Stavební inženýrka Ivana Minářová popisuje, jak se v jejím podnikání a oboru celkově odrazil covidový rok.
Rok s covidem pro mně znamenal neznámé zvraty a různorodá období. Od stavu „nebude co dělat“ (březen 2020) přes období „práce je tolik, že se nedá zvládnout“ (od září 2021) až po beznaděj související se školními dětmi doma (březen 2021). Zpětně však musím říci, že to bylo báječné období pro mé podnikání, které jsem posunula o kus dál.
Více se zaměřuji na finanční rezervy. Ke každé zakázce mám předem dané peníze na výdaje (odkládám zálohu). Sem tam koupím akcie či kryptoměny, začali jsme spořit dcerám.
Nucený home-office naučil klienty i kolegy brát online svět jako standard. Před covidem jsem tak pracovala, snažila se vyhýbat schůzkám (téměř vše kromě prohlídky stavby umíme řešit na dálku). Výhody tohoto přístupu konečně chápe i druhá strana.
Obrovskou podporou v této podivné době mi od ledna je mastermindová skupina. Díky setkáním s báječnými lidmi jsem se dostala z krize, která souvisela s dětmi doma (mami, potřebuji to či ono, mami, kdy bude oběd, mami… Holky znají pravidla, která byla daná dávno před covidem, ale v případě mámy je nerespektovaly). Už jen ten pocit, že v tom nejsem sama, mi pomohl a dnes mám vyhrazený prostor, který je jen můj, a celá rodina to bere. Další věci související s mým podnikáním jsem díky skupině zjednodušila. Patří k nim jasná definice nabízených konzultací (co dělám, za kolik, kam až dojedu), administrace zakázek (vše ideálně v jedné aplikaci, nepřepínat do jiných), rozšířila jsem delegované činnosti. Maximální možné zjednodušování činností a postupů mi přináší svobodu a energii do práce.
Stavařina a projektování se posunuly na vrchol. Tolik poptávek jsem za 8 let na volné noze nezažila. Na jaře jsem musela zastavit příjem nových zakázek (zákazník nechce slyšet, že s prací začnu až za 9 měsíců). Tento stop stav mi vytvořil prostor pro více konzultací, které mě čím dál více baví.
To, že lidi začali ve velkém řešit své bydlení navzdory nejisté době, má i nevýhody. Nečekají, že budou muset platit nemalé částky jak za dokumentaci stavby (mé nabídky často končí slovy „čekal jsem daleko nižší cenu“), tak samotnou stavbu. Žijeme v době skokového zdražování stavebního materiálu, který se dováží z ciziny (nebo suroviny na výrobu). Tím se sníží dostupnost vlastního bydlení pro hodně lidí. K tomu se přidá novela stavebního zákona, kterou protlačila vláda proti připomínkám odborníků z mnoha oblastí. Už teď je z telefonátů znát, že se i laici obávají a chtějí mít dokumentaci do začátku platnosti novely.
Publikováno 16.6. v článku 62 spoluautorů Na volné noze: Rok poté — Jak se změnilo podnikání 62 českých freelancerů a kam míří
Aleš Mlýnek proměnil svou celoživotní vášeň v precizní řemeslo – broušení nožů. Fascinuje ho klid, soustředění a dokonalá kontrola nad výsledkem. Každý nůž brousí ručně s respektem k materiálu, tvaru a příběhu, od kuchyňských nožů až po historické repliky.
„Zákazníkům chci nabídnout něco víc než jen rychlé nabroušení, ale skutečně precizní ruční práci, která noži prodlouží životnost a zlepší jeho funkčnost,“ říká Aleš v článku na serveru Podnikatel.cz.
Stihli jste se už registrovat u České televize a Českého rozhlasu? Podle novely zákona musí firmy a OSVČ do 30. června 2025 nahlásit ČT a ČRo počet zaměstnanců a pronajímaných vozidel, která mohou přijímat vysílání — a to i v případě, že žádné zaměstnance ani auta nemáte a výsledný poplatek tak bude 0 Kč.
Nesplnění povinnosti ale může znamenat pokutu až 15 000 Kč. Více se dočtete třeba v článku na serveru Podnikatel.cz.
Přihlásit se můžete tady:
Pořadatelé soutěže Živnostník roku, která letos slaví stejně jako my 20 let, vydali na webu krátký rozhovor s Robertem Vlachem o proměnách českého podnikání.
„Robert Vlach je jednou z nejvýraznějších postav celého dvacetiletí podnikatelských soutěží,“ píše ředitel soutěže David Pavlát.
Robert se stal Živnostníkem roku v roce 2011 a v posledních letech je také jedním z porotců celorepublikového kola. Portál Na volné noze je také stálým odborným partnerem soutěže a do každého ročníku nominujeme několik desítek uznávaných nezávislých profesionálů a profesionálek.
Petr Bureš vystudoval práva, ale nakonec ho zlákala vůně kůže a práce rukama. Ve své dílně tak už několik let šije kožené aktovky, peněženky a další doplňky na míru. Věří v tichý luxus, neokázalý styl a osobitost. A do budoucna chce vybudovat ateliér, kde budou kvalitu jeho podpisu nést i další šikovní tvůrci.
„Když jsem rok po promoci doma řekl, že budu opouštět zaměstnání a půjdu se koníčku věnovat naplno, musel jsem mamince slíbit, že si právničinu nechám jako záložní variantu, kdyby se nedařilo,“ vzpomíná Petr v článku na Finmagu, který mapuje jeho profesní cestu.
Jak vypadá podnikání hodináře na malém městě? Jan Brož původně snil o Africe, ale nakonec našel smysl v rodinném řemesle. Po letech vzdoru převzal otcovo hodinářství a zlatnictví, které dnes provozuje společně s manželkou — a v Počátkách na Vysočině tak dokazují, že kvalita, lidský přístup a poctivost mají svou hodnotu.
„Táta nad některými zakázkami vzdychal, že jsou napadené kutilem domácím. Oprava hodin totiž není jen rozebrat, vyčistit, promazat a složit. Neznalost principu může strojek trvale poškodit. Svěříte-li práci mistrovi, půjdou dalších dvacet let, kdy je opět potřeba vyčistit zatuhlá maziva,“ popisuje Jan v článku na Finmagu.
Odebírejte nejdůležitější novinky ze světa podnikání na volné noze. Každý měsíc zdarma ve vašem emailu:
Ochrana soukromí: Váš email bude zachován v tajnosti a nebude nikdy nikomu poskytnut. Odběr můžete kdykoli ukončit pomocí odkazu na konci každé zprávy.
Ochrana soukromí: Váš email bude zachován v tajnosti a nebude nikdy nikomu poskytnut. Odběr můžete kdykoli ukončit pomocí odkazu na konci každé zprávy.