K čemu je dobrý coworking

Coworking je spolu-práce, nikoli jen židle a stůl ve sdílené kanceláři.

ilustrace Kristýna Sataryová

Nedávno mi přišla emailem prosba o přidání mé citace do jisté korporátní tiskové zprávy. Nabídku jsem ale s díky odmítl, protože zpráva házela do jednoho pytle coworking a tzv. servisované kanceláře. Ty běžně provozují velké realitní firmy, a i když je mezi oběma kategoriemi částečný překryv, zpráva vyvolávala mylný dojem, že právě korporátní pronajímatelé servisovaných kanceláří jsou lídry coworkingového trhu. Řada z nich přitom nemá s coworkingem téměř nic společného.

Podobné dezinterpretace mi nevadí, protože jsou nevyhnutelnou součástí veřejného diskurzu k novým trendům. Beru je spíš jako pobídku pokračovat v osvětě, kterou děláme už dobrých 10 let: Na tomto blogu vyšel vůbec první český článek o coworkingu a dvakrát jsme uspořádali celorepublikový Den otevřených coworkingů, do nějž se zapojila většina českých center evidovaných v našem veřejném seznamu Coworkingy.cz s interaktivní mapou:

V tomto článku bych rád zrekapituloval, v čem je coworking přínosný pro nás nezávislé profesionály a proč se na něj více zaměřit, pokud jste to dosud neudělali. Zmíním také poslední trendy a zajímavosti pro ty z vás, kteří téma sledujete jen okrajově a zajímá vás, kudy se ubírá.

Coworking se neměří na metry čtvereční

Začněme připomenutím, co vlastně coworking je. Výstižnou definici přináší anglická Wikipedie, zde je zkrácený překlad:

Coworking je sebeřízený, kolaborativní, flexibilní a dobrovolný způsob práce, založený na vzájemné důvěře a sdílení společných základních hodnot mezi jeho účastníky. Coworking zahrnuje sdílené místo práce (často nějaký kancelářský prostor) a samostatnou aktivitu. Na rozdíl od typických kanceláří lidé v coworkingu obvykle nejsou zaměstnanci téže organizace. Typicky láká profesionály pracující doma, nezávislé profesionály či výzkumníky nebo lidi, kteří často cestují a jsou pracovně izolovaní. Coworking je společenstvím skupiny lidí, kteří nadále pracují nezávisle, ale sdílejí hodnoty a stojí o synergie, které mohou vznikat mezi lidmi oceňujícími společnou práci na jednom místě. Coworking nabízí řešení problému izolace, který se týká mnoha freelancerů pracujících doma, a zároveň jim umožňuje uniknout tomu, co je doma rozptyluje. Obecně bývá zpoplatněn formou členského příspěvku, ačkoli některé coworky jsou i zdarma.

A za připomenutí stojí i volnonožský původ celého fenoménu:

Počátek coworkingového hnutí je připisován Bradovi Neubergovi, kterého napadlo roku 2005 v San Franciscu zkombinovat nezávislost práce na volné noze se strukturou a komunitou kancelářského prostoru. Za tímto účelem vymyslel slovo „coworking“ bez pomlčky.

Z výše uvedeného plyne, že podstatou coworkingu není kancelář, ale komunita — společenství, setkávání se a spolupráce podobně zaměřených či naladěných lidí.

Kancelář k tomu dokonce někdy ani nepotřebují. Po celém světě se dnes můžete setkat s otevřenými akcemi, kterým se říká pop-up coworking či jelly a konají se jednorázově v kavárnách, klubech, hotelových lobby nebo třeba venku v parku. Účastníkům nabízejí vítanou možnost potkat nové i známé lidi a jsou také nenásilnou propagací místa konání.

Přestože většinu coworkingů bychom mohli zjednodušeně popsat jako sdílené kanceláře, komunita je ve skutečnosti to hlavní.

Freelanceři, kteří vidí v coworkingu jen levnější kancelář, jej pak mají i tendenci vnímat jen jako zbytný náklad, který snadno mohou ušetřit prací doma, což také v hojném počtu dělají. To vede k již zmíněné sociální izolaci a někdy i vysokým nákladům obětované příležitosti. Dobrá síť kontaktů je totiž mimořádně významným faktorem úspěšnosti na volné noze a právě coworkingy její rozšiřování velmi usnadňují.

Coworkingy, které ke kancelářskému místu nepřidávají nic navíc a o komunitu se příliš nestarají, se často na trhu neudrží, protože pro freelancery jsou skutečně jen zbytným nákladem. Konkurencí jsou jim také již zmíněné servisované kanceláře a trend coworkingu zdarma, který skvěle popisuje článek The Rise of Free Coworking od Petera Fabora.

Pojďme se tedy podívat blíže na konkrétní přínosy členství v nějaké fungující coworkingové komunitě pro nás freelancery.

Nejlepší coworking si namícháte sami

Jakmile se začnete na coworking dívat více jako na přátelské společenství podobně zaměřených profesionálů, a míň jen jako na židli a stůl, nabude tím pro vás zcela nových významů.

U profesionálů, kteří hodně cestují nebo se rádi propojují s kolegy, není výjimkou, že jsou členy třeba i několika coworkingů. Zatímco jeden jim jako síť slouží coby domovská základna na cestách (to umožňuje např. Impact Hub), jiný zas mají kousek od domu, nebo jim vyhovuje akcemi, které pořádá. Nebo je plný zajímavých lidí.

Některé coworkingy spojují členy napříč generacemi a umožňují tak potkat i velmi zkušené, seniorní profesionály, nezřídka špičky ve svém oboru. V Praze se takto vyprofiloval třeba coworking Sněmovní 7 na Malé Straně, který navíc jako jediný nabízí i luxusní ubytování — na skvělé adrese přímo naproti Parlamentu ČR.

Navazovat přátelství nebo i jen potkat jiné lidi se zajímavým pohledem na svět je v coworkingu úplně přirozené. Seznámíte se snadno v kuchyňce u kafe, na jedné z akcí, nebo vám to usnadní člověk, který se o propojování členů aktivně stará. Vyhlášené je v tom třeba pražské Opero:

Přirozený networking ve sdílených kancelářích je pro freelancery natolik přínosný, že někteří dojíždějí do větších měst i zdaleka. Staví se třeba jednou dvakrát měsíčně na pracovní den či setkání s kolegy, předem si domluví schůzky s obchodními partnery v pronajaté jednačce nebo navštíví akci v programu, která je zajímá. Potkal jsem freelancery, kteří jezdí pravidelně coworkovat z Třince do Prahy, z Liberce do Brna, z Polska do Ostravy, i z Jeseníků do vyhlášeného olomouckého coworku Vault 42…

Pronájmy prostor můžete ovšem využít i pro akce vlastní, jako jsou školení, workshopy, menší či větší konference. My takto např. pořádáme každoroční srazy freelancerů (letos ve vyhlášeném Impact Hubu D10, loni v krásných historických prostorách Sněmovní 7), pravidelná školení, think-tanky i networky (v pražské Paralelní Polis, brněnském Melvil.space a Impact Hubu Ostrava). Atmosféra akcí je přitom o poznání vřelejší, než kdybychom je pořádali v generickém prostoru, kde se koná vše od plesů po firemní večírky.

V některých centrech najdete lidi, které spojuje víc než jen potřeba spolu-pracovat ve sdílené kanceláři:

• pražský Locus Workspace se takto například zaměřuje na cizince a expaty
• Paper Hub v již zmíněné Paralelní Polis prosazuje ve veřejném prostoru témata decentralizace, kryptoměn či digitálního soukromí
• Impact Hub podporuje nejen startupy, ale také sociální a společensky zodpovědné podnikání či projekty bojující proti klimatickým změnám

V takovém prostředí pak stačí jen krůček k tomu začít členům nabízet i vzdělávání formou školení či odborných setkání, z nichž některé pořádají i oni sami. Coworking pak funguje jako hub, který své členy podporuje na mnoha úrovních a v nespočtu dovedností. V tomto ohledu je zřejmě rekordmanem Impact Hub, který na svém webu uvádí, že v jejich prostorách v Praze, Brně a Ostravě se koná přes 1.200 velkých akcí ročně. Wow.

Různě specializovaných center je poměrně dost a neustále vznikají nové. Existují coworkingy zaměřené na ženy (např. Pracovny Ženy s.r.o. po celé ČR) či na potřeby rodičů s malými dětmi (Mam prostor, Mumraj). Najdete i menší coworky zaměřené na advokáty (Jurispace), výrobce a kutily (FutLab, Ponk), architekty (ArchiHUB), designéry (Disemo), vývojáře (Node5) a samozřejmě také startupy (Business Link, WorkLounge, HubHub, nový WeWork a další). Ty největší pak mají právě přesah do zmíněného segmentu servisovaných kanceláří a najdete v nich i spoustu firem. Pokud jsou startupy či firmy cílovka vaší volné nohy, může vám takto koncipovaný coworking pomoci i k novým projektům a zakázkám.

Zmíněný WeWork je ostatně jednou z nejdiskutovanějších světových firem současnosti v souvislosti s chystaným vstupem na burzu a otázkou udržitelnosti obchodního modelu. Není bez zajímavosti, že vize firmy počítá i s globálním systémem školní výuky WeGrow, zatím pro majetnější rodiny profesionálů, kteří se často stěhují. Podobně pak jiné zahraniční projekty rozšiřují koncept coworkingu i na spolubydlení jako tzv. coliving, což je asi pro mladé Čechy hůře představitelné, ale dává to smysl v metropolích, které jsou na život násobně dražší než Praha.

Inovace a snaha přicházet neustále s něčím novým je pro coworky charakteristická. Není to ani tak shanou si konkurovat, jako spíš zájmy jejich zakladatelů a členů. S mnoha vychytávkami moderních kanceláří jsem se poprvé setkal právě v coworkinzích, ať už to byly místnosti pro virtuální realitu, spací zóny či boxy, nebo denní porce zdravého jídla. V praxi vidím, že řada těchto zlepšováků vychází přímo od členů.

Jako freelanceři máme tedy v Česku na výběr z mnoha desítek coworkingů, z nichž si můžeme vybrat právě a jen to, co se nám líbí a co naše podnikání potřebuje. Pro někoho jsou to akce, pro někoho zázemí k setkávání s klienty, pro někoho společenství přátel, pro někoho židle a stůl v krásném prostoru na dobré adrese — další z mnoha benefitů, které coworkingy nabízejí těm, kdo chtějí být v centru dění.

Podstatné je, že kombinovat a zkoušet můžete svobodně a rozhodně na to nemusíte vynakládat hned několik tisíc měsíčně, protože k dispozici bývají i startovací tarify za malý peníz. Stručně řečeno, dobrý coworking vám nejspíš pomůže k lepšímu pocitu ze života a pravděpodobně vás i v práci přivede k příležitostem, které si zatím ani nedovedete představit.

Celý koncept je navíc natolik flexibilní a různorodý, že všem myslitelným nevýhodám můžete snadno předejít pečlivým výběrem vhodného coworku a nastavením svého členství tak, aby odpovídalo vašim potřebám a nárokům, které na práci máte. A co je asi úplně nejlepší, možností každým rokem valem přibývá a zejména Praha je bez přehánění jednou z evropských metropolí coworkingu.