánie 100GB300 Kč
Kancelář-4.000 Kč
Celkové náklady4.630 Kč

Nástroje zdarma

ÚčelNázev
Kreslení / whiteboardOpenBoard
Sdílený whiteboardJamboard
DotazníkyGoogle Tabulky
MateriályGoogle Disk
Odpočet časucountdown.onlinealarmkur.com
Měření rychlosti internetuSpeedtest by Ookla

Klíčové prvky kvalitního online školení

Pokud váháte, jestli pokračovat ve čtení, zkusím vám to ještě trošku zjednodušit. V textu, který následuje, sdílím svou zkušenost a pohled na to, co je podstatné pro kvalitní doručení obsahu v rámci online školení. A nejen to. K obsahu celého článku přispěli také zkušení lektoři, kteří se neostýchali sdílet své postřehy a nástroje, které jim pomáhají.

Špičkové online školení skutečně není pouze o kvalitní technice a nejpokročilejších aplikacích, které používáte společně s účastníky. Právě ty mohou být třeba v některých případech nevhodné.

„Používané technologie vybírám vždy podle účastníků. Mladí lidé zkousnou experimenty s více nástroji, nicméně jsou i skupiny lidí, kde je dobré tím pozornost moc netříštit a raději si s lidmi povídám,“ zmínila svou zkušenost Klára Mouchová, lektorka sociálních sítí.

Za nejdůležitější považuji:

  1. Bezpečné místo, ze kterého můžete vysílat
  2. Dobrou konektivitu
  3. Okouzlující audiovizuální zážitek
  4. Ovládat technologie, které používáte, jak z pohledu lektora, tak účastníka
  5. Kvalitní přípravu po technické i obsahové stránce
  6. Zajistit si dostatek energie
  7. Nabourávat stereotypy během školení
  8. Komunikovat s účastníky
  9. Mít pro všechno plán B a C
  10. Pracovat se zpětnou vazbou

Pojďme na to.

Příprava prostředí

Stejně jako každý jsem i já řešil dlouho místo, ze kterého budu vysílat. Nikdy jsem neměl vlastní kancelář a vlastně ji ani nechtěl. S příchodem pandemie jsem změnil názor. Vlastní místo, ze kterého můžete vysílat nerušeně a s minimalizací potenciálních problémů, je v případě, že chcete doručit super výsledek, velmi důležité.

Experimentoval jsem se sdílenými prostory, vysíláním z domova, hotelovými pokoji i Airbnb byty. Každé chystání, nastavení prostředí a rozmístění světel zabralo neuvěřitelně mnoho času. A tak jsem se začal pídit po místnosti, ze které bych mohl realizovat svá školení, kdykoliv se mi zachce, bez nutnosti poskakovat hodinu před akcí a upravovat vše tak, aby byl přenos co možná nejpříjemnější. Nejen pro účastníky, ale také pro mě.

Aby vše proběhlo na jedničku, je důležité, aby na místě, kde jsem, bylo co možná nejméně překážek a ideálně co nejvíce jistoty. A zároveň se tam chcete cítit dobře před, během i po školení. Když si jako lektor chcete odpočinout v offline školení, jdete se projít, dáte si kafe, vydýcháte se. Když to chcete udělat na šestnácti čtverečních metrech, máte trošku omezenější možnosti. Takže, i když jsem původně zvažoval minimalistickou variantu školicí místnosti, nakonec jsem do ní investoval více času a energie a připravil si ji tak, abych se v ní cítil dobře skutečně kdykoliv. Nejvíce mě v tom asi inspiroval Adam Marčan na jeho kurzu Jak připravit zážitkový webinář.

„Během 5–10 minut si můžete vytvořit příjemné prostředí, ze kterého budete vysílat. Stačí málo. Lehce přesunout nábytek, zelená kytka nebo knihy a hned je to barevnější. To všechno může změnit webináře nebo firemní kulturu u online schůzek. A to vše na pár metrech čtverečních. Není to Prostřeno, nikdo vám po školicím místě nebude procházet a koukat, co máte v šuplících. Stačí si vyladit opravdu jen tu část, která bude v záběru. Pak už jen zvedněte kameru do výše očí, třeba tak, že podložíte notebook knihami nebo krabicí od bot. Najednou máte úplně jinou atmosféru.“

Osadil jsem místo nábytkem, přidal pár knih, ke kterým se rád vracím. V jedné polici mám Arduino pro ukrácení dlouhé chvíle. Poblíž frenchpress a konvici pro přípravu kávy. Televizi pro sledování dokumentů, když se chci odreagovat. Vlastně jsem si položil jedinou otázku: „Co tady chceš mít, aby ses cítil dobře kdykoliv tady budeš?“

Danův setup

Jo a ještě jedna věc. Klidová offline zóna. Vlastně to není žádná věda, jen velký sedací vak, ve kterém si klidně mohu dát šlofíka. Bez zařízení. Bez počítače. Bez světel a kamer. Jednoduše místo, které mi pomáhá vypnout. Vím, že tam nesmí digitální technologie, protože zde odpočívám od neustálé online komunikace. Jsem tam jak před školeními, tak o přestávkách. A když nevysílám, používám jej pro načerpání nových sil nebo přemýšlení.

Čtecí koutek

Technická stránka

Pokud již máte svou bezpečnou zónu, ze které budete vysílat, přichází na řadu osazení technikou, jež zajistí špičkovou kvalitu účastníkům a navodí skvělý první dojem. Technická stránka je dnes asi nejdiskutovanějším tématem a řada lidí řeší, jakou kameru, mikrofon, světla nebo další doplňky používat.

Účastníci budou mít ze školení takový audiovizuální pocit, jaký jim zprostředkujete. Díky správně vybrané a nastavené technice budete mít možnost lépe zaujmout a ovlivnit. Samozřejmě to není jen o ní, pokud bude obsah a struktura vašeho online tréninku tristní, audio a video to nezachrání. Ale právě to, jak jste slyšet a vidět, vám přidá řadu bonusových bodů.

Pamatujete si ještě přípravu na osobní školení? Ranní sprcha, vyčistit zuby, vybrat vhodné oblečení, parfém… Zkontrolovat svůj checklist, který zahrnuje vybavení, které potřebujete pro perfektní akci. To vše, abyste se cítili dobře. A také, aby vás dobře vnímali i ostatní. S přechodem do online sice parfém tolik nerozhoduje, ale je potřeba přemýšlet o dalších věcech. Obraz, zvuk, kvalita připojení, způsob prezentace. Mnoho lidí to podceňuje. Také jsem byl mezi nimi. Ale s prvními experimenty jsem změnil názor.

Provedu vás teď svou technickou výbavou, která mi pomáhá udělat ze školení nejen přenos informací, ale také skvělým zážitkem pro účastníky. Existuje totiž pár jednoduchých doporučení, která diametrálně odliší vaši akci od těch ostatních. Je fajn zaměřit se na smysly, které budou účastníci využívat. Konkrétně na dva z nich – zrak a sluch.

Internet

Na čem celá akce stojí a většinou bohužel i padá, je konektivita. Účastníci vás vidí a slyší tak, jak jim to dovolíte. A než se dostanu k obrazu a zvuku, je dobré přemýšlet o tom, jak se k nim obě tyto složky dostanou. Jasně, připojení k internetu máte. Předpokládám, že s rychlostí a odezvou nebojujete. Pokud ano, investujte pár korun do zvýšení kvality. Připojení přes kabel je vždy spolehlivější než to bezdrátové. Takže, i když své wifi síti bezpodmínečně věříte, volte kabel. Když už budete využívat WiFi síť, volte kvalitu. „Asi třetí den po vyhlášení lockdownu jsem koupit mesh systém TP-Link Deco P9. A litoval jsem, že jsem to neudělal mnohem dříve,“ říká Pavel Minář, který svá školení realizuje v naprosté většině případů ze své ložnice.

Důležité je také záložní připojení. A i když jej beru jako samozřejmost, zjistil jsem, že ne každý jej má. To je v pohodě do doby, než přijde první malér. Ne vždy vše funguje stoprocentně. A pokud nastane problém, potřebujete okamžité řešení. Sám mám kromě hlavního připojení také dvě datové SIM karty od dvou různých operátorů. Měl jsem to štěstí a ulovil SIM kartu od O2 se 100 GB dat a velmi slušnou přenosovou rychlostí. Kdyby se něco nepovedlo i tady, mám ještě jednu od Vodafone s menším datovým objemem, ale využil jsem ji snad jen jednou během vysílání z hotelového pokoje, kde byl mizerný signál v rámci O2 sítě. Obě řešení mám pak okamžitě připravená pro použití. Opět přes kabel – mobilní telefon připojený k počítači. Upřímně, použití této varianty by se dala spočítat na prstech jedné ruky, ale v tu chvíli jsem za to byl neskonale vděčný. Školení jsem na 30 vteřin přerušil, připojil mobil a pokračoval dál.

„Digitální nomádi, kteří školí online přes velké vzdálenosti nebo mají méně stabilní připojení, někdy využívají aplikaci Speedify. Ta umožňuje kombinovat hned několik různých připojení najednou, např. WiFi a kabel nebo mobil přes USB tethering. Když pak jedno vypadne, to druhé spojení udrží,“ přidává jeden tip na cesty Robert Vlach.

Zvuk

Řekněme, že internet máte vyřešený a přenos probíhá jako po másle. Dostáváme se k souboji zvuku a obrazu. Obě oblasti jsou důležité, ale rozhodně doporučuji zaměřit se primárně na zvuk. Půjde-li vás vidět a zvuk bude na houby, celá akce bude tristní. Jedna z nejvýraznějších změn, kterou jsem kdy v rámci svých online školení udělal, byla investice do kvalitního mikrofonu, podobně jako to udělala řada úspěšných lektorů. Dlouho jsem používal AirPods Pro a považoval je za skvělé řešení. Až do doby, než jsem udělal experiment s nákupem nového mikrofonu, konkrétně Rode NT-USB Mini. A zpět už se nevrátil. Pravda, mám AirPods stále jako jedno ze záložních řešení, ale od doby, kdy jsem začal používat externí mikrofon, nedostaly během školení svou příležitost.

Stolní mikrofon

Pokud to myslíte s online vzděláváním vážně, zapomeňte na mikrofon integrovaný do vašeho notebooku. Stejně tak dejte stranou levná řešení. Pokud se rozhodujete o jediném zařízení, které potřebujete, volte kvalitu. Ve spojení s dobrým internetovým připojením udělá parádní službu, i když vám vypadne obraz, zhasnou světla nebo selže cokoliv dalšího. Právě výše zmíněný Rode NT-USB Mini je minimalistickým řešením bez nutnosti mít k němu cokoliv dalšího. Připojíte jej přes USB, dostanete k němu malý (opravdu malý) stojánek a je okamžitě připravený k použití. Jeho jediná nevýhoda je, že nejlepšího zvuku dosáhnete primárně při mluvení hodně zblízka. Proto doporučuji ještě jednu malou investici – rameno. To se dá dnes sehnat za pár stokorun. Sám používám Trust GXT 253 Emita Streaming Microphone Arm. Je to jedno z levnějších, ale nadmíru funkčních řešení. Šetří místo na stole a zároveň umožňuje přiblížit mikrofon blízko k ústům.

Abych se ujistil o tom, že jsem slyšet tak, jak chci, mám v rámci svého zvukového arzenálu ještě jednu vychytávku – sluchátka připojená k mikrofonu. RODE NT-USB Mini má možnost připojit sluchátka přes 3,5 mm jack. V reálném čase tak můžete odposlouchávat to, co říkáte. A sluchátka samozřejmě používat také během živého přenosu. Dlouho jsem se bránil tomu mít cokoliv na hlavě, ale nakonec jsem bez větších překážek zakotvil u božích Audio-Technica ATH-M40×, která mám kabelem připojená právě k mikrofonu. Díky tomu slyším svůj hlas a případné okolní ruchy tak, jak je slyší účastníci. Samozřejmě však mohu poslouchat to, co říkají oni. Kouzlu tomuto „odposlechu“ jsem propadl v dobách, kdy jsem nahrával rozhovory pro různé podcasty v profi studiích, a dnes mě hodně baví.

Sbíral jsem v prvních týdnech zpětnou vazbu od účastníků na to, zda je sluchátka přes hlavu vizuálně nějak ruší. A výsledek? Bere to jejich pozornost pouze na krátkou chvíli v úvodu. A sem tam někdo utrousí vtip typu: „Když jsem Vás viděl, myslel jsem si, že nám tady budete míchat hudbu.“

Uznávám však, že podobné řešení se sluchátky je spíš výjimkou a rozhodně otázkou osobních preferencí. Řada profesionálů kombinuje externí mikrofon s menšími sluchátky nebo špunty do uší.

„Mnoho lidí neví, že AirPods můžeš postupně dobíjet. Pokud mám dlouhý webinář a dochází baterka ve sluchátkách, strčím jedno sluchátko do krabičky na dobití. Druhé funguje dál. A v nestřežený okamžik je prohodím,“ říká Pavel Minář. A Filip Goszler dodává: „Dělám stejně, jeden AirPod Pro v jednom uchu, nastaveno ještě na propustnost zvuku a k tomu Rode NT-USB Mini přede mnou. Jakmile se mi vybije sluchátko nebo přehřeje ucho, vyměním. Sluchátko, ne ucho.“

No nic, alespoň bude můj DJ set ještě nějakou dobu skutečně originální.

Sluchátka

Světlo

Pokud jste dobře a kvalitně slyšet, začněte přemýšlet o tom, jak jste vidět. O své přípravě místa pro školení jsem už psal. Za mě osobně je důležité jednak se dobře cítit, ale také přenést tento pocit i na ostatní. Zprostředkovat jim tu atmosféru, kterou zažíváte v místě školení vy. A než se pustíme do kamery, trošku jí pomůžeme. Jdeme to celé nasvítit. V textu dále budu popisovat, ostatně jako skoro v celém článku, jen svůj přístup. Pokud vás zajímají informace od profíka v oboru, rozhodně si přečtěte článek Tomáše Jaroše Covid speciál – Studio tipy a rady.

Sám jsem si se světly hrál mraky hodin. Kromě rozestavování nábytku a dalších částí svého školicího studia jsem řešil snad nekonečně dlouho pozice a typ světel. A víte co? Ve finále to není žádná věda. Alespoň zpětně. S čím jsem se pral nejvíce?

  • Konzistence
  • Pozice
  • Intenzita
  • Barva
  • Realistický vzhled

Abyste neprocházeli stejnou bažinou experimentů, doporučím vám pár svých neodborných postřehů. A jedním z nich je, že na světle záleží. Postupně jsem experimentoval s přírodním denním světlem, lampami, které jsem měl k dispozici, až jsem se dostal k jednoduché sestavě za pár korun nakoupených softboxů a páru LED světel, páskům a žárovkám. Jak to celé funguje?

Na začátku doporučuji nastudovat si něco o svícení. Klidně projet pár tutoriálů na YouTube, kterých je opravdu mraky a většinou shrnují stejnou základní myšlenku. Pokud chcete, aby objekt –⁠ vy –⁠ vypadal na kameře dobře a prostorově, je fajn mít k dispozici tři zdroje světla. Key Light, Fill Light a Back/Hair Light. Všechny tři ideálně v barvě denního světla, tzn. kolem 5500K.

Rozmístění tří světel je mnoho způsobů v závislosti na tom, jak chcete ve finále vypadat. Key Light, jak již název napovídá, je hlavní osvětlovací zdroj. Osobně jej používám v úhlu cca 45 stupňů, a to ať už jde o horizontální nebo vertikální pozici.

Fill Light pak umísťuji níže, cca na úroveň obličeje, a více z boku. Díky Fill Light odstraníte stíny, které se objeví při nasvícení hlavním světlem, tedy primárně stín nosu. Rovněž zajistíte nasvícení druhé poloviny obličeje. Jeho intenzitu je dobré držet kolem 50 % intenzity hlavního světla (Key Light).

Pokud máte světla bez možnosti redukce intenzity, jako já, umístěte Fill Light dál od sebe. Fill Light se dá mimochodem nahradit třeba odrazovou deskou nebo silnějším světlem namířeným proti bílé zdi. Možností je hodně, nicméně já jsem vzhledem k uspořádání místnosti, ze které školení probíhají, volil nejjednodušší variantu a tou je druhý softbox. Stejně se většinou prodávají v párech. V obou případech doporučuji světla změkčovat, co to jen jde, ať už přes speciální změkčovací látku nebo třeba jen přehozením a překládáním prostěradla, dokud nebudete s výsledkem spokojeni. U hodně lidí jsem viděl velmi tvrdé a ostré osvětlení, které na vizuální stránce moc nepřidá.

Back Light pak slouží k oddělení objektu, tedy vás, od pozadí a ke zvýraznění kontur. Umístěte jej za sebe. Přesné místo se zase může lišit, já volím klasickou variantu, kdy je světlo v jedné pomyslné přímce Key Light -> já -> Back Light. Jako Back Light používám jedno levné LED světlo nastavené na minimální intenzitu.

Základ máte hotový. Zbývá doladit světelnou atmosféru. Pokud jste koukali na pár online školení a webinářů, asi jste si všimli, že řada lektorů používá také barevné nasvícení místnosti. V mém případě jsem tomu docela propadl a barvičky ladil, až jsem se postupně vrátil k jednoduché variantě, kdy mám LED světlo za zády namířené na stěnu za mnou. Protože nejde o RGB světlo, které by bylo schopné generovat 16 milionů barev, mám k němu koupené barevné obaly na školní sešity, které podle potřeby střídám, prostě je jednoduše upevním gumičkou na vlasy ke světlu. Často se snažím barevné téma sladit s klientem a jeho barvami. A má to docela ohlas.

RGB světlo

No a ve finále přidám nejčastěji velmi teplé mini světlo, které generuje lampička s chytrou VOCOlinc žárovkouLED pásek VOCOlinc za televizí, která je v záběru po mé pravici a sem tam na ní promítám tematické obrázky ke školení. Obě VOCOlinc vychytávky mám připojené na Homekit a v tom nastavený barevný profil včetně intenzity pro různé druhy aktivit. Pokud nemáte Homekit, respektive Apple zařízení, k dispozici, samozřejmě to jde i bez něj skrze aplikaci od VOCOlinc.

Kamera

Tak a teď to zbývá pustit mezi lidi. Jdeme na kameru. Ta byla největší finanční investicí, kterou jsem v rámci svého studia udělal. A neměnil bych. Od začátku jsem experimentoval s kamerou v MacBooku podloženém knihami a externími webkamerami, až jsem se dostal k fotoaparátu Sony ZV-1, který jsem kupoval z druhé ruky. A věřte mi, že kvalita obrazu je opravdu znát a je nesrovnatelná s tím, co vyprodukuje váš notebook nebo právě většina externích webkamer. Je to nejdražší položka mého technického vybavení. Pokud byste nechtěli investovat takové finanční prostředky do obrazu, určitě můžete vyzkoušet třeba tip Jakuba Hořického: „Jako hlavní kameru používám Logitech StreamCam. Umí Full HD při 60 FPS a má velmi dobrý obraz i dost citlivý zvuk. Připojuje se přes USB-C a je tak dobrou cenovou alternativou foťáku.“

Kamera Sony ZV-1

Abych ty z vás, kdo s fotoaparátem jako kamerou nemáte zkušenosti, dostal do obrazu. Řadu zrcadlovek i bezzrcadlovek dnes můžete během pár minut propojit s počítačem a vytvořit z nich webkameru. Cest je několik, nicméně základní dvě jsou tyto. Buď využijete speciální software, který dnes nabízí pro některé své fotoaparáty například Canon pod názvem EOS WebCam Utility nebo Sony jako Imaging Edge Webcam, nebo sáhnete po Capture Card, jakými jsou Elgato Cam Link, Elgato HD60 S+ nebo třeba Aver Media Live Gamer Mini.

Camlink

Výhoda první varianty je snížení finančních výdajů a minimalizace technologií, které pro přenos používáte. Výhoda druhé varianty pak vyšší kvalita obrazu, kterou zajistíte investicí dalších cca 3.000 Kč. V obou případech však můžete experimentovat s objektivy (pokud tedy nemáte ZV-1 jako já, kde objektiv nevyměníte), hloubkou ostrosti, vyvážením bílé a dalšími parametry, které váš fotoaparát nabízí.

Abych nezapomněl, budete určitě řešit napájení. Znám lektory, kteří vždy během přestávek mění baterie ve fotoaparátu. Já to vydržel v době, kdy jsem jako kameru používal starou Sony Alpha A5100, jeden webinář. Nakonec jsem sáhl po dummy baterii, kterou lze zapojit rovnou do zdroje elektrické energie. Prostě máte okamžitě o jednu starost méně a o baterii se nestaráte. Dnes, když používám ZV-1, je skvělé to, že ji mohu rovnou zapojit do elektřiny přiloženou nabíječkou. Mohu tak prakticky vysílat nekonečně dlouho bez přestávky, což ale samozřejmě nedělám.

Nicméně pozor na to, že některé fotoaparáty se při delších školeních mohou přehřívat. Doporučuji to nejdříve pořádně otestovat, ideálně na několikahodinovém vysílání nanečisto.

S uchycením kamery jsem poměrně dlouho experimentoval. Používal jsem různé stativy a umístění kamery. Ve finále jsem chtěl, abych šel vidět alespoň od pasu nahoru. Neverbální komunikace je pro mě totiž nedílnou součástí každého školení. Máchání rukama, pohyby těla, to vše přidá do vašich školení další mikro dávku energie.

Po pár testech jsem zakotvil u napevno umístěné kamery k držáku na monitor. Tu mám umístěnou mezi externím monitorem a notebookem. Jednoduchou a praktickou svorku jsem pořídil na e-shopu FILM-TECHNIKA, který byl příjemným překvapením, jak co se komunikace týče, tak z pohledu rychlosti dopravy až do kanceláře. V podstatě jsem zboží dostal do 24 hodin až do ruky. Způsob uchycení vidíte na obrázku níže. Prakticky tak mohu přijít na místo, zapnout světla a kameru, připravit notebook a hned se pustit do školení. Celkový čas na aktivaci všeho je do dvou minut.

Svorka

Mimo hlavní kameru používám také tzv. kameru „ukazovací“. Konkrétně jde o Niceboy VEGA 6 star a připojení přes dlouhý USB kabel k počítači. Je fakt, že ji použiji tak na jednom z pěti školení. Její účel je prostý. Ve chvíli, kdy potřebuji ukázat cokoliv mimo dosah své hlavní kamery a nemohu s tím moc hýbat, přepnu kameru v nástroji pro online školení, chytnu Niceboy do ruky a mohu s ním ukazovat, cokoliv se mi zamane. „Občas potřebuji ukázat nějaké vychytávky a postupy na Apple Watch. To není tak snadné, nicméně jsem se pro tento účel naučil využívat také druhou kameru. Jen ji v Zoom jednoduše přepnu a hned mohu ukazovat, co se zrovna odehrává v mých chytrých hodinkách, které mám na zápěstí,“ říká Filip Brož.

Niceboy VEGA

K dalšímu technickému vybavení se dostanu brzy. Konkrétně v části o vedení akce a komunikaci. O tom, jak účastníky ještě více zapojit do sdílení informací a know-how. Teď si od techniky ale krátce odpočineme. Protože i když máte vymazlené místo, bez obsahu a formy je to jen drobnost, která vám super online školení nezaručí.

Příprava na školení

Řekněme, že máte technicky dokonalé místo. Je to fajn první krok, který vám umožní cítit se dobře a připraveně. Ale je potřeba dostat na stejnou úroveň také obsah a vás samotné. O tom, jak připravuji svá školení, jsem psal již kdysi v článku Perfektní školení začíná přípravou. No a naprostá většina bodů, které jsem v něm zmiňoval, sedí i na online, byť sem tam s malými úpravami. Abyste nemuseli číst celý článek, vypíchnu jen pár nejdůležitějších drobností.

Smysl pro lektora i klienta

Je důležité, aby vám online školení stále dávala smysl. Pokud tomu tak není, je těžké se vybičovat k super výkonu a dobrému zážitku pro účastníky. Vím, máte know-how, které chcete doručit, máte obsah, za kterým si stojíte. Ale pokud tápete v tom, proč to děláte, bude to pro vás jen další pracovní povinnost. A nebudete ji dělat až tak rádi. Za mě stále platí trojice bodů, které jsem ve výše uvedeném článku zmínil:

  • Online školení mě osobně hodně profesně posouvají, neustálé hledám nové informace a porovnávám je se zkušeností účastníků.
  • Baví mě ukazovat lidem cestu k tomu, jak dělat správné věci ve správný čas. O tom je osobní produktivita. O tom je sebeřízení.
  • Jsem rád ve společnosti lidí, kteří jsou často mimo mou sociální bublinu. Dávají mi nové podněty a pohledy na pro mě již samozřejmé věci. Rozbíjejí má paradigmata a pomáhají mi růst. A co roste, žije.

Stejně tak je však důležité znát také důvod, proč chce klient školení uspořádat. Co se má změnit? Jaký je důvod, že vás poptal? Proč vůbec vás? A proč toto téma? Právě otázka „proč“ padá při úvodních online schůzkách velmi často. Pokud totiž neznáte záměr klienta, respektive jeho očekávání, velmi obtížně připravíte program, který naplní jeho potřeby.

Očekávaný výsledek

Jakmile víte, proč to děláte, potřebujete znát výsledek školení. Z pohledu zadavatele i účastníků. Ani v online vzdělávání neexistují výjimky. Díky online komunikaci se můžete jak zadavateli, tak jednotlivým účastníkům přiblížit ještě více. Těžko se organizují rozhovory s účastníky v určitém místě. Mají dost své práce a dostat je v jeden den na jedno místo nebývá nejsnadnější úkol. V online vám ale svých 15 minut věnuje skoro každý. A může to být skvělý a do hloubky jdoucí alternativa k již používaným dotazníkům, které se před každým školením většinou posílají. A na základě toho můžete vytvořit báječný a na míru ušitý program přesně pro ty, koho na školení bude mít.

Jen zrekapituluji můj základní systém otázek, které pokládám buď v rámci online pohovorů nebo v dotaznících:

  • Výsledek pro fungování firmy
    • Jak se mají výsledky projevit na fungování firmy?
    • Co konkrétního se má po školení stát?
    • Jaký to má mít na firmu dopad?
  • Výsledek pro účastníka
    • Jak se má školení projevit na vaší práci?
    • Co konkrétního byste rádi uměli a použili v praxi?
    • S čím aktuálně bojujete?
  • Výsledek pro ostatní kolegy
    • Co konkrétního by účastníkům školení, se kterými spolupracujete, mohlo pomoci?
    • Jaké jsou podle vás jejich slabé stránky, které je důležité pokrýt?

Rozsah školení

Jakmile víte, proč to celé děláte a jaký má být výsledek, přichází na řadu organizační krok a tím je, jak dlouhé to celé má být. Upřímně, sám jsem tuto otázku řešil poměrně dlouho metodou pokus a omyl. A stručnou odpověď na ni nemám. To, co vím je, že je potřeba zohlednit mnoho proměnných, se kterou do školení jdete. Kromě toho, co na školení chcete předat, je to taky:

  • Co za formát zvolíte, kolik v něm bude jednosměrné prezentace a kolik interakce
  • Jaké budete volit komunikační kanály
  • Jak moc budete s účastníky komunikovat
  • Kolik jim dáte prostoru pro prezentaci vlastních výstupů ze cvičení
  • Zda jsou na školení skutečně dobrovolně a jak dychtivě jej očekávají

A jistě to nejsou jediné body k zamyšlení. I proto se často zkušení lektoři jednohlasně neshodnou, zda je dobré zorganizovat akci na celý den nebo ji raději rozdrobit do dvou nebo více půldnů. Já sám sahám v naprosté většině případů po té druhé možnosti. Důvodů je mnoho, ale ten hlavní souvisí s energií, kterou do školení umím dát. U celodenních školení mám většinou skvělé starty a utlumené závěry. A potřebuji, aby útlum nebyl znát. Na živém školení to pro mě není problém, hodně tam čerpám i ze skupinového nadšení a konverzací. V online prostředí to ovšem není tak intenzivní.

„Místo toho, aby šli účastníci v pauze na kafe a popovídat si s lidmi, řeší e-maily, resty, děti na online výuce, objednávku z Dáme jídlo a podobně. Proto jsem rozdělil mé sedmihodinové školení na tři bloky po 150 minutách. Každý blok v jiný den. Klientovi nabízím dopolední, odpolední nebo večerní termín. Překvapilo mě, že je i o ty večerní termíny zájem. Klientka to odůvodnila tím, že děti konečně spí a máma má čas na práci,“ popsal svůj pohled na problematiku Pavel Minář. „I naživo je obtížné utáhnout celých sedm hodin a držet pozornost zúčastněných. To, co živě zabere sedm hodin, školím online ve dvou blocích po 3,5 hodinách, vždy ranní čas 9:00–12:30, to jsou lidé nejčerstvější. Bloky mám s odstupem 3–7 dní. Na začátku druhého bloku dávám stručné shrnutí a připomenutí toho, co bylo v bloku prvním,“ dodává Radka Legerská.

Na druhou stranu i celodenní školení mohou samozřejmě fungovat. Svou nedávnou zkušenost s tím má také Robert Vlach, který překlopil své školení podnikání na volné noze do online v celodenního formátu: „Ohlasy byly velmi dobré. Možná ještě zvážím zkrácení z osmi hodin včetně přestávek na sedm, ale jinak mi ten formát sedl a účastníci byli naprosto skvělí.“ Eliška Vyhnánková přikyvuje: „Dělám dál i v online prostředí celodenní kousky a ohlas je přibližně stejný jako naživo. Je to náročnější, ale taky hodně záleží na tématu, lektorovi a práci s energií. I Social Media Akademii máme nadále celý pátek a sobota co 14 dní.“

Mé doporučení? Vyzkoušejte několik variant, nechte si dát zpětnou vazbu, vyhodnoťte to a pokračujte s tím, co vám funguje. Dělám to stejně. A určitě nejen já. Rada nad zlato, co?

Prostředí

Co doznalo velkých změn, je příprava prostředí. Už neřešíte dostupnost prostor a parkování. Váš lektorský kufřík s pomůckami necháváte zaparkovaný ve skříni. Občerstvení na dálku sice formou rozvozu realizovat můžete, ale… Jistě chápete. Projektor, umístění stolů do „U“ a hodiny na zdi taky padají. Nicméně nám do checklistů přibyly další věci, bez kterých pojedete tak nějak na půl plynu. Jsou to:

  • Ověření kvality internetového připojení
  • Ukončení všech aplikací na pozadí, které mohou přenos komplikovat
  • Funkčnost všech nástrojů a aplikací, které chcete používat
  • S tím související vaše znalost hlavního nástroje pro komunikaci, který používáte, a to nejen z pohledu lektora, ale také účastníka (tak, abyste jej v případě potíží mohli z hlavy navigovat)
  • Připravený plán B pro případ, že něco spadne – internet zvuk, video, celý notebook… Není špatně se na chvíli odmlčet a zprovoznit během pár vteřin celé prostředí, hloupé ale je, pokud nemáte prostředky na to to udělat
  • Instrukce účastníkům, co mají dělat, když… (doplňte sami)

„Je potřeba zvládnout nejen vaše téma, ale také celou online vrstvu. A to jak z pohledu lektora, tak účastníků. Měli byste vědět, co se stane, když sdílíte obrazovku na jakékoliv platformě. Co vidí účastníci? Vidí také vás? A stejně tak vždy plán B a raději i C. U offline školení řešíte z té technické stránky víceméně jen jestli vám jde pustit projektor. Při online to má hned několik vrstev. Moje technika, jejich technika a aktuální stav vysílacího software. Technika selhává a je potřeba na to být připraven a co jde, to otestovat a promyslet dopředu,“ říká Adam MarčanNaučmese.

Je toho hodně nového. Ale je to nezbytné, pokud se chcete z průměru online lektorů dostat mezi špičku. Pro inspiraci sdílím svůj checklist pro přípravu, který mi několikrát týdně pomáhá v tom, abych se cítil v klidu a abych vše, co mohu kontrolovat, také kontroloval:

  • Zapojit notebook
  • Zapnout v notebooku režim Nerušit
  • Zapnout světla
  • Zapnout kameru
  • Ověřit funkčnost zvuku
  • Ověřit funkčnost obrazu
  • Zkontrolovat prostředí za mnou
  • Ověřit kreslicí tablet
  • Vypnout nepotřebné aplikace
  • Zapnout aplikace potřebné pro školení
  • Změřit kvalitu internetového připojení
  • Uvařit si kafe
  • Připravit vodu do lahve
  • Zrekapitulovat si program školení
  • Připojit se ke schůzce
  • Ověřit funkčnost kamery a mikrofonu
  • Připravit odpočet zbývajícího času do školení
  • Sdílet obrazovku s odpočtem
  • Vypnout kameru a mikrofon
  • Zacvičit si
  • Připojit se 15 minut před školením

„Na online školení se připravuji velmi intenzivně. Píšu si velmi detailní poznámky do prezentace v Keynote. V klasické školicí místnosti mám mnohem víc interakce s publikem, vidím velmi detailně, jak reagují, a můžu víc vytěžit ze situace. Při online školení je kontakt s publikem omezený, proto nevzniká moc prostoru pro improvizaci,“ říká Ondřej Zukal, certifikovaný Apple školitel.

Kondice

Příprava tématu, programu a místa pro školení však samozřejmě není to jediné, co vás u online školení čeká. Je důležité připravit také sebe. Jako základ online i offline školení beru energii, kterou budete rozdávat. Můžete mít sebelepší prostředí, ze kterého vysíláte, i informace, které chcete zprostředkovat, ale pokud nebudete mít pro jejich předání energii, nesplní školení svůj účel. Mám dvě základní oblasti, které vyžadují mou pozornost:

  • Dlouhodobá příprava. Chci být ve formě a pracovat na ní průběžně. Kvalitně a dostatečně spím, nejen před akcí, ale i mimo školicí dny. Spánkový dluh, který se v průběhu několika málo dní nastřádá, není ani trochu příjemný. Biblemi v této oblasti jsou mi dvě knihy vydané brněnským nakladatelstvím Jan Melvil Publishing, a to Proč spímeCirkadiánní kód. Ty přibližují zajímavé poznatky z oblasti fungování lidského těla a dobíjení baterek.
  • Krátkodobá příprava. Primárně pohybová. S přechodem do online pohybu jí u řady lidí podstatně ubylo. Chybí nám cestování do práce, ranní procházka na tramvaj nebo často i pochodování do kuchyňky pro kafe. Proto jsem se poslední rok ještě více vědomě zaměřil nejen na sport, ale také na procházky. Každé ráno se snažím jít co nejvíce kilometrů pěšky, pětkrát týdně běhám. V rámci přestávek na školeních se protahuji, dělám dřepy nebo kliky. Prostě se tělo snažím dostávat ze statických pozic, co nejvíce to jde. Velkou inspirací mi v tom byla kamarádka Nela Ďopanová a její projekt Fpohybu.

K energii samozřejmě přispívají také další aktivity. Třeba zaměření pozornosti na to, co a kdy jíte tak, ať vás strava nebrzdí, ale pohání vás. To by však bylo na samostatný článek.

Z pohledu energie jsou však důležité také rituály. Část lektorů naskakuje do školení skoro z postele. Protože to jednoduše jde. Vstanete, opláchnete se a můžete být okamžitě u počítače a začít. Otázkou je, s jakým výsledkem. Mnoho lektorů čerpalo energii z ranních rituálů, které jejich školením předcházely. S přechodem do online z nich však sešlo a často to jde poznat. Své o tom ví i Aneta Soldánová:

„Důležité je nezapomínat na rituály, které vám dodávají sebevědomí a pomáhají vám. Jsou důležité také pro online prostředí. Skoro každému člověku, který přešel na práci z domova, doporučujeme, aby rituály dodržoval. Lektoři ale často kážou vodu a pijí víno.“

Ale jasně, není to jen o energii a fyzičce. Je důležité na sobě stále pracovat a skutečně se posouvat v klíčových dovednostech, které vaše školení posouvají na vyšší úroveň. „Chcete dělat skvělá školení? Je potřeba být naprosto precizní v přípravě. A taky si uvědomit, že aby to školení bylo fakt vynikající, je potřeba jej udělat minimálně dvacetkrát. Sama mám i přes své dlouholeté zkušenosti podrobný harmonogram každého školení a průběžně spolupracuji s prezentačními kouči,“ říká Pavlína Louženská.

Vedení akce a komunikace

Udělejme si krátký sumář. Sedíte na místě, máte skvělé připravené online školení, sami sebe jste uvedli do stavu naprosté pohody. Jste vyspaní, ve formě a vše je perfektní. Techniku máte nastartovanou a odzkoušenou. Nezbývá tedy, než se pustit do samotné práce. Je toho ještě hodně před vámi. Přístupů, jak akci povedete, může být mnoho.

Skvělé školení neuděláte na první dobrou, to jistě víte. Je potřeba jej neustále zlepšovat a posouvat. I když se vám vaše první akce nepovedou, rozhodně nepropadejte panice, nechte si dát zpětnou vazbu a zlepšujte, co zlepšit můžete.

„Byla jsem na skvělém školení od International Academy for Leadership. Rozsah byl 14 dní, konalo se každý den a byla rozdělena do 1,5–2,5 hodin dlouhých sezení. Bylo super, že to bylo dobře a jasně připravené:

  • Věděli jsme, co bude za obsah a jak se na to připravit.
  • Hlídali si, aby se jednotlivé typy aktivit střídali (aby se třeba nestalo, že výkladové části budou delší než 15 minut)
  • Nezapomínali na úvodní mindsettery.
  • Jelikož jsme měli dost času, bylo super, že jsme měli prostor si vše vyzkoušet.

Přijde mi fajn, když se využívají nástroje aplikace (u Zoomu polls, hlášení i emotikony) i externí věci (Mentimeter, Miro, Kahoot). A taky je vždycky dobré mít někoho k sobě, kdo má řešit technické věci, aby se na to nemusel soustředit člověk zodpovědný za obsah.

Absolvovala jsem i pár dalších, ale už nikdy nebyly tak dobré. Hlavní problémy byly:

  • Čas. Špatné odhadnutí a příprava jednotlivých částí, takže se polovina věcí nestihla, i když se přetahovalo.
  • Neodpovídající název a anotace. Nejvíc iritující zážitek byl, když jsem na semináři o vedení online akcí na Zoomu musela 20 minut sledovat, jak se zakládá meeting.
  • Absence interaktivních prvků. Pokud jediná interakce tkví v nabídce, že můžeme pokládat pokyny do chatu, je to špatně a líně připravený workshop.
  • Technika. Organizátoři musí všechno předem vyzkoušet a připravit si, je pak ztráta času všech, když chce něco sdílet a nefunguje to nebo teprve v tu chvíli začne v PC hledat prezentaci.“

Podobně jako Anežka Fuchsová, která se mnou sdílela své zkušenosti v komentáři na Instagramu, to má každý účastník. Teď nemyslím konkrétní plusy a mínusy, ale spíš to, že každý účastník nějak celé školení vnímá. Ačkoliv to ne vždy bude příjemné, chcete to vědět, protože jedině tehdy můžete inovovat a vyšperkovat svou akci k dokonalosti. A třeba vám k tomu pomůže i pár následujících odstavců.

Komunikace před školením

Ono to vlastně celé začíná před samotným školením. O přípravě už jsem dříve pár odstavců napsal, ale nedostal jsem se k poslednímu kroku, který je směrován přímo na účastníky školení těsně před akcí. I když se to může zdát jako zbytečná administrativa, je to drobnost, která srovná všechny účastníky na stejnou startovní čáru a pomůže jim v počáteční zorientování se.

Pokud je to možné, pošlete účastníkům těsně před akcí instrukce, které potřebují znát pro to, abyste na začátku ztráceli co možná nejméně času navigováním a domlouváním. Není totiž nic nudnějšího, než deset minut na začátku školení řešit to, co už mohlo být vyřešeno dávno.

Posíláte-li sami pozvánku na vzdělávací akci účastníkům do kalendáře, instrukce klidně přiložte do ní. Pokud pozvánku vytváří váš zadavatel, požádejte jej, zda by to mohl udělat on. Případně účastníkům nechte přeposlat e-mailovou zprávu, nemáte-li na ně kontakty.

Jak by taková zpráva měla vypadat? Inu, možností je skutečně hodně. Ale co třeba toto?

Krásné odpoledne,

v [termín školení] se uvidíme na online školení [název školení]. Pokud si najdete čas, budu moc rád za dva kroky z vaší strany ještě před samotnou akcí:

  • Vyplnění krátkého dotazníku (cca 7–10 minut práce) na ; výsledky jsou pouze pro mou přípravu a nebudu je s nikým sdílet
  • Alespoň seznámení se s různými přístupy na

Do [technologie pro školení], kde online školení proběhne, se dostanete kliknutím na odkaz , ten najdete také v pozvánce, kterou jste dostali do kalendáře.

Mějte, prosím, během školení zapnutou webkameru, nezabrání-li vám v tom nějaké technické potíže. Stejně tak, můžete-li, používejte během školení sluchátka (ideálně s mikrofonem), díky kterým můžeme lehce zvýšit technickou kvalitu našeho školení ve povídacích chvilkách. Nicméně pokud u sebe sluchátka nemáte, nedělejte si starosti, zvládneme to i bez nich.

Pokud byste si rádi otestovali techniku, budu na místě cca 30 minut před školením. Připojte se a vše doladíme. Případně jsem také na telefonu [telefonní číslo].

Pokud by došlo k nějakému výpadku a platforma [technologie pro školení] nefungovala, sledujte, prosím, svou e-mailovou schránku, pošlu vám instrukce tam.

Doporučuji mít u sebe během školení nějaké psací potřeby, stačí tužka a papír. Nebo prostě to, čím píšete nejraději.

A pokud bych mohl s čímkoliv pomoci, určitě napište nebo zavolejte.

Děkuji moc a mávám z Prahy.

Daniel Gamrot

Přestože je dnes většina účastníků s akcemi přes online komunikační kanály poměrně v pohodě a pravděpodobně vědí, co a jak, doporučuji jim nabídnout, že mohou své připojení vyzkoušet předem a budete jim k dispozici. Velmi svědomitě k tomu přistupuje třeba Adam Marčan, který mi řekl: „Vždy dělám s účastníky technický test 20 minut předem. Pouštím si lidi jednoho po druhém z čekárny k sobě a pomáhám jim řešit problémy s připojením zvuku, kamery nebo internetem. Tak ať je každý v co nejlepší technické formě. Posílám i detailní instrukce předem. Píšu, že je fajn mít sluchátka a že testy techniky jsou předem. Díky tomu, můžeme v 9:00 začít s obsahem a neúčastnit se tragikomické scény, kdy s třemi lidmi najednou řeším, proč jim nejde kamera/zvuk.“

Zpráva před školením se však dá využít také jako prosba o nastudování si informací, které budete během něj probírat. „Ve škole se vysvětlila látka a pak si to studenti šli procvičit. Dělám to naopak. Nejdříve si to nastudují a pak to s nimi projdeš a testuješ. Co se vám líbí, co se vám nelíbí, co byste změnili,“ sdílí svůj přístup Jana Havlíčková.

Odlišit se můžete i pár desítek minut před samotným spuštěním školení. Skvělou inspirativní techniku se mnou sdílel Ondřej Zukal: „Na začátku školení běží cca 15 minut před spuštěním školení video, jehož obsahem může být třeba tematický kvíz pro účastníky. Je to snadný krok k vyšší interakci hned od začátku. Do toho já každou chvíli vstupuji, vítám účastníky a zvu je k zapojení se do kvízu.“

Pavel Minář pak vše výše uvedené kombinuje: „Tři dny dopředu online dokument, ve kterém vyzvídám, jak jsou na tom účastníci. Na školení chodím o čtvrt hodiny dříve, abych vyřešil technické problémy účastníků. Zároveň se zorientuji v tom, jak jsou na tom, co se děje, odkud vysílají. Pomáhá mi to nasát atmosféru, která bude během školení panovat. A taky se dozvědět něco málo o účastnících, ještě než to celé začne. Třeba když vidím, že má účastník v místnosti chytrý reproduktor Google Home Mini, vím, že bude pravděpodobně Google technologiím nakloněný.“

Co jde vidět

Vím, že online školení nenahradí offline. Je to prostě jiná půda, na kterou je potřeba se adaptovat. Nikdy neuvidíte, co dělají účastníci na počítači. Zda řeší e-maily nebo si píší poznámky. V mnoha případech ani nevidíte, zda skutečně u počítače skutečně sedí nebo stojí. Co mají na sobě, zda jsou jen v trenýrkách nebo nedrží na klíně svou kočku. Neucítíte jejich parfém ani neuslyšíte, co si brblají pod nosem. V tom to máme my, online lektoři, trošku složitější. Pokud chcete zvýšit šanci, že si lidé nechají kameru zapnutou, můžete zkusit podobný podnět, jako aplikuje Pavlína Louženská, zakladatelka projektu Holky z marketingu a jedna z cca dvou desítek certifikovaných trenérů New Generation of Founders pro Českou republiku: „Chci lidi vidět. Takže jim říkám na začátku školení, že pokud chtějí odejít na záchod nebo kojit, mají si vypnout kameru a já tak budu vědět, že s nimi nemohu komunikovat.“ Po našem rozhovoru jsem se rozhodl, že to vyzkouším hned na dalším školení.

Na druhou stranu se tomu můžeme alespoň trošku přiblížit. A vše začíná od nás, lektorů. Neskrývejte se. Jasně, beru to, že máte zapnutou kameru a mikrofon jako samozřejmost. Na druhou stranu je otázkou, co jde vidět. Viděl jsem pár školení, kde si lektor nastavil kameru tak, že zabrala v podstatě vše od krku nahoru. Jo, byl jsem kdysi dávno jedním z nich. Výsledkem je mluvící hlava. A do toho prostřihy na slajdy nebo sdílenou obrazovku. K vašemu vystoupení však patří nejen mimika obličeje a to, co říkáte, ale také vše, co je právě od krku dolů.

Nebudu to protahovat. Pokud chcete mezi účastníky přenést co nejvíce emocí v okamžiku, kdy nesdílíte žádné další informace, dejte jim trošku širší záběr. Kameru postavte tak, aby vám šlo vidět na ruce, ať už sedíte nebo stojíte. Ne, nevím, jak moc gestikulujete, ale bez rukou vás vidět nechceme. Upravte si své prostředí tak, abychom si to jako účastníci vašeho školení mohli vidět v plné parádě.

Druhá věc – kameru mějte vždy cca v úrovni očí. Chceme vám do nich koukat zpříma. Ne zespoda, z boku. Sám jsem uchycení kamery vyřešil koupí držáku AlzaErgo Arm S35B, na který jsem připevnil svou Sony ZV-1 svorkou s kulovou hlavou CB-01. Kameru mám umístěnou mezi externím monitorem Samsung S24F350 a MacBookem, které jsem připevnil na další držák z Alza.cz, tentokrát AlzaErgo Arm D65BN Essential. Díky tomu jednak přenáším sám sebe od pasu nahoru a jsem schopný koukat na kameru v osmdesáti procentech času online školení. Zároveň sem tam mrknout na monitor MacBooku a externí monitor, kde mám buď poznámky, snímek prezentace nebo tváře účastníků. Periferním pohledem pak mohu zaznamenávat reakce účastníků, pokud mají zapnuté kamery, případně mrknout do poznámek, které souvisí s tématem, o kterém si povídáme.

Setup

„Odkazy na nástroje a weby, respektive všechny informace, mám připravené předem v dokumentu, jejž mám vždy po ruce. Pak stačí jen zkopírovat a vložit. Je to rychlovka,“ říká Klára Mouchová.

Výhodou tohoto řešení je také variabilita v případě, že používáte polohovací stůl. Přiznám se, že jej stále nemám, ale v době, kdy vyjde tento článek, již pravděpodobně bude součástí mého studia. Uchycení kamery přímo ke stolu prostřednictvím uvedeného držáku a svorky je skvělé v tom, že kamera zůstane v okamžiku, kdy se během přestávky rozhodnete jít z pozice sedu do stoje. Při zvednutí stolu zůstává jak kamera, tak oba displeje ve stejné pozici a tato změna je prakticky otázkou několika vteřin, kdy jen upravíte výšku stolu a případně lehce změníte sklon kamery. Mimochodem změna pozice, ze které školíte, je příjemným zpestřením a nabouráním stereotypu pro účastníky. Tímto drobným krokem se změní také dynamika vašeho projevu. A i vaše tělo vám poděkuje, že nemusí dalších 45–60 minut sedět.

To, v jaké pozici uvidíte účastníky, až tak moc neovlivníte. Někdo bude mít kameru z profilu, jiný pod bradou, někdo si ji nechá vypnutou. Ne vždy to jde ovlivnit. Nicméně jsem se naučil žádat účastníky dvakrát o to, aby měli kameru zapnutou, pokud jim v tom něco zásadně nebrání. Jednou v rámci úvodního e-mailu, který jim posílám společně s instrukcemi pár dní před školením, a pak také během prvních minut našeho setkání.

„Během školení dělám, co mohu pro to, abychom měli všichni zapnuté kamery. Snažím se lidem zvědomit změny, které s online školením souvisí. Třeba právě u kamery se jich ptám, jestli by se při osobním školení v místnosti otočili k lektorovi zády nebo schovávali pod stůl. Lidé se stydí, je to pro ně často nové, ale to časem zmizí,“ říká Filip Goszler.

Znám pár lektorů, kteří viditelnost účastníků neřeší. Neberou jako překážku to, že jim nevidí do tváře. Osobně je pro mě tato skutečnost téměř vždy nepříjemná. Potřebuji vidět, jak ostatní reagují a co dělají. I kdyby měli mít hlavu sklopenou k displeji svého notebooku a prsty jim létaly po klávesnici.

Jako náhledovou obrazovku, kde vidím co možná nejvíce obličejů (třikrát sláva za Gallery View ve většině aplikací pro online komunikaci), používám hlavní displej svého MacBooku umístěný vpravo od kamery. Pokud je účastníků menší počet, upravím si okno aplikace pro online školení tak, ať je pouze v levé polovině obrazovky. Nemusím pak očima létat moc doprava. Pravou část obrazovky pak mohu použít například pro poznámky, které mám ke školení připravené.

Externí monitor pak slouží k zobrazení snímků prezentace v PDF podobě jako místo pro ukázky v technologiích (tím, že školím produktivitu, tam mám často kalendář, úkolovníky nebo aplikace pro evidenci a organizaci informací) nebo whiteboard, pro který jsem si oblíbil aplikaci OpenBoard.

„Obsah je nutné rozsekat na bloky, jinak účastníky udávíš. A k tomu používám podpůrné nástroje, které podporují dynamiku. Třeba u prezentace mám metodu Ukaž a schovej. Ať účastníci pořád nekoukají na statické slajdy – mnohem lépe udrží pozornost na tváři lektora – pokud není úplný uspávač hadů. Podpůrné nástroje pak mohou být předtočená videa, prezentace, dokumenty, Miro, Jamboard nebo Sli.do,“ zmínil se Adam Marčan.

Právě proto mám slajdy připravené v PDF. Nepouštím prezentační mód, který u online školení považuji v mém případě za zbytečný. Snažím se nabourávat stereotyp, jak už jsem říkal. Proto, povídám-li o nějakém tématu, pro který mám připravený snímek (třeba fáze spánku) na externím monitoru, nasdílím jej, krátce o něm mluvím a poté vypnu sdílení a přepnu záběr zase na mě. Takto to dle libosti střídám.

Stejně tak tomu je u kreslení na obrazovku v aplikaci OpenBoard. Ta je skvělá nejen jako čistý whiteboard, který si samozřejmě můžete předpřipravit a poté do něj jen zakreslovat nové informace, ale také umí vytvořit „vrstvu“ nad obrazovkou, kterou zrovna řešíte, a do té kreslit. Zkuste si představit technické školení, třeba na to, jak prakticky vytěžit maximum z Google Kalendáře. Povídáte o tom, co v kalendáři máte a do toho místo klikání a ukazováním kurzorem myši čmáráte digitálním fixem poznámky. V rámci dynamiky a interaktivity máte další bonusový bod. A co víc, to, co v OpenBoard nakreslíte, můžete po školení vyexportovat do PDF dokumentu a ten účastníkům sdílet. Podobně jako byste po offline školení fotili flipchartové papíry. Jen to je jednodušší.

Tím se pomalu dostávám k další pomůcce, kterou jsem si pořídil výhradně pro online školení a webináře. Je jím praktický kreslicí tablet Wacom Intuos S. Osobně mám USB verzi, protože jak jsem se již zmínil, raději připojuji svá zařízení přes kabely než bezdrátově. Mám rád spolehlivost.

Tablet

Na mých offline školeních kreslím rozhodně více, než ukazuji snímky prezentace. Za školení pokreslím klidně i dvacet flipchartových papírů. A proto je pro mě i v online přístupu tento prvek hodně důležitý. Experimentoval jsem s kreslením do iPadu, který byl připojený k počítači a sdílený přes QuickTime. Stejně tak jsem testoval i kreslení v Jamboard od Google nebo v dalších nástrojích, ale prostě jsem jim nepřišel na chuť. Neříkám tím však, že jsou špatné. Mně však pro online školení nefungovaly, jejich používání pro mě bylo až moc krkolomné.

Po kreslicím tabletu jsem sáhl ve chvíli, kdy jsem jej viděl používat lektora na jednom z online školení, která jsem absolvoval. A hned jsem si jej zamiloval. I když se může zdát, že jde o další kus hardwaru, který váš přístup k online prezentacím zkomplikuje, je otázkou skutečně pár desítek minut, než se s ním naučíte zacházet a pak již nebudete chtít jinak.

Rozbíjení přímočarosti

Obecně je přepínání scén, tzn. pohledu na mě, sdílení obrazovky, kreslení a podobně velmi důležitou součástí každého mého online školení. „Když jsme měli v Google školení od týmu ze Sli.do, říkali nám, že v online prostředí potřebuješ interakci každých sedm minut,“ zmínila se Pavlína Louženská. Snažím se, aby každá scéna byla aktivní jen pár minut. Existují však i další možnosti, jak dynamiku přenosu ještě více posunout. A téměř každou z nich můžete do svého programu, samozřejmě po řádném otestování ještě bez účastníků, použít i vy.

„Do online školení mě vtáhne jakákoliv neotřelá věc. Bohužel hodně lidí často mluví jen o slajdech, které mají na obrazovce. U toho je velmi obtížné udržet pozornost,“ říká Klára Mouchová, „jedna z důležitých změn byla, že jsem začala častěji zařazovat přestávky a navýšila interaktivitu. Vtahujte lidi. Jinak to bude energeticky náročné nejen pro účastníky, ale také pro vás jako lektory,“ doplňuje ještě svou zkušenost.

Pojďme si projít ty dynamické prvky, které používám já a jiní lektoři. Včetně těch, o kterých již byla řeč. Nepochybuji však o tom, že si sem dosadíte i vlastní, které nezmíním.

Sdílení obrazovky. Nepopisujte nástroje, weby, knihy, postupy v aplikacích nebo cokoliv dalšího. Pokud můžete, ukažte to přes sdílenou obrazovku. Otevřít webový prohlížeč a najít informaci, o které povídáte, je otázkou pár vteřin. Tím spíš, když máte v záložkách odkazy již připravené. Stejně tak je lepší v případě, kdy popisujete konkrétní postupy krok za krokem v aplikacích, vše ukazovat živě. „U svých Apple školení v podstatě vůbec nepoužívám Keynote nebo tradiční prezentace. Vše ukazuji na svých zařízeních a tvrdých datech, ať už iPhone, iPad, MacBook či dokonce Apple Watch. Účastníci školení si cení toho, že jim vždy ukazuji reálné použití, jako kdyby seděli vedle mě v kavárně. Hodně je vybízím, ať si to rovnou zkouší společně se mnou. Když jim něco nefunguje, stačí se zastavit a požádat je o sdílení obrazovky,“ zmiňuje skvělý způsob práce s účastníky během školení Filip Brož.

Jakub Hořický doplnil ještě jednu drobnost, která je takovou sdílecí třešničkou na dortu. Často se vám stane, že půjde při sdílení vidět také wallpaper na monitoru. I tam můžete zaujmout účastníky svou kreativitou: „Na pozadí velkého monitoru, který sdílím, si dávám vždy tematickou tapetu buď se slidem z konference nebo workshopu,“ říká Jakub.

Kreslení. Pokud používáte na svých offline školeních whiteboard nebo flipchart, určitě od toho neustupujte v online prezentacích. Ať už budete mít kreslicí tablet, iPad nebo jiné zařízení, určitě udělá skvělou službu. Kdysi dávno jsem ke kreslení využíval také myš a šlo to.

Prezentace. Jak jsem se již zmínil, mám rád styl „Ukaž a schovej“, o kterém se mi kdysi jako první zmínil Adam Marčan, kdy jen na krátkou dobu ukážu snímek z prezentace a pak se zase přepnu zpět. Osobně jako účastník jen těžko vydržím koukat celou dobu na slajdy. Pokud však váš tip akce žádá plnohodnotnější využití prezentace v libovolném nástroji, může se vám hodit tip Jakuba Hořického: „Já osobně doporučuji mít a využívat i prezentér Logitech Spotlight. Člověk zaměstná ruce a zároveň nemusí mít prsty pořád na klávesnici/trackpadu/myši. A navíc má dobré vychytávky, které můžete využít při prezentování.“

Video. Připravte si do svého online školení také krátká videa. Odpočinete si, lidem dáte nový podnět a aktivitu, aktivujete jejich pozornost a to s minimem úsilí. „Videa mohou být i předpřipravené screencasty, například ukázka nějakého programu v akci. My tak školíme Freelo. Lektor pouští předtočené sekvence, které jsou proložené živými vstupy a ukázkami,“ zmínil se Karel Dytrych o jedné z možností, jak využít video v praxi.

Změna barev. Pokud používáte ve svém studiu chytré osvětlení, žárovky, LED pásky nebo cokoliv dalšího, změňte občas jejich barevný tón. Je to sice maličkost, ale potěší. A pokud jste hračičkové, jako Pavel Minář, aktivujete změnu prostředí povelem "Hey Siri, online meeting" případně jiným dle vašeho nastavení a preferencí.

Přepínání kamer. Jde už o ryze pokročilou techniku, která vyžaduje notnou dávku zkušeností a zvýšenou režii. Stejně tak je potřeba ji dopředu řádně otestovat. A v neposlední řadě také vyžaduje speciální hardware a alespoň jednu další kameru. „Řada lidí sedí u počítače celý den. Proto hledám způsoby, jak to udělat ještě živější tak, abych je zaujal. U jednoho ze školení jsme měli například kartu, přes kterou se přepínají kamery, a tu jsme používali pro střídání dvou různých pohledů. U jiného školení jsme udělali něco podobného a k tomu měnili dokonce prostřihy mezi standardní prezentací a povídáním na gauči. To, že někdo sedí u zdi, vidíme několikrát denně a už je to okoukané a vizuálně ne moc zajímavé,“ vytáhl jedno z es v rukávu lektor Ondřej Zukal. Přiznal však, že podobný přístup je pro jediného lektora velmi náročný: „Ke každému školení se snažím mít někoho, kdo bude v rámci mých školení zodpovědný za režii, chat, odpovědi na otázky, řešení problémů. I proto si pohrávám s myšlenkou, že si v Brně zřídím studio určené k vysílání online školení a webinářů, abych měl zázemí pro doručování i vizuálně zajímavých školení s prostorem pro režii.“

Otázky. Ještě více než u offline akcí je důležité vtahovat účastníky, kteří sedí pasivně u počítačů, do děje. A otázky jsou jedna z možností. „Velmi důležité je lidi častěji oslovovat jménem, ptát se na zkušenosti, ujišťovat se o jejich pozornosti. Také se soustředit na to, zda je právě pozornost nasměrována mezi všechny účastníky,“ říká Aneta Soldánová.

Adam Marčan pak přidává: „Lidé milují, když jim dáš pozornost a zajímáš se o ně. Webinář by měl mít kvalitu setkání – víc než to, že jim téma jednostranně odprezentuješ a dáš jim 15 minut na dotazy. V opačném případě by přece stačilo jen udělat předtočené YouTube video.“

A nejinak k tomu přistupuje Filip Goszler, který říká: „Policie má heslo Pomáhat a chránit. Já zase Prudit a vyvolávat.“ Otázky a přímá komunikace s účastníky není benefitem jen pro ně, ale také pro lektory. Své o tom ví Radka Legerska: „Největší výzva je povídat lidem cokoliv, aniž bych je viděla. A stejně tak přimět účastníky k tomu, aby mezi sebou komunikovali. Často oslovuji konkrétní lidi jménem a vyzývám je k akci.“

A jak na tuto jednoduchou komunikaci nezapomínat? Klára Mouchová, která pracuje ve větším objemu s připravenou prezentací, na to má jednoduché doporučení: „Sama pro sebe i pro účastníky si přidávám slajd ‘Máte otázky?’, tak, ať na to nezapomenu já a stejně tak, aby s tím počítali účastníci.“

Hlasování. Připravte si dopředu také hlasovací aktivity. Využít můžete třeba samotnou platformu, kterou používáte na online hovor, nicméně přidat můžete také nástroje, jako jsou Sli.do, AhaSlides nebo Mentimeter. O těch se ještě zmíním v poslední kapitole. A v případě nouze se dá hlasovat také přes chat.

Chat. Snažím se jej moc nepoužívat pro kladení otázek, protože se v něm často dotazy ztrácejí. Nicméně v případě, že chcete znát pohled na téma, které právě probíráte, i od účastníků, kteří nemohou nebo nechtějí sdílet své zkušenosti jinak, chat se hodí. „Na začátku často vyzvu účastníky, aby napsali do chatu kdo jsou, odkud jsou a dali odkaz na nějakou sociální síť, třeba LinkedIn. Díky tomu se všichni hned na začátku mohou propojit a vědí, s kým mají tu čest,“ říká Pavlína Louženská.

Pohyb. Zkuste zapojit také pohyb po místnosti. Občas se postavte. Odskočte si někam pro rekvizitu, kterou pak ukážete na kameru. Sám takto ukazuji knihy, pomodoro minutku, svůj FOCUS notebook. Prostě to, co mám v okolí k dispozici a zapadá to do tématu, které řešíme.

Rekvizity. Souvisí s předchozím bodem. Pokud vám to téma dovolí, připravte si dostatek rekvizit, které sem tam ukážete. Můžete na nich i odprezentovat myšlenku, kterou předáváte. Kamarádka Martina Elterlein, která se specializuje na vztahy, popisovala vztah mezi partnery jako zip, který se skládá ze dvou částí a jezdce. A na nás je, abychom našli ten správný jezdec, který umožní obě části zipu spojit dohromady.

Fyzická aktivita účastníků. Moc fajn příklad má třeba Adam Marčan na svých online školeních o tom, jak udělat super webináře. Jeden z úkolů, který nám dal bylo připravit si prostředí, ze které vysíláme tak, aby bylo lepší, než které jsme do té doby měli. Jednoduše řečeno přestavět nábytek, kytky, knihy, lampy a cokoliv máme ve svém pokoji tak, aby za námi vzniklo příjemné a reprezentativní prostředí, které potěší nejen nás, ale také ostatní, kteří jsou s námi v online místnosti.

Ticho. Pro mnoho lidí nepřítel. Ale věřte mi, že pro vás se po pár otestováních stane velkým spojencem. Ticho nutí lidi přemýšlet. A i když se v online komunikaci hodně lidí proti patnácti vteřinám ticha ohrazuje, má své kouzlo. Lidé na druhé straně potřebují často přemýšlet o něco déle, než je tomu u offline školení. Dejte jim ten prostor. Využijte sílu ticha. Je to i fajn dynamický prvek.

Samostatná práce. Pro důležitá témata nechte účastníky připravit vlastní návrh řešení. Na školeních o práci s prioritami nechávám pět minut účastníky rozhodnout se o tom, jakým 2–3 věcem se budou v následujícím období primárně věnovat. K tomu mají pár podúkolů, jako je třeba uvědomit si ideální výsledek každé aktivity a rozmyslet si, jaké překážky jim to mohou zhatit. Účastník tak má možnost v dalších částech školení pracovat s vlastními zkušenostmi a vy se na ně můžete odkazovat a pracovat s nimi také.

Aktivity ve skupinách. Skupinová práce je součástí snad každého offline školení. V online je snad ještě jednodušší než naživo. V Teams, Meet i Zoom můžete pracovat s breakout rooms, do kterých účastníky rozdělíte a usadíte. Moje zkušenost je ta, že se i lidé, kteří skupinovou práci na živých školeních nemají tolik v lásce, rádi zapojí. „Využívejte sdílení informací mezi účastníky, pracujte ve skupinách. Pokud jste to uměli offline, budete v tom dobří i online. Jen si potřebujete najít cestu,“ říká Jana Havlíčková. „Super je u online také flexibilita. Jakmile mě napadne něco mimo program, připravím si to během skupinového cvičení a poté to účastníkům ukážu. V offline není úplně vhodné odskočit si k počítači a nevěnovat účastníkům pozornost. Tady to nikdo nezaregistruje. I díky tomu začínám mít online raději než offline,“ dodává.

Sdílení účastníků. Jakmile individuální nebo skupinové cvičení skončí, nastává sdílení informací. A to je vynikajícím zpestřením přímočarého předávání informací. „V online je skvělé, že téměř každý sedí u počítače. Každé skupině na školení připravuji pracovní listy jako dokumenty na Google Disku. Jednotlivým účastníkům pošlu v posledním e-mailu před workshopem odkaz na jeho osobní pracovní listy, ve kterých je zadání. Školím tvorbu obsahu, takže ryze tvůrčí věci. Během cvičení každý pracuje ve svém dokumentu, který po uplynutí časového intervalu sdílí ostatním a společně se díváme na výsledek práce. Já jim pak dávám zpětnou vazbu. Každý účastník tak vidí, co vypracovali ostatní. Na živých školeních si tato cvičení jen čteme, ale on-line je lepší rovnou vizuálně sdílet, je to výborný interaktivní prvek. Toto řešení jsem zavedla poté, co jsem zjistila, že ani já, ani další účastníci nejsme schopni při delším čtení úkolů udržet pozornost, natož dát relevantní zpětnou vazbu. Nemusím se tak účastníků doptávat, co tam měli, a vyzývat je k opětovnému čtení. Lidé navíc zadání lépe zpracují s prsty na klávesnici, než když to potí ručně na papír,“ prozradila Radka Legerska jeden z benefitů online vzdělávání.

Host. Jana Havlíčková mi dala během našeho rozhovoru ještě jednu super inspirativní metodu, kterou je pozvání hosta. „Zvu si na školení i další lektory. V online je to mnohem jednodušší. Nikam necestuje, neletí, náklady jsou minimální. A lidé otevřenější. Nebudu říkat účastníkům, jak mluví rodilý mluvčí, a prostě si jej na deset minut pozvu, je to snadnější, názornější a autentičtější,“ svěřila se.

Přestávky. Víte, že jsou důležité. Pro jejich ohraničení doporučuji používat na sdílené obrazovce také odpočet, který ukazuje účastníkům, kolik času ještě mohou pomlouvat kolegy nebo vyřizoval e-maily. „Když vyhlásím přestávku, používám online timer, aby každý přesně věděl, kolik ještě zbývá času,“ zmínil se Adam Marčan.

U všech prvků ale pozor na přehlcení. I když se může zdát jako skvělý nápad zahrnout je všechny do vašeho dalšího školení, řada z nich vyžaduje patřičný trénink a vyzkoušení.

„Většinu školení dělám sama, proto se snažím netříštit pozornost mezi více nástrojů a aplikací. Potřebuji se soustředit jen na pár bodů, abych byla s účastníky v kontaktu,“ zmiňuje svůj minimalistický přístup Klára Mouchová.

Stejně tak ne všichni účastníci mají se vzděláváním a online světem stejnou zkušenost a mnozí by se mohli při vašem online školení cítit jako na horské dráze. A vy nechcete, aby se jim udělalo nevolno.

„Určitě je důležité minimalizovat počet nástrojů. Jasně, občas použiji třeba Kahoot!, ale snažím se postavit svou interakci na co možná nejméně externích nástrojích. Takže vyvolávám, nechávám lidi na kameru ukazovat palec nahoru nebo dolů, občas je vyzvu k použít ručiček v Google Meet, hádání odpovědi na otázky v chatu, roli mluvčího a časoměřiče. Toho, co lze aplikovat, je poměrně hodně. A vždy, když objevím něco, co je jednoduché a fajn, otestuji to v praxi,“ říká Pavlína Louženská a dodává, „pokud to jen trošku jde, mám k sobě technickou podporu. Chceš prostě zajistit, aby bylo tvé školení perfektní. To, jestli si takového člověka zaplatíš, nebo ne, je čistě byznysové rozhodnutí. Podle mě se ti takový support vyplatí i ve chvíli, kdy ti zachrání jedinou hvězdičku ze školení. Jo a ještě něco, člověk, který mi dělá podporu, může poskytovat i mentální check-in. Během cvičení v breakout rooms nebo o přestávce se jej ptám, jestli je všechno ok, a dostávám se díky tomu více do klidu, případně zjistím, co jsem zapomněla zmínit.“

Předpokládám, že máte pečlivě připravený obsahový program školení. Víte, co chcete doručit a v jakém zhruba čase. Věnujte chvíli také tomu, že do programu pečlivě připravíte také zmiňované dynamické prvky, byť by váš plán nevyšel na 100 %. Prostřídejte je, ale buďte opatrní z přepestrého složení vašeho programu. Méně je více. Držte se toho.

Pokud víte, jaké další prvky kromě přímočaré prezentace použijete, je čas sáhnout po správných nástrojích.

Rozšiřující aplikace

„Nikdy to nebude primárně o technice nebo aplikacích, ale o tom, jak zaujmout lidi. Přidanou hodnotou jsou hlavně zkušenosti lektora,“ říká Filip Goszler.

Vidím to stejně. Můžete používat širokou škálu aplikací správně, ale primárně jde o vás a vaše know-how, které účastníkům předáváte. Nicméně obsah jde ruku v ruce se způsobem jeho distribuce. Hodně věcí jsem zmínil již v předchozí kapitole, kdy jsem vytáhl za mě klíčové prvky, které mohou nabourat stereotyp školení. Hodit se vám mohou ale také nástroje, které, použijete-li je s rozvahou, mohou obohatit školení o řadu dynamických prvků a zapojit účastníky. Jaké nástroje pro svá školení používám já?

Jeden jsem již zmínil. OpenBoard je elektronický whiteboard, který můžete používat zdarma. Pokud hledáte nástroj pro vzájemnou spolupráci účastníků, tento odstavec přeskočte. Potřebujete-li však využít kreslení jako doplněk k vašemu mluvenému slovu, je OpenBoard skvělou volbou, obzvláště pak v kombinaci s kreslicím tabletem, jakým je třeba Wacom Intuos a jemu podobné.

Hledáte-li alternativu k OpenBoard a rádi byste, aby na vaši digitální nástěnku přispívali také další účastníci, je skvělou volbou Jamboard od Google, který je rovněž k dispozici zdarma. Oproti OpenBoard máte možnost použít jej na jakémkoliv zařízení a má i své mobilní aplikace. Je jednoduchý, intuitivní a disponuje sadou základních nástrojů, jako jsou pera, fixy nebo post-it lístečky. Tuto virtuální tabuli můžete snadno sdílet s účastníky a vytvořit jim digitální prostředí pro komunikaci mezi sebou.

Dva výše uvedené nástroje jsou, co se funkcí a možností týče, základem. Pokud byste hledali pokročilejší aplikace, které kromě výše uvedeného jádra umí i další věci, můžete prozkoumat Miro, Padlet nebo Mural.

Když odskočíme od digitálních tabulí dál, dostáváme se k interaktivním prezentacím. Ano, popisoval jsem, že spíše než snímky používám raději reálné ukázky a kreslení, ale pokud už mám sáhnout po prezentacích, volím AhaSlides. Jde o nástroj, který v sobě kombinuje klasické obsahové slajdy s interaktivními prvky. Těmi mohou být otevřené otázky směrem k publiku, hlasování o jedné (nebo více) možnostech, živé grafy, kladení otázek ze strany účastníků nebo vytvoření kvízu a přidání možnosti soutěžit mezi sebou.

Praktické využití je pak prosté. Vy vytvoříte prezentaci přesně podle vašich potřeb, přidáte do konkrétních míst vaší prezentace interaktivní části a prezentaci během školení nebo webináře spustíte. Účastníci si poté naskenují QR kód, který obsahuje odkaz na vaši prezentaci, mobilním telefonem, případně jednoduše napíšou adresu do řádku ve svém webovém prohlížeči. V průběhu vaší prezentace pak v mobilním telefonu nebo počítači vidí jednotlivé obsahové snímky a jakmile dojde na interakci, spustí se jim speciální prostředí, ze kterého mohou hlasovat, vpisovat odpovědi nebo se zapojit do kvízu. V případě poslední možnosti pak AhaSlides na konci vyhodnotí a zobrazí žebříček podle počtu bodů a vy i účastníci tak okamžitě vidíte, kdo byl nejúspěšnější.

AhaSlides využívám primárně během krátkých webinářů, které díky funkcím aplikace můžete obohatit o prvky, které krásně rozbíjí přímočarost a oživují celý průběh webináře. Pokud by vám z jakéhokoliv důvodu AhaSlides nepadly do oka, můžete omrknout konkurenci. Sli.do, Mentimeter nebo Kahoot udělají stejnou službu a obsahují přibližně podobné možnosti.

Komunikace po školení

Stejně jako tomu je u offline školení, je i po online podstatná také komunikace po školení. Bezprostředně po každém školení zpracovávám informace pro účastníky, které jim chci poslat e-mailem. Ano, dělám to hned po školení, dokud mám ještě v hlavě informace, které jsem slíbil. Soustředím se na tyto body:

  • Zpracuji poznámky, které si během školení dělám do papírového bloku. Jsou tam zmínky o aplikacích, službách, knihách nebo postupech, které jsem účastníkům slíbil.
  • Vyberu snímky prezentace, které jsem ukazoval, a udělám z nich jeden stručný soubor.
  • Exportuji své čmáranice z OpenBoard do PDF souboru.
  • Pokud jsem používal AhaSlides, zkopíruji odkaz na prezentaci, která visí v online prostředí.
  • Používali-li jsme nástěnku v Miro, rovněž zkopíruji odkaz a sdílím jej.
  • Vytvořím ze šablony formulář pro zpětnou vazbu a zkopíruji odkaz.
  • Přidám odkaz do Calendly, nástroj pro snadné domlouvání schůzek. Každému účastníkovi mého školení totiž nabízím možnost konzultovat se mnou svůj progres, případně překážky, v rámci online hovoru. Účastník si může vybrat z volných termínů, jeden si zarezervovat a Calendly se postará o vytvoření online události a rozeslání pozvánek.

Je pro mě důležité, aby měli účastníci k dispozici všechny podklady, které jsem slíbil a které jim mohou pomoci pracovat na změnách, ke kterým se zavázali, dokud je to ještě čerstvé a nadšení přetrvává. Proto dělám, co mohu, abych e-mail poslal ještě tentýž den, případně den následující. Mám pro tento úkol vytvořený již dopředu časový blok v kalendáři, který, nepřijde-li nějaká velmi urgentní událost, nikdy neodkládám.

Závěr

Samozřejmě neexistuje jedinečný recept na úspěch, to víte. Stejně tak není jediný setup, který můžete používat, ať už co se týče techniky nebo nástrojů. Nicméně klíčové body, které jsem zmiňoval v článku, považuji za jádro úspěchu:

  • Mějte vhodné prostředí
  • Pořiďte si kvalitní techniku
  • Dobře se připravte
  • Komunikujte s účastníky

Spoustu věcí budete ladit za pochodu, přidávat i ubírat. Ale to je život lektora. Skvělá online školení se nerodí přes noc. Nicméně budou tady s námi ještě nějaký čas. A pokud jsou běžnou součástí vaší práce, dává velký smysl do nich investovat. Není to jen můj pohled na věc. „Nepočítejte s tím, že to všechno skončí příští týden. A to, co jsme se naučili, budeme moci využívat dál,“ řekl mi během našeho rozhovoru Pavel Minář.

Je skvělé, jak moc se v této disciplíně můžeme podporovat navzájem. Jsem nesmírně vděčný za to, že jsem mohl postupy, techniky a nástroje konzultovat se zkušenými lektory, kteří se nebáli otevřít se a sdílet své best practices. „Sdílejte své know-how mezi sebou, díky tomu posuneme online školení vpřed. Každý má jiné zkušenosti a znalosti,“ to bylo jedno z doporučení Anety Soldánové. I proto jsem psal tento článek. Rád bych, aby online školení, kterých se účastníme, měly, co se kvality týče, vzrůstající tendenci. Důležité je věnovat svůj čas a energii smysluplným věcem. A týká se to také vzdělávání.

Na závěr bych rád poděkoval všem, kdo mi byli oporou při sestavování článku, jmenovitě jde o Adama Marčana, Anetu Soldánovou, Filipa Goszlera, Janu Havlíčkovou, Kláru Mouchovou, Ondřeje Zukala, Pavla Mináře, Radku Legerskou, Pavlínu Louženskou, Filipa Brože, Elišku Vyhnánkovou, Roberta Vlacha, Karla Dytrycha, Jakuba Hořického, Marcela Ladku, Tomáše Maxe AdamaAnežku Fuchsovou. Díky za váš čas, energii i otevřenost při sdílení vašich zkušeností a znalostí. A nesmím opomenout Davida Chvátala a jeho super práci při focení celého setupu a prostředí.

Sdílejte
a diskutujte

LinkedIn Facebook X (Twitter) Instagram

Odběr newsletteru

Odebírejte nejdůležitější novinky ze světa podnikání na volné noze. Každý měsíc zdarma ve vašem emailu:

i

Ochrana soukromí: Váš email bude zachován v tajnosti a nebude nikdy nikomu poskytnut. Odběr můžete kdykoli ukončit pomocí odkazu na konci každé zprávy.

Newsletter

Nejdůležitější novinky ze světa podnikání na volné noze.
Každý měsíc zdarma ve vašem emailu:

Ochrana soukromí: Váš email bude zachován v tajnosti a nebude nikdy nikomu poskytnut. Odběr můžete kdykoli ukončit pomocí odkazu na konci každé zprávy.

200+ top zdrojů, které sledujeme za vás
Pro freelancery i ostatní podnikatele
Široký záběr ve správném kontextu
Exkluzivní obsah a úvod v každém vydání
Od roku 2009 nepřetržitě každý měsíc
Žádný spam a 100% soukromí