Na volné noze - portál nezávislých profesionálů


Na volné noze > Blog > Rezerva na druhou

Rezerva na druhou

30. 8. 2021, napsal Robert Vlach

Peníze musí pracovat. Platí to i pro finanční rezervu freelancera?

Občas se mě někdo zeptá, jak pracovat s finanční rezervou v podnikání. Často to rozebíráme s klienty a nezřídka mě překvapí, jak různě k rezervě každý přistupujeme.

Obecné zásady tvorby finanční rezervy jsem popsal v knize Na volné noze. Na to bych nyní rád navázal popisem, jak pracuji s finanční rezervou já osobně, coby podnikatel a volnonožec.

Předesílám, že nejde o univerzální postup. Navíc je to pokročilejší téma, jehož význam vzrůstá s dobou podnikání, proto na závěr připojuji i pár tipů pro začátečníky. Cílem článku je upozornit na to, že práce s rezervou nemusí být čistě lineární (tedy že buď ubývá, nebo roste) a že přidáním investičního rozměru ji lze přetvořit v mnohem mocnější nástroj.

Hlavní důvod, proč vůbec rezervu tvořit a posilovat, je asi zřejmý, ale stojí za zopakování:

Jeden život, jedna rezerva

Osobně beru rezervu jako závazek vůči svým celkovým likvidním aktivům. Její výše je plovoucí a počítá se mi automaticky v jednoduchém finančním přehledu, kde eviduji veškeré zůstatky i plánované výdaje a závazky. Reálně to pak vypadá tak, že když se mi v podnikání daří a krotím své výdaje, má rezerva roste a s ní i má odolnost vůči finančním a jiným rizikům.

Přestože ve finančním plánu celkem důsledně odděluji soukromé a podnikatelské finance, rezerva pokrývá v mém systému obě sféry. Potřeba finančního krytí může vyvstat v podnikání i osobním životě a jako živnostník mám tu výhodu, že přinejmenším v tomto ohledu mohu své finance takto konsolidovat. Tak či onak patří mně. Přirozeně mě to pak vede k hospodárnosti na obou frontách.

Prostřednictvím rezervy tedy předjímám veškeré budoucí finanční potřeby, které mohou v mém životě vyvstat, mimořádnými situacemi počínaje a sníženou schopností vydělávat ve stáří konče.

Přenesení důrazu na vzdálený časový horizont ale posouvá i můj pohled na finanční rezervu jako takovou. Zatímco v krátkodobém výhledu by mi nejspíš pro klidné spaní stačila přiměřeně nízká rezerva, malá zadluženost a úsporné návyky, v tom dlouhodobém už musím započíst i kumulativní riziko inflace a mimořádných situací. V tomto kontextu pak ale není žádná rezerva dost vysoká.

Čas je přítel

Proto by vás nemělo šokovat, když někde zaslechnete, že výše celkových úspor a rezerv, na kterou někteří freelanceři cílí pro svůj možný budoucí odpočinek na stáří, se pohybuje až kolem 20 milionů Kč. Na první pohled je to částka až absurdně vysoká a pro mnohé nedosažitelná. Zároveň to ale není ani zcela nereálné, protože řeč je obvykle o velmi dlouhodobém časovém horizontu, řekněme 30 let a více, kde pro vás pracuje i složené úrokování či výnos z investic.

Dosažitelnost cíle včetně započtení vlivu inflace si můžete snadno namodelovat v excelu nebo nějaké online kalkulačce. Bude-li (průměrný) výnos z investic vyšší než inflace, čas je váš přítel. To ostatně platí i pro růst stěžejního amerického akciového indexu S&P 500 oproti inflaci.

Základní principy sledování a dosahování takovýchto dlouhodobých finančních cílů vysvětluje velmi srozumitelně investiční a majetková konzultantka Michala Janatová v přednášce Finanční sebeřízení freelancerky, kterou doporučuji zhlédnout.

Z výše uvedeného plyne, že zvažovaný časový výhled je určující i pro stanovení optimální výše rezervy. Z krátkodobého pohledu může stačit menší rezerva pokrývající, řekněme, 6 až 12 měsíců peněžních potřeb. V tom dlouhodobém není strop teoreticky žádný a rezerva se přelévá do úspor.

Malý špatný

Výše rezervy navíc ovlivňuje zásadním způsobem celkový chod podnikání na volné noze. Pokud má freelancer rezervou nízkou nebo žádnou, je nucen financovat své potřeby a závazky průběžně.

Nesežene-li dobře placenou práci, musí vzít i tu špatnou. Neustále žongluje zakázky, aby vyšel, a v důsledku finanční nejistoty má někdy i tendenci pracovat přespříliš. To dále zhoršuje emoční stabilitu, zvládání stresu, kvalitu rozhodování a vyjednávací pozici v zakázkách.

Když se tedy vrátím k tomu, jak o své rezervě přemýšlím já: Nekladu si žádné konkrétní cíle, ale zároveň sleduji vývoj rezervy v čase. To má pak vliv na vše ostatní, od cenotvorby po ambice, s nimiž vstupuji do nových projektů a vyjednávání o nich. A samozřejmě usiluji o to, aby neklesala.

Jedna rezerva na dvou nohách

Prakticky mám rezervu rozdělenou na dvě části, které eviduji ve zmíněném finančním přehledu:

Pohotovostní rezerva představuje součet veškeré hotovosti a zůstatků na účtech (bankovních i nebankovních) po odečtení krátkodobých závazků — to jsou např. odvody DPH, doplatky pojištění či daní, alokované projektové rozpočty v podnikání či další plánované výdaje. Tato část rezervy tedy představuje peníze, které mám kdykoli okamžitě k dispozici.

Hypotetický příklad: V hotovosti a zůstatcích je 750 tisíc Kč. Na DPH, doplatky a plánované výdaje je odloženo 250 tisíc Kč. Pohotovostní rezerva je tedy 500 tisíc Kč.

Výši pohotovostní rezervy udržuji zhruba na úrovni 36 měsíců rodinných výdajů nebo 6–12 měsíců celkových nákladů, což je ovšem jen hrubý odhad, protože náklady v podnikání mohu v případě potřeby seškrtat. Hlavně ale mohu pohotovostní rezervu kdykoli dopumpovat z investičních rezerv.

Zainvestovaná rezerva představuje v mém případě postupně narůstající část rezervy investovanou do akcií a dalších likvidních investičních aktiv, která mohu kdykoli snadno obratem prodat. Nepočítám sem tedy nemovitosti a jiný nelikvidní majetek, který eviduji zvlášť v přehledu celkového jmění (net worth), kam patří i konzervativně stanovená hodnota vlastního podnikání.

Hypotetický příklad: Celková aktuální hodnota držených akcií činí 1,5 milionu Kč, jiné likvidní investice 500 tisíc Kč. Zainvestovaná rezerva je tedy 2 miliony Kč.

Jak rychlou likviditu mám konkrétně na mysli? Akcie mohu prodat za tržní cenu v dolarech či eurech do hodiny, v každý pracovní den s výjimkou burzovních svátků. Cizí měnu mohu obratem směnit na koruny ve férovém tržním kurzu a do 1–2 pracovních dnů mám peníze na účtě.

A protože do rezervy postupně přitékají vydělané peníze, které nespotřebuji, a mé investice nesou kladný výnos, poměr pohotovostní a zainvestované části rezervy se posouvá ve prospěch investic.

Posun byl markantní zejména v uplynulých pěti letech, kdy se mi jednak dařilo překonat výnos indexu S&P 500 u již prodaných akcií a zároveň budovat podobně výkonné stávající portfolio. To tvoří ze čtyř pětin pečlivě vybrané akcie jednotlivých firem a aktuálně má zhodnocení přes 100 %.

Peníze musí podnikat

Prvotním impulzem pro investování části rezervy byla pochopitelně snaha ochránit neutracené peníze proti inflaci. Stejně významná byla ovšem i inspirace Buffettovou firmou Berkshire Hathaway, kde již desítky let alokuje volný kapitál společnosti do fenomenálně úspěšného akciového portfolia. Peníze musí pracovat — nebo ještě lépe podnikat!

Možná vám můj způsob práce s rezervou přijde nekonvenční, ale zdání klame. V americkém kontextu je docela běžný. Takto například shrnuje základní kroky práce s penězi článek How to make your freelance money go further na uznávaném blogu Freelancers Union — volně přeloženo:

  1. Splaťte své dluhy.
  2. Odložte si peníze i na svůj skrytý dluh, tj. budoucí daně a odvody.
  3. Mějte pohotovostní rezervu. Sníží váš finanční stres i závislost na drahém dluhu.
  4. Pokud vám nějaké peníze zbudou, zvažte investování na trzích. Nebuďte ale příliš aktivní.

Mimochodem, mix osobních investic freelancera může být pochopitelně i (mnohem) pestřejší, což ukazuje třeba Lukáš Konečný v přednášce Řízení rodinných financí a investic na volné noze:

Já sám mám shodou okolností největší akciovou pozici právě v Berkshire Hathaway. Zbytek portfolia tvoří mix hodnotových a růstových akcií, většinou amerických. V případě těch růstových jde o méně známé, malé firmy, jejichž byznys jsem vyhodnotil jako mimořádně perspektivní.

Na příležitosti k nákupu trpělivě čekám. Někdy proto v žertu říkám, že o svých investicích přemýšlím jako o obří bazuce. Ta se většinu času jen pomalu dobíjí (zvyšující se pohotovostní rezervou) a čeká na svou chvíli. Teprve když je plně nabitá a jeden z cílů, které sleduji, je na dostřel (tedy za atraktivní cenu), zamířím, vystřelím a bác! Nový úlovek přidám do portfolia.

Akcie prodávám jen velmi zřídka a když, tak po tříletém časovém testu, kdy už se výnosy nedaní, nebo pokud zjistím, že jsem udělal v prvotní analýze chybu, a i to se pochopitelně stává.

V rámci svého investičního procesu se snažím chybám předcházet co nejvíc. Investuji do sektorů a firem, kterým rozumím, a snažím se nakupovat levně. Akcie držím přes prověřené solidní brokery s rozumnou korporátní strukturou i výší poplatků. A využívám vlastní checklisty, poloprofesionální analytické a screeningové nástroje pro hledání akcií i pár placených služeb pro investory.

Jsem si dobře vědom rizik, které tzv. stock picking (investice do vybraných akcií) představuje oproti investování do indexů (typicky prostřednictvím ETF). Proto se vzdělávám, bavím se s jinými investory, čtu kvartální a výroční zprávy „mých“ firem, knihy, články i nezávislé analýzy. Rád také navštěvuji osvětové investiční konference, které pořádají Dan GladišLenka Schánová.

Stojí mi to za to?

Možná vás teď napadá otázka, jestli se mi vyplatí obětovat tolik času budování nějaké investiční rezervy? Na to mám hned trojí odpověď:

  1. Jednak nevidím moc jiných alternativ se srovnatelným výnosem a likviditou, což jsou dva hlavní požadavky, které mám. Investuji samozřejmě i do vlastního podnikání, ale to se musí dít ve správný čas a v přiměřené výši.
  2. Časové nároky byly nejvyšší prvních pár let. Dnes mi stačí nějakých pět, deset hodin měsíčně k udržení přehledu o akciích, které držím, i ke zkoumání nových příležitostí. Drtivou většinu akcií držím dlouhodobě a typicky realizuji jen několik nákupů ročně.
  3. V ročním součtu se mi už dvakrát poštěstilo vydělat investováním víc než jinou prací. Není to můj hlavní cíl, ale pochopitelně mě to motivuje věnovat této oblasti zvýšenou pozornost.

Investování volných rezerv má ovšem i tu výhodu, že člověk změní názor na běžné utrácení. Peníze mohu buď utratit, nechat ležet na účtě užírané inflací, anebo investovat s dlouhodobým výnosem. A právě tento potenciálně ušlý zisk mě zpravidla přiměje neutrácet a raději investovat.

Co by kdyby

To mě přivádí k závěrečné úvaze, jak bych k práci s rezervou přistoupil já osobně jako začátečník s tím, co vím dnes, kdybych byl freelancer…

  1. Nízkopříjmový — Snažil bych se splatit případné dluhy a tvořit pohotovostní rezervu, aby byla co největší. O investování bych si rozhodně nejdřív něco přečetl: Investice do akcií, Naučte se investovat, Akciové investice, The Art of Investing aj. Pak bych nejspíš zkusil investovat na akciovém trhu pár tisíc korun ročně, abych nabyl prvotní zkušenosti, zatímco se stav mého podnikání a finančního sebeřízení postupně zlepšuje.
  2. Středněpříjmový — Po zkrocení dluhů a vytvoření silné pohotovostní rezervy bych se nejdřív vrhl na finanční plánování, abych získal realistický časový výhled. Začal bych se vzdělávat jako investor a prostředky nad rámec pohotovostní rezervy přelévat do akciových ETF fondů či tzv. blue chip akcií zavedených ziskových firem — ale jen přímo přes brokera.
  3. Vysokopříjmový — Po umoření všech dluhů i hypoték a vytvoření velkorysé rezervy bych se začal intenzivně zabývat problematikou správy majetku. V každé majetnější rodině by měl být někdo, kdo této oblasti skutečně rozumí a není zcela závislý na radách investičních poradců. Začal bych postupně budovat majetkovou strategii a strukturu, která mě klidně může i přežít. Nejspíš by kombinovala různé třídy aktiv, akciemi počínaje.

A jak to máte vy?

Jak už jsem předeslal, zde popsaný systém vychází z mých osobních priorit, znalostí a potřeb. Zajisté není vhodný pro freelancery, kteří se obávají nemalých rizik spojených s investováním na akciových trzích, nechtějí se v tomto směru vzdělávat a nebo smýšlejí úplně jinak.

V tomto článku jsem chtěl především ukázat, že zdánlivě nudná tvorba rezerv se může stát pilířem dlouhodobé prosperity freelancera, v níž už nejde jen o podnikání jako takové. Stačí jen přidat k rostoucí rezervě rozměr dlouhodobých úspor a investic — a naučit peníze pracovat.

Budu velmi rád, jestli vás tento text pobídne k vlastním úvahám o tvorbě rezerv, a ještě víc, pokud mi napíšete, jaký systém vyhovuje vám a proč.

Líbí se vám tento článek? Doporučte jej ostatním!
Staňte se součástí Na volné noze — od roku 2005 největší komunity freelancerů a nezávislých profesionálů v Česku! Placené členství zahrnuje zveřejnění vaší webové prezentace v nejpoužívanějším otevřeném katalogu českých freelancerů, přes který vás mohou zákazníci poptávat napřímo, tj. bez prostředníků a provizí. Prezentaci vám napíše na míru zkušený copywriter, můžete si k ní zaregistrovat i vlastní doménu a veškeré budoucí aktualizace jsou v ceně, stejně jako pozvánky na naše skvělé akce pro váš rozvoj a růst. 👉 Přihláška

Odběr novinek emailem

Nejlepší možností, jak sledovat novinky o podnikání na volné noze, je stručné upozornění na nové články v našem blogu emailem, společně s dalšími tipy a aktualitami. Zadejte svou emailovou adresu pro odběr novinek přibližně jednou měsíčně:

Ochrana soukromí: Váš email bude zachován v tajnosti a nebude nikdy nikomu poskytnut. Odběr můžete kdykoli ukončit pomocí odkazu na konci každé zprávy.


Chcete být úspěšní? Přidejte se!

Pro nezávislé profesionály pořádáme unikátní školení úspěšného podnikání na volné noze a můžete u nás také levně inzerovat svou práci široké veřejnosti. Sdružujeme stovky odborníků mnoha profesí a desítkám z nich jsme již pomohli rozjet úspěšné podnikání.

2005 – 2021 © Robert Vlach Mapa portálu ~ Ochrana soukromí ~ Sledování novinek Facebook LinkedIn Twitter Instagram YouTube SoundCloud RSS