Projektant Tomáš Brückner si cestu ke stavařině našel poměrně brzy: „Když mi bylo 12, rodiče začali stavět rodinný dům a já jsem chtě nechtě musel pomáhat. Řemeslníci většinou dělali ve fabrice a na stavbu chodili na fušky. Běžně při tom spořádali basu lahváčů za šichtu, sem tam to proložili režnou, takže ke konci dne jsme přebírali nádobíčko a pěkně po nich dodělávali rozdělanou práci. Takhle jsem přičichl ke stavařině. Když jsem se pak v osmé třídě rozhodoval kam dál, stavební průmyslovka byla jasná volba.“
Dnes je Tomáš v oboru přes 11 let, navrhuje nízkoenergetické domy, průmyslové budovy i dřevostavby a za sebou má desítky úspěšných projektů: „Na každé zakázce je vždy něco nového, nějaká nová zkušenost. Člověk se nejvíc učí ze svých chyb a u projektařiny to platí dvojnásob. Takže pokud se mi něco nepovede, snažím se si to zapamatovat a poučit se. Přelomová spolupráce pro mě byla a je s Jakubem Gajdou, přírodním stavitelem z Beskyd, který se snaží do svých staveb aplikovat k přírodě šetrné stavební materiály a postupy.“
Jak Tomáš dodává, stavařina je obor, který se pořád vyvíjí a to, co platilo před půl rokem už dávno platit nemusí. Důležité je podle něj především sledovat nové trendy, postupy a technologie: „Narážím tím na projektování v BIM, což je práce s virtuálním 3D modelem v některém z projekčních programů. Spousta mých vrstevníků se o tyto skvělé možnosti, které nám projektování v BIMu umožňuje ochuzuje jen proto, že se nechtějí učit novým věcem. Z tohoto důvodu jim tak trochu ujíždí vlak.“
Vláda schválila návrh zákona o zavedení mistrovských zkoušek, které mají řemeslníkům umožnit získat úřední potvrzení o vysoké úrovni jejich odbornosti.
Ke zkoušce by se mohli přihlásit zájemci s odpovídajícím vzděláním v oboru a minimálně tříletou praxí za posledních 10 let. Prověření schopností by se pak skládalo ze tří částí: manažerské, teoreticko-odborné a z praktické realizace konkrétního mistrovského díla.
Podrobnější informace shrnul Daniel Morávek v článku na webu Podnikatel.cz, kde zároveň uvádí, že náklady na složení takové zkoušky by měly být kolem 30 tisíc korun.
„Nápad, intuice a vize, to máme všichni, pak je ale potřeba to dotáhnout,“ říká byznys mentorka Margareta Křížová v pořadu Blízká setkání Českého rozhlasu. Jedním z hlavních témat, která v rozhovoru s Adélou Gondíkovou rozebrala, je finanční gramotnost — proč je důležité mít rezervu a jak s penězi správně pracovat. Mluvila ale taky o tom, co nás může naučit neúspěch v byznysu nebo jak rozjet vlastní podnikání po padesátce, což je jedno z témat, kterému se Margareta věnuje i ve své nové knize Třetí kariéra.
Zuzana Sittková přestala kolem čtyřicítky vidět ve stávající práci smysl, a tak vyměnila korporát za prach, piliny a výuční list v oboru truhlář. Pod značkou Roztančený nábytek teď v provizorních domácích podmínkách ručně vyrábí unikátní „křivé“ skříňky, které jako by vypadly ze světa Alenky v říši divů. V rozhovoru na webu Podnikatel.cz přiznává, že pro ni byla klíčová podpora a tolerance rodiny: „Všude máme piliny, dřevo mám složené v předsíni, je to poměrně náročné.“ Sama přitom bojuje s náročnou matematikou bez pravých úhlů i hlídáním těžiště a většinu postupů se místo školy musela naučit z YouTube.
I když Zuzanu autorská tvorba zatím plně neuživí, jejím snem zůstává vnášet lidem do interiérů více fantazie. Jak totiž sama říká, dnešní svět potřebuje trochu radosti, která pomůže zveselit prostředí a odlehčit těžkou atmosféru, ve které žijeme.
„Zřízení provozovny mi trvalo půl roku. Vyrábět žrádlo pro zvířata je totiž složitější než gastro.“ Vladimír Gajdůšek opustil studia potravinářské chemie i veterinární univerzity, aby se v Doubravách u Zlína pustil do vlastního podnikání.
Jak říká v článku na Finmagu: Od trénování psů s posledními třemi stovkami na naftu se propracoval k úspěšnému budování značky Gajdō, pod kterou vyrábí prémiové přírodní pamlsky a odolné výcvikové pomůcky. Dnes je z toho stabilně rostoucí byznys, v rámci kterého Vladimír cvičí psy pro vybrané klienty, provozuje e-shop a plánuje stavbu uceleného psího centra s hotelem a fyzioterapí.
„Ideální varianta je, že to, co dělám teď, vydělá na to, co chci v budoucnu. Malé krůčky se mi vždycky osvědčily nejvíc.“
„Z chumáče vlny, který odstřihnete z ovečky, uděláte niť a z ní vyrobíte hotovou věc, která má hodnotu a smysl.“ Viera Kranz vyměnila pohodlí Mnichova za drsnou krásu Beskyd, aby se pod značkou Jadoli pustila do vlastního podnikání. Jak uvádí v článku na webu Podnikatel.cz: Od „punkového“ pletení a prvních hrbatých nití se vypracovala k mistrovskému ovládnutí kolovrátku i tkalcovského stavu. Dnes je z toho úspěšný řemeslný byznys, v rámci kterého Viera tvoří originální vlniaky, svetry i čepice a pořádá kurzy pro veřejnost.
Odebírejte nejdůležitější novinky ze světa podnikání na volné noze. Každý měsíc zdarma ve vašem emailu:
Ochrana soukromí: Váš email bude zachován v tajnosti a nebude nikdy nikomu poskytnut. Odběr můžete kdykoli ukončit pomocí odkazu na konci každé zprávy.
Ochrana soukromí: Váš email bude zachován v tajnosti a nebude nikdy nikomu poskytnut. Odběr můžete kdykoli ukončit pomocí odkazu na konci každé zprávy.