První krůčky do ciziny

Pracovat na volné noze pro klienty ze sousedních zemí, nebo i celé Evropy a světa není těžké, ale ani zcela snadné. Jinak by to dělal skoro každý. Tady je tedy pár tipů, s čím začít.

V rámci naší komunity Freelancing.eu pomáháme už téměř dva roky evropským freelancerům na mezinárodní trh. Poskytlo mi to jedinečnou příležitost komunikovat i s profesionály, kteří přeshraniční práci teprve zvažují. Mluvil jsem s mnoha takovými volnonožci z Francie, Německa, Španělska, Velké Británie, Polska, ale i menších zemí, jako je Slovensko, Irsko, Maďarsko, Bulharsko, malé Kosovo či vzdálená Gruzie. Někteří už i zkusili udělat první krok přes globální tržiště typu Fiverr či Upwork, ale pak byli zklamáni jejich anonymitou, nízkou úrovní poptávek a cen.

Na základě všech těchto rozhovorů a našich zkušeností jsem postupně sepsal pár tipů, které posíláme po zveřejnění profilu novým členům jako doporučení, na co se dále zaměřit, aby vytěžili ze své nové prezentace maximum.

Tyto poznámky jsem zde přepracoval do ucelenější podoby a k jejich anglické verzi se dostanete snadno přihlášením odběru našeho anglického newsletteru. V článku neřeším, proč byste měli na mezinárodní trh expandovat (každý máme své důvody a někoho to třeba nezajímá vůbec) a nemá být ani tak návodem, jako spíš vodítkem pro vaše vlastní strategické úvahy a navazující praktické kroky.

Na co myslet předem

Ještě než se dostanu ke konkrétním doporučením, rád bych stručně zmínil hlavní omezení, která nás české freelancery v mezinárodním rozletu trochu brzdí a je dobré se s nimi popasovat předem:

1. Nabídka služeb pro zbytek světa může být jiná než ta pro český či slovenský trh. Zatímco třeba vývojář nebo grafik může pracovat na dálku pro klienty z Prahy i Madridu a skoro nepozná rozdíl, u jiných profesí je nějaký posun v nabízených službách rozumný. Někdy je dokonce nutný. Ujasnit si, co v cizině nabízet, komu, kde a za kolik, je základ.
2. Český trh je malý a co funguje tady, nemusí nutně fungovat ve světě tam venku. Česko má méně obyvatel než velké světové metropole (nebo i některá provinční centra v Číně) a náš trh služeb navíc chrání jazyková bariéra. Odpoutat se na chvíli od vlastních ustálených představ a o to více zkoumat, jak to reálně chodí jinde, je proto prospěšné.
3. V řadě evropských zemí není moc zvykem se prodávat, což platí i pro Česko. Oproti tomu např. v USA, Velké Británii či jiných anglicky mluvících zemích je mnohem častější, že freelanceři jsou svých zakázek strůjci. Aktivně posílají nabídky a nadhazují nápady firmám, které si sami vytipovali. Pokud míříte na trhy, kde je tohle zvykem, je fajn se to naučit dělat.
4. Neznalost jazyka neomlouvá. Kdo chce fakturovat dobře placenou práci hlavou na mezinárodní úrovni, musí umět argumentovat, mluvit i psát v angličtině nebo jiném jazyce, kterému klient rozumí. Spousta spoluprací ztroskotá už na prvním telefonátu, kde poptávajícímu rychle dojde, že domluvit se při práci by mohl být docela problém.
5. Bez daňového poradce ani ránu! Volný pohyb služeb v EU je krásný ideál, který se ale zatím daří naplňovat jen zčásti. Pro nás freelancery jsou nepříjemné zejména překážky regulatorní a daňové. Podnikáte-li v oboru, který podléhá přísnější regulaci (např. výroba či zdravotnictví), budete nuceni přezkoumat pravidla té které země předem, někdy i s pomocí experta. Totéž se týká obecně i problematiky daní, zejména DPH. Mějte daňového poradce.
6. Nic pro začátečníky. Až na opodstatněné výjimky (typicky v IT) je lepší, když má freelancer alespoň pár let zkušeností s podnikáním na místním trhu, než začne více expandovat do světa. Jinými slovy, je bezpečnější chybovat nejdřív tam, kde jste doma ;)
7. Postavení nezávislých profesionálů na evropském trhu práce je docela silné. Jak vysvětluji v loňském článku 3 populární omyly o práci na volné noze a související přednášce European Freelancers & Where to Find Them, zkušených, dohledatelných a nevytížených freelancerů je ve většině oborů omezené množství, ne-li přímo nedostatek. To posiluje naši vyjednávací pozici, manévrovací prostor i šance na získání klientů.

Nepostradatelný základ: Webová stránka v angličtině

Pojďme tedy k praktickým tipům a začnu hned tím nejdůležitějším, kterému dám i více prostoru:

Mějte vlastní webovou prezentaci v angličtině, která uceleně a srozumitelně popíše, kdo jste a co na volné noze nabízíte. Ne LinkedIn, ne Instagram nebo jiný síťový profil, ale vlastní webovku.

Pokud cílíte na celoevropský trh, volně přístupná webová stránka v angličtině je nutnost, stejně jako dobrá znalost angličtiny. Další jazyky, které ovládáte, jsou pochopitelně plus. Nicméně angličtina je asi jediný jazyk, jímž se dnes Evropané univerzálně domluví. Stránka by měla pěkně a důvěryhodně prezentovat vás i vaši odbornost, kterou na volné noze prodáváte klientům.

Není podstatné, jestli jde o rozsáhlejší web na vlastní doméně, jednostránkovou webovou vizitku nebo profil v placeném katalogu, jako je ten náš. Důležitá je kvalita, autenticita a přístupnost, což krásně dokládá reference, kterou nám nedávno napsala přední česká vydavatelka Barbora Baronová. Dovolím si ji citovat, protože v ní je vše podstatné:

„Když přemýšlím o tom, co mám na Navolnenoze.cz a Freelancing.eu nejraději, tak moje dva profily, které mi tým kolem Roberta Vlacha pomohl sestavit — jeden je v češtině a druhý v angličtině. Kdykoliv potřebuji někomu odkomunikovat svou práci, vedle svých webovek posílám právě tyhle odkazy. Nikomu nemusím říkat, jaká je hodnota mé práce, protože je to díky těmhle profilům vidět na první pohled — a podle toho mě oslovují i mí klienti a klientky.“

Vaše webová prezentace by tedy měla být veřejně přístupná bez přihlášení, což je problém třeba u LinkedInu, který k zobrazení profilu přihlášení vyžaduje a spousta lidí tam ani nemá účet.

Sociální profily jsou užitečným pojidlem kreativní i freelance ekonomiky, ale vlastní webovou stránku skutečně nenahradí, jak smutně shledává známý kreslíř The Oatmeal v krátkém komiksu o oslovování lidí na internetu v roce 2021, kde píše:

„Snažím se teď snížit svou závislost na sociálních sítích pro komunikaci s mými fanoušky.“

A tohle prosím říká tvůrce, kterého memy na sociálních sítích proslavily…

Pokud budete na své anglické webové stránce pracovat sami, nebo třeba i jen připravovat zadání pro copywritera, může se vám hodit následující seznam atributů, na které klademe důraz při psaní profilů pro Freelancing.eu. Je trochu poplatný našemu formátu jednostránkové prezentace s volitelnou galerií a testimoniály, ale dobře vám poslouží jako východisko pro vlastní tvorbu:

• celé jméno a profese — volitelně včetně mezinárodního odborného titulu jako MD či PhD
• profilová fotografie — zvlášť důležitá je na konzervativních trzích, jako je Německo
• adresa a kontaktní údaje — jejich zveřejnění je v řadě evropských zemí povinné
• oblastní působnost — možno i s upřesněním ochoty cestovat (něco jako ready to travel)
• preferované jazyky — ty, kterými se plynule domluvíte, volitelně včetně úrovně (např. C2)
• aktuální vytíženost — např. k vašim službám, na dotaz, plně vytížen apod.
• klíčové sdělení — to nejdůležitější, typicky v jednom úvodním odstavci
• podpěrák — fakta, která okamžitě posilují důvěryhodnost freelancera a hlavního sdělení
• přehledná nabídka — stručný přehled či popis toho, co daný profesionál dělá a nabízí
• orientační ceny či rozpočty — užitečné vzhledem k velkým cenovým rozdílům napříč EU
• profesní pozadí — další přednosti či vzdělání, které stvrdí celkově dobrý první dojem
• výzva k akci — dovětek, který čtenáře či návštěvníky navede na další preferovaný krok
• ukázky práce — např. fotogalerie, showreel videí, grafické portfolio, získané certifikáty aj.
• doporučení od klientů — dobré je uvádět kromě jména a pozice také kontakt pro ověření
• přídavné sekce — těch může být spousta, jako například vybrané reference; delší osobní představení; profesní bio s odkazem na media kit s portrétními fotkami a logem; přehled profesních úspěchů a milníků; kompletní výčet vzdělání, titulů, kurzů a certifikací; publikované knihy a články; mediální výstupy a záznamy z přednášek; přehled významných projektů; výčet znalostí, dovedností, používaných technologií atp.

Forma, kterou pro svůj web zvolíte, není až tak podstatná. Klíčové je, abyste nakonec měli vlastní pěknou webovou prezentaci v angličtině (a případně i dalších jazycích), na kterou můžete kohokoli jednoduše přímo odkázat. Na první pohled a rychlé přečtení by z ní mělo být patrné, kdo jste a co děláte či nabízíte. Dobrý první dojem je důležitý, ale dokonalé to být nemusí, protože nabídku budete téměř jistě postupem času měnit a je to nedílná součást posunu na mezinárodní úroveň.

Další krůčky

Na jednoduchou webovou prezentaci v angličtině coby důležitý základ pak lze snadno navázat mnoha dalšími kroky. Lépe než velkolepé plány na dobytí světa z české volné nohy obecně funguje postupné, vytrvalé zlepšování a sbírání nízko rostoucích „jablek,“ na která dosáhnete snadno už teď. Tyhle můžete posbírat jako první:

• Vytvořte si udržitelný návyk či rutinu pro zlepšování se v anglickém jazyce, nebo případně i dalších, kterými při práci komunikujete. Osobně to třeba dělám tak, že každý den v angličtině píšu, čtu a/nebo poslouchám (i kdyby to měl být jen kousek audioknihy nebo podcastu). Jednou týdně mám také hodinu konverzace zaměřené na soudobá společenská, politická či intelektuální témata, obsahy nových knih, které jsem četl, apod.
• Odkaz na svou anglickou webovku si přidejte všude možně — do podpisu v emailu, na jiné weby, různé členské a sociální profily. Prostě využijte všechny možnosti, které máte zdarma k dispozici. Nasdílejte ji také na sítích pro své kolegy a přátele. A dělejte to opakovaně, několikrát ročně v různých kontextech, aby doopravdy věděli, že ji máte, a že vůbec nabízíte a děláte něco, co mohou potřebovat a využít kdekoliv. Nezapomeňte, že jednorázové sdílení na sítích mine většinu vašich kontaktů.
• Kdekoli je to možné a vhodné, používejte svou webovku jako virtuální vizitku pro představení a podporu vaší práce na volné noze. Máte-li pocit, že jí příjemci nerozumí, nebo pak po vás chtějí něco zásadně jiného, upravte text tak, aby fungoval líp.
• Mějte bankovní účet, na jehož IBAN můžete přijímat SEPA platby přímo v eurech. Nabízí jej většina bank, nejspíš včetně té vaší. V rámci Evropy je to asi nejlevnější a nejspolehlivější platební metoda pro mezinárodní převody. Stejně tak se hodí mít u mobilního operátora tarif, který zahrnuje dostatek volných minut na volání v rámci EU či dál. Ale to počká.
• Navštěvujte mezinárodní online akce pro freelancery. Je to výborná příležitost, jak sbírat střípky podnikatelského know-how, navazovat kontakty a poznávat nové komunity. Řada akcí je zdarma nebo za dobrovolný poplatek, viz třeba European Freelancers Week, Freelance Business Month či naše online setkání Freelance Friends — na to poslední se nám přihlásilo 333 freelancerů z 37 zemí světa a k dispozici je i záznam. Zapojte se také do mezinárodních soutěží, vzdělávacích, rozvojových či jiných programů, které váš obor nabízí.
• Zvažte částečné překlopení svých sociálních sítí do angličtiny. Pokud na anglickém webu uvádíte své sociální profily, ale ty jsou pak kompletně v češtině, moc fanoušků tím v zahraničí nezískáte. Možností máte více: Buď překlopíte jeden či více profilů z češtiny do angličtiny (jako jsem to udělal já), nebo si založíte nový (Twitter je ideální, páč je stručný), nebo začnete experimentovat s dvojjazyčnými příspěvky (což je pracné, ale možné). Každopádně jak Twitter, tak LinkedIn vám udělají v mezinárodním prostředí dobrou službu. Twitter je de facto standard pro volné síťování mezi odborníky, kteří se osobně neznají, a může vám tak v pronikání do globální odborné komunity hodně pomoci. Použití LinkedInu se naopak mezi zeměmi dosti různí. V některých, třeba těch skandinávských, má velmi silné postavení a mít jej je prakticky nutnost; v jiných je považován spíš za okrajový, což se někdy týká i celých oborů (například řemesel).
• Zvažte udržitelnou obsahovou strategii pro publikování odborného obsahu pro mezinárodní publikum v angličtině prostřednictvím blogu, newsletteru, sociálních médií atd. Ve většině oborů je počet mezinárodních odborníků působících na celoevropské úrovni poměrně malý a obvykle jsou i celkem přístupní. Pokud chcete, aby vás považovali za sobě rovné, musíte být na evropské úrovni k nalezení a podobně aktivní jako oni.
• Naučte se oslovovat potenciální kolegy či klienty, zejména ze zemí, kde je to zvykem. S jinými freelancery je to jednoduché, k navázání přátelské komunikace stačí někdy jen nasdílet a veřejně pochválit jejich obsah. S klienty je to těžší. Musíte vědět, koho oslovit a jak (s tím vám může pomoci zahraniční kolega či poradce) a vaše online prezentace musí být zcela přesvědčivá (to už jsme probrali). Kvalita a cílení je důležitější než množství. Nejde o žádné spamování nazdařbůh, spíš o pokročilejší online networking, kde se postupně díky svým kontaktům dostáváte k dalším zajímavým lidem a příležitostem.
• Přizvěte zahraniční freelancery do svých projektů či zakázek. I kdyby to pro ně nebylo příliš zajímavé finančně, reputační a praktický přínos z nově nabyté zkušenosti může být značný. Často tak vznikají reciproční spolupráce, kdy zase oni přiberou do týmu vás. Někteří se také mohou stát vašimi mentory ve světě tam venku a předat vám zkušenosti, které léta sbírali. Právě fungující kontakty, které takto navážete, představují jeden z nejlepších a nejvíce opomíjených způsobů jak stavět mosty mezi zeměmi.
• Sbírejte písemná doporučení od klientů v angličtině a přidejte si je na web. Pokud vám je posílají v češtině nebo jde o překlad těch stávajících, požádejte o pomoc profesionálního překladatele. Něco to bude stát, ale ty testimoniály pak používáte roky. Hodně lidí využívá k tomuto účelu LinkedIn, který má ale velké mouchy: Testimoniály na LinkedInu dost lidí neumí vložit, nejdou jednoduše přeložit, ani v nich opravovat hrubky. Lepší je proto říkat si o doporučení stranou, třeba emailem, a případné vložení autorizovaného a zkorigovaného překladu na LinkedInu brát spíš jako plus, když se zadaří.
• Pilujte svůj profesní příběh. V mezinárodním prostředí musíme jako freelanceři překonat mnohem vyšší práh nedůvěry a obvykle máme jen málo času na to, abychom někoho zaujali. Umět se prodat a bez přehánění vysvětlit, co vás odlišuje a v čem vynikáte, je nejen přínosné, ale často i nutné. Absolvoval jsem třeba pár rozhovorů se zahraničními novináři, kteří nechodili kolem horké kaše a vypálili to hned jako první otázku. Budete kolem ní váhavě přešlapovat, nebo máte už předem jasno? Nejlepší je, když máte za sebou nějaký větší pracovní úspěch a umíte jej podat tak, že si jej každý zapamatuje.
• Své know-how můžete zpeněžit i jinak než prací pro klienty. S ohledem na raketový růst ekonomiky tvůrců a platforem jako Patreon či Substack mohou být kreativci méně závislí na příjmech z práce pro klienty. Totéž se týká zpeněžení odborných znalostí prostřednictvím videokurzů, ebooků, e-learningových programů apod. Práci, kterou freelanceři běžně fakturují lokálně jednotlivým klientům, tak lze na mezinárodní úrovni posunout k tvorbě zpeněžitelného obsahu, a tento trend neustále sílí. Pro začátek jde možná o příliš velké sousto, ale už teď můžete začít přemýšlet nad tím, které znalosti byste mohli výhledově zpeněžit a dělat si k tomu pomalu nějaké poznámky.
• Online networking: na Zoom ano, ale jak s kým. Pokud někoho vaše práce, nabídka či web zaujme, dost často vám navrhne dát si krátký videohovor. Nebo to třeba napadne i vás. Je to běžná praxe, která ani jednu stranu k ničemu nezavazuje, ale možná vás bude stát nějaký čas na přípravu. Někdy je navíc těžké poznat, jestli z vás nechce dotyčný či dotyčná jen tahat rozumy nebo vás bezostyšně osejlovat. Stane se. Obecně je ale potkávání se online dobrá praxe, která výborně prolamuje ledy.
• Osobní setkávání a digitální nomádství jdou dohromady. Online kontaktáž mezi freelancery a zeměmi jednoznačně dominuje. Existuje ale jedna světlá výjimka, a tou je digitální nomádství. To nám jako freelancerům poskytuje příležitost potkat osobně profíky z jiných zemí, s nimiž pak můžeme výhledově spolupracovat. Při plánování nomádských výletů a cest se tak můžeme zajímat o to, koho můžeme v cíli naší cesty potkat, ať už v místních komunitách, coworkingu či jinak. Někteří freelanceři si dokonce platí coworkingová členství hned v několika zemích, které pravidelně navštěvují. Místní coworkingy jsou pak pro ně přátelským přístavem a základnou, která podporuje jejich tamní byznysové aktivity.
• Použijte náš seznam evropských zdrojů pro freelancery k plánování další expanze. Najdete jej na Freelancing.eu v sekci Countries a umožní vám postupně prozkoumávat freelance komunity v zemích, které jsou pro vás výhledově zajímavé.

Výčet tipů a nápadů by mohl pokračovat dál a dál, protože možností je spousta, ale to nebylo mým dnešním cílem. Než se nechat ohromit složitostí a možnostmi výběru, je lepší nějak začít a dělat postupně první krůčky tempem, které je udržitelné a příjemné. Posun na mezinárodní úroveň není pro nás freelancery povinnost ani nutnost, naopak. Je to jen jedna z mnoha fantastických možností osobní svobody, kterou jako podnikatelé máme.

Jednu drobnou radu (míněnou s lehkou nadsázkou) ale na závěr přece jenom ještě přidám:

Nepřestávejte — a moc se neohlížejte zpět. Svět podnikání se totiž neustále mění…