Na Veronice je skvělé především to, že člověka „donutí“ přemýšlet. A pokud je potřeba, ještě to nakreslí. Člověk pak odchází s pocitem, že nejen ví, co dělat, ale dokonce to dokáže vysvětlit i ostatním. Velmi si na ní vážím především kombinace odbornosti, praktičnosti a lidskosti. Přestože se v dané oblasti pohybuje už nespočet let, nedává to na obdiv. Naopak – Veronika nehodnotí, poslouchá a vnímá. Nikoho nepřesvědčuje, ale zároveň se nebojí říct svůj názor, pohled - pokud se ji na to zeptáte. Nehledá univerzální návod, ale ptá se: „Co potřebuje konkrétní člověk?“ A pak ne za nás, ale s námi hledá cestu, jak to skutečně udělat a co vyzkoušet. Kdybych ji měl popsat jednou větou: Veronika dokáže z chaosu udělat mapu, z mapy plán. A pokud po jejím setkání odejdete bez jediné šipky, barevného papíru nebo nové myšlenky, pravděpodobně jste kurz prospali. To vám ale v jejím případě nehrozí.
S Veronikou se znám již nějakou dobu a lektorujeme spolu téměř dva roky. V prostředí kurzů i mimo ně, se s ní cítím bezpečně a v klidu, mám absolutní pocit rovnocennosti a na ní založeném profesionálním partnerství. Mám u ní bezpečný prostor a oceňuji její schopnost empatie, rovnost jednání a pochopení i pro to, že ne zrovna vždy je mi hej. Cítím od ní, že u ní nejsem jen peer lektor, ale hlavně člověk. Člověk ve stejné hodnotě a rovině, což mi dává nejvíce a co celý život chci. Veronika jen nepřednáší o principech PCP, ona tím žije. A toho si cením nejvíc.
Veronika je pro mě už od prvního setkání v roce 2021 velkou inspirací. Naučila mě, jak sociální práci ze stojatých vod přesunout do vody proudící. V tomto plynutí je práce s lidmi najednou zajímavější, účelnější a staví před podporující tým i klienty nové výzvy, které je radost plnit. Kdo jednou zažil facilitační setkání nad Mapou nebo Cestou, nikdy na tuto událost nezapomene a je velká šance, že získá nový náhled a zdroje pro svoje další Bytí. Nástroje PZČ a facilitační setkání považuju zatím za nejlepší model práce s klienty s jakým jsem se setkal a Veroniku za pravého Mistra Zvěrozvěsta, který šíří evangelium jednoduché, hravé a efektivní práce s (nejen) lidmi, co využívají sociální služby. CO SPOLUPRÁCE PŘINESLA: V Betany jsme plánování zaměřené na člověka vzali opravdu za své. Nástroje jako Životní příběh, Moje sny, Profil na jednu stránku nebo Kruh vztahů dnes patří k naší běžné praxi a Veronika u nás už třetím rokem téměř každý měsíc facilituje plánovací schůzky nad Mapou a Cestou. Zveme na ně rodiny, kamarády i lidi z běžného okolí člověka a díky tomu se u mnoha lidí zlepšila spolupráce s jejich blízkými. A výsledky jsou vidět v každodenním životě: lidé si jdou za tím, co je pro ně důležité a vědí, kdo jim v tom pomáhá. Dva příklady za vše: člověk si našel vysněnou práci nebo parta kamarádů si splnila přání jet do lázní úplně bez asistentů.
Absolvoval jsem kurz Základy facilitace u organizace Rytmus s Veronikou v únoru 2026 v Praze. Doposud jsem při vedení schůzek a porad používal spíše svou intuici, ale cítil jsem, že to nestačí. Dostával jsem se do situací, kdy vedení schůzky ztrácelo dynamiku, účastníci nebyli dostatečně pozorní, odbíhali od tématu, nestačil jsem probrat všechno včas apod. Proto jsem se přihlásil do tohoto kurzu, abych se posílil ve vedení těchto schůzek a porad. Musím říct, že kurz s Veronikou přesně splnil moje očekávání a navíc jsem se přestal bát, že něco udělám "špatně". Celý den byl vedený hravou formou a střídaly se momenty nezbytné teorie s praktickými ukázkami . Veronika nám názorně ukázala jak má facilitace probíhat, ale dostali jsme i příležitost zkusit si to na vlastní kůži. Následovala vždy zpětná vazba, kdy jsme si v týmu rozebrali vše, co se povedlo i co nepovedlo. Nebáli jsme se žádného dotazu a díky Veronice panovala příjemná atmosféra v celém týmu. Doporučuji kurz facilitace s Veronikou všem, kteří se chtějí posílit ve facilitaci a strávit čas příjemným a zároveň užitečným způsobem.
Oslovila jsem Veroniku s prosbou o interní kurz na míru pro svůj tým na téma Plánování zaměřené na člověka. Ocenila jsem, že si dopředu zjistila, kdo jsme a co konkrétně potřebujeme. Kurz opravdu odpovídal naší situaci a nejednalo se pouze o obecné téma. Na kurzu pak Veronika dokázala vysvětlit i náročné věci srozumitelně a přizpůsobit tempo celé skupině. Kurz byl přínosný hlavně tím, že nám změnil pohled na dokumentaci k individuálnímu plánování, kterou mnozí z nás vnímali jako zbytečnou administrativu. CO SPOLUPRÁCE PŘINESLA: Veronika nám ukázala, jaký reálný dopad na život lidí ve službě mohou mít dobře vypracované dokumenty, například poté v praxi nedochází ke snižování kompetencí lidí, protože každý ví, co daný člověk potřebuje a zvládne. Tým nyní lépe zvládá práci s lidmi, kdy může poskytovat individuální podporu na míru každému z nich. Začali jsme jinak přistupovat ke zvyšování kompetencí lidí ve službě za účelem zkvalitnění jejich životů. Spolupráci s Veronikou doporučuji.
S Veronikou jsem se seznámila v době, kdy jsem pracovně i soukromě byla na životní křižovatce a toužila jsem po změně. Přála jsem si umět anglicky a cestovat. Navíc jsem si uvědomovala, že přístup společnosti, a to i učitelské, k lidem s postižením není v pořádku. Proto jsem přihlásila naši školu do projektu, který mimo jiné sliboval přístup zaměřený na člověka. Některé techniky tehdy facilitovala právě Veronika. A protože vždy všechno zkouším na sobě, podstoupila jsem Cestu, techniku, pomocí které se plánuje budoucnost. Veronika mě pobízela, abych nasdílela své sny a vize, i ty nejsmělejší. Společně jsme vymysleli kroky, které mohou přispět ke splnění snů, a našli jsme podporující lidi. Cítila jsem už tehdy, že všechno lze zvládnout. CO SPOLUPRÁCE PŘINESLA: Dnes, po šesti letech, mohu říct, že se mi všechno splnilo. Jsem šťastnou mámou, miluju svoje děti i práci. V práci se snažím využít všechno, co jsem se v projektu naučila, a věřím, že se mi to daří. A všechny dovednosti se snažím předávat dál – kolegům, rodičům našich žáků, studentům. Jsem šťastná a vím, že všechno nastartovala právě Cesta s Veronikou.
Měla jsem to štěstí, že jsem se mohla účastnit několika kurzů pod vedením Veroniky. Tam jsem potkala řadu skvělých lidí jak ze služeb, ale také pečujících rodičů. Každé setkání bylo velmi inspirující a přinášelo odpovědi na otázky, které jsme v rodině řešili prakticky za pochodu. CO SPOLUPRÁCE PŘINESLA: Velmi nám pomohly plánovací schůzky facilitované právě Veronikou. Dodnes vzpomínám na tu první, kde byla Lucka s nejstarší sestrou, se mnou a manželem a také lidmi, kteří tehdy s Luckou pracovali. Nedovedla jsem si představit, jak se Lucka zapojí. 17ti letá dívka nám tam ale doslova vyrostla před očima. Poprvé v životě zažila, že jí někdo vykal. Že všichni, co tam byli, nahlas vyslovili, co na ní oceňují, čeho si váží. A tak i ona sama dokázala formulovat, co ji těší, čemu se chce věnovat a v čem potřebuje pomoc! Ze setkání odcházel každý s úkolem, ke kterému se sám zavázal tak, aby cíle nezůstaly jen na papíře. Ta setkání se pak s odstupem času uskutečnila ještě dvakrát a vždy nás posunula dál. Naší rodině přineslo „Plánování“ klid, objevování a radost.