Na volné noze - portál nezávislých profesionálů


Na volné noze > Blog > Vydejte si knihu vlastním nákladem

Vydejte si knihu vlastním nákladem

28. 11. 2017, napsal Mgr. Miroslav Pošta

Nebojte se nakládat.

Vydejte si knihu vlastním nákladem
ilustrace Michael Petrus

Vydávat knihy na volné noze nikdy nebyl můj sen ani záměr. A vidíte, dnes jsem hrdým autorem i mikronakladatelem v jednomužném oborovém nakladatelství Apostrof, jehož prostřednictvím se snažím pomáhat kolegům překladatelům. Přišlo to postupně a samo.

Skutečnost je taková, že když vás práce s textem baví, zvládnete knihu nejen napsat, ale možná i sami vydat. A píšete-li jako já pro velmi malé odborné publikum, může to být dokonce jediná cesta, jak vaše dílo dostat do světa. Na základě vlastní zkušenosti jsem sepsal to nejdůležitější ze svého know-how do tohoto článku.

Vydat knihu je snem mnoha lidí a právě nezávislí profesionálové k tomu mívají lepší předpoklady než ledaskdo jiný, přestože v sobě nikdy žádného spisovatele neviděli. Freelanceři totiž často mají unikátní zkušenosti a mnohdy dokážou danou cílovou skupinu oslovit lépe než kdokoli jiný. Prostřednictvím knihy navíc můžou dosáhnout i na „klienty“, na které by například jako lektoři nebo konzultanti jinak nedosáhli. Když se jim podaří najít téma, které je dostatečně nosné a o kterém toho zatím bylo napsáno málo, může se kniha stát nečekaným bestselerem nebo se přinejmenším může po troškách prodávat po mnoho let a generovat stabilní, téměř pasivní příjem.

U odbornějších knih také není vyloučeno, že se na školách dostanou na seznam doporučené literatury. Díky tomu se autor v dané oblasti může stát uznávanou a vyhledávanou autoritou. Vydání knihy tak může přinést i mnohem cennější odměnu než výdělek z prodeje – např. pozvánky na zajímavé konference, citace v médiích nebo nové klienty či účastníky školení.

Předpokládejme, že máte hotový rukopis (práci na něm jste věnovali několik měsíců a možná jste se inspirovali některou z knih nebo webů o tom, jak napsat knihu). Rozhodli jste se, že rukopis nenabídnete nakladatelství, ale že si ho vydáte sami. Důvodů k tomu může být celá řada. Možná si chcete splnit sen a nikdo ze zavedených nakladatelů knihu vydat nechce (vzpomeňte si, kolik megabestselerů včetně Harryho Pottera první oslovení nakladatelé odmítli!). Možná se chcete proslavit nebo zviditelnit. Možná potřebujete nějaký hmotný produkt. Možná je hlavním cílem výdělek a spočítali jste si, že vydání vlastním nákladem pro vás bude výhodnější. A možná si to prostě jen chcete zkusit.

Ať je vaše motivace jakákoliv, jestliže jste se rozhodli, že si knihu vydáte sami, gratuluji vám a držím vám palce – čeká vás totiž vzrušující cesta. Je to ale běh na dlouhou trať a zároveň celkem náročný víceboj. A protože se do něj pustí málokdo, nabídnu nováčkům hned zkraje několik rad, které bych byl kdysi sám uvítal.

Jednotlivé fáze onoho běhu na dlouhou trať se částečně překrývají, ale v hrubých rysech by se daly shrnout takto:

  1. Redakční úpravy textu
  2. Sazba, grafická úprava, návrh obálky, předtiskové korektury
  3. Výběr parametrů tisku, zadání do tisku a naskladnění knih
  4. Informování o vydání knihy, marketing, PR
  5. Distribuce a prodej
  6. Finance, účetnictví atd.

1. Redakční úpravy textu

V žádném dobrém nakladatelství se nikdy nerezignuje na to, že text knihy důkladně přečte redaktor. Redaktor na rozdíl od jazykového korektora nebdí jen nad jazykovou správností, ale jde mnohem víc do hloubky, pomáhá zdokonalit formulace i věcnou stavbu textu, pomáhá odstranit balast a celkově napomáhá k tomu, aby kniha byla kvalitní ve své celistvosti. Ať píšete jakoukoli knihu – román nebo odborné pojednání – mnohé chyby také odstraníte, když rukopis dáte přečíst oponentům, zkrátka lidem, jejichž úsudku věříte, a to buď po odborné, nebo jazykové stránce. Přijímat připomínky více lidí je sice časově náročné, ale ve sdílených Dokumentech Google to jde snáze a rozhodně to stojí za to. A dejte jim na srozuměnou, že nečekáte, že text budou jen chválit – ať si v něm pořádně zašťourají. Nedopusťte ale, aby se jejich komentáře nedopatřením dostaly do vlastního textu a ve finální verzi knihy se ocitla věta typu: „Tohle je fakt mimo mísu!“

2. Sazba, grafická úprava, obálka, předtiskové korektury

Knížku si teoreticky můžete vysázet ve Wordu, ale nedělejte to – za výsledek se budete stydět. Sazbu by měl dělat člověk, který to umí, v programu, který je k tomu určený. Pokud nejste grafici, ale jste technicky založení a vaše kniha je čistě textová jen s minimálním formátováním, potom by se dalo uvažovat o tom, že si knihu vysázíte sami, a to buď v bezplatném systému typu TeX, nebo v placeném programu jako například InDesign. Přesto není-li vaším cílem věnovat se sazbě i v budoucnu, obraťte se raději na odborníka – ušetříte si spoustu času a v případě placeného programu i mnoho peněz.

V případě méně náročných publikací se o grafický návrh knihy a vlastní sazbu postará jeden a tentýž grafik. Tomu byste měli kromě rukopisu předložit i svou představu, od které se pak bude odvíjet i specifikace pro tiskárnu. Je třeba rozhodnout, jaký bude formát, a podílet byste se měli i na volbě dalších parametrů, např. písma, jeho velikosti, řádkování (tzv. prokladu), nastavení okrajů – to vše bude mít vliv na výsledný počet stran. Dobrý grafik vás povede a na základě vaší představy navrhne řešení, které společně doladíte.

Zvláště v případě náročnějších knih, typicky knih obrázkových a grafických, se může o grafický návrh, tedy stránku uměleckou, postarat jeden grafik a o vlastní sazbu (zlom), tedy stránku řemeslnou, druhý grafik.

Konkrétně na písmu (fontech) někdy záleží víc, než by se mohlo zdát. Možná se proto zamilujete do některého konkrétního písma, které váš grafik nemá, a budete ho chtít pro účely sazby zakoupit. Doporučit můžu např. fonty předních českých typografů Františka Štorma nebo Tomáše Brousila anebo z písmolijny typetogether. Inspirovat se můžete i na velkých portálech jako My Fonts. V každém případě písmo vybírejte ve spolupráci s grafikem, a pokud se kniha bude sázet v češtině, ověřte si na příslušném webu, jestli ji dané písmo v plném rozsahu podporuje – slouží k tomu věty obsahující všechna česká písmena s diakritikou jako například: „Příliš žluťoučký kůň úpěl ďábelské ódy.“

Grafik tedy zhotoví sazbu, dodá ji většinou ve formátu PDF a následně je potřeba vše zkontrolovat. Tady vstupuje do hry korektor, který provede předtiskovou korekturu (nikoliv „korekci“ – na toto slovo je ledaskdo v oboru alergický) a postará se o to, aby v textu nezůstaly žádné překlepy ani jiné jazykové chyby. Také je třeba pohlídat správné dělení slov (v případě pochybností většinou pomůže slovníková část Internetové jazykové příručky) a správný zlom textu. Konkrétně se kontroluje, jestli někde nevznikl tzv. parchant neboli sirotek, tzn. jestli se poslední řádek odstavce „nepřelil“ na následující stranu a na ní se nestal prvním řádkem. Je třeba zkontrolovat i to, zda jsou zachovány kurziva a tučné písmo všude tam, kde byly v rukopisu. (A kontrolují se i další detaily – asi nejlepší poučení najdete v knize Praktická typografie Pavla Kočičky a Filipa Blažka.) Důležité je pohlídat správné zanesení všech oprav do finálního souboru pro tiskárnu. Dosáhnout toho, aby byl text skutečně bezchybný, vůbec není jednoduché, i když text vidí mnoho očí. Jen si vezměte filatelistické chybotisky – kolika kontrolami projde taková poštovní známka? A přesto vyšla v roce 1983 k olympiádě poštovních holubů šestikorunová známka s nápisem ČESKOSKOVENSKO. Zvláštní pozornost věnujte textu na prvních zhruba deseti stránkách knihy a na přední i zadní straně obálky (ano, včetně jména autora a názvu knihy).

Tím se od „vnitřku“ knihy, tzv. bloku, dostáváme k obálce. Ta se připravuje samostatně a tiskárně se odevzdává v samostatném souboru. Co se obálky týče, tady je každá rada drahá, důležité je ale obálku nepodcenit, protože právě ona může rozhodnout o tom, jestli kniha na trhu nezapadne. Proto se také na obálku často využívají ilustrace vytvořené na objednávku. Možná se vaše kniha lítého konkurenčního boje účastnit nebude a řeknete si, že na obálce zas až tolik nezáleží, přesto doporučuji, aby byla přinejmenším elegantní. Grafik musí obálku vyhotovit podle specifikací tiskárny – např. hřbet může správně nastavit, až když jeho tloušťku tiskárna spočítá podle počtu stran a tloušťky papíru.

Pokud kniha půjde do běžné knižní distribuce, bude pro ni znamenat vážný hendikep, pokud nebude mít čárový kód. V případě knih naštěstí nebudete pořizovat drahý EAN kód, protože u knih se EAN vytváří z čísla ISBN (jen se z něj odstraní pomlčky), a čísla ISBN přiděluje zdarma Národní agentura ISBN, která sídlí v Národní knihovně. Postupuje se tak, že se v Národní knihovně přihlásíte k (dobrovolné) účasti na systému ISBN. Potřebujete k tomu živnost na vydavatelské činnosti (plné znění živnosti je: „Vydavatelské činnosti, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce“). Od agentury dostanete přiděleno několik čísel a tato čísla postupně přidělujete svým publikacím (žádné číslo nesmíte přeskočit!). Z čísla ISBN vždy grafik vytvoří čárový kód (například pomocí tohoto generátoru), který umístí na zadní stranu obálky, a vy knihu do systému ohlásíte pomocí speciálního formuláře. V případě e-knih se přiděluje samostatné ISBN každému jednotlivému formátu (EPUB, MOBI, PDF).

Je důležité vědět, že minimální informace, které musejí být uvedeny v knize, tzn. v tiráži, stanoví zákon č. 37/1995 Sb. o neperiodických publikacích. Konkrétně nesmí chybět: název díla; jména autorů; identifikace nakladatele (obchodní jméno a sídlo subjektu nebo jméno, příjmení a trvalý pobyt fyzické osoby); rok prvního vydání; u překladů původní název díla a označení vydání, z něhož byl překlad pořízen; označení nositele autorských práv; ISBN, pokud bylo uděleno; identifikace tiskárny; rok, ve kterém byla publikace vydána. Pokud jste tedy živnostník a vydáváte knihu vlastním nákladem, podle zákona musí být v tiráži adresa vašeho bydliště.

3. Výběr parametrů tisku, zadání do tisku a naskladnění

Pokud jde o formy publikování, došlo zhruba v posledním desetiletí k obrovskému posunu, a to jednak v oblasti digitálního tisku, jednak v oblasti elektronických knih. Právě díky tomu je dnes snazší než dříve vydat si knihu svépomocí, protože není nutné volit klasickou technologii, kde by byl tisk nákladu o několika desítkách či stovkách výtisků neúměrně drahý.

Chceme-li knihu vydat v tištěné podobě, máme dvě základní možnosti: 1) tisk ofsetový, 2) tisk digitální. U ofsetového tisku jsou velmi vysoké fixní náklady, proto se tisk menšího počtu kusů touto technologií nevyplatí. (Ceny ofsetu i digitálu se ale dynamicky vyvíjejí, a proto se tento „bod zlomu“ neustále posouvá a není možné říct konkrétní číslo.) Naopak u digitálního tisku můžete za rozumné peníze vytisknout třeba jen sto kusů, ale i tady platí, že s vyšším nákladem je jednotková cena nižší. Krásné je také to, že se můžete rozhodovat flexibilně podle situace: nejdřív třeba vydáte 200 kusů a podle dynamiky prodeje se rozhodnete pro opatrnější dotisk 100 kusů, pro odvážnější dotisk dalších 200 kusů (obojí digitálem), anebo – pokud se z knihy stal bestseler, pro který by vám čtenáři utrhli ruce – můžete zvolit ofsetový dotisk 1000 nebo i více výtisků. Samozřejmě, když vydáte během let postupně 1000 výtisků vyrobených digitální technologií, vyjde vás to v součtu dráž, než kdybyste hned na začátku vytiskli stejný počet kusů najednou (a ofset bude ještě levnější než digitál), ale u menších nákladů vyrobených digitální technologií jdete do menšího rizika, a navíc vám skladované knihy nezaberou tolik prostoru. Digitální tisk se také hodí v případě knih, u kterých hrozí rychlejší zastarání. Za rok za dva můžete knihu aktualizovat a vydat v novém vydání (s novým ISBN).

Když u tiskárny, a zvlášť u té ofsetové, poptáváme kalkulaci, musíme mít jasno v základních parametrech – nebudete-li u některého z nich vědět, nechte si poradit a podívejte se na vzorky. Nebo můžete ukázat či poslat knihu, jejíž tiskové řešení se vám líbí.

Hlavní parametry jsou tyto:

V případě digitálního tisku si někdy můžete za příplatek vyžádat maketu knihy a až potom nechat zahájit tisk vlastní knihy. V případě ofsetového tisku se kontrolují tzv. nátisky (kontrola barev např. u obálky) a tzv. plotry (kontrola polohy a obsahu stran) – tisk se zahájí až po schválení nakladatelem.

Jak už bylo řečeno, tiskárnu můžeme vybrat i podle knížek, jejichž tiskové řešení se nám líbí (název tiskárny většinou najdeme v tiráži). Zavedené a osvědčené ofsetové tiskárny jsou často v menších městech, např. v Havlíčkově Brodě, Českém Těšíně, Příbrami nebo ve Vimperku. Pokud jde o digitální tisk, můžete zkusit např. pražský Powerprint nebo brněnský Tribun EU.

A pak už přichází ten velký den, kdy knihy přiveze dodávka z tiskárny. I na to musíte být připraveni. Možná se proto rozhodnete pro koupi plošinového vozíku na čtyřech kolečkách (nezaplatíte za něj víc než 1000 korun) – na rudl zapomeňte, protože na knihy se většinou nehodí. A možná vystačíte s brigádou jednoho dvou přátel. To, že musíte knihy vhodně uskladnit, se rozumí samo sebou. Vlhký sklep přímo pod stoupačkami proto nemusí být tou pravou volbou.

A co e-kniha?

Samostatnou kapitolou je vydávání knih v elektronické podobě, tedy e-knih, nebo chcete-li, ebooků. Přiznám se, že na slovo „ebook“ jsem alergický stejně jako na slovo „infopodnikání“, protože se pod ním většinou rozumí rychle spíchnutý elektronický „produkt“, který je navrch huj a vespod fuj – a rozdává se zadarmo, nebo přesněji za vaši adresu, která pak je zařazena do mailing listu, který věstí nejednu nevyžádanou marketingovou nabídku. Od „ebooků“ už proto dnes mnoho nečekáme. V dalším textu proto nepíšu o „eboocích“, ale o „e-knihách“ nebo „elektronických knihách“, pod kterými rozumím plnohodnotné, informačně nebo esteticky bohaté publikace v elektronické podobě.

Především je třeba říct, že e-kniha není soubor ve formátu DOC nebo PDF ve formátu A4. Pro e-knihy se vyvinuly formáty odvozené od HTML, které umožňují zobrazit text na každém zařízení jinak, optimálně podle jeho velikosti, dalo by se tedy říct, že jde o formáty „responsivní“, nebo přesněji řečeno „reflowable“. Znamená to, že když na tabletu, čtečce e-knih nebo mobilu zvětšíte písmo, text, který se na stránku nevejde, „přeteče“ na stránku další. Konkrétně se jedná o formát EPUBMOBI. Zatratit nemůžeme ani PDF, protože to je vhodné pro složitější sazbu s mnoha obrázky, tabulkami a grafy, např. pro učebnice, ale potíž je v tom, že PDF není reflowable a má pevný formát. Konkrétní formát tak může být vhodný pro tablet, ale na šestipalcové čtečce už může být písmo příliš drobné.

Soubor ve formátu EPUB a MOBI si můžete v různých aplikacích vyrobit sami, ale kvalita vygenerovaných souborů je různá a většinou je třeba sáhnout do jejich útrob a ledacos dodělat, opravit nebo vyčistit. Opět je tedy dobré, když se o výrobu e-knihy postará odborník. Mimochodem funkce exportu do formátu e-knihy se stále zdokonaluje i u standardních grafických programů včetně InDesignu a někteří distributoři e-knih k jejich výrobě poskytují návody nebo nabízejí službu tvorby e-knihy.

Nejdřív si ale položme otázku, jestli skutečně chceme knihu vydat právě v elektronickém formátu. Díky rozšířeným představám o infopodnikání by se totiž mohlo zdát, že e-knihy jsou učiněný zlatý důl. Neříkám, že s e-knihou díru do světa neuděláte, ale nemějte přehnané představy. V našich krajích je totiž velmi častý názor, že vytvořit e-knihu je snadné jako facka, a protože se ušetří na tisku, měla by e-kniha stát zlomek ceny knihy tištěné. (Fakt, že si český zákazník hodnotu spojuje s „hmotou“, se mimochodem projevuje i v tom, že knize v pevných deskách, tzv. V8, obecně připisuje výrazně vyšší hodnotu než knize brožované, a proto u nás vychází mnohem méně paperbacků než v mnoha jiných zemích. Ze stejného důvodu se často tiskne na tlustší voluminózní papír a volí se „vzdušnější“ sazba s velkými okraji.)

Časté je i knižní pirátství, které je dané mj. nízkým povědomím o autorských právech. A když přímo e-knihu nikdo nenahraje na internet, spousta platících zákazníků ji pošle rodině a kamarádům. To neznamená, že když knihu v elektronické podobě nevydáte, nikde se na internetu neobjeví PDF s jejím skenem. Proto když knihu vydáte, a to v jakékoli podobě, je dobré občas zkontrolovat, jestli ji nějaký tajný fanoušek nenaskenoval a nenahrál někam, kde je volně ke stažení. Provozovatelé některých serverů (včetně toho nejoblíbenějšího) pirátské knihy vcelku pohotově odstraní, ale s některými servery, zvlášť těmi zahraničními, je to problematičtější a často jde přímo o boj s větrnými mlýny. Inu, když pošlete své dítko do světa, musíte počítat s tím, že se mu bude dít ledacos. Na druhou stranu, když někdo vaši knihu nahraje na internet, a dokonce stráví hodinku jejím skenováním, svědčí to o jejích kvalitách a vlastně byste se zároveň měli radovat. Zajímavý způsob, jak se vypořádat s pirátským stahováním, navrhuje Michal Kašpárek, který v úvodu svého e-průvodce po Brně píše, kolik stojí, a vybízí k zaplacení zpětně, pokud se ke čtenáři kniha dostala jiným než obvyklým způsobem.

Pokud se pro vydání e-knihy rozhodnete, máte podobné prodejní možnosti jako u knih tištěných (to si ukážeme později), a to buď si knihu prodávat sami ve vlastním e-shopu, na některém z portálů pro prodej zboží a služeb (osobní zkušenost nemám, ale mnozí doporučují např. SimpleShop.cz), anebo přes specializované prodejce e-knih (např. Kosmas nebo Palmknihy – eReading). V posledním případě ale musíme počítat s tím, že přinejmenším na začátku nejsme standardní nakladatel a že se možná prodejci rozhodnou nabízenou knihu do své nabídky nezařadit.

K problematice e-knih doporučuji i tento článek Michala Kašpárka a další tipy najdete v bibliografii. Tato oblast se ovšem rozvíjí tak rychle, že až se pustíte do tvorby e-knihy, ledacos už možná bude jinak a pravděpodobně bude existovat celá řádka nových a uživatelsky příjemnějších nástrojů.

4. Informování o vydání knihy, marketing, PR

Až vám tištěnou knihu přivezou z tiskárny, bude to jistě důvod k oslavě, nesmíte ale usnout na vavřínech. Je třeba dát vědět, že kniha je na světě – a do toho se koneckonců musíte pustit už o něco dřív. Můžete začít s nepříliš svazujícím avízem, že kniha vzniká, a když už je vše potvrzené, máte hotovou obálku a znáte základní parametry (počet stran, ISBN), můžete být konkrétnější. Nezapomeňte připravit výstižnou a přesvědčivou anotaci.

Propagace knih je další velké téma, o kterém by se dala napsat dlouhá pojednání. Jako malý nakladatel na to ale především musíte jít chytře – ne s kanónem, ale s dobře naostřeným nožíkem. Využijte sítě, které máte, snažte se cíleně oslovit potenciální čtenáře, například přes specializované weby a časopisy, oborové organizace, sdružení a akce. Když jsem napsal a v malém nákladu vydal první českou knihu o titulkování filmů Titulkujeme profesionálně a později knihu Technologie ve službách překladatele, byla mým logickým partnerem profesní organizace Jednota tlumočníků a překladatelů, která vydává vlastní časopis a pořádá hojně navštěvované profesní akce.

Přímo divy dokážou vlivné osoby. Pamatuji si, co se dělo, když přední literární překladatel Viktor Janiš, který je aktivní na sociálních sítích a má tam velké publikum, před časem na Facebooku informoval, že nakladatelství Academia zlevnilo knihu rozhovorů s překladateli Slovo za slovem. Academii vzápětí překvapila lavina objednávek a prodavači nejdřív vůbec netušili, co se to děje, protože kniha byla zlevněná na 50 korun už delší dobu.

Knize samozřejmě pomůže každá recenze. Vytipujte si proto vhodná média a potenciální recenzenty a počítejte s tím, že část nákladu padne na recenzní výtisky.

Pokud jde o placenou reklamu v tištěných médiích, její účinnost je podle mého názoru sporná. Osobně jsem ji využil prakticky jen v časopise Knižní novinky, který se dostane do mnoha knihkupectví, knihoven a k mnoha čtenářům, a ti se tak dozvědí, že kniha existuje. U publikací určených pro jasně vymezenou cílovou skupinu dnes samozřejmě může být efektivnější placená reklama na sociálních sítích.

Zapomenout bychom neměli na mediální PR. Peníze vydané za PR totiž můžou přinést mnohonásobně větší užitek než stejná částka vydaná za reklamu. Pomoci můžou přímé kontakty v médiích, ale zvlášť když cílíte na širší veřejnost, nejjistější je objednat si profesionální služby u PR specialisty. Možná je ale vaše osobnost natolik inspirativní a vaše téma natolik silné, že se s ním dostanete do médií i bez píáristy.

5. Distribuce a prodej

A pak už se „jen“ musíme postarat o to, aby se naše dítko dostalo do světa.

Minimálně o pět výtisků zcela jistě zájem bude, každý nakladatel má totiž povinnost odevzdat právě pět povinných výtisků – dva do Národní knihovny v Praze a po jednom do Moravské zemské knihovny v Brně, do Vědecké knihovny v Olomouci a do jedné regionální knihovny podle bydliště či sídla nakladatele. Dále má nakladatel tzv. nabídkovou povinnost, tzn. musí knihu nabídnout knihovnám vyjmenovaným ve vyhlášce č. 156/2003 Sb. (Adresy knihoven, kterých se týká povinný výtisk nebo nabídková povinnost, najdete tady.)

Pokud jde o distribuci a prodej knihy, máme tři možnosti:

  1. přímý prodej,
  2. prodej přes maloobchody,
  3. prodej přes velkoobchody.

Při přímém prodeji zákazníkům můžeme na každém výtisku vydělat víc než při prodeji přes maloobchod a velkoobchod, je to ale také výrazně pracnější. Pokud jsme ovšem vydali knihu pro specifickou cílovou skupinu, kterou umíme oslovit, může být přímý prodej naším jediným kanálem. Nabízí se hlavně prodej prostřednictvím e-shopu a stánkový prodej na vhodných akcích. Stánkový prodej možná kvůli EET zavrhnete, nicméně vězte, že menších a větších prodejních akcí je celá řada a že zajímavý může být i prodej na různých oborových akcích (na konferencích, veletrzích apod.).

Pokud se rozhodnete pro e-shop, volba technického řešení a nastavení e-shopu vám několik dní zabere, ale ta časová investice za to stojí. Pak počítejte s tím, že pravidelné vyřizování objednávek a expedice balíčků je řehole. Na druhou stranu když všechno optimalizujete (tisk štítků, praktický obalový materiál), expedice nemusí zabrat mnoho času a pravidelnou vycházkou na poštu nebo do pobočky Zásilkovny svému tělu vynahradíte ty týdny a měsíce, které jste strávili u počítače při psaní knihy. Prozradím, že z e-shopových řešení u mě zvítězilo to, které je zřejmě nejrozšířenější a nejoblíbenější, od společnosti Shoptet. Nedávno jsem se také definitivně rozhodl, že Pošta (jméno mé) už na poštu chodit nebude, protože to často obnášelo půlhodinové čekání – místo na poštu chodím do poboček už zmíněné Zásilkovny, která navíc balíček dokáže předat i zmíněné České poště nebo DPD.

Další možností jsou maloobchody, tedy knihkupectví a další prodejci. Potíž je v tom, že knihkupectví většinou knihy přímo od nakladatelů nechtějí, protože je pro ně jednodušší všechny knihy nakupovat od několika málo velkoobchodů. Pokud ale vydáte specializovanou knihu, kterou nebudete dodávat žádnému velkoobchodu, možná ji knihkupci přijmou rádi. Myslete ale na to, že prodejci většinou knihu vezmou do komisního prodeje, a proto budete muset průběžně sledovat (měsíčně, kvartálně), kolik výtisků prodali, a teprve potom jim vystavit fakturu. Ne všichni prodejci vám budou prodeje a doprodání zásob hlásit sami od sebe. A ne všichni vám fakturu proplatí v domluvené lhůtě splatnosti.

Mnohem komfortnější je pro nakladatele distribuce přes velkoobchod, který si sice bere větší rabat než knihkupectví, ale postará se o závoz zboží po celé republice (a někdy i na Slovensko) a jednou za měsíc vám pošle vyúčtování, podle kterého vystavíte fakturu. Já osobně mám vynikající zkušenosti s velkoobchodem Kosmas, ale existuje i několik dalších knižních velkoobchodů.

6. Finance, účetnictví a spol.

Finance samozřejmě neřešíte až jako poslední fázi vydání knihy, ale zabýváte se jimi od samého začátku. Jak jsme viděli, celý proces je jednou velkou sérií rozhodnutí, a proto je důležité sestavit si hned na začátku rozpočet, aby nás žádný výdaj později nepřekvapil. Jen s kompletním rozpočtem si můžete vytvořit modely pro různé počty vydaných výtisků a různé prodejní ceny.

Kolik jste ochotni do knihy investovat? Na čem skutečně nebudete šetřit? Jakou část nákladu jste schopni prodat svými vlastními kanály, jakou přes knihkupce a jakou přes velkoobchod(y)? Kolik výtisků rozdáte zdarma (spolutvůrcům, pomocníkům, potenciálním recenzentům)? Připravte si několik modelů, které se budou lišit počtem výtisků, ale také mírou rizika. Můžete si vyžádat například kalkulaci od digitálních tiskáren pro 100 kusů, 300 kusů a 600 kusů. Pokud knize věříte a myslíte si, že má velký potenciál, zkuste i vyšší náklady a pro ně si vyžádejte kalkulaci od ofsetových tiskáren.

Při stanovování prodejní ceny musíte zohlednit i rabaty maloobchodu a velkoobchodu – a jiné budou samozřejmě počty u plátce DPH a u neplátce. Jestliže budete knihy distribuovat i prostřednictvím velkoobchodů, počítejte s tím, že mnohé e-shopy budou knihu prodávat hluboko pod vaší doporučenou prodejní cenou a že nejspíš budou konkurovat i vašemu vlastnímu e-shopu třeba 30% slevami z vámi stanovené doporučené prodejní ceny.

Já při stanovování prodejní ceny vycházím jednak z celkových nákladů a odhadovaného prodejního potenciálu knihy (což je vždy sázka do loterie), ale také z jakési magické hranice, kterou by kniha neměla překročit, aby nebyla neprodejná. Tady může pomoci rychlá anketa mezi přáteli. Myslím si ale, že když nabízím relativně malé cílové skupině knihu, která se tiskne v malém nákladu (a jednotkové náklady jsou tedy dosti vysoké) a která obsahuje velmi cenné informace, může (a dokonce musí) být cena vyšší než u knihy vydávané ve velkém nákladu pro běžného čtenáře.

Pokud jde o účetnictví, je důležité vědět, že jestliže náklady účtujete výdajovým paušálem, pak na příjmy z autorských práv se vztahuje nižší paušál než na příjmy ze živností (v roce 2017: 40 % oproti obvyklým 60 %).

Nebojte se nakládat

Vlastně už přesně nevím, co pro mě bylo hlavním impulsem k tomu, abych začal vydávat knížky. Myslím ale, že byly dva: jednak jsem v Občanském sdružení Lungta pomáhal s vydáváním časopisu Tibetské listy, jednak jsem měl vzor ve svém učiteli a vynikajícím překladateli Jiřím Joskovi, který založil nakladatelství Romeo a v něm vydává své překlady her Williama Shakespeara. Třeba teď tímhle memem „nakazím“ někoho dalšího, protože vydávání knih je krásné a často i velmi smysluplné dobrodružství. Díky digitálnímu tisku, elektronickému publikování, e-shopovým systémům, crowdfundingu a dalším vymoženostem je to dnes snazší než kdykoliv předtím. Všem autorům a nakladatelům v jedné osobě přeji hodně štěstí.

Doporučená literatura

Miroslav Pošta je překladatel, titulkář, nakladatel a lektor. Je autorem knih Titulkujeme profesionálněTechnologie ve službách překladatele. Tyto tituly a knihy dalších autorů vydává pod značkou svého nakladatelství Apostrof. Pro překladatele píše blog Translatoblog.cz a přednáší o titulkování filmů a jazykových technologiích. Autor děkuje za cenné připomínky k textu Lucii Gramelové.
Líbí se vám tento článek? Doporučte jej ostatním!
Píšete všemi deseti? Pokud ne a píšete na počítači denně, měli byste se to naučit. Časem budete 2-4× rychlejší než při datlování. Jenže jak na to? Úplně boží je webová aplikace Psaní hravě, která vnáší do cvičení herní prvky. Ukázka na webu je zdarma a v rámci našeho programu Krok vpřed si můžete zakoupit plnou verzi se SLEVOU 30 % pro členy Na volné noze (slevový kód najdete v členské sekci po přihlášení) nebo se slevou 20 % pro naše fanoušky při uvedení kódu KROKVPRED v objednávce, ale jen do konce ledna 2018. Krok vpřed >

Odběr novinek emailem

Nejlepší možností, jak sledovat novinky o podnikání na volné noze, je stručné upozornění na nové články v našem blogu emailem, společně s dalšími tipy a aktualitami. Zadejte svou emailovou adresu pro odběr novinek přibližně jednou měsíčně:

Ochrana soukromí: Váš email bude zachován v tajnosti a nebude nikdy nikomu poskytnut. Odběr můžete kdykoli ukončit pomocí odkazu na konci každé zprávy.


Chcete být úspěšní? Přidejte se!

Pro nezávislé profesionály pořádáme unikátní školení úspěšného podnikání na volné noze a můžete u nás také levně inzerovat svou práci široké veřejnosti. Sdružujeme stovky odborníků mnoha profesí a desítkám z nich jsme již pomohli rozjet úspěšné podnikání.

2005 – 2017 © Robert Vlach a Mgr. Miroslav Pošta Mapa portálu ~ Ochrana soukromí ~ Sledování novinek Facebook Twitter LinkedIn YouTube SoundCloud RSS