Ing. Dalibor Chrápek

Pokud čtete tento text, máte s největší pravděpodobností nějaký pádný důvod či osobní motivaci ke studiu angličtiny a současně asi taky máte i představu, jak taková výuka může vypadat. Já měl v květnu 2023 obojí – motivaci i tu představu. Daliborovi stačilo pár prvních lekcí, aby obojí překreslil. Motivace je silně individuální a na tu Vaši žádná „recenze“ nebude mít vliv. Ale zapomeňte na učení, jak ho znáte ze školy. Na prvním setkání s Daliborem jsem prohlásil: „Nejsem nejmladší, chodím do práce, mám rodinu, ze školy jsem už dlouho a nesnáším domácí úkoly. Nějaká příprava na lekci je pochopitelná, ale nic se nemá přehánět.“ A jak jsem dopadl? Zcela dobrovolně (!) nyní trávím přípravou na každou lekci i několik hodin týdně. Ne, neučím se dobrovolně gramatiku, nešprtám desítky nových slovíček, nedoplňuji chybějící texty v učebnici (to jenom občas a patrně za trest 😉). Čtu, poslouchám podcasty, hledám informace, přemýšlím o vybraném tématu – v angličtině, pochopitelně. Potom začne lekce, Dalibor „vytáhne“ nějaká frázová slovesa a plynule je do tématu zapojí. A tak to dělá se vším, co mě chce naučit. Krok po kroku, jenom tak mimochodem mě směruje. Jak číst a současně porozumět psanému textu, jak se učit slovíčka a správně je používat. Často spolu nesouhlasíme a na některé věci kolem nás máme úplně odlišný názor. Ale právě tyto diskuze o ekonomice, politice, sociálním systému, historii nebo o vaření, mě na těch lekcích baví nejvíce. Učím se tak myslet, ptát, argumentovat – v angličtině, pochopitelně. Je třeba zapomenout na česká slova a přestat v češtině myslet. Je to fuška a já začal tím, že si vybral skvělého lektora. Lektora, který mě nenutí ani nenudí, nepoučuje, ale učí.