Odhoďte předsudky o podnikání na volné noze

Protože od úspěchu vás dělí jen dvě věci — poctivá práce a hromada předsudků.

Pokud uvažujete o podnikání na volné noze, pravděpodobně se snažíte rozeznat zrnka pravdy v tom, co se píše a povídá. Tento přehled jsem sestavil, abych vám usnadnil orientaci, i jako osobní zúčtování s předsudky. Mě také léta brzdily, a že jich nebylo málo!

Když mi bylo třináct, začali rodiče podnikat ve výrobě pečiva a dnes má jejich firma desítky zaměstnanců i vlastní síť prodejen. Jako teenager jsem viděl, kolik nervů a starostí to obnáší, a zařekl jsem se, že v životě nebudu podnikat. Utvrdila mne v tom i obchodní škola, která byla na svou dobu výborná, ale též firemně orientovaná. Pak jsem ale pochopil, že zaměstnanec ze mne též nebude, a podnikání na volné noze se mi tak vyjevilo jako zlatá střední cesta.

Předsudky mne tím neopustily. Měl jsem neurčité obavy, že mi podnikání sežere duši, připraví o čas, přátele, koníčky a možnost cestovat. Takže z vlastní zkušenosti vím, kolik životů předsudky mají a že není snadné je vyrvat i s kořenem. Potvory jedny.

Na druhou stranu, jako poradce se s problémy v podnikání setkávám dnes a denně u klientů, takže rozhodně nemaluji podnikání narůžovo. Mým cílem je uvést předsudky na pravou míru a představit vám podnikání realisticky. Třeba zde najdete ty své…

Předsudek: „Být na volné noze je jen přechodná móda“

O módě se snad mluvit dá, ale trend jako takový přechodný není. Freelancing neboli podnikání na volné noze je ve světě na vzestupu od 90. let. Když tehdy Daniel Pink prorokoval, že volnonožci budou novou střední třídou Ameriky, dost lidí si ťukalo na čelo. Dnes je podle Freelancers Union a dalších nezávislých zdrojů na volné noze přibližně třetina pracujících Američanů s tím, že kolem roku 2020 by to mohlo být až 50 %.

Dlužno říci, že zejména levicoví kritici, jako Noam Chomsky nebo náš Jan Keller, varují před destabilizací společnosti s narůstajícím počtem lidí bez stálého pracovního úvazku. A protože nic není bez chyb, jistě mají díl pravdy. Jako racionální optimista nicméně vidím budoucnost pozitivně, a to hned z několika důvodů:

• Až 90 % nezávislých profesionálů je na volné noze šťastnější než dříve v zaměstnání či při studiu. Těch neúspěšných se už asi nikdo neptá, ale ani oni na ulici nekončí. Opět se z nich stávají zaměstnanci, takže oba světy se potřebují a doplňují.
• Freelancing více odpovídá tomu, co dnes lidé chtějí. Méně roboty od devíti do pěti a větší volnost žít podle sebe. Firmy už to pochopily také a více podporují práci na dálku.
• Pojišťovny i zákony se volným pracovním úvazkům postupně přizpůsobují tak, aby byly programy nemocenské a sociální podpory dostupnější i podnikajícím jednotlivcům.
• Freelancerů je sice hodně, ale jsou soběstační a po nikom nic nechtějí, ani nestávkují za vyšší státní podporu. V Americe se proto už hovoří o Tiché revoluci, tedy radikální proměně trhu práce, jenomže bez dramatických průvodních jevů.

Předsudek: „Nezávislý profesionál = živnostník“

Mnozí nezávislí profesionálové podnikají na živnost, ale tam podobnost končí. Živnost je zákonem ustanovená forma podnikání, ale živnostníci se hodně liší přístupem. Někteří se tváří jako firma (se zaměstnanci), nebo jsou vázáni na smluvního partnera (např. finanční poradci, franšízy), resp. dřívějšího zaměstnavatele (švarcsystém).

S nezávislými profesionály se to má přesně naopak. Definice vychází z jejich přístupu, ale formy se dramaticky různí: živnosti, malá sro-čka, dohody či smlouvy o dílo, autorské honoráře, nebo podle zvláštních předpisů, jako právníci či lékaři. Pro nezávislé profesionály se tedy více ujala kruhová definice podle typických znaků. K těm zásadním patří ztotožnění se s podnikáním na vlastní jméno (případně pseudonym) a převážně nehmotný kapitál: znalosti, dovednosti, vzdělání, reputace, kontakty, certifikace, silné stránky aj.

Předsudek: „Točí se v tom málo peněz“

Rozpětí výdělků na volné noze je obrovské. V USA sahá od nízkonákladových profesionálů, kteří berou kšefty za pár dolarů na hodinu přes agentury a webová tržiště, až k mediálním a oborovým celebritám, jejichž celkové příjmy se pohybují v milionech dolarů. Tato vysokopříjmová skupina u nás zatím chybí, zato rychle přibývá špičkových profíků, jejichž čistý příjem přesahuje 100.000 Kč měsíčně. Lecjaký ředitel by jim mohl závidět, ačkoli je otázka, jestli by je bez Audiny, drahých hodinek, obleku a jiných statusových symbolů poznal.

Srovnání okamžitého příjmu nezávislého a zaměstnaného profesionála je ale stejně nesmysl. Zaměstnanec totiž nemůže v budoucnu přímo těžit z plodů své práce. Ty patří zaměstnavateli. Nezávislí profesionálové profitují z toho, co v minulosti vytvořili, ať už to jsou autorská díla a licence k nim, patenty, průmyslové vzory, výrobní postupy, know-how, nebo celé portfolio klientů, které po čase generuje předvídatelně stálý příjem. S odstupem let to dělá obrovský rozdíl a přibývá tak i profesionálů, kteří vydělávají více než majitelé menších firem.

Předsudek: „Volnonožci nedosáhnou na velké zakázky“

Ne na celé, ale na klíčové lukrativní části ano. Podmínkou je 1) odbornost, 2) dobrá reputace, 3) projektové a týmové kompetence (sebestředným sólistům pomalu zvoní hrana).

Obory se však liší. Zatímco marketing, IT nebo webové služby jsou volnonožcům otevřené a patří v nich na špičku, po boku firemních expertů, jiné obory jako stavebnictví nebo těžký průmysl jsou kapitálově náročnější a jednotlivec se v nich prosadí málokdy. Ve všech oborech však platí, že na velké zakázky nedosáhnou lidé nespolehliví a neschopní.

Předsudek: „Osobní podnikání není škálovatelné“

Většina freelancerů prodává zpočátku svůj čas a den má jen 24 hodin. Postupem doby je podnikání na volné noze škálovatelné dobře a děje se to většinou takto: Profesionál si nadále drží své jádro podnikání, tedy hlavní odbornost a klienty. K tomu buď 1) opakovaně licencuje svá autorská díla např. přes vydavatele, média či fotobanky, anebo 2) investuje a zakládá startupy (inovativní projekty a firmy), nezřídka ve spolupráci s dalšími profesionály.

Také zde zůstává možnost transformace osobního podnikání na firmu. V zahraničí to láká zhruba polovinu freelancerů. V Česku je jich spíše méně, protože firemní podnikání se zaměstnanci je pořád ještě daňově a administrativně náročnější, než by mohlo být.

Předsudek: „Práce na volné noze je méněcenná“

Možná pro někoho, dokud si to budou myslet naši prarodiče. Nicméně skutečnost je už dávno jinde, zejména ve světě. Například britský ministerský předseda David Cameron píše freelancerům k jejich dni otevřený dopis, v němž vyzdvihuje jejich přínos coby motoru britské ekonomiky. Na Západě je zkrátka freelancing vnímán jako plnohodnotná kariérní volba.

Předsudky českých babiček a dědečků mají reálnou historickou příčinu. V porevolučních 90. letech zkušení experti privatizovali a zakládali firmy na prázdném trhu. Na volnou nohu šli spíš druhořadí profesionálové, což soukromníky poškodilo v očích veřejnosti. Změna nastala na přelomu tisíciletí, kdy dospěla další generace odborníků, z nichž někteří se jako průkopníci na volnou nohu vydali a dnes patří k nejvýraznějším jménům ve svých oborech. Po krizovém roce 2008 pak přechází na volnou nohu další vlna profesionálů, kteří přišli během hospodářské krize o místo, nebo již preventivně vzali kariérní otěže do svých rukou.

Dalším stádiem budou možná evropští profesionálové. Mladé lidi láká podnikání i práce v zahraničí. Učí se jazyky a mnozí mají už dnes klienty po celé EU i za oceánem.

Předsudek: „Na volné noze uspějí jen ti nejlepší“

Přijde na to! Pohádkově zbohatnout jistě nemůže každý. Ale dělat poctivou práci za dobré peníze v oboru, který vás baví a kterému rozumíte, určitě můžete.

Volná noha není loterie, ve které občas někdo vyhraje jackpot, zatímco ostatní ostrouhají. Rizika zde samozřejmě jsou a spousta prvopodnikatelů to zabalí. Ale není to taková tragédie, jako když nalijete do firmy veškeré rodinné úspory a zadlužíte se až po uši. Proto říkám, že uspět na volné noze znamená v prvé řadě vydržet dva tři roky, nezadlužit se, položit základy dobrého jména a procesů, na kterých budete dále stavět. Tohle může dokázat každý zdravý člověk a pak už je to jen na vaší vytrvalosti a ambicích něco dokázat. Ano, díru do světa udělají jen ti nejlepší, ale uspět může každý, kdo je ochoten vytrvale a poctivě pracovat.

Předsudek: „Freelancing je kariérní sebevražda“

Možná si říkáte: Není ta práce na volné noze úplná pitomost? Neobětuji tomu nejlepší roky svého života, zatímco spolužáci udělají kariéru? Krátce po škole to má svou logiku, nicméně z dlouhodobějšího hlediska bude freelancing spíš vaše kariérní spása. Zaměstnanci totiž nejenže nemohou těžit z plodů své práce, ale často přicházejí také o reputační bonus. Když se jim něco povede, je to hned úspěch šéfa a celé firmy, zatímco v opačném případě se hned hledá konkrétní viník. A to se postupně sčítá.

Cena běžného zaměstnance na trhu práce po padesátce rychle klesá. Konkurovat mladším, vzdělaným, bezdětným, motivovaným a ještě nevyhořelým kolegům je pro řadu lidí nemožné. Na volné noze je to přesně naopak. Začátek žádná hitparáda, ale jak klienti a kontakty přibývají, může si odborník práci vybírat. U nás to ještě není tak patrné, ale ve vyspělých zemích jsou nezávislí profesionálové v po padesátce v nejlepším. A protože ve vlastním zájmu více dbají o své zdraví, nezřídka pracují do vysokého věku a jejich kariéra bývá delší než u zaměstnanců. Pro zajímavost, panu překladateli Mändlovi už bylo 90 let!

Předsudek: „Je strašně složité nějak začít“

Ne, když si to nebudete zbytečně komplikovat. Z hlediska složitosti je freelancing nejjednodušším přístupem k podnikání, jaký známe. Začít můžete třeba hned.

Předsudek, že podnikání je hrozně riskantní a složité, má kořeny v minulosti, kdy tomu tak často skutečně bylo. Dnešní drobné podnikání bez zaměstnanců a s nákladovým paušálem je oproti tomu hračka. Ba co víc, jednorázové příjmy lze (nejlépe po konzultaci s účetním) legalizovat a danit snadno přes pracovní dohody, smlouvy o dílo či autorské honoráře, což obrovsky usnadňuje právě rozjezd podnikání. Jinými slovy, bez větších komplikací můžete zkusit udělat pár zakázek a pokud to vyjde, začnete formálně podnikat. Říká se tomu strategie malých sázek. Nekomplikovat si život sáhodlouhým plánováním, ale zkusit to rovnou, při zaměstnání či při studiu, a když to nepůjde, přeorientovat se po čase na něco jiného. Malé sázky obnáší jen malé riziko a slušně velký potenciál, proto jsou k vykročení na volnou nohu optimální strategií.

Předsudek: „Musíte mít peníze a něco umět“

Mnozí úspěšní profíci začínali s málem, prakticky bez peněz. Vše potřebné už máte: pracovní kout, počítač, mobil, znalosti, koníčky, čas, zvědavost a odhodlání udělat pořádný kus poctivé práce. Kapitálová nenáročnost je pro podnikání na volné noze typická (výjimkou jsou třeba řemesla) a oplatí se hledat kombinaci toho, co děláte rádi a za co jsou lidé ochotni platit:

„Je důležité umět si definovat, co člověk rád dělá. V Nizozemsku teď třeba ohromně letí odnos jídla z domácích kuchyní. Na webu se podíváte, co kdo ve vašem okolí hodlá dneska kuchtit, dáte dopředu vědět a za pár eur si pak vyzvednete svoji večeři po cestě domů. Spousta starších lidí nebo nadšenců do vaření si díky tomu našlo nový smysl života i přátele a ještě si tím pěkně přivydělají,“ říká v rozhovoru futurolog Adjiedj Bakas.

Ve skutečnosti to chce hlavně čas a odhodlání učit se: „Když jsem skutečně začal, učil jsem se po večerech cca čtvrt roku, než jsem byl schopen s Photoshopem rozumně pracovat,“ popisuje své začátky špičkový grafický designér Jirka Tvrdek. Vedle samostudia existují samozřejmě i další možnosti, jako třeba komunitní vzdělávání přes server Naučme se.

Předsudek: „Žijete v nejistotě a stresu“

Téměř každé podnikání obnáší vyšší míru nejistoty než zaměstnání, ale ta se dá citelně snížit prevencí rizik. Záleží, jaký jste typ. Jsou lidé, kteří mají klidné spaní i s miliónovým úvěrem na krku. Nám ostatním nezbývá než problémům předcházet. Většinu požárů uhasí tekutá finanční rezerva, ale jsou i jiná opatření: péče o spokojenost klientů, zálohování dat, zabezpečení kanceláře, zdravotní pojistka aj. Chce to i jednat s rozmyslem a nevlítnout do všeho po hlavě. Ze začátku to tak možná nevypadá, ale časem se míra stresu ustálí na přijatelné hladině. Zkušení profesionálové si jej dopřávají jen tolik, kolik unesou. A často je to i baví.

Předsudek: „Trčíte doma a ztrácíte kontakt s lidmi“

Dříve to bylo mnohdy nevyhnutelné, ale dnes už je samota jen vaše osobní volba. Hodně lidí se izolace bojí. Oproti pracovnímu kolektivu v zaměstnání je to přeci jen velká změna. Ale i když je podnikání individuální sport, samoty se bát nemusíte. Lidí na volné noze rychle přibývá a kromě té naší existují i další komunity, které volnonožce propojují:

Ve větších městech fungují coworkingy, kam lidi na volné noze docházejí pracovat, jak se jim zachce. Některé mají i kavárnu, nebo malou školku. Novinkou jsou centra, která kromě pracovního zázemí nabízejí i rekreační aktivity a takové dovolené se pak říká coworcation. Digitální nomádství neboli práce na cestách, spojená s cestovatelskými zážitky, je ve světě podnikání na volné noze výrazným trendem. Osamělé práci doma při svíčce věru odzvonilo.

Předsudek: „Pracujete pořád, po nocích i o víkendech“

Ano, ale jen pokud vás to baví, nebo si neumíte zorganizovat čas. Svoboda podnikání narušuje rutiny dělení času na pracovní a odpočinkový. Práce na volné noze tak může zpočátku připomínat studentská léta — období nadlidského úsilí střídají večírky a chronická prokrastinace, což nemůže fungovat dlouho. Každý profesionál si časem nějaký režim najde a někteří se i vrátí k pevné pracovní době. Každému vyhovuje něco jiného. Nicméně pokud pracujete pořád, i když nechcete, pak je téměř jistě problém v nízké ceně vašich služeb.

Předsudek: „Máte absolutní svobodu“

Teoreticky ano. Prakticky jen při dodržení přísné závazkové diety. Na volné noze máte zpravidla větší díl zodpovědnosti než zaměstnanci, a to i když jste na dovolené — vůči klientům, obchodním partnerům, vlastní rodině i sobě samým. Každý slib, každá smlouva, každé partnerství je závazek, a ty, jak známo, svobodu omezují. Svoboda se také odvíjí od výše příjmu. Je-li nízký, budete muset pracovat pořád, abyste pokryli své náklady. Proto je nutné pečlivě vážit jak závazky, tak náklady. Podnikání na volné noze nedává ani tak absolutní svobodu, jako spíš větší flexibilitu a volnost žít svůj život podle sebe.