S Daliborem mám výuku již přes rok a ani jednou jsem od něj neslyšela české slovo. Je opravdu Čech? Jeho lekce jsou vedeny smysluplně. I když má člověk ostych a bojí se mluvit, aby neudělal chybu (můj případ) - Dalibor toto umí odbourat. Je empatický a chápe vaše pracovní vytížení. Umí s touto skutečností pracovat. Jeho lekce jsou vždy zaměřeny tak, aby člověk hlavně mluvil, mluvil, mluvil jen a pouze v angličtině. Opravdu doporučuji i s ohledem na fakt, jak velký přehled o světě má. Velmi chválím jeho koníček – přečte min. 2 anglické knihy týdně. Wauuuu.
Pokud čtete tento text, máte s největší pravděpodobností nějaký pádný důvod či osobní motivaci ke studiu angličtiny a současně asi taky máte i představu, jak taková výuka může vypadat. Já měl v květnu 2023 obojí – motivaci i tu představu. Daliborovi stačilo pár prvních lekcí, aby obojí překreslil. Motivace je silně individuální a na tu Vaši žádná „recenze“ nebude mít vliv. Ale zapomeňte na učení, jak ho znáte ze školy. Na prvním setkání s Daliborem jsem prohlásil: „Nejsem nejmladší, chodím do práce, mám rodinu, ze školy jsem už dlouho a nesnáším domácí úkoly. Nějaká příprava na lekci je pochopitelná, ale nic se nemá přehánět.“ A jak jsem dopadl? Zcela dobrovolně (!) nyní trávím přípravou na každou lekci i několik hodin týdně. Ne, neučím se dobrovolně gramatiku, nešprtám desítky nových slovíček, nedoplňuji chybějící texty v učebnici (to jenom občas a patrně za trest 😉). Čtu, poslouchám podcasty, hledám informace, přemýšlím o vybraném tématu – v angličtině, pochopitelně. Potom začne lekce, Dalibor „vytáhne“ nějaká frázová slovesa a plynule je do tématu zapojí. A tak to dělá se vším, co mě chce naučit. Krok po kroku, jenom tak mimochodem mě směruje. Jak číst a současně porozumět psanému textu, jak se učit slovíčka a správně je používat. Často spolu nesouhlasíme a na některé věci kolem nás máme úplně odlišný názor. Ale právě tyto diskuze o ekonomice, politice, sociálním systému, historii nebo o vaření, mě na těch lekcích baví nejvíce. Učím se tak myslet, ptát, argumentovat – v angličtině, pochopitelně. Je třeba zapomenout na česká slova a přestat v češtině myslet. Je to fuška a já začal tím, že si vybral skvělého lektora. Lektora, který mě nenutí ani nenudí, nepoučuje, ale učí.
Neznám žádné další soukromé učitele angličtiny, ale asi jich víc ani nepoznám, protože není důvod hledat jiného. K učení se jazyků jsem měl odpor od základní školy a nezměnilo se to ani na SŠ, ani na VŠ, až když jsem začal spolupracovat s Daliborem. Na začátku spolupráce jsem angličtinu mimo práci vůbec nevyužíval, v dialozích jsem nebyl pohotový a na pracovních schůzkách jsem většinou mlčel. A momentálně po více než roce spolupráce sleduji většinu filmů a seriálů v angličtině, všechna zařízení, co používám, mám v angličtině, začal jsem číst knihy v angličtině, a dokonce tomu co sleduji nebo čtu občas i rozumím, ale nejdůležitější je, že se už nebojím mluvit. Myslím, že to je docela slušné, když zvážím, že za 16 let předchozího studia jsem nebyl schopen se rozmluvit.
Jako začátečníci jsem hledali učitele angličtiny podle rady kamaráda z ciziny: „Dobrý učitel s tebou nebude mluvit česky.“ Upřímně? Trochu mě to děsilo. Bála jsem se, že nebudu rozumět ani slovo a že se v tom ztratím. Ale díky Daliborovi jsem pochopila, proč měl pravdu – byla to ta nejlepší volba. Dalibor je profesionál a ví přesně co dělá. Je systematický, důsledný a má pevná pravidla – což ze začátku může působit přísně, ale všechno má svůj důvod. A hlavně, je to fajn člověk. Už jen to, že má doma dvě adoptované kočičky, které si občas během lekce přijdou pro podrbání a nebo se podívat, jaká tajemství skrývá vaše kabelka 🙂 vypovídají o tom, že je zároveň dobrý člověk. A když máte den blbec, kočičí přítomnost a jeho klidný přístup mi vždy pomůžou být nad věcí. Výuka s Daliborem není náhoda – je to promyšlený proces, který funguje. Po roce cítím ve své angličtině pokrok a co je nejdůležitější – na lekce se těším a baví mě. Staly se pro mě přirozenou součástí života. Lekce navštěvujeme společně s partnerem a Dalibora už bereme skoro jako člena rodiny. 😁 Děkujeme. Lepšího učitele jsme si vybrat nemohli!
Zcela upřímně se i po čtyřicítce považuji za absolutního negramotu v angličtině. Angličtina mi prostě nikdy extra nešla, a už vůbec mi není přirozená k učení. Ale díky Daliborovi se toto vnímání částečně změnilo. Od první lekce mluví výhradně anglicky a tváří se, že česky nerozumí. Naslouchá, je trpělivý a dobře se přizpůsobí vaším potřebám (i časovým). Do domácích úkolů Vás nenutí, ale díky jeho přirozené autoritě mu prostě na lekci nechcete říct, že jste se nepřipravili a přestože domácí úkoly nesnáším, tak mě přinutil se na angličtinu podívat i ve dnech, kdy lekci nemáme. Je extrémně pečlivý – nic mu neunikne. Pokud třeba, na chybu upozorní, vysvětlí (anglicky samozřejmě), ale způsobem, který vám neublíží na egu. Lekce jsou svým způsobem interaktivní - hraní rolí, tvorba vět a především pořád anglicky mluvíme. A pokud rádi čtete (tím myslím opravdu rádi), budete u něj mít velké plus. Rád pracuje s texty, doporučuje knihy (výhradně v angličtině), které vám i rád zapůjčí a najde způsob, jak vaši zálibu v četbě zapojit do výuky angličtiny (omlouvám se Dalibore, ze mě vášnivý čtenář nebude, ale krátké texty fungují!). Po roce spolupráce tak rozhodně vidím reálný posun, mám ověřeno, že už dokážu lépe rozumět, a nebojím se až tak anglicky promluvit. Dalibor je jeden z mála lektorů, kteří vás nejen něco naučí, ale navíc vám pomohou věřit, že se to opravdu naučit můžete a pokud jste v konverzacích upřímní, máte nakonec pocit, že před sebou nemáte lektora angličtiny, ale spíše terapeuta anglicky mluvícího :). Doporučuji 10/10!
Jsem nadmíru spokojen s Daliborem, ke kterému chodím už téměř jeden a půl roku. Předtím jsem měl řadu jiných učitelů, ve škole i mimo ni, ale žádný z nich nebyl tak vlídný a jejich hodiny byly často nudné. U Dalibora tento problém neexistuje – naopak, lekce jsou zábavné a často se spolu i zasmějeme. Často mě vede k tomu, abych sám hledal nové výrazy, přinesl gramatické otázky, které mě zaujaly, nebo si přečetl odborný text, se kterým pak v hodině detailně pracujeme. Oceňuji také jeho vysokou úroveň angličtiny a flexibilitu při domlouvání lekcí. Někdy jsou témata i mimo mou komfortní zónu a tak objevím něco nového. Také mi na narozeniny dal jako dárek knihu: The way of kings ze série stormlight archives, která mě zaujala a rád ji čtu. Hodně mě podporuje a díky jeho přístupu se mi podařilo dosáhnout oficiálního certifikátu Cambridge English na úrovni C1. A plánuji dosáhnout nejvyšší úrovně, tedy C2.
Lekce a veškerá další komunikace již od samotného úvodního setkání s Daliborem probíhá pouze v angličtině, češtinu jsem od něj neslyšel ani jednou. V lekcích pak Dalibor často podněcuje k diskusím na rozličná témata, většinou na základě článků či dokonce i úryvků z knih. Při dialogu pak vznikají různé konverzační otázky, na které člověk nemá předem „naučené“ odpovědi, teprve je naopak hledá. Tím začne angličtinu přirozenou a zábavnou formou aktivně používat a přemýšlet v ní namísto překládání si v duchu do češtiny a obráceně. Nedovedl jsem si ani moc představit, že s i omezenou slovní zásobou a znalostí jazyka se dá mnohdy i zajímavě popovídat. Tento způsob osvojení jazyka se mi zamlouvá a baví mě. Začít v cizím jazyce přemýšlet považuju za největší přínos Daliborových lekcí. Dalibor umí pružně přizpůsobit hodinu potřebám studenta, aby pro něj byla co nejpřínosnější, a to i v případech, kdy jeho příprava na hodinu není zcela stoprocentní. Přesto, abyste dělali viditelnější pokroky a využili potenciálu Daliborových hodin, je domácí příprava důležitá. Na kurz docházím téměř rok a cítím zlepšení. Především pak v zaměstnání, kde se s angličtinou denně setkávám, lépe rozumím zahraničním kolegům a snadněji a s větší jistotou s nimi komunikuji.
K Daliborovi chodím už něco přes rok a za tu dobu se nezměnil jen můj přístup k angličtině, ale i vnímání světa a lidí kolem mě. Naučila jsem se dívat na různé situace z více stran. Jsem ráda, že hodiny nejsou jen o neustálém probírání gramatiky, ale hlavně o konverzaci, která je velmi různorodá. Díky němu jsem také začala číst v angličtině, což jsem dřív úplně míjela. Teď mám za sebou víc anglických knih než českých. Také se mi již naskytla příležitost mít hovor se sportovním coachem z americké univerzity, zprvu to byla docela výzva, jelikož klasická angličtina ve škole často přechází do češtiny, když něčemu nerozumíte. Dalibor naštěstí mluví jen anglicky, což vás zdokonalí v obcházení slov nebo vět – zkrátka používáte angličtinu přirozeně, nikoliv jako doslovný překlad z češtiny.